TEXT 46
TEKST 46
Verš
Tekst
evam uktvārjunaḥ saṅkhye
rathopastha upāviśat
visṛjya sa-śaraṁ cāpaṁ
śoka-saṁvigna-mānasaḥ
evam uktvārjunaḥ saṅkhye
rathopastha upāviśat
visṛjya sa-śaraṁ cāpaṁ
śoka-saṁvigna-mānasaḥ
Synonyma
Synonyms
sañjayaḥ uvāca – Sañjaya rzekł; evam – w ten sposób; uktvā – mówiąc; arjunaḥ – Arjuna; saṅkhye – w walce; ratha – rydwanu; upasthe – na miejscu do siedzenia; upāviśat – usiadł ponownie; visṛjya – odkładając; sa-śaram – razem ze strzałami; cāpam – łuk; śoka – przez rozpacz; saṁvigna – strapiony; mānasaḥ – w umyśle.
Překlad
Translation
Sañjaya řekl: Když Arjuna na bitevním poli takto promluvil, odložil luk a šípy a s myslí zaplavenou zármutkem usedl do válečného vozu.
Sañjaya rzekł: Przemówiwszy w ten sposób na polu walki, Arjuna odłożył swój łuk i strzały, i usiadł na rydwanie, przepełniony żalem.
Význam
Purport
Arjuna vstal, když ve válečném voze pozoroval postavení svého nepřítele, ale potom se ho zmocnil takový žal, že opět usedl a odložil luk s šípy. Taková laskavá osoba, jež má dobré srdce a prokazuje oddanou službu Pánu, je způsobilá obdržet poznání o vlastním já.
ZNACZENIE:
Obserwując położenie przeciwnika, Arjuna powstał z rydwanu. Teraz, opanowany przez rozpacz, usiadł ponownie, odkładając swój łuk i strzały. Taka dobra, o miękkim sercu osoba, pełniąca służbę oddania dla Pana, gotowa jest do zdobycia wiedzy o samorealizacji.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k první kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli.
W ten sposób Bhaktivedanta kończy objaśnienia do Pierwszego Rozdziału Śrīmad Bhagavad-gīty, traktującego o obserwacji wojsk na Polu Bitewnym Kurukṣetra.