Skip to main content

Sloka 1-3

VERSOS 1-3

Verš

Texto

nārada uvāca
sa ekadā maheṣvāso
rathaṁ pañcāśvam āśu-gam
dvīṣaṁ dvi-cakram ekākṣaṁ
tri-veṇuṁ pañca-bandhuram
nārada uvāca
sa ekadā maheṣvāso
rathaṁ pañcāśvam āśu-gam
dvīṣaṁ dvi-cakram ekākṣaṁ
tri-veṇuṁ pañca-bandhuram
eka-raśmy eka-damanam
eka-nīḍaṁ dvi-kūbaram
pañca-praharaṇaṁ sapta-
varūthaṁ pañca-vikramam
eka-raśmy eka-damanam
eka-nīḍaṁ dvi-kūbaram
pañca-praharaṇaṁ sapta-
varūthaṁ pañca-vikramam
haimopaskaram āruhya
svarṇa-varmākṣayeṣudhiḥ
ekādaśa-camū-nāthaḥ
pañca-prastham agād vanam
haimopaskaram āruhya
svarṇa-varmākṣayeṣudhiḥ
ekādaśa-camū-nāthaḥ
pañca-prastham agād vanam

Synonyma

Sinônimos

nāradaḥ uvāca — Nārada řekl; saḥ — král Purañjana; ekadā — jednou; mahā-iṣvāsaḥ — vzal svůj silný luk a šípy; ratham — vůz; pañca-aśvam — pět koní; āśu-gam — velice rychlých; dvi-īṣam — dva šípy; dvi-cakram — dvě kola; eka — jedna; akṣam — osa; tri — tři; veṇum — prapory; pañca — pět; bandhuram — překážek; eka — jeden; raśmi — provaz, otěže; eka — jeden; damanam — vozataj; eka — jedno; nīḍam — místo k sezení; dvi — dva; kūbaram — oje, k nimž jsou připevněny postroje; pañca — pět; praharaṇam — zbraní; sapta — sedm; varūtham — obalů nebo složek těla; pañca — pět; vikramam — postupů; haima — zlaté; upaskaram — ornamenty; āruhya — jel na; svarṇa — zlaté; varmā — brnění; akṣaya — nevyčerpatelný; iṣu-dhiḥ — toulec; ekādaśa — jedenáct; camū-nāthaḥ — velitelů; pañca — pět; prastham — cílů; agāt — jel; vanam — do lesa.

nāradaḥ uvāca — Nārada disse; saḥ — rei Purañjana; ekadā certa vez; mahā-iṣvāsaḥ — levando seu forte arco e flechas; ratham­ quadriga; pañca-aśvam — cinco cavalos; āśu-gam — indo muito rapidamente; dvi-īṣam — duas flechas; dvi-cakram — duas rodas; eka um; akṣam — eixo; tri — três; veṇum — bandeiras; pañca — cinco; bandhuram — obstáculos; eka — uma; raśmi — corda, rédea; eka — um; damanam — quadrigário; eka — um; nīḍam — banco; dvi — duas; kū­baram — extremidades nas quais se fixam os tirantes; pañca — cinco; praharaṇam — armas; sapta — sete; varūtham — coberturas ou ingredientes do corpo; pañca — cinco; vikramam — processos; haima — de ouro; upaskaram — ornamentos; āruhya — montado em; svarṇa — de ouro; varmā — armadura; akṣaya — inexaurível; iṣu-dhiḥ — aljava; ekādaśa — onze; camū-nāthaḥ — comandantes; pañca — cinco; pras­tham — destinos, objetivos; agāt — foi; vanam — à floresta.

Překlad

Tradução

Velký mudrc Nārada pokračoval: Můj milý králi, jednou si král Purañjana vzal velký luk a toulec s nekonečně mnoha šípy, oblékl si zlaté brnění a v doprovodu jedenácti velitelů nasedl na svůj vůz tažený pěti rychlými koňmi, aby odjel do lesa jménem Pañca-prastha. Do vozu s sebou vzal dva výbušné šípy. Samotný vůz spočíval na dvou kolech a jedné rotující ose a byly na něm tři prapory, jedny otěže, jeden vozataj, jedno místo k sezení, dva oje, k nimž byly připevněné postroje, pět zbraní a sedm obalů. Vůz se pohyboval pěti různými způsoby a leželo před ním pět překážek. Veškerá jeho výzdoba byla ze zlata.

O grande sábio Nārada prosseguiu: Meu querido rei, certa vez, o rei Purañjana pegou seu grande arco e, equipado com uma armadura de ouro e uma aljava de ilimitadas flechas e acompanhado por onze comandantes, sentou-se em sua quadriga puxada por cinco velozes cavalos e foi à floresta chamada Pañca-prastha. Levou consigo, naquela quadriga, duas flechas explosivas. A quadriga estava armada sobre duas rodas e um eixo giratório. Sobre a quadriga, havia três bandeiras hasteadas, uma rédea, nas mãos de um quadri­gário, uma boleia em cujas extremidades fixavam-se os tirantes, cinco armas e sete coberturas. A quadriga movia-se em cinco dife­rentes marchas, e diante dela havia cinco obstáculos. Todas as decorações da quadriga eram feitas de ouro.

Význam

Comentário

Tyto tři verše vysvětlují, jak hmotné tělo živé bytosti spadá pod vládu tří kvalit vnější energie. Samotné tělo je vůz a živá bytost je vlastník těla, což je uvedeno v Bhagavad-gītě (2.13): dehino 'smin yathā dehe. Vlastník těla se nazývá dehī a sídlí uvnitř těla, konkrétně v srdci. O řízení se stará jeden vozataj. Samotný vůz tvoří tři guṇy, kvality hmotné přírody, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (18.61): yantrārūḍhāni māyayā. Slovo yantra znamená “vozidlo”. Tělo dává hmotná příroda a jeho řidičem je Paramātmā, Nadduše. Živá bytost je usazená na voze. To je její skutečné postavení.

SIGNIFICADO—Estes três versos explicam como o corpo material da entidade viva está sob o controle das três qualidades da energia externa. O próprio corpo é a quadriga, e a entidade viva é o proprietário do corpo, como se explica na Bhagavad-gītā (2.13): dehino ’smin yathā dehe. O proprietário do corpo chama-se dehī, encontrando-se dentro deste corpo, especificamente dentro do coração. A entidade viva é conduzida por um quadrigário. A quadriga em si é feita de três guias, três qualidades da natureza material, como confirma a Bhagavad-gītā (18.61): yantrārūdrāni māyayā. A palavra yantra significa “carruagem”. O corpo é dado pela natureza material, e o condutor desse corpo é o Paramātmā, a Superalma. A entidade viva encontra-se sentada dentro da quadriga. Essa é sua posição real.

Živou bytost neustále ovlivňují tři kvality — sattva (dobro), rajas (vášeň) a tamas (nevědomost). To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě (7.13): tribhir guṇamayair bhāvaiḥ — živá bytost je zmatena třemi kvalitami hmotné přírody. Tento verš popisuje tři kvality jako tři prapory. Podle praporu se pozná, komu patří vůz, a podobně podle vlivu tří kvalit hmotné přírody snadno zjistíme, jakým směrem vůz jede. Ten, kdo se dokáže dívat, chápe, jak tělo ovládá určitá kvalita hmotné přírody. Tyto tři verše popisují jednání živé bytosti, které dokazuje, jak je tělo ovlivněno kvalitou nevědomosti, i když chce být člověk zbožný. Nārada Muni chtěl králi Prācīnabarhiṣatovi dokázat, že ho ovlivňuje tamo-guṇa, kvalita nevědomosti, přestože ho lidé považovali za velice zbožného.

A entidade viva está sempre sendo influenciada pelas três quali­dades – sattva (bondade), rajas (paixão) e tamas (ignorância). Confirma-se isso, também, na Bhagavad-gītā (7.13). Tribhir guṇa­māyair bhāvaiḥ: as três qualidades da natureza material confundem a entidade viva. Este verso descreve essas três qualidades como três bandeiras. Pela bandeira, pode-se chegar a saber quem é o proprie­tário da quadriga; analogamente, pela influência das três quali­dades da natureza material, pode-se facilmente saber para que direção a quadriga está se movendo. Em outras palavras, todo aquele que tem olhos para ver pode perceber como o corpo está sendo conduzido sob a influência de uma qualidade específica da natureza material. Descreve-se nestes três versos a atividade da entidade viva para provar como o corpo sofre a influência da quali­dade da ignorância mesmo quando alguém deseja ser religioso. Nārada Muni quis provar ao rei Prācīnabarhiṣat que esse estava se deixando influenciar por tamo-guṇa, a qualidade da ignorância, muito embora fosse tido como muito religioso.

Člověk následující cestu plodonosných činností (karma-kāṇḍīya) vykonává různé oběti předepsané ve Vedách, které zahrnují zabíjení zvířat, při němž se ověřuje síla védských manter. Zabíjení zvířat spadá jednoznačně pod vládu kvality nevědomosti. Člověk může být i nábožensky zaměřený, ale śāstry — a nejen Vedy, ale i moderní písma různých sekt — přesto doporučují zvířecí oběti. Tyto oběti se sice vykonávají ve jménu náboženství, ale ve skutečnosti jsou určeny pro osoby v kvalitě nevědomosti. Když takoví lidé zabíjejí zvířata, mohou to alespoň dělat ve jménu náboženství. V transcendentálním náboženském systému, jako je vaiṣṇavismus, však pro zvířecí oběti není místo. Tento transcendentální náboženský systém doporučuje Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (18.66):

De acordo com o karma-kāṇḍīya, o processo de atividades fruiti­vas, uma pessoa realiza diversos sacrifícios sob a orientação dos Vedas, e, em todos os sacrifícios, prescreve-se a morte de animais, ou o experimento com a vida de animais para testar o poder dos mantras védicos. A morte de animais é certamente realizada sob a influência do modo da ignorância. Mesmo para alguém com tendência religiosa, o sacrifício de animais é recomendado nos śāstras, não só nos Vedas, mas mesmo nas escrituras modernas de outras seitas. Recomendam-se esses sacrifícios de animais em nome da religião, mas, na verdade, o sacrifício de animais destina-se a pessoas no modo da ignorância. Quando semelhantes pessoas matam animais, elas podem pelo menos fazê-lo em nome da reli­gião. Contudo, em um sistema religioso transcendental, como a reli­gião vaiṣṇava, não há espaço para o sacrifício de animais. Kṛṣṇa recomenda este sistema religioso transcendental na Bhagavad-gītā (18.66):

sarva-dharmān parityajya
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ
sarva-dharmān parityajya
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ

“Zanech všech druhů náboženství a odevzdej se Mně. Zbavím tě všech hříšných reakcí. Neboj se.” Jelikož se král Prācīnabarhiṣat věnoval vykonávání různých obětí, při kterých se zabíjela zvířata, Nārada Muni ho upozornil, že takové jednání spadá do kvality nevědomosti. Hned na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.2) je řečeno: projjhita-kaitavo 'tra. Všechny náboženské systémy spojené s podváděním Śrīmad-Bhāgavatam důsledně zavrhuje. Bhagavad-dharma, náboženství týkající se našeho vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, zvířecí oběti nedoporučuje. Při vykonávání saṅkīrtana-yajñi — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare — není obětování zvířat doporučeno.

“Abandona todas as variedades de religião e simplesmente rende-te a Mim. Eu te libertarei de todas as reações pecaminosas. Não temas.” Uma vez que o rei Prācīnabarhiṣat dedicava-se à realização de diversos sacrifícios nos quais os animais eram mortos, Nārada Muni chamou-lhe a atenção para o fato de que esses sacrifícios são influenciados pelo modo da ignorância. Desde o início do Śrīmad-Bhāgavatam (1.1.2), afirma-se que projjhita-kaitavo ’tra: toda espécie de sistemas religiosos envolvidos em trapaça é completamente rejeitada pelo Śrīmad-Bhāgavatam. No bhagavad-dharma, a religião que trata da relação de cada um com a Suprema Personali­dade de Deus, não se recomenda o sacrifício de animais. Na execução de saṅkīrtana-yajña – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare –, não se recomenda sacrificar animais.

Odjezd krále Purañjany do lesa za účelem zabíjení zvířat, popsaný v těchto třech verších, je symbolickým znázorněním toho, jak je živá bytost ovládána kvalitou nevědomosti, a proto vykonává různé činnosti pro smyslový požitek. Již samo hmotné tělo znamená, že se živá bytost nachází pod vlivem tří kvalit hmotné přírody a je pobízena k tomu, aby si užívala hmotných zdrojů. Ovlivňuje-li tělo kvalita nevědomosti, jeho nákaza je velice akutní. Ovlivňuje-li ho kvalita vášně, projevují se příznaky této nákazy. Ovlivňuje-li ho však kvalita dobra, materialistická nákaza ustupuje a tělo se očišťuje. Obřady doporučené v různých náboženských systémech jsou nepochybně na úrovni dobra, ale v tomto hmotném světě je dokonce i kvalita dobra někdy znečištěna jinými kvalitami (vášní a nevědomostí), a proto i člověk v kvalitě dobra někdy jedná pod vlivem nevědomosti.

Nesses três versos, o fato de o rei Purañjana ir à floresta matar animais simboliza o fato de a entidade viva ser arrastada pelo modo da ignorância e ocupar-se, dessa maneira, em diversas atividades visando ao gozo dos sentidos. O próprio corpo material identifica a entidade viva como alguém já sob a influência dos três modos da natureza material e como alguém arrastado a desfrutar dos recursos mate­riais. Quando o corpo sofre a influência do modo da ignorância, sua infecção se torna muito aguda. Quando sofre a influência do modo da paixão, a infecção está na fase sintomática. Contudo, quando o corpo sofre a influência do modo da bondade, a infecção materialista purifica-se. As cerimônias ritualísticas recomendadas em sistemas religiosos com certeza estão na plataforma da bondade, mas, como neste mundo material mesmo o modo da bondade às vezes é poluído pelas outras qualidades (a saber, paixão e ignorân­cia), um homem em bondade, muitas vezes, é arrastado pela influência da ignorância.

Zde stojí, že král Purañjana jednou odjel do lesa zabíjet zvířata. To znamená, že se jakožto živá bytost dostal pod vliv kvality nevědomosti. Les, ve kterém král Purañjana lovil, se jmenoval Pañca-prastha. Slovo pañca znamená “pět” a vztahuje se na předměty vnímání pěti smyslů. Tělo má pět činných smyslů — ruce, nohy, jazyk, konečník a genitálie — a s jejich pomocí si užívá hmotného života. Vůz táhlo pět koní, kteří zastupují pět smyslových orgánů — oči, uši, nos, kůži a jazyk. Tyto orgány se nechají velice snadno upoutat smyslovými předměty, a proto je řečeno, že koně byli rychlí. Král Purañjana s sebou vezl dvě výbušné zbraně, které lze přirovnat k falešnému egu (ahaṅkāra). To se vyznačuje dvěma postoji: “jsem toto tělo” (ahantā) a “vše ve vztahu k mému tělu patří mně” (mamatā).

Descreve-se nesta passagem como o rei Purañjana certa vez foi à floresta matar animais. Isso significa que ele, a entidade viva, caiu sob a influência do modo da ignorância. A floresta na qual o rei Purañjana se entregava à caça chamava-se Pañca-prastha. A palavra pañca significa “cinco”, e isso indica os objetos dos cinco sentidos. O corpo tem cinco sentidos funcionais, a saber, as mãos, as pernas, a língua, o ânus e os órgãos genitais. Tirando total proveito desses sentidos funcionais, o corpo goza da vida material. A quadriga é puxada por cinco cavalos, que representam os cincos órgãos dos sentidos – a saber, olhos, ouvidos, nariz, pele e língua. Esses órgãos dos sentidos são muito facilmente atraídos pelos objetos dos sentidos. Logo, menciona-se que os cavalos se movimentam velozmente. Sobre a quadriga, o rei Purañjana mantinha duas armas explosivas, que podem ser comparadas ao ahaṅkāra, ou falso ego. Esse falso ego é caracterizado por duas atitudes: “Eu sou este corpo” (ahantā) e “Tudo em relação ao meu corpo me per­tence” (mamatā).

Dvě kola vozu můžeme přirovnat ke dvěma pohonům — hříšnému životu a zbožnému životu. Vůz zdobí tři vlajky, které představují tři kvality hmotné přírody. Pět druhů překážek neboli nerovných cest představuje pět druhů vzduchu proudících v těle. Nazývají se prāṇa, apāna, udāna, samāna a vyāna. Samotné tělo má sedm obalů — kůži, svaly, tuk, krev, morek, kosti a semeno. Živá bytost je pokrytá třemi jemnohmotnými a pěti hrubohmotnými prvky. To jsou překážky, které stojí živé bytosti v cestě k osvobození z hmotného otroctví.

As duas rodas da quadriga podem ser comparadas aos dois recursos de locomoção, ou seja, a vida pecaminosa e a vida religiosa. A quadriga está decorada com três bandeiras, que representam os três modos da natureza material. As cinco classes de obstáculos, ou estradas acidentadas, representam as cinco espécies de ar que percorrem o corpo, a saber, prāṇa, apāna, udāna, samāna e vyāna. O próprio corpo está coberto por sete camadas, a saber, pele, múscu­los, gordura, sangue, medula, osso e sêmen. A entidade viva está coberta por três elementos materiais sutis e cinco elementos mate­riais grosseiros. Esses, na verdade, são os obstáculos colocados diante da entidade viva no caminho da liberação do cativeiro material.

Slovo raśmi (“provaz”) se v tomto verši vztahuje na mysl. Významné je také slovo nīḍa, které označuje hnízdo, ve kterém pták odpočívá. Nīḍa v tomto případě znamená srdce, kde sídlí živá bytost. Toto je jediné místo, kde se živá bytost nachází. Příčiny jejího otroctví jsou dvě: nářek a iluze. V hmotném světě živá bytost stále touží po něčem, co nemůže získat. Žije tedy v iluzi a pod vlivem svého iluzorního postavení neustále naříká. Tento nářek a iluze zde vystupují jako dvi-kūbara, dvě místa připoutání.

A palavra raśmi, “rédea”, neste verso, refere-se à mente. A palavra nīḍa também é significativa, pois nīḍa indica o ninho onde um pássaro repousa. Nesse caso, nīḍa é o coração, onde se encontra a entidade viva. A entidade viva se encontra em um único local. São duas as causas de seu cativeiro: lamentação e ilusão. Na existência material, a entidade viva simplesmente anseia obter algo que jamais poderá alcançar. Portanto, ela está iludida. Como resultado de estar nessa situação ilusória, a entidade viva está sempre se lamentando. Assim, a lamentação e a ilusão são descritas nesta passagem como dvi­-kūbara, as duas boleias do cativeiro.

Živá bytost vyplňuje své touhy pěti různými způsoby, což se vztahuje na jednání pěti činných smyslů. Zlaté ozdoby a šaty vyjadřují, že je živá bytost ovlivněna kvalitou vášně (rajo-guṇa). Kvalita vášně ovládá zvláště toho, kdo má velké bohatství. Pod jejím vlivem si člověk přeje získat z tohoto hmotného světa mnoho věcí pro svůj požitek. Jedenáct velitelů představuje deset smyslů a mysl. Mysl společně s deseti veliteli neustále plánuje, jak si užívat hmotného světa. Les zvaný Pañca-prastha, kam jel král na lov, je les pěti smyslových předmětů — podoby, chuti, zvuku, vůně a doteku. Takto ve třech verších Nārada Muni popisuje situaci hmotného těla a to, jak je v něm živá bytost uvězněná.

A entidade viva satisfaz diversos desejos através de cinco proces­sos diferentes, indicativos do trabalho dos cinco sentidos funcionais. Os ornamentos e roupas dourados indicam que a entidade viva está influenciada pela qualidade de rajo-guṇa, a paixão. Alguém que tenha bastante dinheiro ou riquezas é especialmente arrastado pelo modo da paixão. Sob a influência do modo da paixão, ele deseja muitas coisas para desfrutar neste mundo material. Os onze comandantes representam os dez sentidos e a mente. A mente está sempre fazendo planos, junto com os dez comandantes, para desfrutar do mundo material. A floresta chamada Pañca-prastha, onde o rei foi caçar, é a floresta dos cinco objetos dos sentidos: forma, sabor, som, aroma e tato. Assim, nestes três versos, Nārada Muni descreve a posição do corpo material e o encarceramento da entidade viva dentro dele.