Skip to main content

Sloka 25

VERSO 25

Verš

Texto

tāmasād api bhūtāder
vikurvāṇād abhūn nabhaḥ
tasya mātrā guṇaḥ śabdo
liṅgaṁ yad draṣṭṛ-dṛśyayoḥ
tāmasād api bhūtāder
vikurvāṇād abhūn nabhaḥ
tasya mātrā guṇaḥ śabdo
liṅgaṁ yad draṣṭṛ-dṛśyayoḥ

Synonyma

Sinônimos

tāmasāt — z temnoty falešného ega; api — jistě; bhūta-ādeḥ — hmotných prvků; vikurvāṇāt — přeměnou; abhūt — vytvořené; nabhaḥ — nebe; tasya — jeho; mātrā — jemná podoba; guṇaḥ — vlastnosti; śabdaḥ — zvuk; liṅgam — charakteristiky; yat — jako jeho; draṣṭṛ — pozorovatel; dṛśyayoḥ — pozorované.

tāmasāt — da escuridão do falso ego; api — decerto; bhūta-ādeḥ — dos elementos materiais; vikurvāṇāt — devido à transformação; abhūt — gerado; nabhaḥ — o céu; tasya — sua; mātrā — forma sutil; guṇaḥ — qualidade; śabdaḥ — som; liṅgam — características; yat — como sua; draṣṭṛ — o vidente; dṛśyayoḥ — daquilo que é visto.

Překlad

Tradução

Z temnoty falešného ega je vytvořen první z pěti prvků, éter, jehož jemnou podobou je vlastnost zvuku. Jejich vzájemný vztah je stejný jako vztah mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem.

Da escuridão do falso ego, o primeiro dos cinco elementos, a saber, o céu, é gerado. Sua forma sutil tem como qualidade o som, exatamente como o observador relacionado com aquilo que é observado.

Význam

Comentário

Éter, vzduch, oheň, voda a země jsou jen různými projevy temnoty falešného ega. To znamená, že falešné ego se v souhrnné podobě mahat-tattvy vytváří z okrajové energie Pána a z tohoto falešného ega neboli z touhy vládnout hmotnému stvoření se vytvářejí všechny podmínky pro iluzorní požitek živé bytosti. Živá bytost prakticky vládne nad hmotnými prvky jako jejich poživatel, i když za vším stojí Nejvyšší Pán. Ve skutečnosti nikdo kromě Pána nemůže být nazván poživatelem, ale živá bytost má iluzorní touhu se jím stát. To je původem falešného ega. Jakmile má zmatená živá bytost tuto touhu, vůlí Pána se vytvoří stínové prvky a živým bytostem je umožněno, aby se za nimi honily jako za přeludem.

SIGNIFICADO—Todos os cinco elementos, a saber, céu, ar, fogo, água e terra, não passam de diferentes qualidades da escuridão do falso ego. Isso significa que o falso ego na forma somatória total do mahat-tattva é gerado da potência marginal do Senhor, e, devido a esse falso ego que induz o indivíduo a querer assenhorear-se da criação material, produzem-se ingredientes que servem para o falso desfrute do ser vivo. Como desfrutador, o ser vivo é praticamente o fator dominante sobre os elementos materiais, embora o alicerce seja o Senhor Supremo. De fato, salvo e exceto o Senhor, ninguém pode ser chamado de desfrutador, mas a entidade viva deseja falsamente tornar-se o desfrutador. Essa é a origem do falso ego. Quando o ser vivo confuso deseja isso, os elementos sombrios são gerados pela vontade do Senhor, e as entidades vivas têm permissão de sair em busca deles, como se estivessem em busca de uma fantasmagoria.

V písmech stojí, že nejprve je vytvořen zvuk (tan-mātrā) a potom éter, a tento verš to potvrzuje. Zvuk je jemnou podobou éteru a rozdíl mezi nimi je stejný jako rozdíl mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem. Zvuk zastupuje daný předmět v tom smyslu, že když o tomto předmětu hovoříme, vytváříme zvuk, který nám dává představu o jeho podobě. Zvuk je tedy jemnou charakteristikou daného předmětu. Stejně tak zvukové zastoupení Pána má stejné vlastnosti jako Jeho úplná podoba, jak ji viděli Vasudeva a Mahārāja Daśaratha, otcové Śrī Kṛṣṇy a Śrī Rāmy. Zvukové zastoupení Pána se neliší od Pána Samotného, protože Pán a Jeho projev v podobě zvuku jsou absolutní poznání. Śrī Caitanya nás učí, že ve svatém jménu Pána, které je Jeho zvukovým zastoupením, jsou vloženy všechny Jeho energie. Prostřednictvím čisté vibrace zvukového zastoupení Pána neboli Jeho svatých jmen může člověk okamžitě užívat Jeho společnosti a Svému čistému oddanému se Pán okamžitě projeví. Čistý oddaný tedy není ani na okamžik oddělen od Pána. Oddaný, který chce být neustále ve styku s Nejvyšším Pánem, může neustále zpívat Jeho svaté jméno, jak doporučují śāstry — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Ten, kdo se dokáže takto sdružovat s Pánem, bude jistě osvobozen z temnoty stvořeného světa, který je výtvorem falešného ega (tamasi mā jyotir gama).

Afirma-se que primeiramente o som tan-mātrā é criado, e depois o céu, e esse verso confirma que isso realmente se dá, mas o som é a forma sutil do céu, e a diferença é como a que existe entre o observador e a coisa observada. O som é a representação do objeto real, assim como o som que é produzido ao se falar de um objeto confere uma ideia da descrição do objeto. Portanto, o som é a característica sutil do objeto. Do mesmo modo, a representação sonora do Senhor relacionada com Suas características é a forma completa do Senhor, como foi visto por Vasudeva e Mahārāja Daśaratha, os pais do Senhor Kṛṣṇa e do Senhor Rāma. A representação sonora do Senhor não é diferente do próprio Senhor porque o Senhor e Sua representação sonora são conhecimento absoluto. O Senhor Caitanya nos instruiu que o santo nome do Senhor, como representação sonora do Senhor, está investido com todas as potências do Senhor. Assim, a pessoa imediatamente desfruta da companhia do Senhor através da vibração pura de Sua representação sonora, o santo nome, e o conceito acerca do Senhor logo se manifesta diante do devoto puro. O devoto puro, portanto, não está afastado do Senhor um momento sequer. O santo nome do Senhor, como recomendam os śāstras – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare –, pode, portanto, ser constantemente cantado pelo devoto que deseja estar em constante contato com o Senhor Supremo. Quem consegue cultivar essa associação com o Senhor com certeza se libertará da escuridão da criação material, que é um produto do falso ego (tamasi jyotir gama).