TEXT 39

Verš

Tekstas

āvṛtaṁ jñānam etena
jñānino nitya-vairiṇā
kāma-rūpeṇa kaunteya
duṣpūreṇānalena ca

Synonyma

Synonyms

āvṛtam — zahalené; jñānam — čisté vědomí; etena — tímto; jñāninaḥ — znalce; nitya-vairiṇā — věčným nepřítelem; kāma-rūpeṇa — v podobě chtíče; kaunteya — ó synu Kuntī; duṣpūreṇa — který nelze nikdy ukojit; analena — ohněm; ca — také.

āvṛtam — aptemdyta; jñānam — tyra sąmonė; etena — šio; jñāninaḥ — to, kuris žino; nitya-vairiṇā — amžino priešo; kāma-rūpeṇa — geismo pavidalu; kaunteya — o Kuntī sūnau; duṣpūreṇa — nepasotinamo; analena — ugnies; ca — taip pat.

Překlad

Translation

Tak je čisté vědomí znalé živé bytosti zahalené jejím věčným nepřítelem v podobě chtíče, který není nikdy ukojen a spaluje jako oheň.

Taip tyrą išmintingos gyvosios esybės sąmonę aptemdo jos amžinas priešas geismas, nepasotinamas ir liepsnojantis tarsi ugnis.

Význam

Purport

V Manu-smṛti je řečeno, že chtíč nelze ukojit žádným množstvím smyslového požitku, stejně jako oheň se nikdy neuhasí neustálým přidáváním paliva. V hmotném světě je středem všech činností sex, a proto se tento svět nazývá maithunya-āgāra, pouta v podobě pohlavního života. V obyčejném vězení jsou zločinci drženi za mřížemi — a zločinci, kteří porušují zákony Pána, jsou spoutáni pohlavním životem. Rozvoj hmotné civilizace zakládající se na uspokojování smyslů znamená prodlužování hmotné existence živé bytosti. Chtíč je tedy symbolem nevědomosti, který živou bytost drží v hmotném světě. Ten, kdo si užívá smyslového požitku, při tom možná prožívá nějaký pocit štěstí, ale ve skutečnosti je tento takzvaný pocit štěstí jeho budoucím osudným nepřítelem.

KOMENTARAS: „Manu-smṛti“ pasakyta, kad jokiais jusliniais malonumais nenumaldysi geismo, kaip neužgesinsi ugnies, nuolat ją kurstydamas. Materialaus pasaulio veiklos centras yra seksas, todėl materialus pasaulis ir vadinamas maithunya-āgāra – „lytinio gyvenimo grandinės“. Įprastame kalėjime nusikaltėliai tūno už grotų, o Dievo įstatymus pažeidusius nusikaltėlius surakina lytinio gyvenimo grandinės. Materiali civilizacija, kuri vystosi juslinio pasitenkinimo pagrindu, prailgina gyvosios esybės materialią egzistenciją. Todėl geismas yra neišmanymo, laikančio gyvąją esybę materialiame pasaulyje, simbolis. Jusliniai malonumai gali sukelti šiokį tokį laimės jausmą, tačiau tariamasis laimės jausmas – mirtinas tokių malonumų besivaikančiojo priešas.