Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 16.121-122
Verš
harṣa-śokādi-bhāra vināśaya
pāsarāya anya rasa, jagat kare ātma-vaśa,
lajjā, dharma, dhairya kare kṣaya
mātāya nārīra mana, jihvā kare ākarṣaṇa,
vicārite saba viparīta
Synonyma
tanu — těla; mana — mysli; karāya — způsobují; kṣobha — vzrušení; bāḍāya — zvětšují; surata-lobha — chtivé touhy po požitku; harṣa — radosti; śoka — nářku; ādi — a tak dále; bhāra — břímě; vināśaya — ničí; pāsarāya — způsobují zapomenutí; anya rasa — jiných chutí; jagat — celý svět; kare — činí; ātma-vaśa — pod svou vládou; lajjā — stud; dharma — zbožnost; dhairya — trpělivost; kare kṣaya — odstraňují; nāgara — ó milovaný; śuna — poslouchej; tomāra — Tvých; adhara — rtů; carita — vlastnosti; mātāya — přivádějí k šílenství; nārīra — žen; mana — mysl; jihvā — jazyk; kare ākarṣaṇa — přitahují; vicārite — když se to vezme v úvahu; saba — vše; viparīta — protichůdné.
Překlad
„Můj drahý milenče,“ řekl Pán Caitanya v náladě Śrīmatī Rādhārāṇī, „nyní popíši některé z vlastností Tvých transcendentálních rtů. Každému rozruší tělo i mysl a zvětšují chtivé touhy po požitku. Ničí břímě hmotného štěstí i nářku a způsobují zapomenutí všech hmotných chutí. Celý svět je pod jejich vládou. Zvláště u žen ničí stud, zbožnost a trpělivost. Ve skutečnosti v myslích všech žen vzbuzují šílenství. Tvé rty zvětšují chtivost jazyka, a tak ho přitahují. Když to vše vezmeme v úvahu, zjistíme, že činnosti Tvých transcendentálních rtů jsou vždy paradoxní.“