Skip to main content

Text 6

Sloka 6

Devanagari

Dévanágarí

एवं स्वतनुज आत्मन्यनुरागावेशितचित्त: शौचाध्ययनव्रतनियमगुर्वनलशुश्रूषणाद्यौपकुर्वाणककर्माण्यनभियुक्तान्यपि समनुशिष्टेन भाव्यमित्यसदाग्रह: पुत्रमनुशास्य स्वयं तावद् अनधिगतमनोरथ: कालेनाप्रमत्तेन स्वयं गृह एव प्रमत्त उपसंहृत: ॥ ६ ॥

Text

Verš

evaṁ sva-tanuja ātmany anurāgāveśita-cittaḥ śaucādhyayana-vrata-niyama-gurv-anala-śuśrūṣaṇādy-aupakurvāṇaka-karmāṇy anabhiyuktāny api samanuśiṣṭena bhāvyam ity asad-āgrahaḥ putram anuśāsya svayaṁ tāvad anadhigata-manorathaḥ kālenāpramattena svayaṁ gṛha eva pramatta upasaṁhṛtaḥ.
evaṁ sva-tanuja ātmany anurāgāveśita-cittaḥ śaucādhyayana-vrata-niyama-gurv-anala-śuśrūṣaṇādy-aupakurvāṇaka-karmāṇy anabhiyuktāny api samanuśiṣṭena bhāvyam ity asad-āgrahaḥ putram anuśāsya svayaṁ tāvad anadhigata-manorathaḥ kālenāpramattena svayaṁ gṛha eva pramatta upasaṁhṛtaḥ.

Synonyms

Synonyma

evam — thus; sva — own; tanu-je — in his son, Jaḍa Bharata; ātmani — whom he considered to be himself; anurāga-āveśita-cittaḥ — the brāhmaṇa who was absorbed in love for his son; śauca — cleanliness; adhyayana — study of Vedic literature; vrata — accepting all the vows; niyama — regulative principles; guru — of the spiritual master; anala — of the fire; śuśrūṣaṇa-ādi — the service, etc.; aupakurvāṇaka — of the brahmacarya-āśrama; karmāṇi — all the activities; anabhiyuktāni api — although not liked by his son; samanuśiṣṭena — fully instructed; bhāvyam — should be; iti — thus; asat-āgrahaḥ — having unsuitable obstinacy; putram — his son; anuśāsya — instructing; svayam — himself; tāvat — in that way; anadhigata-manorathaḥ — not having fulfilled his desires; kālena — by the influence of time; apramattena — which is not forgetful; svayam — he himself; gṛhe — to his home; eva — certainly; pramattaḥ — being madly attached; upasaṁhṛtaḥ — died.

evam — takto; sva — vlastní; tanu-je — ve svém synovi, Jaḍa Bharatovi; ātmani — jehož považoval za sebe samotného; anurāga-āveśita-cittaḥbrāhmaṇa, který byl zaplaven láskou ke svému synovi; śauca — čistota; adhyayana — studium védské literatury; vrata — přijetí všech slibů; niyama — usměrňující zásady; guru — duchovnímu mistrovi; anala — ohni; śuśrūṣaṇa-ādi — služba atd.; aupakurvāṇaka — brahmacarya-āśramu; karmāṇi — všechny činnosti; anabhiyuktāni api — i když se to jeho synovi nelíbilo; samanuśiṣṭena — dokonale vysvětlil; bhāvyam — má být; iti — takto; asat-āgrahaḥ — s nemístnou zatvrzelostí; putram — svého syna; anuśāsya — poučoval; svayam — sám; tāvat — takto; anadhigata-manorathaḥ — aniž by se splnily jeho touhy; kālena — vlivem času; apramattena — který nezapomíná; svayam — on sám; gṛhe — ke svému domovu; eva — jistě; pramattaḥ — pošetile připoutaný; upasaṁhṛtaḥ — zemřel.

Translation

Překlad

The brāhmaṇa father of Jaḍa Bharata considered his son his heart and soul, and therefore he was very much attached to him. He thought it wise to educate his son properly, and being absorbed in this unsuccessful endeavor, he tried to teach his son the rules and regulations of brahmacarya — including the execution of the Vedic vows, cleanliness, study of the Vedas, the regulative methods, service to the spiritual master and the method of offering a fire sacrifice. He tried his best to teach his son in this way, but all his endeavors failed. In his heart he hoped that his son would be a learned scholar, but all his attempts were unsuccessful. Like everyone, this brāhmaṇa was attached to his home, and he had forgotten that someday he would die. Death, however, was not forgetful. At the proper time, death appeared and took him away.

Jaḍa Bharata byl pro svého bráhmanského otce vším, a otec k němu byl proto silně připoutaný. Považoval za správné svého syna náležitě vychovat, a zabraný v této neúspěšné snaze se ho pokoušel naučit pravidlům a zásadám brahmacaryi, jako je dodržování védských slibů, čistota, studium Ved, usměrňující metody, služba duchovnímu mistrovi a způsob vykonávání ohňové oběti. Přestože se snažil ze všech sil to vše synovi vštípit, veškeré jeho úsilí selhalo. V srdci doufal, že ze syna bude učenec, ale všechny jeho pokusy byly neúspěšné. Tak jako všichni lidé, byl i tento brāhmaṇa připoutaný ke svému domovu a zapomněl, že jednoho dne zemře. Smrt však nezapomněla — přišla v pravý čas a donutila ho vše opustit.

Purport

Význam

Those too attached to family life, who forget that death comes in the future to take them away, become attached and unable to finish their duty as human beings. The duty of human life is to solve all the problems of life, but instead people remain attached to family affairs and duties. Although they forget death, death will not forget them. Suddenly they will be kicked off the platform of a peaceful family life. One may forget that he has to die, but death never forgets. Death comes always at the right time. The brāhmaṇa father of Jaḍa Bharata wanted to teach his son the process of brahmacarya, but he was unsuccessful due to his son’s unwillingness to undergo the process of Vedic advancement. Jaḍa Bharata was simply concerned with returning home, back to Godhead, by executing devotional service through śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. He did not care for the Vedic instructions of his father. When one is fully interested in the service of the Lord, he does not need to follow all the regulative principles enunciated in the Vedas. Of course, for an ordinary man, the Vedic principles are imperative. No one can avoid them. But when one has attained the perfection of devotional service, it is not very important to follow the Vedic principles. Lord Kṛṣṇa advised Arjuna to ascend to the platform of nistraiguṇya, the transcendental position above the Vedic principles.

Ti, kdo příliš lpí na rodinném životě a zapomínají, že si pro ně v budoucnu přijde smrt, jsou připoutaní a neschopní splnit svou povinnost lidské bytosti. Povinností lidského života je vyřešit všechny životní problémy, ale lidé místo toho zůstávají připoutáni k starostem o rodinu. Zapomínají na smrt, ale smrt nezapomíná na ně a znenadání je vytrhne z jejich poklidného rodinného života. Člověk může zapomenout, že bude muset zemřít, ale smrt nikdy nezapomíná. Přichází vždy v pravý čas. Bráhmanský otec Jaḍa Bharaty chtěl svého syna naučit systému brahmacarya, ale nepodařilo se mu to, jelikož syn odmítal metody védského rozvoje. Jediným zájmem Jaḍa Bharaty bylo vrátit se domů, zpátky k Bohu, vykonáváním oddané služby formou śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. Nezajímal se o védské pokyny svého otce. Ten, jehož zájmem je pouze sloužit Pánu, nemusí dodržovat všechny usměrňující zásady uvedené ve Vedách. Pro obyčejného člověka jsou védské zásady povinné; nikdo je nemůže obejít. Avšak pro toho, kdo dosáhl dokonalosti v oddané službě, není dodržování védských zásad příliš důležité. Pán Kṛṣṇa radil Arjunovi, aby se povznesl na úroveň nistraiguṇya, transcendentálního postavení nad védskými zásadami.

traiguṇya-viṣayā vedā
nistraiguṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān
traiguṇya-viṣayā vedā
nistraiguṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān

“The Vedas mainly deal with the subject of the three modes of material nature. Rise above these modes, O Arjuna. Be transcendental to all of them. Be free from all dualities and from all anxieties for gain and safety, and be established in the Self.” (Bg. 2.45)

Vedy převážně pojednávají o třech kvalitách hmotné přírody. Povznes se nad tyto kvality, ó Arjuno; buď jim transcendentální. Osvoboď se od všech dualit a veškeré úzkosti co se týče zisku a bezpečí a spočívej v Nejvyšším Já.” (Bg. 2.45)