ŚB 5.26.36
Dévanágarí
यस्त्विह वा आढ्याभिमतिरहङ्कृतिस्तिर्यक्प्रेक्षण: सर्वतोऽभिविशङ्की अर्थव्ययनाशचिन्तया परिशुष्यमाणहृदयवदनो निर्वृतिमनवगतो ग्रह इवार्थमभिरक्षति स चापि प्रेत्य तदुत्पादनोत्कर्षणसंरक्षणशमलग्रह: सूचीमुखे नरके निपतति यत्र ह वित्तग्रहं पापपुरुषं धर्मराजपुरुषा वायका इव सर्वतोऽङ्गेषु सूत्रै: परिवयन्ति ॥ ३६ ॥
Verš
yas tv iha vā āḍhyābhimatir ahaṅkṛtis tiryak-prekṣaṇaḥ sarvato ’bhiviśaṅkī artha-vyaya-nāśa-cintayā pariśuṣyamāṇa-hṛdaya-vadano nirvṛtim anavagato graha ivārtham abhirakṣati sa cāpi pretya tad-utpādanotkarṣaṇa-saṁrakṣaṇa-śamala-grahaḥ sūcīmukhe narake nipatati yatra ha vitta-grahaṁ pāpa-puruṣaṁ dharmarāja-puruṣā vāyakā iva sarvato ’ṅgeṣu sūtraiḥ parivayanti.
Synonyma
yaḥ — kdokoliv; tu — ale; iha — na tomto světě; vā — nebo; āḍhya-abhimatiḥ — pyšný na své bohatství; ahaṅkṛtiḥ — sobecký; tiryak-prekṣaṇaḥ — jehož pohled je pokřivený; sarvataḥ abhiviśaṅkī — nestále plný strachu, že bude ostatními, dokonce i nadřízenými, podveden; artha-vyaya-nāśa-cintayā — myšlenkou na vydání a ztrátu; pariśuṣyamāṇa — vyprahlé; hṛdaya-vadanaḥ — jeho srdce a tvář; nirvṛtim — štěstí; anavagataḥ — nezíská; grahaḥ — duch; iva — jako; artham — bohatství; abhirakṣati — chrání; saḥ — on; ca — také; api — vskutku; pretya — po smrti; tat — toho bohatství; utpādana — výdělku; utkarṣaṇa — nárůst; saṁrakṣaṇa — chrání; śamala-grahaḥ — přijímá hříšné činnosti; sūcīmukhe — jménem Sūcīmukha; narake — do pekla; nipatati — poklesne; yatra — kde; ha — vskutku; vitta-graham — jako duch lačnící po penězích; pāpa-puruṣam — velký hříšník; dharmarāja-puruṣāḥ — velitelé Yamarājových služebníků; vāyakāḥ iva — jako zkušení tkalci; sarvataḥ — všude; aṅgeṣu — na tělesných údech; sūtraiḥ — nitěmi; parivayanti — prošívají.
Překlad
Ten, kdo je na tomto světě nebo v tomto životě velmi pyšný na své bohatství, si vždy myslí: “Jsem tak bohatý. Kdo se mi vyrovná?” Má pokřivený pohled a neustále se obává, že mu někdo jeho bohatství vezme. Podezírá dokonce i své nadřízené. Při uvažování o ztrátě bohatství jeho tvář a srdce vyprahnou, a proto vždy vypadá jako běs. Není naprosto schopen dosáhnout skutečného štěstí a neví, co to znamená žít bez úzkosti. Za své hříšné činnosti, které páchá, aby si vydělal peníze a zvýšil a ochránil své bohatství, je uvržen do pekla zvaného Sūcīmukha, kde ho velitelé Yamarājových služebníků trestají tak, že prošívají celé jeho tělo nití jako tkalci při tkaní látky.
Význam
Když člověk vlastní více bohatství, než je třeba, zaručeně velmi zpychne. Taková je situace lidí žijících v moderní civilizaci. Podle tradice védské kultury brāhmaṇové nevlastní nic, zatímco kṣatriyové disponují bohatstvím, ale jen pro vykonávání obětí a jiných vznešených činností v souladu s védskými pokyny. Také vaiśya poctivě vydělává peníze zemědělstvím, ochranou krav a obchodem. Dostane-li však peníze śūdra, pak je buď nešetrně a bez rozmyslu je utratí, nebo je bezúčelně hromadí. V tomto věku neexistují kvalifikovaní brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové, a proto je téměř každý śūdrou (kalau śūdra-sambhavaḥ). Mentalita śūdrů tedy moderní civilizaci velmi škodí. Śūdra neví, jak peníze použít v transcendentální láskyplné službě Pánu. Peníze se také nazývají lakṣmī, a Lakṣmī neustále slouží Nārāyaṇovi. Všechny peníze musí být použity ve službě Pánu Nārāyaṇovi. Každý by měl své peníze používat pro šíření velkého transcendentálního hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Pokud tak někdo nečiní a hromadí jich více, než je třeba, nevyhnutelně začne být na své nezákonně ukrývané peníze pyšný. Peníze ve skutečnosti patří Kṛṣṇovi, který v Bhagavad-gītě (5.29) říká: bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram — “Já jsem skutečným příjemcem obětí a akeze a vlastníkem všech planet.” Nikomu kromě Kṛṣṇy tedy nic nepatří. Ten, kdo má více peněz než potřebuje, by je měl utratit pro Kṛṣṇu. Pokud tak neučiní, začne být na svůj falešný majetek pyšný, a bude proto v příštím životě potrestán, jak je zde popsáno.