TEXT 22

Verš

Texte

ye hi saṁsparśa-jā bhogā
duḥkha-yonaya eva te
ādy-antavantaḥ kaunteya
na teṣu ramate budhaḥ

Synonyma

Synonyms

ye — ty; hi — jistě; saṁsparśa-jāḥ — stykem s hmotnými smysly; bhogāḥ — požitky; duḥkha — neštěstí; yonayaḥ — zdroje; eva — jistě; te — ty jsou; ādi — počátek; anta — konec; vantaḥ — podléhající; kaunteya — ó synu Kuntī; na — nikdy; teṣu — v těch; ramate — nachází potěšení; budhaḥ — inteligentní osoba.

ye: ceux; hi: certes; saṁsparśa-jāḥ: par le contact avec les sens matériels; bhogāḥ: les plaisirs; duḥkha: malheur; yonayaḥ: sources de; eva: certes; te: ils sont; ādi: un début; anta: une fin; vantaḥ: sujets à; kaunteya: ô fils de Kuntī; na: jamais; teṣu: dans ceux-là; ramate: ne prend plaisir; budhaḥ: l’homme intelligent.

Překlad

Translation

Požitky pocházející ze styku hmotných smyslů se smyslovými objekty jsou zdrojem neštěstí. Mají svůj počátek a konec, synu Kuntī, a moudrý v nich proto nenachází potěšení.

L’homme intelligent ne s’adonne jamais aux plaisirs que procure le contact des sens avec les objets des sens. Il ne s’y complaît point, ô fils de Kuntī, car s’ils ont un début, ils ont également une fin et sont porteurs de souffrance.

Význam

Purport

Hmotné smyslové požitky pocházejí z podnícení hmotných smyslů. Všechny jsou dočasné, jelikož dočasné je již samo tělo. Osvobozená duše se o nic dočasného nezajímá. Jak by se mohla chtít těšit z nepravého požitku, když dobře zná radosti požitků, které jsou transcendentální? V Padma Purāṇě stojí:

Les plaisirs matériels sont les fruits du contact des sens avec la matière et, comme le corps, sont temporaires. Or, l’âme libérée ne porte aucun intérêt à ce qui est éphémère. Ayant expérimenté des plaisirs purement spirituels, comment pourrait-elle se réjouir de plaisirs factices ? On lit dans le Padma Purāṇa:

ramante yogino ’nante
satyānande cid-ātmani
iti rāma-padenāsau
paraṁ brahmābhidhīyate

“Mystici získávají neomezené transcendentální požitky z Absolutní Pravdy, a proto je Nejvyšší Absolutní Pravda, Osobnost Božství, známá také pod jménem Rāma.”

« Dieu, la Personne Suprême, la Vérité Absolue, porte le nom de Rāma, car Il prodigue à tous les spiritualistes une joie transcendantale infinie. »

Rovněž ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.1) je řečeno:

Et dans le Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.1):

nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛ-loke
kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam

“Moji milí synové, v lidské podobě není důvod těžce pracovat pro smyslový požitek, který je dostupný i těm, kdo žerou výkaly (prasatům). Měli byste v tomto životě podstoupit askezi, kterou se očistíte; pak budete schopni vychutnávat nekonečnou transcendentální blaženost.”

« Mes chers fils, dans cette forme humaine, il n’est nul besoin de peiner pour le plaisir des sens que partagent même les porcs, ces mangeurs d’excréments. Combien préférable, en cette vie, de faire pénitence pour se purifier et goûter en retour une félicité transcendantale illimitée. »

Pravé yogīny a učené transcendentalisty nepřitahují smyslové požitky, které jsou příčinou pokračování hmotného života. Čím více někdo propadá hmotným požitkům, tím více je sevřený v zajetí hmotného utrpení.

Les vrais yogīs, les spiritualistes accomplis, n’éprouvent aucun attrait pour les plaisirs des sens – cause de l’existence perpétuelle de l’être dans la matière. Car plus on s’attache aux joies matérielles, plus on s’enchaîne aux souffrances de ce monde.