Text 91 - 92

Texts 91-92

Verš

Texto

atra sargo visargaś ca
sthānaṁ poṣaṇam ūtayaḥ
manvantareśānukathā
nirodho muktir āśrayaḥ

daśamasya viśuddhy-arthaṁ
navānām iha lakṣaṇam
varṇayanti mahātmānaḥ
śrutenārthena cāñjasā

Synonyma

Palabra por palabra

atra — ve Śrīmad-Bhāgavatamu; sargaḥ — stvoření složek vesmíru; visargaḥ — Brahmovo tvoření; ca — a; sthānam — udržování stvoření; poṣaṇam — udělování přízně Pánovým oddaným; ūtayaḥ — podněty k činnostem; manu-antara — předepsané povinnosti v obdobích Manuů; īśa-anukathāḥ — popis Pánových inkarnací; nirodhaḥ — ukončení stvoření; muktiḥ — osvobození; āśrayaḥ — konečné útočiště, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; daśamasya — desátého (āśraya); viśuddhi-artham — za účelem dokonalého poznání; navānām — devíti; iha — zde; lakṣaṇam — povahu; varṇayanti — popisují; mahā-ātmānaḥ — velké duše; śrutena — modlitbou; arthena — vysvětlením; ca — a; añjasā — přímo.

atra—en el Śrīmad-Bhāgavatam; sargaḥ—la creación de los ingredientes del universo; visargaḥ—las creaciones de Brahmā; ca—y; sthānam—el mantenimiento de la creación; poṣaṇam—el cuidado de los devotos del Señor; ūtayaḥ—los estímulos para la actividad; manu-antara—los deberes prescritos dados por los Manus; īśa-anukathāḥ—una descripción de las encarnaciones del Señor; nirodhaḥ—el fin de la creación; muktiḥ—la liberación; āśrayaḥ—el refugio último, la Suprema Personalidad de Dios; daśamasya—del décimo (el āśraya); viśuddhi-artham—con el conocimiento perfecto como finalidad; navānām—de los nueve; iha—aquí; lakṣaṇam—la naturaleza; varṇayanti—describen; mahā-ātmānaḥ—las grandes almas; śrutena—mediante oraciones; arthena—mediante explicaciones; ca—y; añjasā—directo.

Překlad

Traducción

„,Zde (ve Śrīmad-Bhāgavatamu) je popsáno deset témat: (1) stvoření složek vesmíru, (2) Brahmovo tvoření, (3) udržování stvoření, (4) zvláštní přízeň udělovaná oddaným, (5) podněty k činnostem, (6) předepsané povinnosti pro občany poslušné zákonů, (7) popis Pánových inkarnací, (8) zničení stvoření, (9) osvobození od hrubohmotné a jemnohmotné existence, (10) konečné útočiště, Nejvyšší Osobnost Božství. Toto desáté téma je útočištěm všech ostatních. Kvůli odlišení konečného útočiště od ostatních devíti témat popsali mahājanové těchto devět přímo i nepřímo v různých modlitbách či přímých vysvětleních.̀“

«“Aquí [en el Śrīmad-Bhāgavatam] se tratan diez temas: 1) la creación de los ingredientes del cosmos; 2) las creaciones de Brahmā; 3) el mantenimiento de la creación; 4) el cuidado especial que se da a quien es fiel; 5) los estímulos para la actividad; 6) los deberes prescritos para los que respetan la ley; 7) una descripción de las encarnaciones del Señor; 8) el final de la creación; 9) la liberación de la existencia material, física y sutil; y 10) el refugio último, la Suprema Personalidad de Dios. El décimo tema es el refugio de todos los demás. Para distinguir este refugio final de los otros nueve temas, los mahājanas los han explicado, directa o indirectamente, con oraciones o comentarios directos.”

Význam

Significado

Tyto verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.10.1–2) vyjmenovávají deset témat, o kterých se v Bhāgavatamu pojednává. Desáté téma je podstatou, a ostatních devět jsou kategorie od ní odvozené. Tato témata jsou:

Estos versos del Śrīmad-Bhāgavatam (2.10.1-2) enumeran los diez temas que se tratan en toda la obra. De ellos, el décimo es la sustancia, y los otros nueve son categorías derivadas de la sustancia. Estos diez temas se enumeran como sigue:

(1) Sarga: prvotní tvoření, při němž Viṣṇu projeví pět hrubohmotných prvků, pět předmětů smyslového vnímání, deset smyslů, mysl, inteligenci, falešné ego a celkovou hmotnou energii neboli vesmírnou podobu.

1) Sarga: la primera creación de Viṣṇu, la producción de los cinco elementos materiales densos, los cinco objetos de percepción sensual, los diez sentidos, la mente, la inteligencia, el ego falso y la energía material total o forma universal.

(2) Visarga: druhotné tvoření, při němž Brahmā ve vesmíru (brahmāṇḍě) vytváří pohyblivá i nehybná těla.

2) Visarga: la creación secundaria, la obra de Brahmā al producir los cuerpos móviles e inmóviles del universo (brahmāṇḍa).

(3) Sthāna: udržování vesmíru Osobností Božství, Viṣṇuem. Viṣṇuova funkce je důležitější a Jeho sláva větší než sláva Brahmy a Pána Śivy, neboť Brahmā sice tvoří a Pán Śiva ničí, ale Viṣṇu vše udržuje.

3) Sthāna: el mantenimiento del universo por la Personalidad de Dios, Viṣṇu, cuya función es más importante y cuya gloria mayor que la de Brahmā y Śiva, porque, aunque Brahmā es el creador y Śiva el destructor, Viṣṇu es el sustentador.

(4) Poṣaṇa: zvláštní péče a ochrana, kterou Pán poskytuje oddaným. Tak jako se král stará o své království a své svěřence, ale svým rodinným členům přesto věnuje zvláštní péči, i Pán, Osobnost Božství, věnuje zvláštní péči svým oddaným – duším, které se Mu plně odevzdaly.

4) Poṣaṇa: el cuidado y protección especial de los devotos por parte del Señor. Así como un rey mantiene su reino y a sus súbditos, pero, sin embargo, pone un cuidado especial con los miembros de su familia, la Personalidad de Dios cuida de un modo especial a Sus devotos, que son almas que se han entregado a Él completamente.

(5) Ūti: podnět k tvoření neboli počáteční síla, která je příčinou všech výtvorů, jichž je podle času, místa a objektů třeba.

5) Ūti: el impulso creativo, o poder de iniciativa, que es la causa de toda invención, según las necesidades de tiempo, espacio y objetos.

(6) Manv-antara: období vlády Manuů, kteří předkládají usměrňující zásady pro živé bytosti toužící dosáhnout v lidském životě dokonalosti. Zákony Manua, uvedené v Manu-saṁhitě, ukazují k této dokonalosti cestu.

6) Manv-antara: los períodos controlados por los Manus, quienes enseñan los principios regulativos para los seres vivos que desean alcanzar la perfección de la vida humana. Las reglas de Manu, que se presentan en la Manu-saṁhitā, guían por el camino de esa perfección.

(7) Īśānukathā: informace z písem týkající se Pána, Osobnosti Božství, Jeho inkarnací na Zemi a činností Jeho oddaných. Písma, která pojednávají o těchto tématech, jsou pro pokrok v lidském životě nezbytná.

7) Īśānukathā: la información escrita sobre la Personalidad de Dios, Sus encarnaciones en la Tierra y las actividades de Sus devotos. Las Escrituras que tratan de estos temas son esenciales para una vida humana progresiva.

(8) Nirodha: stažení všech energií použitých ve stvoření. Tyto energie vycházejí z Pána, Osobnosti Božství, jenž věčně leží v oceánu Kāraṇa. Vesmírné výtvory, projevené Jeho dýcháním, jsou časem opět zničeny.

8) Nirodha: la reabsorción de todas las energías empleadas en la creación. Estas potencias son emanaciones de la Personalidad de Dios, que yace eternamente en el océano Kāraṇa. Las creaciones cósmicas, manifestadas con Su aliento, se disuelven de nuevo a su debido tiempo.

(9) Mukti: osvobození podmíněných duší uvězněných v hrubohmotných a jemnohmotných obalech v podobě těla a mysli. Duše může dosáhnout duchovního nebe ve svém původním duchovním těle a zaměstnat se transcendentální láskyplnou službou Pánu na Vaikuṇṭhaloce nebo Kṛṣṇaloce, pokud se vzdala veškeré připoutanosti ke hmotě včetně hrubohmotného a jemnohmotného těla. Když se duše nachází ve svém původním přirozeném postavení, říká se, že je osvobozená. Je možné se zaměstnat transcendentální láskyplnou službou Pánu a stát se jīvan-muktou, duší osvobozenou již v tomto hmotném těle.

9) Mukti: la liberación de las almas condicionadas aprisionadas en las coberturas física y sutil del cuerpo y la mente. Cuando está libre de toda atracción material, el alma, abandonando los cuerpos materiales físico y sutil, puede alcanzar el cielo espiritual en su cuerpo espiritual original y dedicarse al servicio trascendental de amor al Señor en Vaikuṇṭhaloka o Kṛṣṇaloka. Cuando el alma se sitúa en el estado de existencia original que le corresponde, se dice que está liberada. Es posible ocuparse en el servicio trascendental de amor al Señor y llegar a ser jīvan-mukta, un alma liberada, incluso mientras se está en el cuerpo material.

(10) Āśraya: Transcendence, summum bonum, ze kterého vše pochází, na kom vše spočívá a s kým vše po zničení splyne, je zdrojem i oporou všeho. Āśraya se také nazývá Nejvyšší Brahman, jako například ve Vedānta-sūtře (athāto brahma-jijñāsa, janmādy asya yataḥ). Zvláště Śrīmad-Bhāgavatam popisuje tento Nejvyšší Brahman jako āśrayu. A protože tento āśraya je Śrī Kṛṣṇa, je studium vědy o Kṛṣṇovi největší životní nezbytností.

10) Āśraya: la Realidad Trascendental, la verdad más elevada, de quien todo emana, sobre quien todo descansa, y en quien todo se funde tras la aniquilación. Él es la fuente y el soporte de todo. El āśraya también se llama el Brahman Supremo; así, en el Vedānta-sūtra: athāto brahma-jijñāsā, janmādy asya yataḥ. El Śrīmad-Bhāgavatam se refiere en especial a este Brahman Supremo como āśraya. Śrī Kṛṣṇa es ese āśraya, y, por tanto, lo más necesario en la vida es estudiar la ciencia de Kṛṣṇa.

Śrīmad-Bhāgavatam uznává Śrī Kṛṣṇu za útočiště všech projevů, protože Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je konečným zdrojem všeho a nejvyšším cílem všech.

El Śrīmad-Bhāgavatam acepta a Śrī Kṛṣṇa como el refugio de todas las manifestaciones, porque el Señor Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios, es la fuente fundamental de todo, el objetivo supremo de todo.

Zde je tedy třeba vzít v úvahu dva různé principy: āśraya, ten, kdo poskytuje útočiště, a āśrita, ti, kteří potřebují ochranu. Āśrita existují v závislosti na původním principu āśraya. Prvních devět kategorií, popsaných v prvních devíti zpěvech Śrīmad-Bhāgavatamu, počínaje stvořením a konče osvobozením, včetně puruṣa-avatārů, inkarnací, okrajové energie neboli živých bytostí a vnější energie neboli hmotného světa, jsou všechny āśrita. Modlitby ve Śrīmad-Bhāgavatamu ovšem směřují k āśraya-tattvě, Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi. Velké duše, způsobilé k vyprávění Śrīmad-Bhāgavatamu, těchto devět kategorií pečlivě popsaly, a to někdy popisy přímými, a jindy nepřímými, jako jsou příběhy. Jejich skutečným záměrem je dokonale poznat Absolutní Transcendenci, Śrī Kṛṣṇu, protože celý hmotný i duchovní svět spočívá na Jeho těle.

Sobre este punto se deben considerar dos principios diferentes, a saber: el āśraya, el objeto que da refugio, y el āśrita, los objetos dependientes que precisan de refugio. El āśrita existe bajo el principio original, el āśraya. Las nueve categorías primeras, de las cuales tratan los nueve primeros cantos del Śrīmad-Bhāgavatam, desde la creación a la liberación, incluyendo los puruṣa-avatāras, las encarnaciones, la energía marginal o entidades vivientes, y la energía externa o mundo material, están en la categoría de āśrita. Sin embargo, las oraciones del Śrīmad-Bhāgavatam se dirigen al āśraya-tattva, la Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa. Las grandes almas expertas en explicar el Śrīmad-Bhāgavatam han detallado las otras nueve categorías con gran cuidado, a veces mediante narraciones directas y a veces mediante narraciones indirectas, como, por ejemplo, historias. El verdadero propósito de esto es conocer perfectamente la Realidad Trascendental Absoluta, Śrī Kṛṣṇa, porque la creación entera, tanto material como espiritual, reposa en el cuerpo de Śrī Kṛṣṇa.