Skip to main content

Sloka 61

Text 61

Verš

Texto

kalau janiṣyamāṇānāṁ
duḥkha-śoka-tamo-nudam
anugrahāya bhaktānāṁ
supuṇyaṁ vyatanod yaśaḥ
kalau janiṣyamāṇānāṁ
duḥkha-śoka-tamo-nudam
anugrahāya bhaktānāṁ
supuṇyaṁ vyatanod yaśaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

kalau — v tomto věku Kali; janiṣyamāṇānām — podmíněných duší, které se narodí v budoucnosti; duḥkha-śoka-tamaḥ-nudam — aby zmenšil nekonečné neštěstí a nářek, způsobené nevědomostí; anugrahāya — aby projevil milost; bhaktānām — oddaným; su-puṇyam — velmi zbožné, transcendentální činnosti; vyatanot — rozšířil; yaśaḥ — svou slávu či pověst.

kalau — en esta era de Kali; janiṣyamāṇānām — de las almas condicionadas que nacerán en el futuro; duḥkha-śoka-tamaḥ-nudam — para reducir al mínimo sus ilimitadas desdichas y lamentaciones, que son causadas por la ignorancia; anugrahāya — para mostrar misericordia; bhaktānām — a los devotos; su-puṇyam — actividades trascendentales, muy piadosas; vyatanot — expandió; yaśaḥ — Sus glorias o reputación.

Překlad

Traducción

Aby projevil bezpříčinnou milost oddaným, kteří se narodí v tomto věku Kali, jednal tak, že prostým vzpomínáním na Něho se oddaný zbaví všeho nářku a neštěstí spojeného s hmotnou existencí. (Jinými slovy—Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, svým jednáním zajistil, aby se přijetím pokynů k dosažení vědomí Kṛṣṇy uvedených v Bhagavad-gītě mohli všichni budoucí oddaní zbavit strastí hmotné existence.)

Para mostrar Su misericordia sin causa a los devotos que habrían de nacer en la era de Kali, la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, actuó de tal forma que, por el simple hecho de recordarle, las personas se liberarán de todas las lamentaciones y desdichas de la existencia material. [En otras palabras, actuó de manera tal que todos los futuros devotos podrían liberarse de los tormentos de la existencia material con tan solo seguir las instrucciones conscientes de Kṛṣṇa que se ofrecen en elBhagavad-gītā].

Význam

Significado

Činnosti Pána, při nichž zachraňuje oddané a rovněž zabíjí démony (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām), probíhají zároveň. Kṛṣṇa se ve skutečnosti zjevuje v zájmu vysvobození sādhuů neboli bhaktů, ale zabíjením démonů projevuje milost i jim, neboť každý, koho Kṛṣṇa zabije, bude vysvobozen. Pán je milostivý k démonům i oddaným; ať zabíjí nebo chrání.

El Señor salva a los devotos y mata a los demonios (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām), y ambas actividades son simultáneas. Kṛṣṇa, en realidad, desciende para liberar a los sādhus, los bhaktas, pero, cuando mata a los demonios, también muestra Su misericordia hacia ellos, pues todo el que es matado por Kṛṣṇa se libera. Tanto si mata como si da protección, el Señor es bondadoso con los demonios y con los devotos.