CAPÍTULO VINTE E SEIS

KAPITOLA DVACÁTÁ ŠESTÁ

Descrição dos Planetas Infernais

Popis pekelných planet

O vigésimo sexto capítulo descreve como os homens pecaminosos vão aos diferentes infernos, onde os assistentes de Yamarāja lhes aplica diversos tipos de punições. Como se afirma na Bhagavad-gītā (3.27):

Dvacátá šestá kapitola popisuje, jak se hříšný člověk dostává do různých pekel, kde ho Yamarājovi pomocníci různými způsoby trestají. V Bhagavad-gītě (3.27) stojí:

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“Confusa, a alma espiritual que está sob a influência do falso ego julga-se a autora das atividades que, de fato, são executadas pelos três modos da natureza material.” Os tolos pensam que independem de qualquer lei. Julgam que não há Deus ou princípio regulador e podem fazer o que bem quiserem. Assim, eles se entregam a diversas atividades pecaminosas e, como resultado, submetem-se vida após vida a diversas condições infernais e são punidos pelas leis da natureza. O princípio básico desse sofrimento é que sua ignorância os faz pensarem que são independentes, embora estejam sob o controle estrito das leis da natureza material. Essas leis agem devido à influência dos três modos da natureza, de modo que todo ser humano também age sob três diferentes espécies de influência. De acordo com Sua ação, sofre diferentes reações em sua vida seguinte ou mesmo na vida atual. As pessoas religiosas não agem como os ateus, daí sofrerem outras reações.

“Zmatená duše se pod vlivem falešného ega považuje za konatele činností, které ve skutečnosti vykonávají tři kvality hmotné přírody.” Pošetilý člověk si myslí, že nepodléhá žádnému zákonu, že neexistuje žádný Bůh či usměrňující zásada a že si může dělat, co se mu zachce. Proto se oddává různým hříšným činnostem, a následkem toho je život za životem vrhán do různých pekelných životních podmínek, aby byl potrestán zákony přírody. Podstatou jeho utrpení je, že se pošetile považuje za nezávislého, přestože plně podléhá zákonům hmotné přírody. Tyto zákony jsou dány vlivem tří kvalit hmotné přírody, a proto také každá lidská bytost jedná pod trojím různým vlivem. Každý podle svého jednání zakouší v příštím nebo tomto životě různé reakce. Zbožní lidé jednají jinak než ateisté, a proto také obdrží jiné reakce.

Śukadeva Gosvāmī descreve vinte e oito infernos, que são os seguintes: Tāmisra, Andhatāmisra, Raurava, Mahāraurava, Kumbhīpāka, Kālasūtra, Asi-patravana, Sūkaramukha, Andhakūpa, Kṛmibhojana, Sandaṁśa, Taptasūrmi, Vajrakaṇṭaka-śālmalī, Vaitaraṇī, Pūyoda, Prāṇarodha, Viśasana, Lālābhakṣa, Sārameyādana, Avīci, Ayaḥpāna, Kṣārakardama, Rakṣogaṇa-bhojana, Śūlaprota, Dandaśūka, Avaṭa-nirodhana, Paryāvartana e Sūcīmukha.

Śukadeva Gosvāmī popisuje těchto dvacet osm pekel: Tāmisra, Andhatāmisra, Raurava, Mahāraurava, Kumbhīpāka, Kālasūtra, Asi-patravana, Sūkaramukha, Andhakūpa, Kṛmibhojana, Sandaṁśa, Taptasūrmi, Vajrakaṇṭaka-śālmalī, Vaitaraṇī, Pūyoda, Prāṇarodha, Viśasana, Lālābhakṣa, Sārameyādana, Avīci, Ayaḥpāna, Kṣārakardama, Rakṣogaṇa-bhojana, Śūlaprota, Dandaśūka, Avaṭa-nirodhana, Paryāvartana a Sūcīmukha.

Aquele que rouba o dinheiro, a esposa ou as posses alheias é posto no inferno conhecido como Tāmisra. O homem que trapaceia outrem e desfruta da esposa desse é posto em condições extremamente infernais conhecidas como Andhatāmisra. Pessoas tolas, absortas no conceito de vida corpórea, e que, baseadas nesse princípio, cometem violência contra outras entidades vivas para se manterem ou manterem suas esposas e filhos, são postas no inferno conhecido como Raurava, onde os animais que elas mataram nascem como criaturas chamadas rurus e lhes causam muito sofrimento. Aqueles que matam diversos animais e pássaros e depois os cozinham são pegos pelos agentes de Yamarāja e lançados no inferno conhecido como Kumbhīpāka, onde são fervidos no óleo. Alguém que mata um brāhmaṇa vai para o inferno conhecido como Kālasūtra, onde a terra, perfeitamente plana e feita de cobre, é tão quente como uma fornalha. Esse assassino de um brāhmaṇa fica durante anos e anos sendo consumido pelo calor dessa terra. A pessoa que não segue os preceitos das escrituras, senão que faz tudo caprichosamente ou segue algum patife é posta no inferno conhecido como Asi-patravana. O funcionário governamental que não sabe fazer valer a justiça ou que pune um homem inocente é levado pelos assistentes de Yamarāja ao inferno conhecido como Sūkaramukha, onde é açoitado sem dó nem piedade.

Ten, kdo ukradne něčí peníze, manželku nebo majetek, je uvržen do pekla, jež se nazývá Tāmisra. Člověka, který někoho podvede a užívá si s jeho ženou, čekají nesmírně ohavné podmínky, známé jako Andhatāmisra. Pošetilý člověk, který je pohroužen v tělesném pojetí života, a proto sebe či svou manželku a děti živí s pomocí násilí, jehož se dopouští na jiných živých bytostech, se ocitne v pekle zvaném Raurava. Zvířata, která zabil, se tam narodí jako tvorové zvaní ruru a působí mu velké utrpení. Ty, kdo zabíjejí různá zvířata a ptáky a pak je vaří, uvrhnou Yamarājovi pomocníci do pekla jménem Kumbhīpāka, kde je smaží v oleji. Osobu, jež zabije brāhmaṇu, nemine peklo Kālasūtra, kde má země dokonale rovný měděný povrch, který je žhavý jako pec. Vrah brāhmaṇy se v té zemi peče po mnoho let. Ten, kdo nepřijímá pokyny písem a ve všem se řídí vlastním rozmarem nebo následuje nějakého darebáka, se dostane do pekla, jež se nazývá Asi-patravana. Vládní úředník, který vynese nesprávný soud a potrestá tak nevinného, je Yamarājovými pomocníky odvlečen do pekla zvaného Sūkaramukha, kde ho budou nemilosrdně bít.

Deus conferiu ao ser humano consciência avançada. Portanto, ele pode sentir o sofrimento e a felicidade dos outros seres vivos. Mas o ser humano desprovido de sua consciência tem a tendência de causar sofrimento aos outros seres vivos. Os assistentes de Yamarāja põem tal pessoa no inferno conhecido como Andhakūpa, onde suas vítimas lhe dão o castigo merecido. Qualquer pessoa que não receba ou alimente um convidado de maneira adequada, mas que, por sua parte, desfruta de comida, é posta no inferno conhecido como Kṛmibhojana, onde um número ilimitado de vermes e insetos picam-na continuamente.

Lidská bytost obdržela od Boha dar rozvinutého vědomí, a proto může vnímat utrpení a štěstí jiných živých bytostí. Avšak ten, kdo ztratil svědomí, má sklon působit jiným živým bytostem utrpení. Pomocníci Yamarāje takového člověka uvrhnou do pekla, které se nazývá Andhakūpa, kde se mu od jeho obětí dostane zaslouženého trestu. Každý, kdo si sám užívá jídla, aniž by řádně přijal a nasytil hosta, bude trpět v pekle zvaném Kṛmibhojana. Tam ho bude bez ustání kousat nesčetné množství červů a hmyzu.

Ladrões são postos no inferno conhecido como Sandaṁśa. Alguém que tenha relações sexuais com uma mulher que não deve ser desfrutada é posto no inferno conhecido como Taptasūrmi. Aquele que faz sexo com animais é posto no inferno conhecido como Vajrakaṇṭaka-śālmalī. Alguém que nasce em família aristocrática ou em família de bom nível social, mas que não age de acordo com o seu padrão, é posto numa poça infernal de sangue, pus e urina chamada rio Vaitaraṇī. Aquele que vive como um animal é posto no inferno chamado Pūyoda. Aquele que, sem misericórdia, mata desautorizadamente animais na floresta é posto no inferno chamado Prāṇarodha. Aquele que, em nome de sacrifício religioso, mata animais, é posto no inferno chamado Viśasana. O homem que força sua esposa a beber seu sêmen é posto no inferno chamado Lālābhakṣa. Aquele que ateia fogo ou ministra veneno para matar alguém é posto no inferno conhecido como Sārameyādana. Quem ganha a vida prestando falso testemunho é posto no inferno conhecido como Avīci.

Zloděje uvrhnou Yamarājovi pomocníci do pekla, jež se nazývá Sandaṁśa. Člověka, který se pohlavně stýká s nevhodnou ženou, nemine peklo známé jako Taptasūrmi. Ten, kdo holduje sexu se zvířaty, bude trpět v pekle zvaném Vajrakaṇṭaka-śālmalī. Člověk, který se narodil ve šlechtické nebo vysoce postavené rodině, ale nechová se podle toho, se ocitne v odporném korytě plném krve, hnisu a moči, zvaném řeka Vaitaraṇī. Toho, kdo žije jako zvíře, nemine peklo známé jako Pūyoda. Toho, kdo bez povolení nemilosrdně zabíjí zvířata v lese, čeká peklo jménem Prāṇarodha. Člověk, jenž zabíjí zvířata ve jménu náboženské oběti, se nevyhne peklu zvanému Viśasana. Muž, který nutí svou ženu pít jeho semeno, je uvržen do pekla, jež se nazývá Lālābhakṣa. Ten, kdo s vražedným úmyslem založí požár nebo podá jed, se dostane do pekla známého jako Sārameyādana. Člověk, který se živí tím, že podává falešná svědectví, bude trpět v pekle zvaném Avīci.

Quem é entregue ao vício de beber vinho é posto no inferno chamado Ayaḥpāna. Aquele que viola a etiqueta e não presta o devido respeito aos superiores é posto no inferno conhecido como Kṣārakardama. Aquele que sacrifica seres humanos a Bhairava é posto no inferno chamado Rakṣogaṇa-bhojana. O matador de animais de estimação é posto no inferno chamado Śūlaprota. Aquele que causa problemas aos outros é posto no inferno conhecido como Dandaśūka. Quem aprisiona uma entidade viva dentro de uma caverna é posto no inferno conhecido como Avaṭa-nirodhana. A pessoa que demonstra injustificável ira contra alguém que é convidado à sua casa é posto no inferno chamado Paryāvartana. Quem é louco por riquezas e assim fica profundamente absorto em pensar em como acumular dinheiro é posto no inferno conhecido como Sūcīmukha.

Ten, kdo propadl pití vína, se dostane do pekla, které se nazývá Ayaḥpāna. Toho, kdo porušuje etiketu tím, že neprokazuje řádnou úctu nadřízeným, čeká peklo zvané Kṣārakardama. Ten, kdo obětuje lidské bytosti Bhairavovi, neunikne peklu, jež se nazývá Rakṣogaṇa-bhojana. Člověk, který zabíjí ochočená zvířata, je uvržen do pekla známého jako Śūlaprota. Toho, kdo působí potíže druhým, nemine peklo Dandaśūka. Ten, kdo uvězní živou bytost v jeskyni, bude trpět v pekle, jež se nazývá Avaṭa-nirodhana. Ten, kdo projevuje vůči hostu ve svém domě bezdůvodný hněv, se dostane do pekla zvaného Paryāvartana. Člověk, který je opojený svým bohatstvím, následkem čehož usilovně přemýšlí, jak hromadit peníze, bude uvržen do pekla známého jako Sūcīmukha.

Após descrever os planetas infernais, Śukadeva Gosvāmī descreve como as pessoas piedosas se promovem ao mais elevado sistema planetário, onde vivem os semideuses, e como elas voltam a esta Terra após se esgotarem os resultados de suas atividades piedosas. Finalmente, ele descreve a forma universal do Senhor e glorifica as atividades do Senhor.

Po popisu pekelných planet Śukadeva Gosvāmī líčí, jak jsou zbožné osoby povýšeny na nejvyšší planetární soustavu, kde žijí polobozi, a jak se po vyčerpání výsledků svého zbožného jednání vracejí na tuto Zemi. Na závěr popisuje vesmírnou podobu Pána a oslavuje Pánovy činnosti.

VERSO 1:: O rei Parīkṣit perguntou a Śukadeva Gosvāmī: Meu querido senhor, por que as entidades vivas são postas em diferentes situações materiais? Por favor, explica-me isso.

Sloka 1:: Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Můj drahý pane, proč jsou živé bytosti umístěny do různých hmotných situací? Vysvětli mi to, prosím.

VERSO 2:: O grande sábio Śukadeva Gosvāmī disse: Meu querido rei, existem três espécies de atividades neste mundo material – aquelas no modo da bondade, no modo da paixão e no modo da ignorância. Visto que todas as pessoas estão influenciadas pelos três modos da natureza material, também se dividem em três os resultados de suas atividades. Aquele que age no modo da bondade é religioso e feliz, quem age em paixão obtém uma mistura de sofrimento e felicidade, e aquele que age sob a influência da ignorância sempre está infeliz e vive como um animal. Devido aos vários graus em que as entidades vivas são influenciadas pelos diversos modos da natureza, seus destinos também variam.

Sloka 2:: Velký mudrc Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, v tomto hmotném světě existují tři druhy činností — činnosti v kvalitě dobra, vášně a nevědomosti. Každého člověka ovlivňují tři kvality hmotné přírody, a proto jsou i výsledky jeho činností trojí. Ten, kdo jedná v kvalitě dobra, je zbožný a šťastný, kdo jedná pod vlivem kvality vášně, dosahuje smíšeného utrpení a štěstí a ten, kdo jedná pod vlivem nevědomosti, je vždy nešťastný a žije jako zvíře. Živé bytosti jsou různými kvalitami přírody ovlivněny do různé míry, a proto jsou různá i jejich místa určení.

VERSO 3:: Assim como, ao executar várias atividades piedosas, alguém alcança diversas condições de vida celestial, quem age impiedosamente alcança diversas condições de vida infernal. Aqueles que são impelidos pelo modo material da ignorância se ocupam em atividades impiedosas, e, de acordo com a extensão de sua ignorância, são postos em diferentes graus de vida infernal. Se alguém, devido à loucura, age no modo da ignorância, o castigo que recebe é o menos severo. Aquele que age impiedosamente, mas conhece a distinção entre atividades piedosas e impiedosas é posto em um inferno onde passa por sofrimento intermediário. E se reserva o pior dos infernos àquele que, devido ao ateísmo, age de maneira ímpia e ignorante. Devido à ignorância, toda entidade viva, desde tempos imemoriais, é carregada por vários desejos a milhares de diversos planetas infernais. Tentarei descrevê-los tanto quanto possível.

Sloka 3:: Tak jako různými zbožnými činnostmi člověk dosáhne různých postavení v nebeském životě, bezbožným jednáním dosáhne různých postavení v pekelném životě. Ti, kdo jsou ovládáni hmotnou kvalitou nevědomosti, se oddávají bezbožným činnostem a podle míry své nevědomosti jsou umísťováni na různé úrovně pekelného života. Pokud člověk jedná v kvalitě nevědomosti následkem šílenství, je jeho výsledné utrpení nejméně kruté. Ten, kdo jedná bezbožně, ale zná rozdíl mezi zbožnými a bezbožnými činnostmi, je uvržen do středně krutého pekla. A pro toho, kdo jedná bezbožně a nevědomě následkem svého ateismu, je výsledný pekelný život nejhorší. Každá živá bytost je kvůli své nevědomosti od nepaměti unášena různými touhami na tisíce různých pekelných planet. Pokusím se je popsat co nejdůkladněji.

VERSO 4:: O rei Parīkṣit perguntou a Śukadeva Gosvāmī: Meu querido senhor, as regiões infernais estão situadas fora do universo, dentro da cobertura do universo ou em diferentes lugares deste planeta?

Sloka 4:: Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Můj drahý pane, jsou pekelné oblasti mimo vesmír, uvnitř vesmírného obalu nebo na různých místech této planety?

VERSO 5:: O grande sábio Śukadeva Gosvāmī respondeu: Todos os planetas infernais estão situados no espaço intermediário que fica entre os três mundos e o Oceano Garbhodaka. Eles se localizam no lado sul do universo, abaixo de Bhū-maṇḍala, e levemente acima da água do Oceano Garbhodaka. Pitṛloka também está localizado nessa região que fica entre o Oceano Garbhodaka e os sistemas planetários inferiores. Em grande samādhi, todos os habitantes de Pitṛloka, encabeçados por Agniṣvāttā, meditam na Suprema Personalidade de Deus e sempre desejam o bem de suas famílias.

Sloka 5:: Velký mudrc Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Všechny pekelné planety spočívají v prostoru mezi Oceánem Garbhodaka a třemi světy. Nacházejí se pod Bhū-maṇḍalou na jižní straně vesmíru, těsně nad vodou Oceánu Garbhodaka. V této oblasti mezi Oceánem Garbhodaka a nižšími planetárními soustavami je také Pitṛloka. Všichni obyvatelé Pitṛloky v čele s Agniṣvāttou meditují v hlubokém samādhi o Nejvyšší Osobnosti Božství a vždy přejí blaho svým rodinám.

VERSO 6:: O rei dos pitās é Yamarāja, o poderosíssimo filho do deus do Sol. Juntamente com seus assistentes pessoais, ele reside em Pitṛloka e, ao mesmo tempo em que segue as regras e regulações estabelecidas pelo Senhor Supremo, faz com que seus agentes, os Yamadūtas, tragam-lhe todos os homens pecaminosos imediatamente após a morte. Colocados no domínio de sua jurisdição, ele os julga imparcialmente, tomando como base as atividades pecaminosas por eles cometidas e, em seguida, envia-os a um dos vários planetas infernais para que recebam o castigo merecido.

Sloka 6:: Králem pitů je Yamarāja, velmi mocný syn boha Slunce. Sídlí na Pitṛloce se svými osobními služebníky a podle pravidel a usměrnění Nejvyššího Pána posílá své zástupce, Yamadūty, aby mu přivedli všechny hříšné lidi ihned po jejich smrti. Poté, co se hříšníci ocitnou v dosahu jeho moci, řádně je odsoudí podle toho, jakých se dopouštěli hříšných činností, a pošle je na jednu z mnoha pekelných planet odpykat si přiměřený trest.

VERSO 7:: Algumas autoridades dizem que há um total de vinte e um planetas infernais, e, segundo outras, existem vinte e oito. Meu querido rei, farei um esboço de todos eles, tomando como referência seus nomes, formas e características. São os seguintes os nomes dos diferentes infernos: Tāmisra, Andhatāmisra, Raurava, Mahāraurava, Kumbhīpāka, Kālasūtra, Asipatravana, Sūkaramukha, Andhakūpa, Kṛmibhojana, Sandaṁśa, Taptasūrmi, Vajrakaṇṭaka-śālmalī, Vaitaraṇī, Pūyoda, Prāṇarodha, Viśasana, Lālābhakṣa, Sārameyādana, Avīci, Ayaḥpāna, Kṣārakardama, Rakṣogaṇa-bhojana, Śūlaprota, Dandaśūka, Avaṭa-nirodhana, Paryāvartana e Sūcīmukha. Todos esses planetas se destinam a punir as entidades vivas.

Sloka 7:: Některé autority praví, že existuje celkem dvacet jedna pekelných planet, a jiné hovoří o dvaceti osmi. Můj milý králi, nastíním všechny tyto planety podle jejich jmen, podob a příznaků. Toto jsou jména různých pekel: Tāmisra, Andhatāmisra, Raurava, Mahāraurava, Kumbhīpāka, Kālasūtra, Asi-patravana, Sūkaramukha, Andhakūpa, Kṛmibhojana, Sandaṁśa, Taptasūrmi, Vajrakaṇṭaka-śālmalī, Vaitaraṇī, Pūyoda, Prāṇarodha, Viśasana, Lālābhakṣa, Sārameyādana, Avīci, Ayaḥpāna, Kṣārakardama, Rakṣogaṇa-bhojana, Śūlaprota, Dandaśūka, Avaṭa-nirodhana, Paryāvartana a Sūcīmukha. Všechny tyto planety jsou určeny k trestání živých bytostí.

VERSO 8:: Meu querido rei, alguém que se apropria da esposa, filhos ou dinheiro que pertencem legitimamente a outrem, é aprisionado na hora da morte pelos ferozes Yamadūtas, que o amarram com a corda do tempo e, à força, o atiram no planeta infernal conhecido como Tāmisra. Nesse mesmo planeta, que é escuro como breu, o homem pecaminoso é castigado pelos Yamadūtas, que o açoitam e repreendem. Ele passa fome, e ninguém lhe dá água para beber. Assim, os irados assistentes de Yamarāja lhe causam severos sofrimentos, e, algumas vezes, ele desmaia devido à punição.

Sloka 8:: Můj milý králi, člověka, který si přivlastní právoplatnou manželku, děti nebo peníze někoho jiného, zajmou v okamžiku smrti divocí Yamadūtové, sváží ho provazem času a násilně uvrhnou do pekla zvaného Tāmisra. Na této velmi temné planetě hříšníka trestají — bijí ho a spílají mu. Je mučen hladem a nedostává žádnou vodu k pití. Hrůzostrašní pomocníci Yamarāje mu tímto způsobem působí kruté utrpení, následkem kterého někdy omdlévá.

VERSO 9:: O destino reservado à pessoa que, dissimuladamente, engana outro homem e desfruta da esposa e filhos deste é o inferno conhecido como Andhatāmisra. Ali, sua condição é exatamente como a de uma árvore ao ser cortada pelas raízes. Mesmo antes de alcançar Andhatāmisra, o ser vivo pecaminoso é submetido a muitas dores extremas. Essas aflições são tão severas que ele perde sua inteligência e percepção. É por esse motivo que os sábios eruditos chamam esse inferno de Andhatāmisra.

Sloka 9:: Toho, kdo lstivě podvede jiného člověka a užívá si jeho manželky a dětí, čeká peklo známé jako Andhatāmisra, kde se ocitá v situaci, v jaké je strom podťatý u kořenů. Ještě předtím, než se hříšná živá bytost dostane na Andhatāmisru, je vystavena různým utrpením nejvyššího stupně, která jsou tak krutá, že ztrácí inteligenci a zrak. Proto učení mudrci toto peklo nazývají Andhatāmisra.

VERSO 10:: Há os que aceitam seu corpo como o eu e, dia e noite, trabalham muito arduamente em busca de dinheiro para manter seus próprios corpos e os corpos de suas esposas e filhos. Enquanto trabalham para se manterem e manterem suas famílias, acontece de cometerem violência contra outras entidades vivas. Tais pessoas são forçadas a abandonar seus corpos e suas famílias na hora da morte, quando, então, sofrendo a reação de sua inveja a outras criaturas, são atiradas no inferno chamado Raurava.

Sloka 10:: Člověk, který považuje své tělo za sebe sama, ve dne v noci dře, aby získal peníze na udržování svého těla a těl své manželky a dětí. Když pracuje pro obživu sebe a své rodiny, často se stává, že se přitom dopouští násilí na ostatních živých bytostech. Taková osoba je nucena vzdát se svého těla a rodiny v okamžiku smrti, kdy trpí reakcemi za svou podlost vůči ostatním živým tvorům, a je uvržena do pekla zvaného Raurava.

VERSO 11:: Nesta vida, a pessoa invejosa comete atos violentos contra muitas entidades vivas. Portanto, após sua morte, ao ser levada ao inferno por Yamarāja, aquelas entidades vivas que foram maltratadas por ela aparecem como animais chamados rurus para lhe infligir severos tormentos. Os sábios eruditos chamam esse inferno de Raurava. Difícil de se ver neste mundo, o ruru é mais invejoso do que uma serpente.

Sloka 11:: Podlý člověk se v tomto životě dopouští násilných činů vůči mnoha živým bytostem. Živé bytosti, kterým ublížil, se proto po jeho smrti, kdy je Yamarājem odvlečen do pekla, objeví jako zvířata zvaná ruru, aby mu působila velmi krutou bolest. Učenci toto peklo nazývají Raurava. Ruru, jehož v tomto světě nelze spatřit, je podlejší než had.

VERSO 12:: Aquele que mantém seu próprio corpo às custas de maltratar os outros é obrigatoriamente punido no inferno chamado Mahāraurava. Nesse inferno, os animais ruru conhecidos como kravyādas atormentam-no e comem sua carne.

Sloka 12:: Člověka, který udržuje své tělo tím, že ubližuje druhým, nemine trest v pekle zvaném Mahāraurava. V tomto pekle mu zvířata ruru, známá jako kravyāda, působí velká muka a požírají jeho maso.

VERSO 13:: Para a manutenção de seu corpo e satisfação de sua língua, pessoas cruéis cozinham vivos os pobres animais e aves. Tais pessoas são condenadas até mesmo pelos canibais. Em suas próximas vidas, são carregadas pelos Yamadūtas ao inferno conhecido como Kumbhīpāka, onde são cozidas em óleo fervente.

Sloka 13:: Krutí lidé vaří zaživa ubohá zvířata a ptáky, aby udržovali svá těla a uspokojovali své jazyky. Takové osoby odsuzují dokonce i lidožrouti. V příštím životě je Yamadūtové odvlečou do pekla jménem Kumbhīpāka, kde je budou smažit ve vařícím oleji.

VERSO 14:: O assassino de um brāhmaṇa é posto no inferno conhecido como Kālasūtra, que tem uma circunferência de cento e vinte e oito mil quilômetros e é feito inteiramente de cobre. Aquecida debaixo pelo calor do fogo e por cima pelo Sol escaldante, a superfície de cobre desse planeta é extremamente quente. Assim, o fogo consome tanto interna quanto externamente o assassino de um brāhmaṇa. Internamente, ele queima de fome e sede, e externamente queima com o calor escaldante do Sol e do fogo que fica embaixo da superfície de cobre. Assim, ora ele se deita, ora se senta, ora se levanta, ora corre de um lado para outro. Ele deve passar por esse sofrimento por um período de milhares de anos equivalente ao número dos pelos existentes no corpo de um animal.

Sloka 14:: Vrah brāhmaṇy je uvržen do pekla známého jako Kālasūtra, jehož obvod činí 128 000 kilometrů a jež je celé z mědi. Měděný povrch, který je rozpalován zezdola ohněm a shora pražícím sluncem, je nesmírně horký. Vrah brāhmaṇy tak trpí vnitřním a vnějším žárem. Zevnitř ho pálí hlad a žízeň a zvenčí slunce a oheň pod měděným povrchem. Proto si neustále lehá, sedá, vstává a pobíhá sem a tam. Tímto způsobem musí trpět tolik tisíc let, kolik je chlupů na zvířecím těle.

VERSO 15:: Se alguém, sem justificativa premente, desvia-se do caminho dos Vedas, os servos de Yamarāja o colocam no inferno conhecido como Asi-patravana, onde o golpeiam com chicotes. Ao correr de um lado para outro, fugindo da dor extrema, por todos os lados ele esbarra em palmeiras de folhas que lembram espadas afiadas. Assim, com o corpo todo em chagas e desmaiando a cada passo, ele grita: “Oh! O que faço agora? Como me salvarei?” É esse o sofrimento aplicado àquele que se desvia dos princípios religiosos aceitos.

Sloka 15:: Pokud se někdo odchýlí z cesty Ved, aniž by ho k tomu nutily mimořádné okolnosti, uvrhnou ho Yamarājovi služebníci do pekla zvaného Asi-patravana, kde ho bičují. Když pobíhá sem a tam a prchá před bolestí nejvyššího stupně, naráží na všech stranách do palem, jejichž listy jsou jako nabroušené meče. Má zranění po celém těle, omdlévá na každém kroku a volá: “Ó, co mám nyní dělat? Jak se zachráním?” Tak trpí ten, kdo se odchýlí od přijatých náboženských zásad.

VERSO 16:: Em sua próxima vida, um rei ou um representante governamental pecaminoso que pune uma pessoa inocente, ou que inflige punição corpórea a um brāhmaṇa, é levado pelos Yamadūtas ao inferno conhecido como Sūkaramukha, onde os poderosíssimos assistentes de Yamarāja o esmagam, exatamente como se esmaga cana-de-açúcar para extrair o suco. A entidade viva pecaminosa emite um grito muito tocante e desmaia, assim como um homem inocente que sofre punições. Esse é o resultado de se punir uma pessoa honesta.

Sloka 16:: Hříšného krále nebo vládního představitele, který potrestá nevinného nebo udělí tělesný trest brāhmaṇovi, odvlečou v příštím životě Yamadūtové do pekla zvaného Sūkaramukha. Tam ho nejsilnější Yamarājovi pomocníci drtí přesně tak, jako se lisuje cukrová třtina, aby se z ní vymačkala šťáva. Hříšná živá bytost velmi žalostně naříká a omdlévá, stejně jako když nevinný člověk podstupuje trest. To je výsledek potrestání nevinného.

VERSO 17:: Pelos desígnios do Senhor Supremo, os seres vivos de grau inferior, tais como os percevejos e os mosquitos, sugam o sangue de seres humanos e outros animais. Essas criaturas insignificantes não sabem que suas picadas incomodam o ser humano. Contudo, os seres humanos de primeira classe – os brāhmaṇas, os kṣatriyas e os vaiśyas – têm consciência desenvolvida e, portanto, sabem quão doloroso é ser morto. O ser humano dotado de conhecimento na certa comete pecado caso mate ou atormente criaturas insignificantes, que não têm a faculdade de discriminar. O Senhor Supremo pune tal homem colocando-o no inferno conhecido como Andhakūpa, onde é atacado por todos os pássaros e feras, répteis, mosquitos, piolhos, vermes, moscas e quaisquer outras criaturas que ele tenha atormentado durante sua vida. Eles o atacam de todas as direções, tirando-lhe o prazer de dormir. Incapaz de descansar, ele constantemente fica vagando pela escuridão. Assim, em Andhakūpa, seu sofrimento é idêntico ao de uma criatura das espécies inferiores.

Sloka 17:: Řízením Nejvyššího Pána sají nízké živé bytosti, jako jsou štěnice a komáři, krev lidí a jiných zvířat. Tato nepatrná stvoření si neuvědomují, že jejich kousnutí či bodnutí působí člověku bolest. Prvotřídní lidské bytosti — brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové — však mají rozvinuté vědomí, a proto vědí, jak bolestivé je být zabit. Pokud poznáním obdařená lidská bytost zabíjí nebo trápí nepatrná stvoření, která nemají schopnost rozlišovat, nepochybně se tím dopouští hříchu. Nejvyšší Pán takového člověka potrestá uvržením do pekla jménem Andhakūpa, kde ho napadají všichni ptáci, šelmy, plazi, komáři, vši, červi, mouchy a všechna ostatní stvoření, kterým v životě ublížil. Útočí na něj ze všech stran a připravují ho o potěšení ze spánku. Jelikož si nemůže odpočinout, neustále bloudí temnotou. V Andhakūpě tedy jeho utrpení věrně připomíná strádání živé bytosti v nižších životních druzích.

VERSO 18:: Deve ser considerado no mesmo nível de um corvo aquele que, após receber algum alimento, não o reparte entre os convidados, os anciãos e as crianças, senão que simplesmente come tudo sozinho, ou come sem executar as cinco classes de sacrifícios. Após a morte, ele é posto no inferno mais abominável, conhecido como Kṛmibhojana. Nesse inferno, há um lago de 100.000 yojanas [1.280.000 quilômetros] de largura, que fica repleto de vermes. Nesse lago, ele se torna um verme e se alimenta de outros vermes ali existentes, que também se alimentam dele. A menos que, antes de morrer, tenha expiado suas ações, semelhante homem pecaminoso permanece no lago infernal de Kṛmibhojana por tantos anos quantos yojanas de largura tem o lago.

Sloka 18:: Pokud člověk získá a sám jí nějaké jídlo, aniž by ho rozdělil hostům, starým lidem a dětem, nebo ho jí bez vykonání pěti druhů oběti, není o nic lepší než vrána. Po smrti je uvržen do nejodpornějšího ze všech pekel, jež se nazývá Kṛmibhojana. V tomto pekle se nachází 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) široké jezero, které je plné červů. V něm se stane jedním z červů a navzájem se požírá s ostatními. Pokud se tento hříšník před smrtí nekaje za své činy, zůstane v pekelném jezeře Kṛmibhojany tolik let, kolik yojanů je jezero široké.

VERSO 19:: Meu querido rei, se alguém, sem justificativa premente, rouba um brāhmaṇa – ou, para dizer a verdade, rouba quem quer que seja – levando-lhe as joias e o ouro, é posto no inferno conhecido como Sandaṁśa, onde sua pele é rasgada e arrancada por bolas e espátulas incandescentes, feitas de ferro. Dessa maneira, todo o seu corpo é despedaçado.

Sloka 19:: Můj milý králi, ten, kdo oloupí brāhmaṇu či kohokoliv jiného o drahokamy a zlato, aniž by se to stalo za mimořádných okolností, se dostane do pekla známého jako Sandaṁśa. Tam je jeho kůže trhána doruda rozžhavenými železnými koulemi a kleštěmi. Tímto způsobem je celé jeho tělo rozerváno na kusy.

VERSO 20:: O homem ou a mulher que tenha relação sexual com parceiro desonroso do sexo oposto é punido após a morte pelos assistentes de Yamarāja no inferno conhecido como Taptasūrmi. Ali, semelhantes homens e mulheres são fustigados por chicotes. O homem é forçado a abraçar uma incandescente efígie de ferro, a qual tem a forma de uma mulher, e a mulher é forçada a abraçar uma efígie semelhante, em forma de homem. Essa é a punição reservada a quem faz sexo ilícito.

Sloka 20:: Muže nebo ženu, kteří mají pohlavní styk s nevhodným příslušníkem opačného pohlaví, uvrhnou po smrti Yamarājovi pomocníci do pekla zvaného Taptasūrmi, kde je bičují. Muž je přinucen obejmout doruda rozžhavenou figuru ženy a žena je nucena obejmout podobnou figuru muže. Takový je trest za nedovolený sex.

VERSO 21:: Aquele que, praticando sexo indiscriminadamente, não poupa sequer os animais, é levado, após a morte, ao inferno conhecido como Vajrakaṇṭaka-śālmalī. Nesse inferno, existe uma árvore de seda e algodão cheia de espinhos tão fortes como raios. Os agentes de Yamarāja penduram o homem pecaminoso nessa árvore e o puxam para baixo com bastante força, de modo que os espinhos rasguem severamente o seu corpo.

Sloka 21:: Ten, kdo holduje sexu bez rozlišování — dokonce i se zvířaty — je po smrti uvržen do pekla zvaného Vajrakaṇṭaka-śālmalī. V tomto pekle se nachází strom cejba, který má mnoho trnů, jež jsou jako blesky. Yamarājovi pomocníci na něj hříšníka pověsí a násilím ho táhnou dolů, přičemž trny hrubě rozdírají jeho tělo.

VERSO 22:: Aquele que nasce em família responsável – tal como um kṣatriya, um membro da realeza ou um servidor do governo –, mas que negligencia executar os deveres que lhe são prescritos de acordo com os princípios religiosos, tornando-se, então, degradado, cai, na hora da morte, no rio infernal conhecido como Vaitaraṇī. Esse rio, que é um inferno sob a forma de fosso, está sempre cheio de animais aquáticos ferozes. Quando um homem pecaminoso é atirado no rio Vaitaraṇī, os seus animais aquáticos imediatamente começam a devorá-lo, mas, porque levou uma vida extremamente pecaminosa, ele não consegue abandonar o corpo. Lembrando-se constantemente de suas atividades pecaminosas, ele sofre terrivelmente nesse rio, o qual é repleto de excremento, urina, pus, sangue, pelos, unhas, ossos, tutano, carne e gordura.

Sloka 22:: Člověk, který se narodil ve významné rodině — jako například kṣatriya, člen královského rodu nebo vládní služebník — ale opomíjí vykonávat své předepsané povinnosti podle náboženských zásad, následkem čehož zdegraduje, poklesne v okamžiku smrti do pekelné řeky Vaitaraṇī. Tato řeka, jež tvoří vodní příkop okolo pekla, je plná vodních dravců. Když je do ní hříšník vhozen, tito dravci ho okamžitě začnou požírat, ale jelikož žil nanejvýš hříšně, neopouští své tělo. V oné řece, která je plná výkalů, moči, hnisu, krve, chlupů, nehtů, kostí, morku, masa a tuku, si neustále vzpomíná na své hříšné činnosti a strašlivě trpí.

VERSO 23:: Os desavergonhados esposos de mulheres śūdras, as quais são de nascimento inferior, vivem exatamente como animais, de modo que não têm bom comportamento, limpeza ou vida regulada. Após a morte, tais pessoas são atiradas no inferno chamado Pūyoda, onde são postas em um oceano cheio de pus, excremento, urina, muco, saliva e similares. Os śūdras que não foram capazes de se aprimorarem, caem nesse oceano e são forçados a comer essas substâncias detestáveis.

Sloka 23:: Nestydatí manželé śūdrānī, žen nízkého původu, žijí přesně jako zvířata, a proto naprosto postrádají dobré chování, čistotu a jakákoliv usměrnění. Takoví lidé jsou po smrti uvrženi do pekla zvaného Pūyoda, kde se ocitnou v oceánu plném hnisu, výkalů, moči, hlenů, slin a podobných věcí. Śūdrové, kteří nedokázali zlepšit své postavení, poklesnou do onoho oceánu a jsou nuceni tyto odporné věci jíst.

VERSO 24:: Se, nesta vida, um homem das classes superiores [brāhmaṇa, kṣatriya ou vaiśya] é muito afeiçoado a levar à floresta seus cães, mulas ou asnos de estimação para caçar e matar animais desnecessariamente, ele é posto no inferno conhecido como Prāṇarodha após a morte, onde os assistentes de Yamarāja usam-no como alvo e perfuram-no com flechas.

Sloka 24:: Pokud člověk z vyšších tříd (brāhmaṇa, kṣatriya a vaiśya) nachází v tomto životě potěšení ve zbytečném štvaní a zabíjení zvířat v lese s pomocí svých ochočených psů, mulů a oslů, je po smrti uvržen do pekla zvaného Prāṇarodha. Tam si z něho Yamarājovi pomocníci udělají terč a probodávají ho šípy.

VERSO 25:: Alguém que nesta vida se orgulha de sua destacada posição, e que despreocupadamente sacrifica animais simplesmente para obter prestígio material, é posto após a morte no inferno chamado Viśasana, onde os assistentes de Yamarāja, depois de lhe causarem dores excruciantes, tiram-lhe a vida.

Sloka 25:: Člověk, který se v tomto životě pyšní svým vynikajícím postavením a bezhlavě obětuje zvířata za účelem hmotného věhlasu, je po smrti uvržen do pekla známého jako Viśasana. Tam mu Yamarājovi pomocníci působí neomezenou bolest a potom ho zabíjejí.

VERSO 26:: Se um membro tolo das classes dos duas vezes nascidos [brāhmaṇa, kṣatriya ou vaiśya] força sua esposa a beber seu sêmen devido a um desejo luxurioso de mantê-la sob seu controle, ele é posto no inferno conhecido como Lālābhakṣa após a morte, onde, atirado em um rio de sêmen difluente, é forçado a bebê-lo.

Sloka 26:: Pokud pošetilý člen některé třídy dvojzrozených (brāhmaṇa, kṣatriya a vaiśya) nutí svou ženu pít jeho semeno pod vlivem chtivé touhy udržet ji ve své moci, je po smrti uvržen do pekla zvaného Lālābhakṣa. Tam je vhozen do řeky tekoucího semene, které musí pít.

VERSO 27:: Neste mundo, alguns são saqueadores profissionais que ateiam fogo às casas alheias ou envenenam os outros. Também, os membros da realeza ou os funcionários do governo, às vezes, saqueiam os mercadores, forçando-os a pagar impostos ou se valendo de outros métodos. Após a morte, tais demônios são postos no inferno conhecido como Sārameyādana. Nesse planeta, há 720 cães cujos dentes são tão fortes como raios. Sob as ordens dos agentes de Yamarāja, esses cães comem vorazmente tais pessoas pecaminosas.

Sloka 27:: Některé osoby v tomto světě jsou profesionálními lupiči, kteří lidem zapalují domy nebo jim podávají jed. Členové královské rodiny a vládní úředníci zase okrádají obchodníky — tak, že je nutí platit daň z příjmu, a různými jinými metodami. Takoví démoni jsou po smrti uvrženi do pekla, jež se nazývá Sārameyādana. Na této planetě je 720 psů se zuby mocnými jako blesky, kteří na pokyn Yamarājových pomocníků takové hříšníky nenasytně požírají.

VERSO 28:: Aquele que, nesta vida, presta falso testemunho ou mente enquanto realiza negócios ou faz caridade, é severamente punido após a morte pelos agentes de Yamarāja. Tal homem pecaminoso é levado ao topo de uma montanha de mil duzentos e oitenta quilômetros de altura e, de ponta-cabeça, é atirado no inferno conhecido como Avīcimat. Nesse inferno, não há rede de proteção e ele é constituído de pedra compacta semelhante a ondas de água. Ali, entretanto, não existe água, daí se chamar Avīcimat [sem água]. Muito embora o homem pecaminoso seja repetidas vezes atirado da montanha e seu corpo fique muito despedaçado, ele não morre, senão que continua sofrendo o mesmo castigo.

Sloka 28:: Člověka, který v tomto životě falešně svědčí nebo lže při uzavírání obchodu či rozdávání milodarů, po smrti Yamarājovi pomocníci krutě potrestají. Odvlečou takového hříšníka na vrchol hory vysoké 1280 kilometrů a po hlavě ho svrhnou do pekla zvaného Avīcimat. V tomto pekle neexistuje žádný úkryt a tvoří je tvrdé kameny podobné vodním vlnám. Není tam však voda, a proto se to místo nazývá Avīcimat (bez vody). Přestože je hříšník opakovaně shazován z hory a jeho tělo se vždy roztříští na malé kousky, nikdy neumírá, ale neustále si odpykává trest.

VERSO 29:: Qualquer brāhmaṇa ou esposa de brāhmaṇa que consuma bebida alcoólica é levado pelos agentes de Yamarāja ao inferno conhecido como Ayaḥpāna. Esse inferno também está à espera de qualquer kṣatriya, vaiśya ou pessoa sob um voto que se ilude e bebe soma-rasa. Em Ayaḥpāna, os agentes de Yamarāja sobem em seus peitos e derramam ferro fundido quente dentro de sua boca.

Sloka 29:: Každý brāhmaṇa či jeho žena, kteří pijí alkohol, jsou po smrti odvlečeni Yamarājovými pomocníky do pekla jménem Ayaḥpāna. Toto peklo také čeká každého kṣatriyu, vaiśyu či člověka vázaného slibem, kteří v iluzi pijí soma-rasu. Yamarājovi pomocníci tam stojí na jejich hrudích a lijí jim do úst roztavené železo.

VERSO 30:: Uma pessoa abominável e de nascimento baixo, que nesta vida se torna cheia de falso orgulho, pensando “eu sou grande”, e que assim deixa de apresentar o devido respeito a alguém que, por nascimento, austeridade, educação, comportamento, casta ou ordem espiritual, está em uma situação mais elevada, é como um cadáver mesmo nesta vida e, após a morte, é atirada de ponta-cabeça no inferno conhecido como Kṣārakardama. Ali, essa pessoa tem que sofrer muitas tribulações nas mãos dos agentes de Yamarāja.

Sloka 30:: Odporný člověk nízkého původu, který se v tomto životě považuje za významného a falešně zpychne, následkem čehož neprokazuje patřičnou úctu tomu, kdo ho předčí původem, askezí, vzděláním, chováním a společenským či duchovním postavením, připomíná již v tomto životě mrtvolu. Po smrti je po hlavě svržen do pekla známého jako Kṣārakardama, kde si musí vytrpět těžký trest z rukou Yamarājových pomocníků.

VERSO 31:: Neste mundo, há homens e mulheres que sacrificam seres humanos a Bhairava ou Bhadra Kālī e, então, comem a carne de suas vítimas. Aqueles que executam tais sacrifícios são levados após a morte à morada de Yamarāja, onde suas vítimas, tendo assumido a forma de Rākṣasas, retalham-nos com espadas afiadas. Assim como, neste mundo, os canibais beberam o sangue de suas vítimas, dançando e cantando em júbilo, suas vítimas agora se deliciam bebendo o sangue dos sacrificadores e celebram da mesma maneira.

Sloka 31:: Na tomto světě žijí muži a ženy, kteří obětují lidské bytosti Bhairavovi nebo Bhadra Kālī a potom pojídají maso svých obětí. Ti, kdo konají takové obřady, jsou po smrti odvlečeni do Yamarājova sídla, kde je jejich oběti, které přijaly podoby Rākṣasů, sekají nabroušenými meči na kusy. Stejně jako lidožrouti na tomto světě pijí krev svých obětí, tančí a radostně zpívají, tak i tyto oběti mají nyní požitek z pití krve těch, kdo je obětovali, a pořádají stejné oslavy.

VERSO 32:: Nesta vida, algumas pessoas abrigam animais e pássaros que, nas vilas ou florestas, buscam a proteção delas, e, após fazê-los acreditar que serão protegidos, tais pessoas os trespassam com lanças ou os enlaçam e os fazem de brinquedos, causando-lhes muita dor. Após a morte, tais pessoas são levadas pelos assistentes de Yamarāja ao inferno conhecido como Śūlaprota, onde seus corpos são trespassados por afiadas lanças, semelhantes a agulhas. Elas sofrem de fome e sede, e pássaros de bico pontiagudo, tais como abutres e garças, atacam-nas de todas as direções para picar seus corpos. Sofrendo essa tortura, elas podem, então, lembrar-se das atividades pecaminosas que cometeram no passado.

Sloka 32:: Někteří lidé v tomto životě poskytují útočiště zvířatům a ptákům, kteří se na vesnici nebo v lese uchýlí pod jejich ochranu, a když v nich vzbudí pocit bezpečí, nabodnou je na kopí nebo jejich těla provlečou nitěmi a hrají si s nimi jako s hračkami, čímž jim působí nesmírnou bolest. Yamarājovi pomocníci takové lidi po smrti odvlečou do pekla jménem Śūlaprota, kde je probodávají kopími ostrými jako jehly. Trpí tam hladem a žízní a ze všech stran se na ně slétávají ptáci s ostrými zobáky, jako například supi a volavky, kteří trhají jejich těla. Během mučení a utrpení vzpomínají na své minulé hříšné činnosti.

VERSO 33:: Aqueles que, nesta vida, parecem serpentes invejosas, vivendo sempre irados e causando dor a outras entidades vivas, caem, após a morte, no inferno conhecido como Dandaśūka. Nesse inferno, meu querido rei, existem serpentes com cinco ou sete capelos, as quais devoram essas pessoas pecaminosas assim como cobras devoram ratos.

Sloka 33:: Ti, kdo se v tomto životě chovají jako zákeřní hadi, neustále jsou plní hněvu a působí ostatním živým bytostem bolest, poklesnou po smrti do pekla známého jako Dandaśūka. Můj milý králi, v tomto pekle jsou hadi s pěti nebo sedmi kápěmi, kteří takové hříšníky polykají stejně, jako obyčejní hadi polykají myši.

VERSO 34:: Aqueles que, nesta vida, confinam outras entidades vivas em poços escuros, celeiros ou cavernas são postos no inferno conhecido como Avaṭa-nirodhana após a morte. Ali, são atirados em poços escuros, onde fumaça e gases venenosos os sufocam, fazendo-os sofrer muito severamente.

Sloka 34:: Ti, kdo v tomto životě vězní jiné živé bytosti v temných studnách, sýpkách nebo jeskyních, se po smrti dostanou do pekla zvaného Avaṭa-nirodhana. Tam jsou uvrženi do temných studní, kde je dusí jedovaté výpary a kouř, které jim působí kruté utrpení.

VERSO 35:: Um chefe de família que recebe convidados ou visitantes com olhares cruéis, como se fosse reduzi-los a cinzas, é posto no inferno conhecido como Paryāvartana, onde é fitado pelos olhares dardejantes de abutres, garças, corvos e pássaros similares, que realizam uma súbita arremetida e arrancam-lhe os olhos muito impetuosamente.

Sloka 35:: Hospodář, který přijímá hosty nebo návštěvníky s nenávistnými pohledy, jako by je chtěl spálit na popel, je uvržen do pekla jménem Paryāvartana. Tam ho pronikavými pohledy pozorují supi, volavky, vrány a podobní ptáci, kteří se na něho znenadání střemhlav vrhnou a s velkou silou mu vyklovou oči.

VERSO 36:: Aquele que, neste mundo ou nesta vida, tem muito orgulho de sua riqueza, costuma pensar: “Eu sou tão rico! Quem pode igualar-se a mim?” Sua visão é distorcida, e ele está sempre com medo de que alguém o prive de sua riqueza. Na verdade, ele suspeita inclusive de seus superiores. Seu rosto e seu coração se abadem diante do mero pensamento de perder sua riqueza, e, em razão disso, ele sempre parece um demônio desprezível. Ele, de modo algum, consegue obter verdadeira felicidade, e não tem conhecimento de como se vive sem ansiedade. Devido aos pecados que comete para conseguir dinheiro, aumentar sua riqueza e protegê-la, ele é posto no inferno chamado Sūcīmukha, onde os agentes de Yamarāja o punem costurando todo o seu corpo assim como fazem os tecelões que fabricam roupas.

Sloka 36:: Ten, kdo je na tomto světě nebo v tomto životě velmi pyšný na své bohatství, si vždy myslí: “Jsem tak bohatý. Kdo se mi vyrovná?” Má pokřivený pohled a neustále se obává, že mu někdo jeho bohatství vezme. Podezírá dokonce i své nadřízené. Při uvažování o ztrátě bohatství jeho tvář a srdce vyprahnou, a proto vždy vypadá jako běs. Není naprosto schopen dosáhnout skutečného štěstí a neví, co to znamená žít bez úzkosti. Za své hříšné činnosti, které páchá, aby si vydělal peníze a zvýšil a ochránil své bohatství, je uvržen do pekla zvaného Sūcīmukha, kde ho velitelé Yamarājových služebníků trestají tak, že prošívají celé jeho tělo nití jako tkalci při tkaní látky.

VERSO 37:: Meu querido rei Parīkṣit, existem centenas e milhares de planetas infernais na província de Yamarāja. As pessoas ímpias que mencionei – e também aquelas que não mencionei – têm todas de entrar nesses vários planetas, de acordo com o grau de sua impiedade. Aqueles que são piedosos, contudo, entram em outros sistemas planetários, a saber, os planetas dos semideuses. Todavia, após se esgotarem os resultados de suas atividades piedosas ou ímpias, tanto os piedosos quanto os ímpios voltam à Terra.

Sloka 37:: Můj milý králi Parīkṣite, v Yamarājově provincii existují stovky a tisíce pekelných planet. Všichni bezbožní lidé, o kterých jsem hovořil — a také ti, o kterých jsem se nezmínil — musí vstoupit na tyto planety podle míry své bezbožnosti. Zbožní lidé však vstoupí na jiné planetární soustavy, na planety polobohů. Nicméně zbožní i bezbožní se po vyčerpání výsledků svých zbožných či bezbožných činností opět vracejí na Zemi.

VERSO 38:: No início [no segundo canto e terceiro canto do Śrīmad-Bhāgavatam], já descrevi como a pessoa pode progredir no caminho da liberação. Nos Purāṇas, a vasta existência universal, que é como um ovo dividido em quatorze partes, é descrita. Essa vasta forma é considerada o corpo externo do Senhor, criada por Sua energia e qualidades. Em geral, ela é chamada virāṭ-rūpa. Caso alguém leia com muita fé a descrição dessa forma externa do Senhor, ou caso ouça sobre ela ou caso a explique a outros para propagar o bhāgavata-dharma, ou a consciência de Kṛṣṇa, sua fé e devoção em consciência espiritual, sua consciência de Kṛṣṇa, aumentarão gradualmente. Embora seja muito difícil alguém desenvolver essa consciência, a pessoa pode se purificar através desse processo e, aos poucos, cientificar-se da Suprema Verdade Absoluta.

Sloka 38:: Na začátku (ve druhém a třetím zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu) jsem již popsal, jak lze pokročit na cestě osvobození. Purāṇy popisují ohromný vesmír, který se podobá vejci rozdělenému na čtrnáct částí. Tato gigantická podoba je považována za vnější tělo Pána, stvořené Jeho energií a vlastnostmi, a nazývá se virāṭ-rūpa. Pokud člověk s velkou vírou čte popis této vnější podoby Pána, naslouchá mu nebo jej vysvětluje ostatním, aby šířil bhāgavata-dharmu neboli vědomí Kṛṣṇy, jeho víra a oddanost v duchovním vědomí, vědomí Kṛṣṇy, budou postupně vzrůstat. Rozvinout takové vědomí je sice velmi obtížné, ale touto metodou se lze očistit a postupně dojít k uvědomění si Nejvyšší, Absolutní Pravdy.

VERSO 39:: Aquele que está interessado em liberação, que aceita o caminho da liberação e não se sente atraído pelo caminho da vida condicionada, chama-se yati, ou devoto. Tal pessoa deve primeiramente controlar sua mente pensando no virāṭ-rūpa, a gigantesca forma universal do Senhor, após o que deve pensar aos poucos na forma espiritual de Kṛṣṇa [sac-cid-ānanda-vigraha], depois de ouvir sobre ambas as formas. Assim, sua mente se fixará em samādhi. Através do serviço devocional, ela poderá, então, compreender a forma espiritual do Senhor, que é o destino dos devotos. Sua vida se tornará exitosa dessa maneira.

Sloka 39:: Ten, kdo se zajímá o osvobození, kdo přijímá cestu osvobození a koho nepřitahuje cesta podmíněného života, se nazývá yati neboli oddaný. Takový člověk by měl nejprve ovládnout svou mysl meditací o virāṭ-rūpě, gigantické vesmírné podobě Pána, a potom postupně začít meditovat o duchovní podobě Kṛṣṇy (sac-cid-ānanda-vigraha) — poté, co slyšel o obou podobách. Tak se jeho mysl ustálí v samādhi. Prostřednictvím oddané služby pak může realizovat duchovní podobu Pána, která je cílem oddaných. Tak bude jeho život úspěšně završen.

VERSO 40:: Meu querido rei, acabo de te descrever este planeta Terra, outros sistemas planetários e suas regiões [varṣas], rios e montanhas. Também descrevi o céu, os oceanos, os sistemas planetários inferiores, as direções, os sistemas planetários infernais e as estrelas. Eles constituem o virāṭ-rūpa, a gigantesca forma material do Senhor, na qual todas as entidades vivas repousam. Assim, expliquei a maravilhosa expansão do corpo externo do Senhor.

Sloka 40:: Můj milý králi, nyní jsem ti popsal tuto planetu Zemi a jiné planetární soustavy s jejich územími (varṣami), řekami a horami. Popsal jsem také nebe, oceány, nižší planetární soustavy, všechny směry, pekelné planetární soustavy a hvězdy. To vše tvoří virāṭ-rūpu, Pánovu gigantickou hmotnou podobu, na níž spočívají všechny živé bytosti. Tak jsem popsal úžasnou expanzi vnějšího těla Pána.