ŚB 6.19.26-28
Dévanágarí
कन्या च विन्देत समग्रलक्षणं
पतिं त्ववीरा हतकिल्बिषां गतिम् ।
मृतप्रजा जीवसुता धनेश्वरी
सुदुर्भगा सुभगा रूपमग्र्यम् ॥ २६ ॥
विन्देद्विरूपा विरुजा विमुच्यते
य आमयावीन्द्रियकल्यदेहम् ।
एतत्पठन्नभ्युदये च कर्म-
ण्यनन्ततृप्ति: पितृदेवतानाम् ॥ २७ ॥
तुष्टा: प्रयच्छन्ति समस्तकामान्
होमावसाने हुतभुक् श्रीहरिश्च ।
राजन् महन्मरुतां जन्म पुण्यं
दितेर्व्रतं चाभिहितं महत्ते ॥ २८ ॥
नैवोद्विजे पर दुरत्ययवैतरण्या-
स्त्वद्वीर्यगायनमहामृतमग्नचित्त: ।
शोचे ततो विमुखचेतस इन्द्रियार्थ-
मायासुखाय भरमुद्वहतो विमूढान् ॥ ४३ ॥
पतिं त्ववीरा हतकिल्बिषां गतिम् ।
मृतप्रजा जीवसुता धनेश्वरी
सुदुर्भगा सुभगा रूपमग्र्यम् ॥ २६ ॥
विन्देद्विरूपा विरुजा विमुच्यते
य आमयावीन्द्रियकल्यदेहम् ।
एतत्पठन्नभ्युदये च कर्म-
ण्यनन्ततृप्ति: पितृदेवतानाम् ॥ २७ ॥
तुष्टा: प्रयच्छन्ति समस्तकामान्
होमावसाने हुतभुक् श्रीहरिश्च ।
राजन् महन्मरुतां जन्म पुण्यं
दितेर्व्रतं चाभिहितं महत्ते ॥ २८ ॥
नैवोद्विजे पर दुरत्ययवैतरण्या-
स्त्वद्वीर्यगायनमहामृतमग्नचित्त: ।
शोचे ततो विमुखचेतस इन्द्रियार्थ-
मायासुखाय भरमुद्वहतो विमूढान् ॥ ४३ ॥
Verš
kanyā ca vindeta samagra-lakṣaṇaṁ
patiṁ tv avīrā hata-kilbiṣāṁ gatim
mṛta-prajā jīva-sutā dhaneśvarī
sudurbhagā subhagā rūpam agryam
patiṁ tv avīrā hata-kilbiṣāṁ gatim
mṛta-prajā jīva-sutā dhaneśvarī
sudurbhagā subhagā rūpam agryam
vinded virūpā virujā vimucyate
ya āmayāvīndriya-kalya-deham
etat paṭhann abhyudaye ca karmaṇy
ananta-tṛptiḥ pitṛ-devatānām
ya āmayāvīndriya-kalya-deham
etat paṭhann abhyudaye ca karmaṇy
ananta-tṛptiḥ pitṛ-devatānām
tuṣṭāḥ prayacchanti samasta-kāmān
homāvasāne huta-bhuk śrī-hariś ca
rājan mahan marutāṁ janma puṇyaṁ
diter vrataṁ cābhihitaṁ mahat te
homāvasāne huta-bhuk śrī-hariś ca
rājan mahan marutāṁ janma puṇyaṁ
diter vrataṁ cābhihitaṁ mahat te
Synonyma
kanyā — svobodná dívka; ca — a; vindeta — může získat; samagralakṣaṇam — se všemi dobrými vlastnostmi; patim — manžela; tu — a; avīrā — žena bez manžela či syna; hata-kilbiṣām — prosté chyb; gatim — místo určení; mṛta-prajā — žena, jejíž děti zemřely; jīva-sutā — žena, jejíž dítě bude dlouho žít; dhana-īśvarī — která má bohatství; su-durbhagā — nešťastná; su-bhagā — šťastná; rūpam — krásu; agryam — jedinečnou; vindet — může získat; virūpā — ošklivá žena; virujā — nemoci; vimucyate — je zbaven; yaḥ — ten, kdo; āmayā-vī — nemocný člověk; indriya-kalya-deham — schopné tělo; etat — toto; paṭhan — recitující; abhyudaye ca karmaṇi — a při obětním obřadu, kdy jsou obětiny nabízeny předkům a polobohům; ananta — neomezené; tṛptiḥ — uspokojení; pitṛ-devatānām — předků a polobohů; tuṣṭāḥ — potěšeni; prayacchanti — udělí; samasta — všechny; kāmān — touhy; homa-avasāne — na závěr obřadu; huta-bhuk — poživatel oběti; śrī-hariḥ — Pán Viṣṇu; ca — také; rājan — ó králi; mahat — vznešené; marutām — Marutů; janma — zrození; puṇyam — zbožné; diteḥ — Diti; vratam — slib; ca — také; abhihitam — vyložil; mahat — velký; te — tobě.
Překlad
Plní-li tento slib svobodná dívka, bude moci získat ideálního manžela. Vykonává-li tento obřad žena, která je avīrā — jež nemá manžela či syna — může být přemístěna do duchovního světa. Žena, jejíž děti po narození zemřely, může získat dítě, které bude dlouho žít, a být obdařena bohatstvím. Je-li žena nešťastná, čeká ji štěstí, a je-li ošklivá, zkrásní. Nemocný člověk se může dodržováním tohoto slibu zbavit své nemoci a mít tělo schopné práce. Recituje-li někdo toto vyprávění při obětování Pitům a polobohům — zvláště během obřadu śrāddha — polobozi a obyvatelé Pitṛloky s ním budou nesmírně spokojeni a splní mu všechna přání. Když člověk vykoná tento obřad, uspokojí tím Pána Viṣṇua a Jeho manželku, matku Lakṣmī, bohyni štěstí. Ó králi Parīkṣite, nyní jsem ti bezezbytku popsal, jak Diti vykonávala tento obřad a měla děti obdařené dobrými vlastnostmi — Maruty — a šťastný život. Snažil jsem se ti to vyložit, jak nejpodrobněji jsem mohl.
Význam
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k devatenácté kapitole šestého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Vykonávání obřadu jménem Puṁsavana”.
KONEC ŠESTÉHO ZPĚVU