TEXT 23

Verš

Text

antavat tu phalaṁ teṣāṁ
tad bhavaty alpa-medhasām
devān deva-yajo yānti
mad-bhaktā yānti mām api

Synonyma

Synonyms

anta-vat — pomíjivý; tu — ale; phalam — plod; teṣām — jejich; tat — ten; bhavati — stává se; alpa-medhasām — méně inteligentních; devān — k polobohům; deva-yajaḥ — uctívatelé polobohů; yānti — jdou; mat — Moji; bhaktāḥ — oddaní; yānti — jdou; mām — ke Mně; api — také.

anta-vat — vergänglich; tu — aber; phalam — Frucht; teṣām — ihre; tat — diese; bhavati — wird; alpa-medhasām — derjenigen mit geringer Intelligenz; devān — den Halbgöttern; deva-yajaḥ — die Verehrer der Halbgötter; yānti — gehen; mat — Meine; bhaktāḥ — Geweihten; yānti — gehen; mām — zu Mir; api — auch.

Překlad

Translation

Lidé s nízkou inteligencí uctívají polobohy, a výsledky, které tím získávají, jsou omezené a dočasné. Ti, kdo uctívají polobohy, spějí na planety polobohů, ale Moji oddaní nakonec dosáhnou Mé svrchované planety.

Menschen mit geringer Intelligenz verehren die Halbgötter, und ihre Früchte sind begrenzt und vergänglich. Die Verehrer der Halbgötter gehen zu den Planeten der Halbgötter, doch Meine Geweihten erreichen letztlich Meinen höchsten Planeten.

Význam

Purport

Někteří autoři komentářů k Bhagavad-gītě tvrdí, že ten, kdo uctívá nějakého poloboha, tím může dosáhnout Nejvyššího Pána. V tomto verši je však jasně řečeno, že ti, kdo uctívají různé polobohy, se dostanou na jejich příslušné planety. Ten, kdo uctívá Slunce, dospěje na Slunce, a kdo uctívá boha Měsíce, dosáhne Měsíce. A chce-li někdo uctívat poloboha, jako je Indra, může se dostat na planetu, které takový polobůh vládne. Není pravda, že uctíváním jakéhokoliv poloboha každý dospěje k Nejvyššímu Pánu. Tento verš to vyvrací, když jednoznačně uvádí, že uctívatelé polobohů dosahují různých planet v hmotném světě, ale že oddaný Nejvyššího Pána dospěje přímo na svrchovanou planetu Osobnosti Božství.

ERLÄUTERUNG: Einige Kommentatoren der Bhagavad-gītā behaupten, man könne durch die Verehrung der Halbgötter den Höchsten Herrn erreichen, doch hier in diesem Vers wird unmißverständlich gesagt, daß die Verehrer der Halbgötter zu den verschiedenen Planetensystemen gehen, auf denen diese Halbgötter leben. Ein Verehrer der Sonne zum Beispiel erreicht die Sonne, und ein Verehrer des Halbgottes des Mondes gelangt zum Mond. Wenn jemand einen Halbgott wie Indra verehren will, so kann er auch den Planeten dieses Halbgottes erreichen. Es ist nicht so, daß jeder, egal welchen Halbgott er verehrt, die Höchste Persönlichkeit Gottes erreichen wird. Diese Behauptung wird hier widerlegt, denn es heißt eindeutig, daß die Verehrer der Halbgötter nur die Planeten der Halbgötter erreichen und in der materiellen Welt bleiben, wohingegen die Gottgeweihten direkt den höchsten Planeten der Persönlichkeit Gottes erreichen.

Někdo může namítnout, že když jsou polobozi různými částmi těla Nejvyššího Pána, jejich uctívání by mělo vést ke stejnému cíli. Osoby uctívající polobohy jsou však méně inteligentní, protože nevědí, které části těla se má dávat potrava. Někteří z nich jsou tak hloupí, že podle nich je možné ji dávat mnoha částem mnoha způsoby. To není příliš inteligentní. Může snad někdo dávat tělu potravu ušima nebo očima? Tyto osoby nevědí, že polobozi jsou různými částmi vesmírného těla Nejvyššího Pána, a tak věří, že každý polobůh je odděleným Bohem, který se může s Nejvyšším Pánem měřit.

Hier könnte der folgende Einwand erhoben werden: Wenn die Halbgötter Teile des Körpers des Höchsten Herrn sind, dann müßte man durch ihre Verehrung doch dasselbe Ziel erreichen, wie wenn man den Höchsten Herrn direkt verehrt. Dieses Argument jedoch zeugt nur von der geringen Intelligenz der Halbgottverehrer, da sie nicht wissen, welchem Teil des Körpers Nahrung zugeführt werden muß. Einige von ihnen sind so töricht, daß sie behaupten, man könne den einzelnen Körperteilen für sich Nahrung zuführen. Diese Ansicht ist nicht sehr vernünftig, denn kann jemand seinem Körper durch die Augen oder Ohren Nahrung zuführen? Sie wissen nicht, daß die Halbgötter verschiedene Teile des universalen Körpers des Höchsten Herrn sind, und so glauben sie in ihrer Unwissenheit, jeder einzelne Halbgott sei ein gesonderter Gott und ein Konkurrent des Höchsten Herrn.

Částmi Nejvyššího Pána nejsou jen polobozi, ale i obyčejné živé bytosti. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že brāhmaṇové jsou hlavou Nejvyššího, kṣatriyové Jeho pažemi, vaiśyové Jeho pasem a śūdrové Jeho nohama a že všichni plní různé úlohy. Ten, kdo ví — bez ohledu na své postavení — že jak polobozi, tak on sám jsou nedílné části Nejvyššího Pána, má dokonalé poznání. Pokud to však nechápe, dosáhne některé z planet, na kterých sídlí polobozi. Jeho cíl cesty se liší od cíle oddaného.

Nicht nur die Halbgötter sind Teile des Höchsten Herrn, sondern auch die gewöhnlichen Lebewesen. Im Śrīmad-Bhāgavatam heißt es, daß die brāhmaṇas der Kopf des Höchsten Herrn sind, die kṣatriyas Seine Arme, die vaiśyas Sein Magen und die śūdras Seine Beine und daß sie alle verschiedene Funktionen haben. Wenn jemand sich darüber bewußt ist, daß sowohl die Halbgötter als auch er selbst Teile des Höchsten Herrn sind, dann ist sein Wissen vollkommen, unabhängig davon, in welcher Stellung er sich befindet. Aber wenn man dies nicht versteht, gelangt man auf die Planeten der Halbgötter, wohingegen die Gottgeweihten ein ganz anderes Ziel erreichen.

Výsledky získané díky požehnáním, které udělují polobozi, jsou pomíjivé, jelikož v hmotném světě nejsou planety, polobozi a jejich uctívatelé věčně. Proto je v tomto verši jasně řečeno, že všechny výsledky získané uctíváním polobohů jsou dočasné, a tomuto uctívání se tedy věnují pouze méně inteligentní živé bytosti. Jelikož čistý oddaný zaměstnaný oddanou službou Nejvyššímu Pánu, jednající s vědomím Kṛṣṇy, dosahuje věčné, blažené existence oplývající poznáním, jeho výdobytky a výdobytky obyčejného uctívatele polobohů se od sebe liší. Nejvyšší Pán je neomezený a stejně neomezená je i Jeho přízeň a milost. Milost, které se dostává Pánovým oddaným, proto nemá konce.

Die Ergebnisse, die man durch die Segnungen der Halbgötter bekommt, sind vergänglich, weil in der materiellen Welt die Planeten, die Halbgötter und ihre Verehrer alle vergänglich sind. Deshalb wird in diesem Vers klar darauf hingewiesen, daß nur die Lebewesen mit geringer Intelligenz die Halbgötter verehren, da alle Ergebnisse, die man dadurch bekommt, vergänglich sind. Weil der reine Gottgeweihte, der im Kṛṣṇa- Bewußtsein dem Höchsten Herrn hingebungsvollen Dienst darbringt, ein ewiges, glückseliges Dasein voller Wissen erreicht, unterscheidet sich sein Erfolg von dem des gewöhnlichen Halbgottverehrers. Der Höchste Herr ist unbegrenzt; Seine Gunst ist unbegrenzt, und Seine Barmherzigkeit ist unbegrenzt. Deshalb ist die Barmherzigkeit, die der Höchste Herr Seinem reinen Geweihten gewährt, ebenfalls unbegrenzt.