Skip to main content

Text 53

Sloka 53

Texto

Verš

kāla-svabhāva-saṁskāra-
kāma-karma-guṇādibhiḥ
sva-mahi-dhvasta-mahibhir
mūrtimadbhir upāsitāḥ
kāla-svabhāva-saṁskāra-
kāma-karma-guṇādibhiḥ
sva-mahi-dhvasta-mahibhir
mūrtimadbhir upāsitāḥ

Palabra por palabra

Synonyma

kāla — por el factor tiempo; svabhāva — la propia naturaleza; saṁskāra — el proceso de reforma; kāma — el deseo; karma — la acción fruitiva; guṇa — las tres modalidades de la naturaleza material; ādibhiḥ — y por otros; sva-mahi-dhvasta-mahibhiḥ — cuya propia independencia estaba subordinada a la potencia del Señor; mūrti-madbhiḥ — con forma; upāsitāḥ — estaban siendo adoradas.

kāla — časem; svabhāva — vlastní povaha; saṁskāra — očista; kāma — touha; karma — plodonosné jednání; guṇa — tři kvality hmotné přírody; ādibhiḥ — a dalšími; sva-mahi-dhvasta-mahibhiḥ — jejichž nezávislost byla podřízená moci Pána; mūrti-madbhiḥ — v osobních podobách; upāsitāḥ — byly uctívány.

Traducción

Překlad

El Señor Brahmā vio entonces que kāla (el factor tiempo), svabhāva (nuestra propia naturaleza, adquirida por contacto), saṁskāra (el proceso de reforma), kāma (el deseo), karma (la actividad fruitiva), y las guṇas (las tres modalidades de la naturaleza material), con su propia independencia subordinada por entero a la potencia del Señor, habían adoptado formas concretas y adoraban también a aquellasviṣṇu-mūrtis.

Dále Pán Brahmā viděl, že kāla (čas), svabhāva (vlastní povaha daná prostředím), saṁskāra (očista), kāma (touha), karma (plodonosné jednání) a guṇy (tři kvality hmotné přírody), jejichž vlastní nezávislost byla zcela podřízená moci Pána, také přijaly podoby a rovněž uctívaly tyto viṣṇu-mūrti.

Significado

Význam

Con excepción de Viṣṇu, nadie tiene la menor independencia. Si nos volvemos conscientes de este hecho, alcanzamos verdadera conciencia de Kṛṣṇa. Siempre debemos recordar que Kṛṣṇa es el único amo supremo y que todos los demás son Sus sirvientes(ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya). Comenzando incluso por Nārāyaṇa o el Señor Śiva, todos estamos subordinados a Kṛṣṇa (śiva-viriñci-nutam). Hasta el propio Baladeva está subordinado a Kṛṣṇa. Esa es la realidad.

Nikdo jiný než Viṣṇu není nezávislý. Pokud si uvědomíme tuto skutečnost, budeme mít opravdové vědomí Kṛṣṇy. Měli bychom mít neustále na paměti, že Kṛṣṇa je jediný svrchovaný pán a všichni ostatní jsou Jeho služebníky (ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya). Každý, dokonce i Nārāyaṇa či Pán Śiva, podléhá Kṛṣṇovi (śiva-viriñci-nutam). Dokonce i Baladeva je Kṛṣṇovi podřízený. Taková je skutečnost.

ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya
yāre yaiche nācāya, se taiche kare nṛtya
ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya
yāre yaiche nācāya, se taiche kare nṛtya

Debemos entender que nadie es independiente, pues todo es parte integral de Kṛṣṇa y actúa y se mueve por el deseo supremo de Kṛṣṇa. Esa comprensión, esa conciencia, es conciencia de Kṛṣṇa.

Měli bychom chápat, že nikdo není nezávislý, neboť vše je nedílnou částí Kṛṣṇy a jedná a pohybuje se podle Kṛṣṇovy svrchované touhy. Toto pochopení, toto vědomí je vědomí Kṛṣṇy.

yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam
yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam

«Ciertamente, la persona que considera que Brahmā, Śiva y los semidioses están al mismo nivel que Nārāyaṇa debe ser tenida por ofensora». Nadie puede compararse con Nārāyaṇa, Kṛṣṇa. Kṛṣṇa es Nārāyaṇa, y Nārāyaṇa también es Kṛṣṇa, pues Kṛṣṇa es el Nārāyaṇa original. El propio Brahmā se dirige a Kṛṣṇa con las palabras: nārāyaṇas tvaṁ na hi sarva-dehinām: «Tú eres también Nārāyaṇa. En verdad, eres el Nārāyaṇa original» (Bhāg. 10.14.14).

“Každý, kdo polobohy, jako je Brahmā a Śiva, staví na stejnou úroveň s Nārāyaṇem, musí být považován za hříšníka.” S Nārāyaṇem či Kṛṣṇou se nikdo nemůže srovnávat. Kṛṣṇa je Nārāyaṇa a Nārāyaṇa je také Kṛṣṇa, neboť Kṛṣṇa je původní Nārāyaṇa. Sám Brahmā Kṛṣṇu oslovuje: nārāyaṇas tvaṁ na hi sarva-dehinām-“Ty jsi také Nārāyaṇa. Vždyť Ty jsi původní Nārāyaṇa!” (Bhāg. 10.14.14)

El factor tiempo, kāla, tiene muchos asistentes, como svabhāvasaṁskārakāmakarma y guṇaSvabhāva, la propia naturaleza, se forma en función del contacto con las cualidades materiales. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu (Bg. 13.22). Sat yasat-svabhāva, nuestras naturalezas superior o inferior, se forman por contacto con las diferentes cualidades, es decir, sattva-guṇarajo-guṇa y tamo-guṇa. Gradualmente, debemos elevarnos hasta el nivel de sattva-guṇa, de forma que podamos evitar las dos guṇasinferiores. Podremos hacerlo si conversamos regularmente sobre el Śrīmad-Bhāgavatam y escuchamos acerca de las actividades de Kṛṣṇa. Naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu nityaṁ bhāgavata-sevayā (Bhāg. 1.2.18). Todas las actividades de Kṛṣṇa que se explican en elŚrīmad-Bhāgavatam, comenzando incluso desde los pasatiempos relacionados con Pūtanā, son trascendentales. Por lo tanto, si escuchamos y comentamos el Śrīmad-Bhāgavatam, dominamos las modalidades de rajo-guṇa y tamo-guṇa, de modo que solo quedasattva-guṇa. Cuando eso ocurre, rajo-guṇa y tamo-guṇa no pueden hacernos el menor daño.

Kāla neboli čas má mnoho pomocníků, mezi něž patří svabhāva, saṁskāra, kāma, karma a guṇa. Svabhāva neboli vlastní povaha se utváří stykem s hmotnými kvalitami. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu (Bg. 13.22). Sat a asat-svabhāva-vyšší a nižší povaha-se utvářejí styky s různými kvalitami: sattva-guṇou, rajo-guṇou a tamo-guṇou. Měli bychom postupně dosáhnout sattva-guṇy, abychom se dvoum nižším guṇám mohli vyhnout. Toho lze docílit, budeme-li pravidelně diskutovat o Śrīmad-Bhāgavatamu a naslouchat o Kṛṣṇových činnostech. Naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu nityaṁ bhāgavata-sevayā (Bhāg. 1.2.18). Všechny činnosti Kṛṣṇy, popsané ve Śrīmad-Bhāgavatamu-počínaje dokonce i tou zábavou, které se zúčastnila Pūtanā-jsou transcendentální. Poslechem a diskutováním o Śrīmad-Bhāgavatamu jsou tedy rajo-guṇa a tamo-guṇa překonány a zůstává pouze sattva-guṇa. Rajo-guṇa a tamo-guṇa nám pak již nemohou uškodit.

Por consiguiente, es esencial el varṇāśrama-dharma, que puede elevar a la gente al nivel de sattva-guṇaTadā rajas-tamo-bhāvāḥ kāma-lobhādayaś ca ye (Bhāg. 1.2.19). Tamo-guṇa y rajo-guṇa aumentan la lujuria y la codicia, que enredan a la entidad viviente y la fuerzan a existir en el mundo material en infinidad de formas. Eso es muy peligroso. Por consiguiente, mediante el establecimiento delvarṇāśrama-dharma, debemos elevarnos hasta el nivel de sattva-guṇa, y debemos adquirir las cualidades brahmínicas de ser muy limpios y pulcros, levantarnos temprano por la mañana, asistir al maṅgala-ārātrika, etc. De ese modo, debemos permanecer en el nivel desattva-guṇa, con lo cual estaremos libres de la influencia de tamo-guṇa y rajo-guṇa.

Z toho důvodu je nezbytná varṇāśrama-dharma, neboť může přivést lidi na úroveň sattva-guṇy. Tadā rajas-tamo-bhāvāḥ kāma-lobhādayaś ca ye (Bhāg. 1.2.19). Tamo-guṇa a rajo-guṇa zvětšují chtíč a chamtivost, které zaplétají živou bytost tak, že musí žít v mnoha podobách zde v hmotném světě. To je velice nebezpečné. Ustanovením varṇāśrama-dharmy by tedy měl být člověk přiveden do stavu sattva-guṇy a měl by rozvinout bráhmanské vlastnosti-být čistý a upravený, vstávat brzy ráno a účastnit se maṅgala-ārāti a tak dále. Takto má setrvávat na úrovni sattva-guṇy, a pak nemůže být tamo-guṇou ani rajo-guṇou ovlivněn.

tadā rajas-tamo-bhāvāḥ
kāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati
tadā rajas-tamo-bhāvāḥ
kāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati

(Bhāg. 1.2.19)

El aspecto especial de la vida humana es que nos brinda esa oportunidad de purificarnos, lo cual no puede conseguirse en otras formas de vida. Esa purificación se puede lograr con gran facilidad mediante rādhā-kṛṣṇa-bhajana, el servicio devocional ofrecido a Rādhā y Kṛṣṇa. Por esa razón, Narottama dāsa Ṭhākura canta: hari hari viphale janama goṅāinu, indicando que, si no adoramos a Rādhā-Kṛṣṇa, estamos desperdiciando la forma humana de vida. Vāsudeve bhagavati bhakti-yogaḥ prayojitaḥ/ janayati āśu vairāgyam (Bhāg. 1.2.7). Cuando nos ocupamos en el servicio de Vāsudeva, renunciamos rápidamente a la vida material. Los miembros del movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa, por ejemplo, se ocupan en vāsudeva-bhakti, y llegan rápidamente a ser muy buenos vaiṣṇavas, hasta el punto de que la gente se sorprende de ver a mlecchas y yavanas elevarse hasta ese nivel. Eso es posible mediante el vāsudeva-bhakti. Pero si no llegamos al nivel de sattva-guṇa en esta vida humana, tal y como dice en su canción Narottama dāsa Ṭhākura: hari hari viphale janama goṅāinu: De nada nos habrá servido alcanzar la forma humana de vida.

Příležitost k tomuto očištění je zvláštní výsadou lidského života; v jiných životech to není možné. Tohoto očištění lze snadno dosáhnout rādhā-kṛṣṇa-bhajanem, oddanou službou Rādě a Kṛṣṇovi. Proto Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: hari hari viphale janama goṅāinu-dokud člověk neuctívá Rādhā-Kṛṣṇu, marní svůj život v lidském těle. Vāsudeve bhagavati bhakti-yogaḥ prayojitaḥ / janayaty āśu vairāgyam (Bhāg. 1.2.7). Ten, kdo slouží Vāsudevovi, se velice brzy zřekne hmotného života. Například členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, kteří se věnují vāsudeva-bhakti, se stávají velice rychle pěknými vaiṣṇavy-lidé jsou překvapeni, že mlecchové a yavanové mohou dosáhnout takové úrovně. Je to možné prostřednictvím vāsudeva-bhakti. Pokud však v tomto lidském životě nedospějeme na úroveň sattva-guṇy, potvrdí se slova Narottama dāse Ṭhākura: hari hari viphale janama goṅāinu-získání této lidské formy života nepřinese žádný prospěch.

Śrī Vīrarāghava Ᾱcārya comenta que cada uno de los elementos que se mencionan en la primera mitad de este verso es una causa de enredo material. Kāla, el factor tiempo, agita las modalidades de la naturaleza material, y svabhāva es el resultado del contacto con esas modalidades. Por eso Narottama dāsa Ṭhākura dice: bhakta-sane vāsa. Si nos relacionamos con bhaktas, nuestro svabhāva, nuestra naturaleza, cambiará. Nuestro movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa está hecho para dar a la gente buena compañía, de modo que ese cambio pueda producirse. De hecho, vemos que, con este método, muchas personas se están haciendo devotas en todo el mundo.

Śrī Vīrarāghava Ācārya ve svém komentáři uvádí, že každá z jednotlivostí uvedených v první polovině tohoto verše je příčinou hmotného zapletení. Kāla neboli čas podněcuje kvality hmotné přírody a svabhāva je výsledkem styků s těmito kvalitami. Proto Narottama dāsa Ṭhākura říká: bhakta-sane vāsa. Pokud se člověk stýká s bhakty, jeho svabhāva neboli povaha se změní. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy má za cíl poskytovat lidem dobrou společnost, aby tato změna mohla nastat. A na vlastní oči vidíme, že pomocí této metody se lidé na celém světě postupně stávají oddanými.

En cuanto a saṁskāra, el proceso de reforma, es posible con buenas compañías, pues gracias a esas buenas compañías se adquieren buenos hábitos, y el hábito se convierte en una segunda naturaleza. Por consiguiente: bhakta-sane vāsa: Demos a la gente la oportunidad de vivir con bhaktas. De ese modo, sus hábitos de vida cambiarán. La forma humana de vida nos ofrece esa oportunidad, pero Narottama dāsa Ṭhākura dice en su canción: hari hari viphale janama goṅāinu: Si no aprovechamos esta oportunidad, habremos desperdiciado nuestra forma humana de vida. Por tanto, estamos tratando de salvar a la sociedad humana de la degradación y de elevar realmente a la gente a la naturaleza superior.

Co se týče saṁskāry neboli očisty, ta je možná v dobré společnosti, neboť tam člověk vyvíjí dobré zvyky a zvyk se stává druhou přirozeností. Nechť tedy mají lidé možnost žít s bhakty (bhakta-sane vāsa). Pak se jejich zvyky změní. V lidské podobě má tuto příležitost každý, ale jak zpívá Narottama dāsa Ṭhākura: hari hari viphale janama goṅāinu-pokud jí nevyužije, jeho lidský život přijde nazmar. Proto se snažíme zachraňovat lidskou společnost před úpadkem a skutečně pozvedávat lidi k vyšší přirozenosti.

Por lo que se refiere a kāma y karma, los deseos y actividades, si nos ocupamos en servicio devocional, adquirimos una naturaleza distinta a la que adquirimos si nos ocupamos en actividades de complacencia de los sentidos, y el resultado también es, por supuesto, diferente. En función del contacto con naturalezas diversas, recibimos un determinado tipo de cuerpo. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu (Bg. 13.22). Por lo tanto, siempre debemos buscar buena compañía, la compañía de devotos. Nuestra vida, entonces, será un éxito. Dime con quién andas y te diré quién eres. Si tenemos oportunidad de vivir en la buena compañía de devotos, podremos cultivar conocimiento, y de modo natural, nuestro carácter, nuestra naturaleza, cambiará para nuestro beneficio eterno.

Co se týče kāmy a karmy-tužeb a činností-pokud je člověk zapojí do oddané služby, vyvine jinou povahu, než pokud se věnuje uspokojování smyslů, a výsledek bude samozřejmě také jiný. Podle styků s různými kvalitami živá bytost získává určitý druh těla. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu (Bg. 13.22). Měli bychom tedy vždy vyhledávat dobrou společnost, společnost oddaných. Pak bude náš život úspěšný. Člověk se pozná podle toho, s kým se sdružuje. Pokud má možnost žít v dobré společnosti oddaných, je schopen rozvíjet poznání a jeho charakter či povaha se přirozeně změní k jeho věčnému prospěchu.