Skip to main content

Text 11

Sloka 11

Texto

Verš

namanti yat-pāda-niketam ātmanaḥ
śivāya hānīya dhanāni śatravaḥ
kathaṁ sa vīraḥ śriyam aṅga dustyajāṁ
yuvaiṣatotsraṣṭum aho sahāsubhiḥ
namanti yat-pāda-niketam ātmanaḥ
śivāya hānīya dhanāni śatravaḥ
kathaṁ sa vīraḥ śriyam aṅga dustyajāṁ
yuvaiṣatotsraṣṭum aho sahāsubhiḥ

Palabra por palabra

Synonyma

namanti — postrarse; yat-pāda — cuyos pies; niketam — bajo; ātmanaḥ — propio; śivāya — bienestar; hānīya — solía provocar; dhanāni — riqueza; śatravaḥ — enemigos; katham — por qué razón; saḥ — él; vīraḥ — el caballeroso; śriyam — opulencias; aṅga — ¡oh!; dustyajām — insuperable; yuvā — en plena juventud; aiṣata — deseó; utsraṣṭum — dejar; aho — exclamación; saha — con; asubhiḥ — vida.

namanti — klanějí se; yat-pāda — jehož nohy; niketam — pod; ātmanaḥ — vlastní; śivāya — blaho; hānīya — obvykle přinášelo; dhanāni — bohatství; śatravaḥ — nepřátelé; katham — proč; saḥ — on; vīraḥ — rytířský; śriyam — výsady; aṅga — ó; dustyajām — nepřekonatelné; yuvā — v plném mládí; aiṣata — toužil; utsraṣṭum — zříci se; aho — projev údivu; saha — s; asubhiḥ — život.

Traducción

Překlad

Él era un emperador tan grande, que todos sus enemigos iban ante él, se postraban a sus pies, y le entregaban todas sus riquezas en beneficio propio. Él estaba lleno de juventud y fortaleza, y poseía opulencias reales insuperables. ¿Por qué quería dejarlo todo, incluso la propia vida?

Byl to tak velký panovník, že se všichni nepřátelé přicházeli klanět u jeho nohou a pro vlastní prospěch mu odevzdávali veškerý svůj majetek. Byl mladý a statný a měl nepřekonatelné královské výsady. Proč se chtěl všeho zříci, včetně vlastního života?

Significado

Význam

En su vida no había nada que hubiese que rechazar. Él era un hombre muy joven, y podía disfrutar de la vida con poder y opulencia. Así que no había por qué retirarse de la vida activa. Él no tenía ninguna dificultad en recaudar los impuestos del Estado, pues era tan poderoso y caballeroso, que hasta sus enemigos iban a él, se postraban a sus pies, y le entregaban todas sus riquezas en beneficio propio. Mahārāja Parīkṣit era un rey piadoso. Él conquistó a sus enemigos, y por ello el reino estaba lleno de prosperidad. Había leche, granos y metales suficientes, y todos los ríos y montañas estaban llenos de potencia. De manera que todo era satisfactorio en sentido material. Luego no había ninguna razón por la cual él tuviera que dejar prematuramente su reino y su vida. Los sabios estaban ansiosos de oír hablar acerca de todo esto.

Za celý svůj život nepoznal nic nežádoucího. Byl ještě poměrně mladý a mohl si užívat života s mocí a bohatstvím. Neměl tedy proč odcházet z aktivního života. S vybíráním královských daní nebyly také potíže, protože byl tak mocný a rytířský, že i jeho nepřátelé za ním přicházeli a klaněli se u jeho nohou a odevzdávali pro vlastní prospěch veškerý svůj majetek. Mahārāja Parīkṣit byl zbožný král. Nepřátele si podmanil a celé jeho království vzkvétalo blahobytem. Všude dostatek mléka, obilí a kovů, řeky a hory měly svoji plnou sílu. Z hmotného hlediska tedy nic nechybělo. Král proto očividně neměl žádný důvod předčasně se zříkat svého království a života. Mudrci s napětím očekávali vyprávění o všech těchto věcech.