ŚB 5.26.37
Dévanágarí
एवंविधा नरका यमालये सन्ति शतश: सहस्रशस्तेषु सर्वेषु च सर्व एवाधर्मवर्तिनो ये केचिदिहोदिता अनुदिताश्चावनिपते पर्यायेण विशन्ति तथैव धर्मानुवर्तिन इतरत्र इह तु पुनर्भवे त उभयशेषाभ्यां निविशन्ति ॥ ३७ ॥
Verš
evaṁ-vidhā narakā yamālaye santi śataśaḥ sahasraśas teṣu sarveṣu ca sarva evādharma-vartino ye kecid ihoditā anuditāś cāvani-pate paryāyeṇa viśanti tathaiva dharmānuvartina itaratra iha tu punar-bhave ta ubhaya-śeṣābhyāṁ niviśanti.
Synonyma
evam-vidhāḥ — takových; narakāḥ — mnoho pekel; yama-ālaye — v Yamarājově provincii; santi — jsou; śataśaḥ — stovky; sahasraśaḥ — tisíce; teṣu — na těchto pekelných planetách; sarveṣu — všechny; ca — také; sarve — všichni; eva — vskutku; adharma-vartinaḥ — ti, kdo nedodržují védské nebo jiné usměrňující zásady; ye kecit — kdokoliv; iha — zde; uditāḥ — zmíněné; anuditāḥ — nezmíněné; ca — a; avani-pate — ó králi; paryāyeṇa — podle míry různých druhů hříšných činností; viśanti — vstupují; tathā eva — podobně; dharma-anuvartinaḥ — ti, kdo jsou zbožní a jednají podle usměrňujících zásad či védských pokynů; itaratra — jinde; iha — na tuto planetu; tu — ale; punaḥ-bhave — do příštího života; te — ti všichni; ubhaya-śeṣābhyām — na základě zbytku výsledků zbožnosti nebo neřesti; niviśanti — vstupují.
Překlad
Můj milý králi Parīkṣite, v Yamarājově provincii existují stovky a tisíce pekelných planet. Všichni bezbožní lidé, o kterých jsem hovořil — a také ti, o kterých jsem se nezmínil — musí vstoupit na tyto planety podle míry své bezbožnosti. Zbožní lidé však vstoupí na jiné planetární soustavy, na planety polobohů. Nicméně zbožní i bezbožní se po vyčerpání výsledků svých zbožných či bezbožných činností opět vracejí na Zemi.
Význam
Tato sloka je ve shodě se samotným začátkem učení Pána Kṛṣṇy v Bhagavad-gītě: tathā dehāntara-prāptiḥ — v tomto hmotném světě je každý předurčen k tomu, aby měnil jedno tělo za druhým na různých planetárních soustavách. Ūrdhvaṁ gacchanti satva-sthā — ti, kdo jsou v kvalitě dobra, stoupají na nebeské planety. Adho gacchanti tāmasāḥ — ti, kdo jsou příliš ponořeni v nevědomosti, se dostávají na pekelné planetární soustavy. Oba druhy lidí však podléhají opakovanému rození a umírání. V Bhagavad-gītě je uvedeno, že i ten, kdo je velmi zbožný, se po ukončení svého požitku na vyšších planetárních systémech vrátí zpátky na Zemi (kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti). Stěhování se z jedné planety na druhou tedy problémy života neřeší. Ty budou vyřešeny jedině tehdy, až nebudeme nuceni přijmout další hmotné tělo. To bude možné, pokud vyvineme vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (4.9):
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a činností, se po opuštění těla již znovu nezrodí v tomto hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.” To je dokonalost života a skutečné řešení životních problémů. Neměli bychom toužit po vyšších, nebeských planetárních soustavách a také bychom neměli jednat tak, abychom se dostali na pekelné planety. Celý účel tohoto hmotného světa bude splněn, pokud znovu získáme svou duchovní totožnost a vrátíme se domů, zpátky k Bohu. Nejvyšší Osobnost Božství pro tento cíl předepisuje velmi jednoduchou metodu: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Člověk nemá být ani zbožný, ani bezbožný. Má být oddaný a odevzdat se lotosovým nohám Kṛṣṇy. Toto odevzdání se je také velmi snadné — dokáže to i dítě. Man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. Musíme neustále myslet na Kṛṣṇu a zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Každý se má stát Kṛṣṇovým oddaným, uctívat Ho a klanět se mu, a tak všechny své životní činnosti zaměstnat ve službě Pánu Kṛṣṇovi.