ŚB 6.1.58-60
Dévanágarí
एकदासौ वनं यात: पितृसन्देशकृद् द्विज: ।
आदाय तत आवृत्त: फलपुष्पसमित्कुशान् ॥ ५८ ॥
ददर्श कामिनं कञ्चिच्छूद्रं सह भुजिष्यया ।
पीत्वा च मधु मैरेयं मदाघूर्णितनेत्रया ॥ ५९ ॥
मत्तया विश्लथन्नीव्या व्यपेतं निरपत्रपम् ।
क्रीडन्तमनुगायन्तं हसन्तमनयान्तिके ॥ ६० ॥
आदाय तत आवृत्त: फलपुष्पसमित्कुशान् ॥ ५८ ॥
ददर्श कामिनं कञ्चिच्छूद्रं सह भुजिष्यया ।
पीत्वा च मधु मैरेयं मदाघूर्णितनेत्रया ॥ ५९ ॥
मत्तया विश्लथन्नीव्या व्यपेतं निरपत्रपम् ।
क्रीडन्तमनुगायन्तं हसन्तमनयान्तिके ॥ ६० ॥
Verš
ekadāsau vanaṁ yātaḥ
pitṛ-sandeśa-kṛd dvijaḥ
ādāya tata āvṛttaḥ
phala-puṣpa-samit-kuśān
pitṛ-sandeśa-kṛd dvijaḥ
ādāya tata āvṛttaḥ
phala-puṣpa-samit-kuśān
dadarśa kāminaṁ kañcic
chūdraṁ saha bhujiṣyayā
pītvā ca madhu maireyaṁ
madāghūrṇita-netrayā
chūdraṁ saha bhujiṣyayā
pītvā ca madhu maireyaṁ
madāghūrṇita-netrayā
mattayā viślathan-nīvyā
vyapetaṁ nirapatrapam
krīḍantam anugāyantaṁ
hasantam anayāntike
vyapetaṁ nirapatrapam
krīḍantam anugāyantaṁ
hasantam anayāntike
Synonyma
ekadā — jednou; asau — tento Ajāmila; vanam yātaḥ — šel do lesa; pitṛ — svého otce; sandeśa — pokyn; kṛt — vykonávající; dvijaḥ — brāhmaṇa; ādāya — sbírat; tataḥ — z lesa; āvṛttaḥ — když se vracel; phala-puṣpa — ovoce a květy; samit-kuśān — dva druhy trávy, zvané samit a kuśa; dadarśa — viděl; kāminam — posedlého chtíčem; kañcit — někoho; śūdram — muže čtvrté třídy, śūdru; saha — společně s; bhujiṣyayā — obyčejnou služebnou či prostitutkou; pītvā — poté, co pili; ca — také; madhu — nektar; maireyam — připravený z květu soma; mada — opojením; āghūrṇita — pohybovaly se; netrayā — její oči; mattayā — opojeni; viślathat-nīvyā — jejíž oděv byl uvolněný; vyapetam — zanechali správného chování; nirapatrapam — aniž by se báli, co tomu řeknou lidé; krīḍantam — užíval si; anugāyantam — zpíval; hasantam — smál se; anayā — s ní; antike — těsně u sebe.
Překlad
Jednou šel tento brāhmaṇa Ajāmila na pokyn svého otce do lesa nasbírat ovoce, květy a dva druhy trávy, zvané samit a kuśa. Cestou domů narazil na śūdru, chtíčem posedlého muže čtvrté třídy, který nestydatě objímal a líbal prostitutku. Śūdra se smál, zpíval a užíval si, jako kdyby na tom, co dělal, nebylo nic špatného. Oba byli opilí; prostitutka v opilosti koulela očima a měla uvolněné šaty. V takovém stavu je Ajāmila uviděl.
Význam
Ajāmila potkal na veřejné cestě muže čtvrté třídy a prostitutku, kteří jsou zde živě popsáni. S opilostí se někdy bylo možné setkat i v minulých věcích, i když to nebylo příliš běžné. V současném věku Kali však tento hřích můžeme vidět všude, protože lidé celého světa pozbyli studu. Když před dávnými časy viděl Ajāmila, dokonalý brahmacārī, opilého śūdru a prostitutku, byl tím poznamenán. Dnes jsou takové hříchy vidět na mnoha místech a musíme si uvědomit, v jakém postavení je student-brahmacārī, který takové věci vidí. Není-li mimořádně pevný v dodržování usměrňujících zásad, je pro něho velice obtížné zůstat klidný. Ten, kdo však začne s velkou vážností praktikovat vědomí Kṛṣṇy, může těmto dráždivým projevům hříchu odolat. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy zakazujeme nedovolený sex, požívání omamných látek, jedení masa a hazardování. V Kali-yuze je pohled na opilou, polonahou ženu, která objímá opilého muže, zcela běžnou záležitostí — zvláště v západních zemích — a ten, kdo takové věci vidí, se pak těžko ovládá. Pokud se však člověk milostí Kṛṣṇy bude držet usměrňujících zásad a zpívat Hare Kṛṣṇa mantru, Kṛṣṇa ho bezpochyby ochrání. Kṛṣṇa říká, že Jeho oddaný nebude nikdy přemožen (kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati). Všichni žáci, kteří praktikují vědomí Kṛṣṇy, by tedy měli věrně dodržovat usměrňující zásady a neustále se soustředit na zpívání svatého jména Pána. Pak se nemusí ničeho obávat. Jinak je člověk ve velice nebezpečném postavení, zvláště v Kali-yuze.