Text 16

Sloka 16

Devanagari

Dévanágarí

तस्य नाभेरभूत्पद्मं सहस्रार्कोरुदीधिति ।
सर्वजीवनिकायौको यत्र स्वयमभूत्स्वराट् ॥ १६ ॥

Text

Verš

tasya nābher abhūt padmaṁ
sahasrārkoru-dīdhiti
sarva-jīvanikāyauko
yatra svayam abhūt svarāṭ

Synonyms

Synonyma

tasya — of the Lord; nābheḥ — from the navel; abhūt — sprouted up; padmam — a lotus; sahasra-arka — a thousand suns; uru — more; dīdhiti — with dazzling splendor; sarva — all; jīva-nikāya — resting place of conditioned souls; okaḥ — place; yatra — where; svayam — himself; abhūt — emanated; sva-rāṭ — the omnipotent (Lord Brahmā).

tasya — Pána; nābheḥ — z pupku; abhūt — vyrostl; padmam — lotos; sahasra-arka — tisíc sluncí; uru — více; dīdhiti — nádherně zářící; sarva — všech; jīva-nikāya — bydliště podmíněných duší; okaḥ — místo; yatra — kde; svayam — sám; abhūt — vzešel; sva-rāṭ — všemocný (Pán Brahmā).

Translation

Překlad

From the navel of the Personality of Godhead Garbhodakaśāyī Viṣṇu sprouted a lotus flower effulgent like a thousand blazing suns. This lotus flower is the reservoir of all conditioned souls, and the first living entity who came out of the lotus flower was the omnipotent Brahmā

Z pupku Osobnosti Božství Garbhodakaśāyī Viṣṇua vyrostl lotosový květ, který zářil jako tisíc oslnivých sluncí. Tento lotosový květ je schránkou všech podmíněných duší a první živou bytostí, která z něho vzešla, byl všemocný Brahmā.

Purport

Význam

It appears from this verse that the conditioned souls who rested within the body of the Personality of Godhead after the dissolution of the last creation came out in the sum total form of the lotus. This is called hiraṇyagarbha. The first living entity to come out was Lord Brahmā, who is independently able to create the rest of the manifested universe. The lotus is described here as effulgent as the glare of a thousand suns. This indicates that the living entities, as parts and parcels of the Supreme Lord, are also of the same quality, since the Lord also diffuses His bodily glare, known as brahmajyoti. The description of Vaikuṇṭhaloka, as stated in Bhagavad-gītā and other Vedic literatures, is confirmed herewith. In Vaikuṇṭha, the spiritual sky, there is no need of sunshine, moonshine, electricity or fire. Every planet there is self-effulgent like the sun.

Tento verš udává, že podmíněné duše, které od zničení minulého stvoření spočívaly v těle Osobnosti Božství, se objevily v souhrnné podobě lotosového květu. Tato podoba se nazývá hiraṇyagarbha. První živou bytostí, která z ní vzešla, byl Pán Brahmā, jenž dokáže samostatně stvořit zbytek projeveného vesmíru. O lotosu je zde psáno, že zářil jako tisíc sluncí. Je to příznakem toho, že živé bytosti jakožto nedílné části Nejvyššího Pána jsou kvalitativně stejné jako On, neboť Pán ze Svého těla vydává také záři, která se nazývá brahmajyoti. Zde se potvrzuje popis Vaikuṇṭhaloky uvedený v Bhagavad-gītě a dalších védských textech. Na Vaikuṇṭě, v duchovním nebi, není zapotřebí slunečního ani měsíčního světla, elektřiny ani ohně. Každá planeta tam svítí sama jako slunce.