Skip to main content

TEXT 23

23. VERS

Verš

Szöveg

antavat tu phalaṁ teṣāṁ
tad bhavaty alpa-medhasām
devān deva-yajo yānti
mad-bhaktā yānti mām api
antavat tu phalaṁ teṣāṁ
tad bhavaty alpa-medhasām
devān deva-yajo yānti
mad-bhaktā yānti mām api

Synonyma

Szó szerinti jelentés

anta-vat — pomíjivý; tu — ale; phalam — plod; teṣām — jejich; tat — ten; bhavati — stává se; alpa-medhasām — méně inteligentních; devān — k polobohům; deva-yajaḥ — uctívatelé polobohů; yānti — jdou; mat — Moji; bhaktāḥ — oddaní; yānti — jdou; mām — ke Mně; api — také.

anta-vat – mulandó; tu – de; phalam – gyümölcs; teṣām – az övéké; tat – az; bhavati – lesz; alpa-medhasām – a kevésbé értelmeseké; devān – a félistenekhez; deva-yajaḥ – a félistenek imádói; yānti – mennek; mat – Enyém; bhaktāḥbhakták; yānti – mennek; mām – Hozzám; api – szintén.

Překlad

Fordítás

Lidé s nízkou inteligencí uctívají polobohy, a výsledky, které tím získávají, jsou omezené a dočasné. Ti, kdo uctívají polobohy, spějí na planety polobohů, ale Moji oddaní nakonec dosáhnou Mé svrchované planety.

A csekély értelmű emberek a félisteneket imádják, ám ennek gyümölcsei korlátozottak és mulandók. A félistenek imádói a félistenek bolygóira kerülnek, bhaktáim azonban végül az Én legfelsőbb bolygómra jutnak.

Význam

Magyarázat

Někteří autoři komentářů k Bhagavad-gītě tvrdí, že ten, kdo uctívá nějakého poloboha, tím může dosáhnout Nejvyššího Pána. V tomto verši je však jasně řečeno, že ti, kdo uctívají různé polobohy, se dostanou na jejich příslušné planety. Ten, kdo uctívá Slunce, dospěje na Slunce, a kdo uctívá boha Měsíce, dosáhne Měsíce. A chce-li někdo uctívat poloboha, jako je Indra, může se dostat na planetu, které takový polobůh vládne. Není pravda, že uctíváním jakéhokoliv poloboha každý dospěje k Nejvyššímu Pánu. Tento verš to vyvrací, když jednoznačně uvádí, že uctívatelé polobohů dosahují různých planet v hmotném světě, ale že oddaný Nejvyššího Pána dospěje přímo na svrchovanou planetu Osobnosti Božství.

A Bhagavad-gītā néhány magyarázója azt állítja, hogy a félisteneket imádó ember is elérheti a Legfelsőbb Urat, ám ez a vers félreérthetetlenül kijelenti, hogy a félistenek imádói abba a bolygórendszerbe kerülnek, ahol a különféle félistenek lakoznak. A Nap imádója a Napra, a Holdé pedig a Holdra jut. Ha valaki egy félistent akar imádni, például Indrát, akkor az adott félisten bolygójára kerül. Nem igaz, hogy bármelyik félistent imádva az Istenség Legfelsőbb Személyiségéhez jut el az ember. Ez a vers tagadja ezt az elméletet, egyértelműen kijelentve, hogy a félistenek imádóira az anyagi világ különféle bolygói várnak, míg a Legfelsőbb Úr bhaktái közvetlenül az Istenség Személyiségének legfelsőbb bolygójára kerülnek.

Někdo může namítnout, že když jsou polobozi různými částmi těla Nejvyššího Pána, jejich uctívání by mělo vést ke stejnému cíli. Osoby uctívající polobohy jsou však méně inteligentní, protože nevědí, které části těla se má dávat potrava. Někteří z nich jsou tak hloupí, že podle nich je možné ji dávat mnoha částem mnoha způsoby. To není příliš inteligentní. Může snad někdo dávat tělu potravu ušima nebo očima? Tyto osoby nevědí, že polobozi jsou různými částmi vesmírného těla Nejvyššího Pána, a tak věří, že každý polobůh je odděleným Bohem, který se může s Nejvyšším Pánem měřit.

Felmerülhetne most az az érv, hogy ha a félistenek a Legfelsőbb Úr testének különféle részei, akkor imádatukkal ugyanazt az eredményt kellene elérni. A félistenek imádói azonban nem rendelkeznek túl sok értelemmel, mert még azt sem tudják, hogy a test melyik részébe kell juttatni a táplálékot. Némelyikük annyira ostoba, hogy azt állítja: a testnek sok tagja van, és számtalan módon lehet táplálni. Ez azonban nem logikus. Hogyan lehetne a testet a szemen vagy a fülön keresztül táplálni? Ezek az emberek nem tudják, hogy a félistenek a Legfelsőbb Úr kozmikus testének különféle részei, és tudatlanságukban azt hiszik, hogy minden egyes félisten egy külön Isten, a Legfelsőbb Úr vetélytársa.

Částmi Nejvyššího Pána nejsou jen polobozi, ale i obyčejné živé bytosti. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že brāhmaṇové jsou hlavou Nejvyššího, kṣatriyové Jeho pažemi, vaiśyové Jeho pasem a śūdrové Jeho nohama a že všichni plní různé úlohy. Ten, kdo ví — bez ohledu na své postavení — že jak polobozi, tak on sám jsou nedílné části Nejvyššího Pána, má dokonalé poznání. Pokud to však nechápe, dosáhne některé z planet, na kterých sídlí polobozi. Jeho cíl cesty se liší od cíle oddaného.

Nemcsak a félistenek, hanem a közönséges élőlények is a Legfelsőbb Úr részei. A Śrīmad-Bhāgavatam elmondja, hogy a brāhmaṇák a Legfelsőbb Úr fejét, a kṣatriyák a karját, a vaiśyák a derekát, a śūdrák pedig a lábát alkotják, s mindegyiküknek más a feladata. Ha valaki tudja, hogy a helyzettől függetlenül ő maga és a félistenek egyaránt a Legfelsőbb Úr szerves részei, akkor tudása tökéletes. Ha azonban nem érti ezt meg, akkor a félistenek lakta különféle bolygókra jut, ám ez nem az a hely, ahová a bhakták kerülnek.

Výsledky získané díky požehnáním, které udělují polobozi, jsou pomíjivé, jelikož v hmotném světě nejsou planety, polobozi a jejich uctívatelé věčně. Proto je v tomto verši jasně řečeno, že všechny výsledky získané uctíváním polobohů jsou dočasné, a tomuto uctívání se tedy věnují pouze méně inteligentní živé bytosti. Jelikož čistý oddaný zaměstnaný oddanou službou Nejvyššímu Pánu, jednající s vědomím Kṛṣṇy, dosahuje věčné, blažené existence oplývající poznáním, jeho výdobytky a výdobytky obyčejného uctívatele polobohů se od sebe liší. Nejvyšší Pán je neomezený a stejně neomezená je i Jeho přízeň a milost. Milost, které se dostává Pánovým oddaným, proto nemá konce.

A félistenek imádatával elért eredmények mulandóak, mert ebben az anyagi világban a bolygók, a félistenek és imádóik is mind ideiglenesek. Ezért mutat rá világosan ez a vers arra, hogy a félistenek imádatából nyert áldás mulandó, s ezért csakis a kevésbé értelmes élőlények végzik ezt a fajta imádatot. Mivel a Kṛṣṇa-tudatban élő, a Legfelsőbb Urat odaadóan szolgáló tiszta bhakta örökkévaló, boldog és tudással teljes létet nyer, neki más áldásban van része, mint a közönséges félistenimádóknak. A Legfelsőbb Úr határtalan, s határtalan a jóindulata és a kegye is. Így tehát az a kegy, melyet a Legfelsőbb Úr tiszta bhaktái iránt tanúsít, szintén végtelen.