Bg. 5.22
Dévanágarí
ये हि संस्पर्शजा भोगा दु:खयोनय एव ते ।
आद्यन्तवन्त: कौन्तेय न तेषु रमते बुध: ॥ २२ ॥
आद्यन्तवन्त: कौन्तेय न तेषु रमते बुध: ॥ २२ ॥
Verš
ye hi saṁsparśa-jā bhogā
duḥkha-yonaya eva te
ādy-antavantaḥ kaunteya
na teṣu ramate budhaḥ
duḥkha-yonaya eva te
ādy-antavantaḥ kaunteya
na teṣu ramate budhaḥ
Synonyma
ye — které; hi — jistě; saṁsparśa-jāḥ — ze styků hmotných smyslů; bhogāḥ — požitky; duḥkha — neštěstí; yonayaḥ — zdroje; eva — jistě; te — ty jsou; ādi — počátek; anta — konec; vantaḥ — mající; kaunteya — ó synu Kuntī; na — nikdy; teṣu — v těch; ramate — nachází potěšení; budhaḥ — inteligentní člověk.
Překlad
Inteligentní člověk se nezaplétá se zdroji utrpení, jimiž jsou požitky pocházející ze styku hmotných smyslů se smyslovými předměty. Tyto požitky mají svůj počátek a konec, synu Kuntī, a moudrý v nich proto nenachází potěšení.
Význam
Hmotné smyslové požitky pocházejí ze styků hmotných smyslů, které jsou dočasné, protože tělo samo je dočasné. Osvobozená duše se o nic dočasného nezajímá. Jak by se mohla chtít těšit z iluzorního požitku, když už poznala jeho povahu? V Padma Purāṇě stojí:
ramante yogino ’nante
satyānande cid-ātmani
iti rāma-padenāsau
paraṁ brahmābhidhīyate
satyānande cid-ātmani
iti rāma-padenāsau
paraṁ brahmābhidhīyate
„Mystici zažívají v Absolutní Pravdě bezmezné transcendentální štěstí, a proto se Nejvyšší Absolutní Pravdě, Osobnosti Božství, také říká Rāma.“
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.1) je řečeno:
nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛ-loke
kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam
kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam
„Moji milí synové, v lidském těle nemusíte těžce pracovat pro smyslový požitek, který je dostupný i prasatům, která žerou výkaly. V tomto životě byste měli podstoupit askezi, kterou očistíte svou existenci, a díky tomu si budete moci vychutnávat nekonečnou transcendentální blaženost.“
Pravé jógí a učené transcendentalisty nepřitahují smyslové požitky, které jsou příčinou pokračování hmotného života. Čím víc někdo propadá hmotným požitkům, tím víc ho spoutává hmotné utrpení.