ŚB 6.1.55

एष प्रकृतिसङ्गेन पुरुषस्य विपर्यय: ।
आसीत्स एव नचिरादीशसङ्गाद्विलीयते ॥ ५५ ॥
eṣa prakṛti-saṅgena
puruṣasya viparyayaḥ
āsīt sa eva na cirād
īśa-saṅgād vilīyate

Synonyma

eṣaḥtoto; prakṛti-saṅgenakvůli stykům s hmotnou přírodou; puruṣasyaživé bytosti; viparyayaḥsituace zapomnění či nepříjemné postavení; āsītstalo se; saḥto postavení; evavskutku; nane; cirāttrvá dlouhou dobu; īśa-saṅgātspolečností Nejvyššího Pána; vilīyateje překonáno.

Překlad

Jelikož se živá bytost stýká s hmotnou přírodou, je v nepříjemném postavení, ale pokud se v lidské podobě učí, jak se stýkat s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, nebo Jeho oddaným, může toto postavení překonat.

Význam

Slovo prakṛti znamená “hmotná příroda” a puruṣa se může také vztahovat na Nejvyšší Osobnost Božství. Chce-li se někdo i nadále stýkat s prakṛti, ženskou energií Kṛṣṇy, a být od Kṛṣṇy oddělený iluzí, aby si mohl prakṛti užívat, musí pokračovat ve svém podmíněném životě. Pokud však změní své vědomí a stýká se s Pánem — nejvyšší, původní osobou (puruṣaṁ śāśvatam) — nebo Jeho společníky, může se vyprostit ze zapletení v hmotné přírodě. Bhagavad-gītā (4.9) to potvrzuje: janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ. Člověk musí jen pochopit Nejvyšší Osobu, Kṛṣṇu — Jeho podobu, jméno, činnosti a zábavy. Tak bude moci být neustále v Kṛṣṇově společnosti. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna — po opuštění hrubohmotného těla již taková živá bytost nepřijme další hrubé tělo, ale obdrží duchovní tělo, v němž se vrátí domů, zpátky k Bohu. Tak ukončí své utrpení způsobované stykem s hmotnou energií. Souhrnně řečeno, živá bytost je věčným služebníkem Boha, ale kvůli své touze panovat hmotě přichází do hmotného světa a je poutána hmotnými podmínkami. Osvobození znamená vzdát se tohoto falešného vědomí a obnovit svou původní službu Pánu. Tento návrat k původnímu životu se nazývá mukti, což potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam (muktir hitvānyathā rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ).