Skip to main content

Text 23

Sloka 23

Texto

Verš

sattvaṁ rajas tama iti prakṛter guṇās tair
yuktaḥ paraḥ puruṣa eka ihāsya dhatte
sthity-ādaye hari-viriñci-hareti saṁjñāḥ
śreyāṁsi tatra khalu sattva-tanor nṛṇāṁ syuḥ
sattvaṁ rajas tama iti prakṛter guṇās tair
yuktaḥ paraḥ puruṣa eka ihāsya dhatte
sthity-ādaye hari-viriñci-hareti saṁjñāḥ
śreyāṁsi tatra khalu sattva-tanor nṛṇāṁ syuḥ

Palabra por palabra

Synonyma

sattvam — bondad; rajaḥ — pasión; tamaḥ — la oscuridad de la ignorancia; iti — así pues; prakṛteḥ — de la naturaleza material; guṇāḥ — cualidades; taiḥ — mediante ellas; yuktaḥ — asociado con; paraḥ — trascendental; puruṣaḥ — la personalidad; ekaḥ — uno; iha asya — de este mundo material; dhatte — acepta; sthiti-ādaye — para el asunto de la creación, conservación y destrucción; hari — Viṣṇu, la Personalidad de Dios; viriñci — Brahmā; hara — el Señor Śiva; iti — así pues; saṁjñāḥ — diferentes aspectos; śreyāṁsi — beneficio máximo; tatra — ahí; khalu — por supuesto; sattva — bondad; tanoḥ — forma; nṛṇām — del ser humano; syuḥ — obtenido.

sattvam — dobro; rajaḥ — vášeň; tamaḥ — temnota nevědomosti; iti — takto; prakṛteḥ — hmotné přírody; guṇāḥ — kvality; taiḥ — jimi; yuktaḥ — ve společnosti s; paraḥ — transcendentální; puruṣaḥ — osobnost; ekaḥ — jedna; iha asya — tohoto světa; dhatte — přijme; sthiti-ādaye — v záležitostech stvoření, udržení a zničení atd.; hari — Viṣṇu, Osobnost Božství; viriñci — Brahmā; hara — Śiva; iti — takto; saṁjñāḥ — rozličné rysy; śreyāṁsi — konečný prospěch; tatra — v čemž; khalu — samozřejmě; sattva — dobro; tanoḥ — podoba; nṛṇām — lidské bytosti; syuḥ — odvozeny.

Traducción

Překlad

La trascendental Personalidad de Dios está indirectamente asociado con las tres modalidades de la naturaleza material —es decir, pasión, bondad e ignorancia—, y únicamente para la creación, conservación y destrucción del mundo material, Él adopta las tres formas cualitativas de Brahmā, Viṣṇu y Śiva. De estas tres, todos los seres humanos pueden recibir de Viṣṇu —la forma de la cualidad de la bondad— el beneficio máximo.

Śrī Kṛṣṇa, transcendentální Osobnost Božství, je nepřímo ve styku se třemi kvalitami hmotné přírody — s vášní, dobrem a nevědomostí a jen za účelem stvoření, udržování a zničení hmotného světa na Sebe bere tři kvalitativní podoby: Brahmy, Viṣṇua a Śivy. Z těchto tří mohou všechny živé bytosti získat nejvyšší prospěch od Viṣṇua, který je podobou kvality dobra.

Significado

Význam

Tal como se explicó anteriormente, esta declaración confirma que al Señor Śrī Kṛṣṇa debe prestársele servicio devocional a través de Sus partes plenarias. El Señor Śrī Kṛṣṇa y todas Sus partes plenarias son viṣṇu-tattva, o la Señoría de Dios. La siguiente manifestación de Śrī Kṛṣṇa es Baladeva. La de Baladeva es Saṅkarṣaṇa, la de Saṅkarṣaṇa es Nārāyaṇa, la de Nārāyaṇa es el segundo Saṅkarṣaṇa, y de este Saṅkarṣaṇa surgen los Viṣṇu puruṣa-avatāras. El Viṣṇu o la Deidad de la cualidad de la bondad del mundo material es el puruṣa-avatāra conocido como Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu o Paramātmā. Brahmā es la deidad de rajas (pasión), y Śiva es la deidad de la ignorancia. Ellos son los tres directores de los departamentos de las tres cualidades de este mundo material. La creación la hace posible la cualidad de la pasión de Brahmā y su esfuerzo; es mantenida por la bondad de Viṣṇu, y cuando se requiere que sea destruida, el Señor Śiva lo hace mediante el tāṇḍava-nṛtya. Los materialistas y los seres humanos necios adoran a Brahmā y a Śiva, respectivamente. Pero los trascendentalistas puros adoran la forma de la bondad, Viṣṇu, en Sus diversas formas. Viṣṇu se manifiesta mediante Sus millones y billones de formas integradas y formas separadas. Las formas integradas se denominan Dios, y las formas separadas se denominan entidades vivientes o jīvas. Tanto las jīvas como Dios tienen sus formas espirituales originales. A veces, las jīvas están sujetas al control de la energía material, pero las formas Viṣṇu son siempre las controladoras de esa energía. Cuando Viṣṇu, la Personalidad de Dios, aparece en el mundo material, viene a redimir a los seres vivientes condicionados que se hallan bajo el control de la energía material. Esos seres vivientes aparecen en el mundo material con intenciones de ser señores y, en consecuencia, quedan atrapados por las tres modalidades de la naturaleza. Debido a esto, las entidades vivientes tienen que cambiar sus coberturas materiales para someterse a diferentes períodos de encarcelamiento. La prisión del mundo material es creada por Brahmā bajo la instrucción de la Personalidad de Dios, y al concluir un kalpa, todo ello es destruido por Śiva. Pero en lo que respecta a la manutención de la prisión, la realiza Viṣṇu, de la misma manera en que el estado mantiene la prisión estatal. Por lo tanto, cualquiera que desee salirse de esta prisión de la existencia material —la cual está llena de sufrimientos tales como la repetición del nacimiento, la muerte, las enfermedades y la vejez—, debe complacer al Señor Viṣṇu para obtener dicha liberación. El Señor Viṣṇu es adorado únicamente mediante el servicio devocional, y si alguien tiene que continuar su vida de prisión en el mundo material, puede pedirles a semidioses tales como Śiva, Brahmā, Indra y Varuṇa, facilidades relativas para un alivio temporal. Sin embargo, ningún semidios puede liberar, de la vida condicionada de la existencia material al ser viviente encarcelado. Esto únicamente lo puede hacer Viṣṇu. Así que el beneficio máximo puede recibirse de Viṣṇu, la Personalidad de Dios.

Tento výrok potvrzuje skutečnost, že je nutné, jak jsme již dříve vysvětlili, abychom prostřednictvím Jeho úplných částí prokazovali Pánu Śrī Kṛṣṇovi službu. Pán Śrī Kṛṣṇa a Jeho dokonalé části jsou viṣṇu-tattva — Svrchované Osobnosti Božství. První Kṛṣṇovou expanzí je Baladeva. Z Baladeva se expanduje Saṅkarṣaṇa a ze Saṅkarṣaṇa Nārāyaṇa, z Nārāyaṇa druhý Saṅkarṣaṇa a z tohoto Saṅkarṣaṇa pak puruṣa-avatārové Viṣṇua. Viṣṇu, Božstvo zosobňující kvalitu dobra v hmotném světě, je puruṣa-avatārem známým pod jmény Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu nebo Paramātmā. Brahmā je božstvem zosobňujícím rajas (vášeň) a Śiva zosobňuje nevědomost. To jsou vládci, kteří mají na starost tři kvality hmotného světa. Stvoření je umožněno Viṣṇuovou kvalitou dobra, a je-li nutné stvoření zničit, vykoná to Śiva a jeho tāṇḍava-nṛtya. Materialisté uctívají Brahmu, zatímco hlupáci uctívají Śivu. Čistí transcendentalisté však uctívají podobu dobra, Viṣṇua v Jeho rozličných podobách. Viṣṇu se zjevuje v miliónech a miliardách sounáležících a oddělených podob. Sounáležící podoby se nazývají Osobnosti Božství a oddělené podoby se nazývají živé bytosti neboli jīvy. Jīvy a Osobnosti Božství vlastní původní duchovní podobu. Jīvy někdy spadají pod vládu hmotné energie, zatímco podoby Viṣṇua nad touto energií nepřetržitě vládnou. Když se Viṣṇu, Osobnost Božství, v hmotném světě zjevuje, přichází vysvobodit podmíněné živé bytosti z nadvlády hmotné energie. Tyto živé bytosti přijdou do hmotného světa s úmyslem stát se samy pány a vládci, a tím pádem jsou zajaty třemi kvalitami přírody. Jsou nuceny měnit jednu hmotnou schránku za druhou a podrobovat se tak různým podmínkám uvěznění. Vězení hmotného světa stvořil Brahmā pod vedením Osobnosti Božství a na konci jedné kalpy ho Śiva celé zničí. Co se však týče udržování tohoto vězení, o to se stará Viṣṇu, stejně jako se o vězeňská zařízení stará přímo stát. Každý, kdo si přeje opustit vězení hmotné existence, které je naplněné strastmi opakovaného rození, smrti, stáří a nemoci, musí za účelem tohoto osvobození uspokojit Pána Viṣṇua. Pána Viṣṇua můžeme uctívat pouze oddanou službou. Když už někdo musí ve vězení zůstat, může se samozřejmě obrátit na různé polobohy, jako jsou Śiva, Brahmā, Indra či Varuṇa, aby mu zprostředkovali relativní výhody pro dočasné ulehčení trestu. Avšak žádný z těchto polobohů nemůže propustit uvězněnou živou bytost z jejího podmíněného života hmotné existence. To může jedině Viṣṇu. Konečný prospěch lze tedy získat od Viṣṇua, Osobnosti Božství.