ŚB 8.20.25-29
Dévanágarí
हृद्यङ्ग धर्मं स्तनयोर्मुरारे-
र्ऋतं च सत्यं च मनस्यथेन्दुम् ।
श्रियं च वक्षस्यरविन्दहस्तां
कण्ठे च सामानि समस्तरेफान् ॥ २५ ॥
इन्द्रप्रधानानमरान्भुजेषु
तत्कर्णयो: ककुभो द्यौश्च मूर्ध्नि ।
केशेषु मेघाञ्छ्वसनं नासिकाया-
मक्ष्णोश्च सूर्यं वदने च वह्निम् ॥ २६ ॥
वाण्यां च छन्दांसि रसे जलेशं
भ्रुवोर्निषेधं च विधिं च पक्ष्मसु ।
अहश्च रात्रिं च परस्य पुंसो
मन्युं ललाटेऽधर एव लोभम् ॥ २७ ॥
स्पर्शे च कामं नृप रेतसाम्भ:
पृष्ठे त्वधर्मं क्रमणेषु यज्ञम् ।
छायासु मृत्युं हसिते च मायां
तनूरुहेष्वोषधिजातयश्च ॥ २८ ॥
नदीश्च नाडीषु शिला नखेषु
बुद्धावजं देवगणानृषींश्च ।
प्राणेषु गात्रे स्थिरजङ्गमानि
सर्वाणि भूतानि ददर्श वीर: ॥ २९ ॥
र्ऋतं च सत्यं च मनस्यथेन्दुम् ।
श्रियं च वक्षस्यरविन्दहस्तां
कण्ठे च सामानि समस्तरेफान् ॥ २५ ॥
इन्द्रप्रधानानमरान्भुजेषु
तत्कर्णयो: ककुभो द्यौश्च मूर्ध्नि ।
केशेषु मेघाञ्छ्वसनं नासिकाया-
मक्ष्णोश्च सूर्यं वदने च वह्निम् ॥ २६ ॥
वाण्यां च छन्दांसि रसे जलेशं
भ्रुवोर्निषेधं च विधिं च पक्ष्मसु ।
अहश्च रात्रिं च परस्य पुंसो
मन्युं ललाटेऽधर एव लोभम् ॥ २७ ॥
स्पर्शे च कामं नृप रेतसाम्भ:
पृष्ठे त्वधर्मं क्रमणेषु यज्ञम् ।
छायासु मृत्युं हसिते च मायां
तनूरुहेष्वोषधिजातयश्च ॥ २८ ॥
नदीश्च नाडीषु शिला नखेषु
बुद्धावजं देवगणानृषींश्च ।
प्राणेषु गात्रे स्थिरजङ्गमानि
सर्वाणि भूतानि ददर्श वीर: ॥ २९ ॥
Verš
hṛdy aṅga dharmaṁ stanayor murārer
ṛtaṁ ca satyaṁ ca manasy athendum
śriyaṁ ca vakṣasy aravinda-hastāṁ
kaṇṭhe ca sāmāni samasta-rephān
ṛtaṁ ca satyaṁ ca manasy athendum
śriyaṁ ca vakṣasy aravinda-hastāṁ
kaṇṭhe ca sāmāni samasta-rephān
indra-pradhānān amarān bhujeṣu
tat-karṇayoḥ kakubho dyauś ca mūrdhni
keśeṣu meghāñ chvasanaṁ nāsikāyām
akṣṇoś ca sūryaṁ vadane ca vahnim
tat-karṇayoḥ kakubho dyauś ca mūrdhni
keśeṣu meghāñ chvasanaṁ nāsikāyām
akṣṇoś ca sūryaṁ vadane ca vahnim
vāṇyāṁ ca chandāṁsi rase jaleśaṁ
bhruvor niṣedhaṁ ca vidhiṁ ca pakṣmasu
ahaś ca rātriṁ ca parasya puṁso
manyuṁ lalāṭe ’dhara eva lobham
bhruvor niṣedhaṁ ca vidhiṁ ca pakṣmasu
ahaś ca rātriṁ ca parasya puṁso
manyuṁ lalāṭe ’dhara eva lobham
sparśe ca kāmaṁ nṛpa retasāmbhaḥ
pṛṣṭhe tv adharmaṁ kramaṇeṣu yajñam
chāyāsu mṛtyuṁ hasite ca māyāṁ
tanū-ruheṣv oṣadhi-jātayaś ca
pṛṣṭhe tv adharmaṁ kramaṇeṣu yajñam
chāyāsu mṛtyuṁ hasite ca māyāṁ
tanū-ruheṣv oṣadhi-jātayaś ca
nadīś ca nāḍīṣu śilā nakheṣu
buddhāv ajaṁ deva-gaṇān ṛṣīṁś ca
prāṇeṣu gātre sthira-jaṅgamāni
sarvāṇi bhūtāni dadarśa vīraḥ
buddhāv ajaṁ deva-gaṇān ṛṣīṁś ca
prāṇeṣu gātre sthira-jaṅgamāni
sarvāṇi bhūtāni dadarśa vīraḥ
Synonyma
hṛdi — v srdci; aṅga — můj milý králi Parīkṣite; dharmam — náboženství; stanayoḥ — na hrudi; murāreḥ — Murāriho, Nejvyšší Osobnosti Božství; ṛtam — příjemná slova; ca — také; satyam — pravdomluvnost; ca — rovněž; manasi — v mysli; atha — poté; indum — Měsíc; śriyam — bohyni štěstí; ca — také; vakṣasi — na hrudi; aravinda-hastām — která vždy v ruce drží lotos; kaṇṭhe — na krku; ca — také; sāmāni — všechny Védy (Sāma, Yajur, Ṛg a Atharva); samasta-rephān — všechny zvukové vibrace; indra- pradhānān — v čele s králem Indrou; amarān — všechny polobohy; bhujeṣu — na pažích; tat-karṇayoḥ — na uších; kakubhaḥ — všechny světové strany; dyauḥ ca — svítící tělesa; mūrdhni — na vrcholu hlavy; keśeṣu — ve vlasech; meghān — mraky; śvasanam — vdechovaný vzduch; nāsikāyām — v nosních dírkách; akṣṇoḥ ca — v očích; sūryam — Slunce; vadane — v ústech; ca — také; vahnim — oheň; vāṇyām — v Jeho řeči; ca — také; chandāṁsi — védské hymny; rase — na jazyku; jala-īśam — polobůh vládnoucí vodám; bhruvoḥ — na obočí; niṣedham — varování; ca — také; vidhim — usměrňující zásady; ca — také; pakṣmasu — na očních víčkách; ahaḥ ca — den; rātrim — noc; ca — také; parasya — nejvyšší; puṁsaḥ — osoby; manyum — hněv; lalāṭe — na čele; adhare — na rtech; eva — vskutku; lobham — chamtivost; sparśe — v Jeho doteku; ca — také; kāmam — smyslné touhy; nṛpa — ó králi; retasā — semenem; ambhaḥ — voda; pṛṣṭhe — na zádech; tu — ale; adharmam — bezbožnost; kramaṇeṣu — v podivuhodných činnostech; yajñam — ohňová oběť; chāyāsu — ve stínu; mṛtyum — smrt; hasite — v Jeho úsměvu; ca — také; māyām — iluzorní energie; tanū-ruheṣu — ve chlupech Jeho těla; oṣadhi-jātayaḥ — léčivé byliny a rostliny všech druhů; ca — a; nadīḥ — řeky; ca — také; nāḍīṣu — v žilách; śilāḥ — kameny; nakheṣu — na nehtech; buddhau — v inteligenci; ajam — Pán Brahmā; deva- gaṇān — polobozi; ṛṣīn ca — a velcí mudrci; prāṇeṣu — ve smyslech; gātre — v těle; sthira-jaṅgamāni — pohyblivé i nehybné; sarvāṇi — všechny; bhūtāni — živé bytosti; dadarśa — viděl; vīraḥ — Bali Mahārāja.
Překlad
Můj milý králi, u srdce Pána Murāriho viděl náboženství, na hrudi příjemná slova a pravdomluvnost, v mysli Měsíc, na prsou bohyni štěstí s lotosem v ruce, na krku všechny Védy a zvukové vibrace, na pažích všechny polobohy v čele s králem Indrou, na obou uších všechny světové strany, na hlavě vyšší planetární soustavy, na vlasech mraky, v nosních dírkách vítr, v očích Slunce a v ústech oheň. Z Pánových slov se linuly všechny védské mantry, na Jeho jazyku přebýval Varuṇadeva, polobůh vládnoucí vodám, na Jeho obočí spočívaly usměrňující zásady a na víčkách den a noc. (Když měl otevřené oči, byl den, a když byly zavřené, byla noc.) Na Jeho čele sídlil hněv a na rtech chamtivost. Ó králi, Jeho dotek obsahoval smyslné touhy, semeno všechny vody, na Jeho zádech setrvávala bezbožnost a v Jeho obdivuhodných činnostech či krocích planul obětní oheň. V Jeho stínu spočívala smrt, v úsměvu se projevovala iluzorní energie a v chlupech Jeho těla rostly všechny léčivé byliny a rostliny. V Jeho žilách proudily všechny řeky, na nehtech spočívaly veškeré kameny, v Jeho inteligenci sídlil Pán Brahmā, polobozi a velcí světci a po celém Jeho těle a v Jeho smyslech byly rozptýlené všechny živé bytosti, pohyblivé i nehybné. Tak Bali Mahārāja viděl v gigantickém těle Pána vše.