ŚB 6.1.56-57
Dévanágarí
अयं हि श्रुतसम्पन्न: शीलवृत्तगुणालय: ।
धृतव्रतो मृदुर्दान्त: सत्यवाङ्मन्त्रविच्छुचि: ॥ ५६ ॥
गुर्वग्न्यतिथिवृद्धानां शुश्रूषुरनहङ्कृत: ।
सर्वभूतसुहृत्साधुर्मितवागनसूयक: ॥ ५७ ॥
धृतव्रतो मृदुर्दान्त: सत्यवाङ्मन्त्रविच्छुचि: ॥ ५६ ॥
गुर्वग्न्यतिथिवृद्धानां शुश्रूषुरनहङ्कृत: ।
सर्वभूतसुहृत्साधुर्मितवागनसूयक: ॥ ५७ ॥
Verš
ayaṁ hi śruta-sampannaḥ
śīla-vṛtta-guṇālayaḥ
dhṛta-vrato mṛdur dāntaḥ
satya-vāṅ mantra-vic chuciḥ
śīla-vṛtta-guṇālayaḥ
dhṛta-vrato mṛdur dāntaḥ
satya-vāṅ mantra-vic chuciḥ
gurv-agny-atithi-vṛddhānāṁ
śuśrūṣur anahaṅkṛtaḥ
sarva-bhūta-suhṛt sādhur
mita-vāg anasūyakaḥ
śuśrūṣur anahaṅkṛtaḥ
sarva-bhūta-suhṛt sādhur
mita-vāg anasūyakaḥ
Synonyma
ayam — tato osoba (jménem Ajāmila); hi — vskutku; śruta-sampannaḥ — dobře obeznámená s védským poznáním; śīla — dobrého charakteru; vṛtta — dobrých mravů; guṇa — a dobrých vlastností; ālayaḥ — sídlo; dhṛta-vrataḥ — neochvějný ve vykonávání védských příkazů; mṛduḥ — velmi mírný; dāntaḥ — zcela ovládající mysl a smysly; satya-vāk — vždy pravdomluvný; mantra-vit — znalý správného přednesu védských hymnů; śuciḥ — vždy upravený a čistý; guru — duchovní mistr; agni — bůh ohně; atithi — hosté; vṛddhānām — a staří členové domácnosti; śuśrūṣuḥ — s velkou úctou jim sloužil; anahaṅkṛtaḥ — bez pýchy či falešné prestiže; sarva-bhūta-suhṛt — přátelský ke všem živým bytostem; sādhuḥ — s dobrým chováním (nikdo nemohl nalézt nedostatek v jeho charakteru); mita-vāk — hovořící velmi pozorně, aby nemluvil nesmysly; anasūyakaḥ — bez závisti.
Překlad
Tento brāhmaṇa jménem Ajāmila zpočátku studoval veškerou védskou literaturu. Byl sídlem dobrého charakteru, mravů a vlastností, neochvějný ve vykonávání všech védských příkazů, velmi mírný a jemný a ovládal svou mysl a smysly. Navíc vždy mluvil pravdu, uměl správně pronášet védské mantry a byl také velice čistý. Měl velkou úctu ke svému duchovnímu mistrovi, bohu ohně, hostům a starším členům domácnosti. Netoužil po falešném uznání, byl spravedlivý a laskavý ke všem živým bytostem a měl dobré chování. Nikdy nemluvil nesmysly a nikomu nezáviděl.
Význam
Yamarājovi služebníci, Yamadūtové, vysvětlují, co je skutečná zbožnost a bezbožnost a jakým způsobem se živá bytost zaplétá v tomto hmotném světě. Při popisu příběhu Ajāmilova života uvádějí, že zpočátku byl Ajāmila učeným znalcem védské literatury. Byl dobrého chování, upravený a čistý a ke každému velice laskavý. Měl skutečně všechny dobré vlastnosti a byl na úrovni dokonalého brāhmaṇy. Brāhmaṇa má být dokonale zbožný, dodržovat všechny usměrňující zásady a mít všechny dobré vlastnosti. Tyto verše popisují příznaky zbožnosti. Śrīla Vīrarāghava Ācārya poznamenává, že dhṛta-vrata znamená dhṛtaṁ vrataṁ strī-saṅga-rāhityātmaka-brahmacarya-rūpam. Jinými slovy, Ajāmila dodržoval pravidla celibátu jako dokonalý brahmacārī a byl velice soucitný, pravdomluvný a čistý vně i uvnitř. Jak i přes všechny tyto vlastnosti poklesl a dostal se do situace, kdy mu hrozil Yamarājův trest, je popsáno v následujících verších.