TEXT 22

VERZ 22

Verš

Besedilo

ye hi saṁsparśa-jā bhogā
duḥkha-yonaya eva te
ādy-antavantaḥ kaunteya
na teṣu ramate budhaḥ

Synonyma

Synonyms

ye — ty; hi — jistě; saṁsparśa-jāḥ — stykem s hmotnými smysly; bhogāḥ — požitky; duḥkha — neštěstí; yonayaḥ — zdroje; eva — jistě; te — ty jsou; ādi — počátek; anta — konec; vantaḥ — podléhající; kaunteya — ó synu Kuntī; na — nikdy; teṣu — v těch; ramate — nachází potěšení; budhaḥ — inteligentní osoba.

ye – tisti; hi – vsekakor; saṁsparśa-jāḥ – zaradi stika z materialnimi čuti; bhogāḥ – užitki; duḥkha – nesreče; yonayaḥ – izvori; eva – vsekakor; te – oni; ādi – začetku; anta – koncu; vantaḥ – podvrženi; kaunteya – o Kuntījin sin; na – nikoli; teṣu – v njih; ramate – najde zadovoljstvo; budhaḥ – inteligenten človek.

Překlad

Translation

Požitky pocházející ze styku hmotných smyslů se smyslovými objekty jsou zdrojem neštěstí. Mají svůj počátek a konec, synu Kuntī, a moudrý v nich proto nenachází potěšení.

Užitki, ki se porajajo ob stiku materialnih čutov s predmeti čutne zaznave, so izvor nesreče. Taki užitki imajo začetek in konec, o Kuntījin sin, zato moder človek v njih ne najde zadovoljstva.

Význam

Purport

Hmotné smyslové požitky pocházejí z podnícení hmotných smyslů. Všechny jsou dočasné, jelikož dočasné je již samo tělo. Osvobozená duše se o nic dočasného nezajímá. Jak by se mohla chtít těšit z nepravého požitku, když dobře zná radosti požitků, které jsou transcendentální? V Padma Purāṇě stojí:

Materialni čutni užitki so rezultat stika materialnih čutov s predmeti čutne zaznave; ker je sámo telo minljivo, so minljivi tudi materialni čuti. Osvobojene duše ne zanima nič začasnega. Kako naj si želi iluzornih užitkov, ko pa dobro pozna transcendentalno zadovoljstvo? V Padma Purāṇi je rečeno:

ramante yogino ’nante
satyānande cid-ātmani
iti rāma-padenāsau
paraṁ brahmābhidhīyate

“Mystici získávají neomezené transcendentální požitky z Absolutní Pravdy, a proto je Nejvyšší Absolutní Pravda, Osobnost Božství, známá také pod jménem Rāma.”

„Mistiki najdejo v Absolutni Resnici brezmejno transcendentalno zadovoljstvo, zato je Gospod, Vrhovna Absolutna Resnica in Božanska Osebnost, znan tudi kot Rāma.“

Rovněž ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.1) je řečeno:

Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.1) pa pravi:

nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛ-loke
kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam

“Moji milí synové, v lidské podobě není důvod těžce pracovat pro smyslový požitek, který je dostupný i těm, kdo žerou výkaly (prasatům). Měli byste v tomto životě podstoupit askezi, kterou se očistíte; pak budete schopni vychutnávat nekonečnou transcendentální blaženost.”

„Dragi moji sinovi, ni razloga, da bi zdaj, ko imate človeško telo, trdo delali za čutno uživanje, saj je to dostopno tudi tistim, ki jedo iztrebke [svinjam]. Raje se posvetite askezi, saj se boste s tem znebili materialnih nečistoč in boste lahko uživali brezmejno transcendentalno blaženost.“

Pravé yogīny a učené transcendentalisty nepřitahují smyslové požitky, které jsou příčinou pokračování hmotného života. Čím více někdo propadá hmotným požitkům, tím více je sevřený v zajetí hmotného utrpení.

Resničnih yogījev in učenih transcendentalistov torej ne privlačijo čutni užitki, zaradi katerih je živo bitje primorano večno ostati v materialnem svetu. Bolj ko se človek vdaja materialnim užitkom, večje je njegovo materialno trpljenje.