Bg. 5.21
Dévanágarí
बाह्यस्पर्शेष्वसक्तात्मा विन्दत्यात्मनि यत्सुखम् ।
स ब्रह्मयोगयुक्तात्मा सुखमक्षयमश्नुते ॥ २१ ॥
स ब्रह्मयोगयुक्तात्मा सुखमक्षयमश्नुते ॥ २१ ॥
Verš
bāhya-sparśeṣv asaktātmā
vindaty ātmani yat sukham
sa brahma-yoga-yuktātmā
sukham akṣayam aśnute
vindaty ātmani yat sukham
sa brahma-yoga-yuktātmā
sukham akṣayam aśnute
Synonyma
bāhya-sparśeṣu — k vnějšímu smyslovému požitku; asakta-ātmā — ten, kdo není připoutaný; vindati — zakouší; ātmani — ve svém nitru; yat — to, které; sukham — štěstí; saḥ — on; brahma-yoga — soustředěním se na Brahman; yukta-ātmā — vnitřně spojený; sukham — štěstí; akṣayam — neomezené; aśnute — vychutnává.
Překlad
Takového osvobozeného, seberealizovaného člověka neláká hmotný smyslový požitek. Nachází potěšení ve svém nitru a je stále v transu. Jelikož se soustředí na Nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí.
Význam
Śrī Yamunācārya, velký oddaný Kṛṣṇy, řekl:
yad-avadhi mama cetaḥ kṛṣṇa-pādāravinde
nava-nava-rasa-dhāmany udyataṁ rantum āsīt
tad-avadhi bata nārī-saṅgame smaryamāne
bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭhu niṣṭhīvanaṁ ca
nava-nava-rasa-dhāmany udyataṁ rantum āsīt
tad-avadhi bata nārī-saṅgame smaryamāne
bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭhu niṣṭhīvanaṁ ca
„Od té doby, co prokazuji transcendentální láskyplnou službu Kṛṣṇovi a nacházím v Něm stále novou blaženost, si při myšlence na sexuální požitek musím odplivnout a rty se mi zkřiví nechutí.“ Ten, kdo je na úrovni brahma-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy, je tak pohroužený v láskyplné službě Pánu, že úplně ztrácí chuť na hmotný smyslový požitek. Největším hmotným požitkem je požitek ze sexu. Pod jeho magickým vlivem se točí celý svět a materialista bez této motivace ani nedokáže jednat. Ale ten, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, může jednat s větším nasazením bez sexuálního požitku, který naopak odmítá. To je zkouška duchovní realizace. Duchovní realizace a sexuální požitek nejdou dohromady. Člověka vědomého si Kṛṣṇy nepřitahuje žádný smyslový požitek, protože je osvobozenou duší.