Skip to main content

Sloka 10

Text 10

Verš

Texto

dehaṁ nāvarurutse ’haṁ
duḥkha-śoka-bhayāvaham
sarvatrāsya yato mṛtyur
matsyānām udake yathā
dehaṁ nāvarurutse ’haṁ
duḥkha-śoka-bhayāvaham
sarvatrāsya yato mṛtyur
matsyānām udake yathā

Synonyma

Palabra por palabra

deham — hmotné tělo; na — ne; avarurutse — přeji si mít; aham — já; duḥkha-śoka-bhaya-āvaham — které je příčinou všeho neštěstí, bědování a strachu; sarvatra — vždy a všude v tomto vesmíru; asya — živých bytostí, jež přijaly hmotná těla; yataḥ — protože; mṛtyuḥ — smrt; matsyānām — ryb; udake — žijících ve vodě; yathā — jako.

deham — un cuerpo material; na — no; avarurutse — deseo recibir; aham — yo; duḥkha-śoka-bhaya-āvaham — que es la causa de todo tipo de sufrimientos, lamentaciones y temores; sarvatra — siempre y en todas partes en el universo; asya — de las entidades vivientes que han recibido cuerpos materiales; yataḥ — puesto que; mṛtyuḥ — muerte; matsyānām — del pez; udake — que vive en el agua; yathā — como.

Překlad

Traducción

“Nechci vlastnit hmotné tělo, protože v celém vesmíru je zdrojem všeho neštěstí, bědování a strachu právě tak, jako je tomu i u ryby ve vodě, která žije v neustálé úzkosti vyvolané strachem ze smrti.”

No deseo recibir un cuerpo material, pues ese cuerpo es la fuente de todos los sufrimientos, lamentaciones y temores en todo el universo. Es la misma situación que vive el pez en el agua, siempre angustiado por el temor de morir.

Význam

Significado

Hmotnému tělu je souzeno zemřít, což platí ve vyšším i nižším planetárním systému. V nižším planetárním systému nebo nižších druzích se umírá dříve a na vyšších planetách nebo ve vyšších druzích lze žít velice dlouho, ale smrt je nevyhnutelná. Tento fakt je třeba pochopit. V lidském těle by měla živá bytost využít příležitosti skoncovat se zrozením, smrtí, stářím a nemocí tím, že podstoupí tapasyu. Cílem lidské civilizace je zastavit koloběh zrození a smrti, zvaný mṛtyu-saṁsāra-vartmani. To je možné jedině tehdy, když si je živá bytost vědoma Kṛṣṇy-když dosáhla služby lotosovým nohám Pána. Jinak musí hnít v tomto hmotném světě a přijímat hmotná těla podléhající zrození, smrti, stáří a nemoci.

El cuerpo material está destinado a morir, tanto en el sistema planetario superior como en el inferior. En el sistema planetario inferior o en especies inferiores, la muerte viene muy pronto, y en los planetas superiores o en especies superiores, se puede vivir durante muchísimo tiempo, pero la muerte es inevitable. Debemos entender esto. En la forma de vida humana, tenemos que aprovechar la oportunidad de poner fin al ciclo del nacimiento, la muerte, la vejez y las enfermedades mediante la práctica de tapasya. Ese es el objetivo de la civilización humana: detener el ciclo de nacimientos y muertes, que recibe el nombre de mṛtyu-saṁsāra-vartmani. Ello es posible cuando somos conscientes de Kṛṣṇa, cuando hemos logrado el servicio de los pies de loto del Señor. De lo contrario, tendremos que pudrirnos en el mundo material y recibir un cuerpo material sujeto al ciclo del nacimiento, la muerte, la vejez y las enfermedades.

Zde se uvádí příklad, že ačkoliv je voda pro rybu výborným místem, ryba se přesto nikdy nezbaví strachu ze smrti, protože velké ryby stále horlivě požírají ty malé. Phalgūni tatra mahatām-všechny živé bytosti jsou požírány většími. Tak funguje hmotná příroda.

El ejemplo que se da en este verso es que el pez dentro del agua se encuentra en su elemento natural, pero nunca puede verse libre de la angustia de la muerte, pues los peces grandes siempre quieren comerse a los más chicos. Phalgūni tatra mahatām: Todas las entidades vivientes son comidas por otras entidades vivientes mayores que ellas. Así funciona la naturaleza material.

ahastāni sahastānām
apadāni catuṣ-padām
phalgūni tatra mahatāṁ
jīvo jīvasya jīvanam
ahastāni sahastānām
apadāni catuṣ-padām
phalgūni tatra mahatāṁ
jīvo jīvasya jīvanam

“Bezrucí jsou kořistí těch, kdo mají ruce, a beznozí kořistí těch, kteří mají čtyři nohy. Slabí jsou zdrojem potravy silných a obecně platí zákon, že jedna živá bytost je potravou druhé.” (Bhāg. 1.13.47). Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, stvořil hmotný svět tak, že jedna živá bytost je potravou druhé. Probíhá tedy boj o přežití, ale přestože mluvíme o přežití nejsilnějších, nikdo nemůže uniknout smrti, aniž by se stal oddaným Pána. Hariṁ vinā naiva mṛtiṁ taranti-nikdo nemůže uniknout z koloběhu zrození a smrti, nestane-li se oddaným. To je potvrzeno i v Bhagavad-gītě (9.3). Aprāpya māṁ nivartante mṛtyu-saṁsāra-vartmani. Ten, kdo nedosáhne útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy, musí opět putovat nahoru a dolů v koloběhu zrození a smrti.

«Los que no tienen manos son presa de los que tienen manos; los que no tienen patas son presa de los que tienen cuatro patas. Los débiles son el sustento de los fuertes, y es norma general que un ser vivo es comida para otro» (Bhāg. 1.13.47). La Suprema Personalidad de Dios ha creado el mundo material de tal manera que toda entidad viviente es la comida de otra. Como consecuencia, existe una lucha por la existencia; pero, aunque hablemos de la supervivencia del más apto, con excepción del devoto del Señor nadie puede salvarse de la muerte. Hariṁ vinā naiva sṛtiṁ taranti: No es posible salirse del ciclo de nacimientos y muertes sin ser devoto. Esto se confirma también en el Bhagavad-gītā (9.3): aprāpya māṁ nivartante mṛtyu-saṁsāra-vartmani: Quien no alcanza el refugio de los pies de loto de Kṛṣṇa tiene que vagar hacia arriba y hacia abajo en el ciclo de nacimientos y muertes.