VERZ 20-23

TEXTS 20-23

Besedilo

Verš

yatroparamate cittaṁ
niruddhaṁ yoga-sevayā
yatra caivātmanātmānaṁ
paśyann ātmani tuṣyati

sukham ātyantikaṁ yat tad
buddhi-grāhyam atīndriyam
vetti yatra na caivāyaṁ
sthitaś calati tattvataḥ

yaṁ labdhvā cāparaṁ lābhaṁ
manyate nādhikaṁ tataḥ
yasmin sthito na duḥkhena
guruṇāpi vicālyate

taṁ vidyād duḥkha-saṁyoga-
viyogaṁ yoga-saṁjñitam

Synonyms

Synonyma

yatra – na tej stopnji, na kateri; uparamate – preneha (ker človek izkuša transcendentalno srečo); cittam – delovanje uma; niruddham – ločeno od materije; yoga-sevayā – z vadbo yoge; yatra – v kateri; ca – tudi; eva – vsekakor; ātmanā – s čistim umom; ātmānam – Vrhovne Duše; paśyan – ko spozna položaj; ātmani – v Vrhovni Duši; tuṣyati – postane zadovoljen; sukham – srečo; ātyantikam – največjo; yat – katero; tat – to; buddhi – z inteligenco; grāhyam – dosegljivo; atīndriyam – transcendentalno; vetti – spozna; yatra – v kateri; na – nikoli; ca – tudi; eva – vsekakor; ayam – on; sthitaḥ – počivajoč; calati – se premakne; tattvataḥ – od resnice; yam – to; labdhvā – ko doseže; ca – tudi; aparam – noben drug; lābham – dobitek; manyate – ima za; na – nikoli; adhikam – več; tataḥ – od tega; yasmin – v katerem; sthitaḥ – zasidran; na – nikoli; duḥkhena – od trpljenja; guruṇā api – četudi zelo veliko; vicālyate – se omaja; tam – to; vidyāt – bi moral vedeti; duḥkha-saṁyoga – trpljenja, ki se poraja ob stiku z materijo; viyogam – uničenje; yoga-saṁjñitam – ki se imenuje trans v yogi.

yatra — v tom stavu, kde; uparamate — končí (protože yogī pociťuje transcendentální štěstí); cittam — činnost mysli; niruddham — odpoutaná od hmoty; yoga-sevayā — prováděním yogy; yatra — ve kterém; ca — také; eva — jistě; ātmanā — čistou myslí; ātmānam — vlastního já; paśyan — vnímá postavení; ātmani — na úrovni vlastního já; tuṣyati — je spokojený; sukham — štěstí; ātyantikam — nejvyšší; yat — které; tat — to; buddhi — inteligencí; grāhyam — dostupné; atīndriyam — transcendentální; vetti — zná; yatra — ve kterém; na — nikdy; ca — také; eva — jistě; ayam — on; sthitaḥ — spočívá; calati — uhýbá; tattvataḥ — od pravdy; yam — to, co; labdhvā — když je dosaženo; ca — také; aparam — jakýkoliv jiný; lābham — zisk; manyate — uvažuje; na — nikdy; adhikam — víc; tataḥ — než to; yasmin — v němž; sthitaḥ — spočívající; na — nikdy; duḥkhena — strastmi; guruṇā api — i když velice těžkými; vicālyate — otřesen; tam — to; vidyāt — má se vědět; duḥkha-saṁyoga — strastí pocházejících ze styku s hmotou; viyogam — vyhlazení; yoga-saṁjñitam — zvané jógový tranz.

Translation

Překlad

Ko človek, ki vadi yogo, doseže popolnost, imenovano trans ali samādhi, se povsem vzdrži materialnih umskih dejavnosti. Na tej stopnji lahko s čistim umom vidi Vrhovni Jaz ter uživa in se radosti v Njem. Tako radosten uživa brezmejno transcendentalno srečo, ki jo doživlja s transcendentalnimi čuti. Nikoli se ne oddalji od resnice in meni, da ni večjega dobitka. V takem stanju ga niti največje težave ne morejo omajati. Tak yogī je resnično osvobojen vsega trpljenja, ki se poraja ob stiku z materijo.

Ve stavu dokonalosti zvaném tranz či samādhi je mysl prováděním yogy zcela odpoutána od hmotného myšlení. Tato dokonalost je charakterizována tím, že yogī prostřednictvím čisté mysli vidí vlastní já a na této úrovni se raduje. V tomto radostném stavu stále cítí bezmezné transcendentální štěstí, poznané transcendentálními smysly. Když dosáhne této úrovně, nikdy se nevzdálí od pravdy a v mysli je přesvědčen, že již nelze získat nic víc. Tehdy zůstává neochvějný — nemohou jím otřást ani ty největší těžkosti. Toto je skutečné osvobození od všech strastí pocházejících ze styku s hmotou.

Purport

Význam

Kdor vadi yogo, se postopoma osvobodi materialističnih nazorov. To je glavna značilnost yoge. Zatem yogī doseže trans ali samādhi in v tem stanju s pomočjo transcendentalnega uma in inteligence uzre Naddušo, ne da bi se pri tem zmotno poenačil z Njo. Opisana metoda yoge temelji predvsem na principih Patañjalijevega sistema yoge. Nekateri neverodostojni komentatorji poskušajo individualno dušo izenačiti z Naddušo. Monisti, ki ne razumejo pravega smisla Patañjalijevega sistema yoge, mislijo, da je to osvoboditev. Patañjali priznava obstoj transcendentalnega zadovoljstva, monisti pa ga iz strahu, da bi to omajalo njihovo teorijo enosti, zanikajo. Monist ne priznava dvojnosti znanja in poznavalca, toda ta verz pravi, da transcendentalno zadovoljstvo obstaja in da ga je mogoče doživeti s transcendentalnimi čuti. To potrjuje tudi slavni Patañjali Muni, začetnik sistema yoge. V svojih Yoga-sūtrah (3.34) veliki modrec pravi: puruṣārtha-śūnyānāṁ guṇānāṁ pratiprasavaḥ kaivalyaṁ svarūpa-pratiṣṭhā vā citi-śaktir iti.

Základním rysem yogy je, že přináší postupné odpoutání od hmotných pojetí. Poté se dosahuje tranzu neboli samādhi, což znamená, že yogī prostřednictvím transcendentální mysli a inteligence vnímá Nadduši, aniž by se dopustil mylných závěrů a ztotožňoval vlastní já s Nejvyšším Já. Provádění yogy se víceméně zakládá na zásadách Patañjaliho systému. Někteří samozvaní tvůrci komentářů se snaží ztotožnit individuální duši s Nadduší a monisté považují tento stav za osvobození, ale tito lidé nechápou skutečný účel Patañjaliho systému yogy. Ten uznává dosažení transcendentální radosti, které však monisté odmítají přijmout, neboť se obávají, že by to ohrozilo teorii jednoty. Odpůrci dualismu neuznávají rozdíl mezi znalcem a poznáním; v tomto verši je však existence transcendentální radosti, poznané transcendentálními smysly, potvrzena. A slavný mudrc Patañjali, který vykládal systém yogy, to dosvědčuje prohlášením ve svých Yoga-sūtrách (3.34): puruṣārtha-śūnyānāṁ guṇānāṁ pratiprasavaḥ kaivalyaṁ svarūpa-pratiṣṭhā vā citi-śaktir iti.

Ta citi-śakti ali notranja energija je transcendentalna. Beseda puruṣārtha označuje materialno religioznost, materialni napredek, zadovoljevanje čutov in nazadnje poskus postati eno z Gospodom. Monisti pravijo tej „enosti z Absolutom“ kaivalyam. Po Patañjaliju pa je kaivalyam notranja ali transcendentalna energija, s posredovanjem katere se živo bitje zave svoje prave narave. Gospod Caitanya imenuje to stanje ceto-darpaṇa-mārjanam ali očiščenje umazanega ogledala uma. To očiščenje je pravzaprav osvoboditev ali bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam. Tako pravi tudi teorija nirvāṇe (nirvāṇa je prav tako začetna stopnja popolnosti). Bhāgavatam (2.10.6) imenuje to stanje svarūpeṇa vyavasthitiḥ. V tem verzu potrjuje to tudi Bhagavad-gītā.

Tato citi-śakti, vnitřní energie, je transcendentální. Puruṣārthou se rozumí světské náboženství, hospodářský rozvoj, uspokojování smyslů a nakonec úsilí ztotožnit se či splynout s Nejvyšším. Tuto “jednotu s Nejvyšším” nazývají monisté kaivalyam. Podle Patañjaliho je ale kaivalyam vnitřní, transcendentální energie, jejímž působením si živá bytost uvědomí své přirozené postavení. Jak pravil Pán Caitanya, tento stav se nazývá ceto-darpaṇa-mārjanam — “očištění zašpiněného zrcadla mysli”. Toto očištění je ve skutečnosti osvobození, bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam. Tomu odpovídá teorie nirvāṇy, která je také jen předběžným stupněm. Bhāgavatam (2.10.6) nazývá tento stav svarūpeṇa vyavasthitiḥ a těmito verši dokládá tuto pravdu také Bhagavad-gītā.

Nirvāṇi ali prenehanju materialnega bivanja sledijo duhovne dejavnosti – vdano služenje Gospodu ali zavest Kṛṣṇe. Po besedah Bhāgavatama je to „pravo življenje živega bitja“ (svarūpeṇa vyavasthitiḥ). Māyā ali iluzija je stanje, v katerem je duhovno bivanje prekrito z materialno energijo in zato nečisto. Ko se živo bitje reši te nečistosti, s tem ne uniči svojega izvornega, večnega položaja. Tako meni tudi Patañjali, ki pravi: kaivalyaṁ svarūpa-pratiṣṭhā vā citi-śaktir iti. Ta citi-śakti ali transcendentalno zadovoljstvo je pravo življenje. Vedānta-sūtra (1.1.12) potrjuje to z besedami ānanda-mayo 'bhyāsāt. Naravno transcendentalno zadovoljstvo je končni cilj yoge in ga zlahka dosežemo z vdanim služenjem ali bhakti-yogo. Bhakti-yoga bo natančno opisana v sedmem poglavju Bhagavad-gīte.

Po dosažení nirvāṇy, tedy po ukončení hmotné existence, se projeví duchovní činnosti neboli oddaná služba Pánu, což se nazývá stav vědomí Kṛṣṇy. Slovy Bhāgavatamu: svarūpeṇa vyavasthitiḥ — toto je skutečný život živé bytosti. Māyā (iluze) je stavem, kdy je duchovní život znečištěn hmotnou nákazou. Osvobození od této hmotné nákazy neznamená zničení původního, věčného postavení živé bytosti. To uznává rovněž Patañjali slovy kaivalyaṁ svarūpa-pratiṣṭhā vā citi-śaktir iti. Citi-śakti, transcendentální radost, je skutečným životem. Toto dokládá rovněž Vedānta-sūtra (1.1.12): ānanda-mayo 'bhyāsāt. Ona přirozená transcendentální radost je konečným cílem yogy a lze jí snadno dosáhnout oddanou službou, bhakti-yogou. Bhakti-yoga bude podrobně vylíčena v sedmé kapitole Bhagavad-gīty.

V sistemu yoge, ki ga opisuje to poglavje, obstajata dve vrsti samādhija: samprajñāta-samādhi in asamprajñāta-samādhi. Kdor se dvigne na transcendentalno raven s filozofskim iskanjem, doseže samprajñāta-samādhi. V asamprajñāta-samādhiju človek ne izkuša več materialnega zadovoljstva, saj je nad vsemi oblikami sreče, ki jo prinašajo čuti. Če yogī doseže to transcendentalno raven, nikoli ne pade. Kdor se ne dvigne do te stopnje, ni dosegel cilja yoge. Današnja tako imenovana vadba yoge, ki vključuje razne čutne užitke, je v nasprotju s tem principom. Yogī, ki se vdaja spolnosti in opijanju, je smešen. Celo tisti, ki vadijo yogo, da bi si pridobili siddhije (mistične moči), niso popolni yogīji. Yogīji, ki jih pritegnejo stranski rezultati yoge, ne morejo doseči popolnosti, o kateri govori ta verz. Tisti, ki uprizarjajo telovadne podvige ali se postavljajo s siddhiji, bi morali vedeti, da s tem nikoli ne bodo dosegli cilja yoge.

V systému yogy popisovaném v této kapitole existují dva druhy samādhi, zvané samprajñāta-samādhi a asamprajñāta-samādhi. O tom, kdo se různými filozofickými výzkumy ustálí v transcendentálním postavení, je řečeno, že dosáhl samprajñāta-samādhi. V asamprajñāta-samādhi se yogīna již nedotýkají světské radosti, protože je nad veškerým štěstím, které lze získat od smyslů. Jakmile spočine v tomto transcendentálním stavu, nikdy z něho nepoklesne. A pokud ho není schopen dosáhnout, nelze mluvit o úspěchu v yoze. Dnešní takzvané cvičení yogy, které dovoluje smyslový požitek různého druhu, si odporuje. Yogī, který holduje sexu a omamným látkám, je k smíchu. Ani yogīni, které lákají jógové siddhi (výdobytky), nejsou dokonalí. Pokud je přitahují tyto plody yogy, nemohou dosáhnout úrovně dokonalosti, popisované v tomto verši. Lidé, kteří předvádějí gymnastické kousky nebo siddhi, by tedy měli vědět, že tímto způsobem je pro ně cíl yogy ztracen.

V današnji dobi je najboljša oblika yoge preprosta metoda zavesti Kṛṣṇe. Kdor je zavesten Kṛṣṇe, je tako srečen, da si ne želi nič drugega. Pri vadbi haṭha-yoge, dhyāna-yoge in jñāna-yoge bomo naleteli na številne ovire, zlasti v današnji dobi hinavstva, kdor se posveti karma-yogi ali bhakti-yogi, pa se z njimi ne bo srečal.

Nejlepším prováděním yogy v tomto věku je rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, které s sebou nenese nepřekonatelné překážky. Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je při svých činnostech tak šťastný, že o žádné jiné štěstí neusiluje. Provádění haṭha-yogy, dhyāna-yogy a jñāna-yogy brání mnoho překážek, zvláště v současném věku pokrytectví, ale to neplatí pro karma-yogu či bhakti-yogu.

Dokler imamo materialno telo, moramo zadovoljevati njegove potrebe po hrani, spanju, obrambi in spolnosti. Toda čisti bhakti-yogī ali človek, zavesten Kṛṣṇe, med zadovoljevanjem telesnih potreb ne razvname svojih čutov. Vzame le, kar nujno potrebuje za življenje, in poskuša iz slabe kupčije iztržiti najboljše. Zmeraj uživa transcendentalno srečo zavesti Kṛṣṇe. Ob dogodkih, kot so nesreče, bolezni, pomanjkanje ali celo smrt najdražjega sorodnika, je ravnodušen, vselej pa je pripravljen opraviti svoje dolžnosti v zavesti Kṛṣṇe ali bhakti-yogi. Nesreča ga nikoli ne odvrne od tega. Kakor pravi Bhagavad-gītā (2.14): āgamāpāyino 'nityās tāṁs titikṣasva bhārata. Mirno prenaša nesrečo, saj ve, da pride in odide ter ne vpliva na njegove dolžnosti. Tako doseže najvišjo popolnost yoge.

Dokud má živá bytost hmotné tělo, musí čelit jeho nárokům na jídlo, spánek, obranu a pohlavní život. Ten, kdo je však na úrovni čisté bhakti-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy, při setkání s požadavky těla nepodněcuje své smysly. Využívá co nejlépe nevýhodných podmínek, přijímá jen to nejnutnější k životu a vychutnává transcendentální štěstí vědom si Kṛṣṇy. Je odolný, když dojde k nečekaným událostem, jako jsou nehody, nemoc, nouze a dokonce úmrtí drahého příbuzného. Vždy však dbá na to, aby plnil své povinnosti na úrovni vědomí Kṛṣṇy, bhakti-yogy. Nepředvídané události ho nikdy neodvedou od konání jeho povinností. Jak uvádí Bhagavad-gītā (2.14): āgamāpāyino 'nityās tāṁs titikṣasva bhārata, všechny tyto události statečně snáší, protože ví, že přicházejí a odcházejí a plnění jeho povinnosti nemohou ovlivnit. Tak dosahuje nejvyšší dokonalosti v provádění yogy.