Sloka 45-46

Texts 45-46

Verš

Text

sa bahv-ṛcas tābhir apāraṇīya-
tapaḥ-śriyānarghya-paricchadeṣu
gṛheṣu nānopavanāmalāmbhaḥ-
saraḥsu saugandhika-kānaneṣu

mahārha-śayyāsana-vastra-bhūṣaṇa-
snānānulepābhyavahāra-mālyakaiḥ
svalaṅkṛta-strī-puruṣeṣu nityadā
reme ’nugāyad-dvija-bhṛṅga-vandiṣu

Synonyma

Synonyms

saḥ — on, Saubhari Ṛṣi; bahu-ṛcaḥ — mistr védských manter; tābhiḥ — se svými manželkami; apāraṇīya — neomezené; tapaḥ — výsledek askeze; śriyā — bohatstvím; anarghya — předměty, které slouží požitku; paricchadeṣu — s nejrůznějšími oděvy; gṛheṣu — v domě a v pokojích; nānā — rozmanité; upavana — parky; amala — průzračná; ambhaḥ — voda; saraḥsu — v jezerech; saugandhika — lahodná vůně; kānaneṣu — v zahradách; mahā- arha — drahocenné; śayyā — lůžkoviny; āsana — sedadla; vastra — oblečení; bhūṣaṇa — ozdoby; snāna — místa na koupání; anulepa — santál; abhyavahāra — chutná jídla; mālyakaiḥ — a s girlandami; su-alaṅkṛta — náležitě oblečené a ozdobené; strī — ženy; puruṣeṣu — i s muži; nityadā — stále; reme — užíval si; anugāyat — doprovázené zpěvem; dvija — ptáci; bhṛṅga — čmeláci; vandiṣu — a profesionální zpěváci.

saḥ — he, Saubhari Ṛṣi; bahu-ṛcaḥ — quite expert in utilizing Vedic mantras; tābhiḥ — with his wives; apāraṇīya — unlimited; tapaḥ — the result of austerity; śriyā — by opulences; anarghya — paraphernalia for enjoyment; paricchadeṣu — equipped with different garments and dresses; gṛheṣu — in the house and rooms; nānā — varieties of; upavana — parks; amala — clean; ambhaḥ — water; saraḥsu — in lakes; saugandhika — very fragrant; kānaneṣu — in gardens; mahā-arha — very costly; śayyā — bedding; āsana — sitting places; vastra — clothing; bhūṣaṇa — ornaments; snāna — bathing places; anulepa — sandalwood; abhyavahāra — palatable dishes; mālyakaiḥ — and with garlands; su-alaṅkṛta — properly dressed and decorated; strī — women; puruṣeṣu — with men also; nityadā — constantly; reme — enjoyed; anugāyat — followed by the singing of; dvija — birds; bhṛṅga — bumblebees; vandiṣu — and professional singers.

Překlad

Translation

Jelikož Saubhari Muni byl mistr dokonalého pronášení manter, jeho přísná askeze mu zajistila bohatý dům s šaty, šperky a náležitě oblečeným a ozdobeným služebnictvem, rozmanité parky, v nichž byla jezera s čistou vodou, a zahrady. V zahradách, provoněných květinami různých druhů, štěbetali ptáci a bzučely čmeláci, což vytvářelo vhodný doprovod profesionálním zpěvákům. Dům mudrce Saubhariho byl hojně vybaven drahocennými postelemi, poduškami, ozdobami a vším potřebným ke koupelím. Byly v něm různé santálové pasty, květinové girlandy a chutná jídla. Takto obklopený bohatstvím se Saubhari Muni věnoval se svými četnými manželkami rodinnému životu.

Because Saubhari Muni was expert in chanting mantras perfectly, his severe austerities resulted in an opulent home, with garments, ornaments, properly dressed and decorated maidservants and manservants, and varieties of parks with clear-water lakes and gardens. In the gardens, fragrant with varieties of flowers, birds chirped and bees hummed, surrounded by professional singers. Saubhari Muni’s home was amply provided with valuable beds, seats, ornaments, and arrangements for bathing, and there were varieties of sandalwood creams, flower garlands, and palatable dishes. Thus surrounded by opulent paraphernalia, the muni engaged in family affairs with his numerous wives.

Význam

Purport

Saubhari Ṛṣi byl mocný yogī. Jógová dokonalost s sebou přináší osm hmotných výsad: aṇimā, laghimā, mahimā, prāpti, prākāmya, īśitva, vaśitva a kāmā-vasāyitā. Saubhari Muni díky své jógové dokonalosti zařídil prvotřídní možnosti k hmotnému požitku. Slovo bahv-ṛca znamená “mistr v pronášení manter”. Tak jako lze hmotné bohatství získat obyčejnými hmotnými prostředky, lze je také získat subtilními prostředky, pomocí manter. Recitací manter obstaral Saubhari Muni hmotné bohatství, ale to neznamenalo dokonalost života. Jak dále uvidíme, hmotné bohatství se mu později znechutilo, a proto vše opustil a znovu se vrátil do lesa jako vānaprastha, aby docílil konečného úspěchu. Ti, kdo nejsou ātma-tattva- vit, kdo neznají duchovní hodnotu života, se spokojí s vnějším hmotným bohatstvím, ale ty, kteří jsou na úrovni ātma-tattva-vit, hmotné bohatství neláká. To je ponaučení, které můžeme získat ze života a činností mudrce Saubhariho.

Saubhari Ṛṣi was a great yogī. Yogic perfection makes available eight material opulences — aṇimā, laghimā, mahimā, prāpti, prākāmya, īśitva, vaśitva and kāmāvasāyitā. Saubhari Muni exhibited superexcellence in material enjoyment by dint of his yogic perfection. The word bahv-ṛca means “expert in chanting mantras.” As material opulence can be achieved by ordinary material means, it can also be achieved by subtle means through mantras. By chanting mantras, Saubhari Muni arranged for material opulence, but this was not perfection in life. As will be seen, Saubhari Muni became very dissatisfied with material opulence and thus left everything and reentered the forest in the vānaprastha order and achieved final success. Those who are not ātma-tattva-vit, who do not know the spiritual value of life, can be satisfied with external material opulences, but those who are ātma-tattva-vit are not inspired by material opulence. This is the instruction we can derive from the life and activities of Saubhari Muni.