Sloka 20

VERSO 20

Verš

Texto

karma pravṛttaṁ ca nivṛttam apy ṛtaṁ
vede vivicyobhaya-liṅgam āśritam
virodhi tad yaugapadaika-kartari
dvayaṁ tathā brahmaṇi karma narcchati

Synonyma

Sinônimos

karma — činnosti; pravṛttam — připoutaných k hmotnému požitku; ca — a; nivṛttam — odpoutaných od hmoty; api — jistě; ṛtam — pravé; vede — ve Vedách; vivicya — rozlišené; ubhaya-liṅgam — příznaky obou; āśritam — zaměřený; virodhi — sporné; tat — to; yaugapada-eka-kartari — obě činnosti zastoupené v jedné osobě; dvayam — dva; tathā — takto; brahmaṇi — v osobě na transcendentální úrovni; karma — činnosti; na ṛcchati — opominuté.

karma — atividades; pravṛttam — apegados ao gozo material; ca — e; nivṛttam — desapegados materialmente; api — certamente; ṛtam — verdade; vede — nos Vedas; vivicya — distinguidos; ubhaya-liṅgam — sintomas de ambas; āśritam — orientados; virodhi — contraditório; tat — isto; yaugapada-eka-kartari — as duas atividades numa pessoa; dvayam — duas; tathā — assim; brahmaṇi — em alguém que esteja transcendentalmente situado; karma — atividades; na ṛcchati — são negligenciadas.

Překlad

Tradução

Vedy obsahují pokyny týkající se dvou druhů činností. Jsou to činnosti lidí připoutaných k hmotnému požitku a činnosti těch, kteří jsou od hmoty odpoutáni. V souladu s nimi mají obě skupiny lidí různé příznaky. Snažit se najít tyto dva druhy činností v jedné osobě si odporuje. Osoba na transcendentální úrovni však může oba druhy činností opominout.

Nos Vedas, há orientações para duas espécies de atividades – atividades para aqueles que estão apegados ao gozo material e atividades para aqueles que são materialmente desapegados. Considerando essas duas espécies de atividades, há duas espécies de pessoas, que têm diferentes sintomas. Se alguém deseja ver duas espécies de atividades numa pessoa, isso é contraditório. Mas ambas as espécies de atividades podem ser negligenciadas por alguém que esteja transcendentalmente situado.

Význam

Comentário

Podmíněné duši, která si přišla užívat do tohoto hmotného světa, dávají védské činnosti příležitost naplňovat své touhy usměrněným způsobem, aby se nakonec odpoutala od hmotného požitku a dosáhla transcendentálního postavení. Čtyři společenské řády — brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — člověku pomáhají, aby se postupně dostal na úroveň transcendentálního života. Činnosti i oděv gṛhasthy, hospodáře, se liší od činností a oděvu sannyāsīna, člena životního stavu odříkání. Nelze být současně obojím. Sannyāsī se nemůže chovat jako hospodář a hospodář nemůže dělat to, co dělá sannyāsī. Transcendentální osobnost však převyšuje oba, jelikož její počínání se vymyká jak hmotnému požitku, tak hmotnému odříkání. Pán Śiva je na transcendentální úrovni, neboť jak jsme se již zmínili, neustále ve svém nitru myslí na Pána Vāsudeva. To znamená, že nemá s činnostmi gṛhasthů ani sannyāsīnů nic společného. Je na úrovni paramahaṁsy, na nejvyšším stupni životní dokonalosti. Toto transcendentální postavení Pána Śivy je také popsáno v Bhagavad-gītě (2.52-53), kde se říká, že ten, kdo se naplno věnuje transcendentální službě Pánu a vykonává činnosti bez plodonosných výsledků, je povýšen na transcendentální úroveň, kde již nemusí následovat védské pokyny neboli různá pravidla a předpisy Ved. Kdo překonal úroveň védských obřadů, slibujících rozmanité výhody, a je plně pohroužený do transcendentálních myšlenek — do myšlenek na Nejvyšší Osobnost Božství v oddané službě — se nachází na úrovni buddhi-yogy, samādhi neboli extáze. Takové osoby se netýkají žádné činnosti, které Vedy předepisují pro dosažení hmotného požitku, ani činnosti v rámci odříkání.

SIGNIFICADO—As atividades védicas são projetadas de modo tal que a alma condicionada que tenha vindo gozar do mundo material possa fazê-lo sob orientação, de modo que, enfim, ela se desapegue desse gozo material e se torne apta a entrar na posição transcendental. As quatro diferentes ordens sociais – brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha e sannyāsa – gradualmente treinam uma pessoa a chegar à plataforma de vida transcendental. As atividades e o vestuário de um gṛhastha, ou chefe de família, são diferentes dos de um sannyāsī, aquele que pertence à ordem de vida renunciada. É impossível que alguém adote ambas as ordens. O sannyāsī não pode agir como chefe de família, tampouco o chefe de família age como sannyāsī, mas, acima dessas duas espécies de pessoas, a que se ocupa em atividades materiais e a que renunciou às atividades materiais, existe a pessoa que é transcendental a ambas. O senhor Śiva está na posição transcendental porque, como se afirmou antes, está sempre absorto em pensar no Senhor Vāsudeva internamente. Portanto, nem as atividades do gṛhastha, nem as atividades do sannyāsī na ordem renunciada podem ser aplicáveis a ele. Ele está na fase paramahaṁsa, a fase de perfeição máxima da vida. A posição transcendental do senhor Śiva também é explicada na Bhagavad-gītā (2.52-53). Afirma-se ali que, quando alguém se ocupa plenamente no transcendental serviço ao Senhor, executando atividades sem resultados fruitivos, ele se eleva à posição transcendental. Nessa altura, ele não tem a obrigação de seguir os preceitos védicos ou as diferentes regras e regulações dos Vedas. Quem está acima das orientações dos preceitos ritualísticos védicos, em troca da obtenção de diferentes coisas atrativas, e está plenamente absorto em pensamento transcendental, o que significa pensar na Suprema Personalidade de Deus em serviço devocional, está na posição chamada buddhi-yoga, ou samādhi, êxtase. Para uma pessoa que tenha atingido esta fase, nem as atividades védicas para se obter gozo material, nem as que visam à renúncia, são aplicáveis.