ŚB 8.2.14-19
Dévanágarí
८.२.१४-१९
बिल्वै: कपित्थैर्जम्बीरैर्वृतो भल्लातकादिभि: ।
तस्मिन्सर: सुविपुलं लसत्काञ्चनपङ्कजम् ॥ १४ ॥
कुमुदोत्पलकह्लारशतपत्रश्रियोर्जितम् ।
मत्तषट्पदनिर्घुष्टं शकुन्तैश्च कलस्वनै: ॥ १५ ॥
हंसकारण्डवाकीर्णं चक्राह्वै: सारसैरपि ।
जलकुक्कुटकोयष्टिदात्यूहकुलकूजितम् ॥ १६ ॥
मत्स्यकच्छपसञ्चारचलत्पद्मरज:पय: ।
कदम्बवेतसनलनीपवञ्जुलकैर्वृतम् ॥ १७ ॥
कुन्दै: कुरुबकाशोकै: शिरीषै: कूटजेङ्गुदै: ।
कुब्जकै: स्वर्णयूथीभिर्नागपुन्नागजातिभि: ॥ १८ ॥
मल्लिकाशतपत्रैश्च माधवीजालकादिभि: ।
शोभितं तीरजैश्चान्यैर्नित्यर्तुभिरलं द्रुमै: ॥ १९ ॥
बिल्वै: कपित्थैर्जम्बीरैर्वृतो भल्लातकादिभि: ।
तस्मिन्सर: सुविपुलं लसत्काञ्चनपङ्कजम् ॥ १४ ॥
कुमुदोत्पलकह्लारशतपत्रश्रियोर्जितम् ।
मत्तषट्पदनिर्घुष्टं शकुन्तैश्च कलस्वनै: ॥ १५ ॥
हंसकारण्डवाकीर्णं चक्राह्वै: सारसैरपि ।
जलकुक्कुटकोयष्टिदात्यूहकुलकूजितम् ॥ १६ ॥
मत्स्यकच्छपसञ्चारचलत्पद्मरज:पय: ।
कदम्बवेतसनलनीपवञ्जुलकैर्वृतम् ॥ १७ ॥
कुन्दै: कुरुबकाशोकै: शिरीषै: कूटजेङ्गुदै: ।
कुब्जकै: स्वर्णयूथीभिर्नागपुन्नागजातिभि: ॥ १८ ॥
मल्लिकाशतपत्रैश्च माधवीजालकादिभि: ।
शोभितं तीरजैश्चान्यैर्नित्यर्तुभिरलं द्रुमै: ॥ १९ ॥
Verš
bilvaiḥ kapitthair jambīrair
vṛto bhallātakādibhiḥ
tasmin saraḥ suvipulaṁ
lasat-kāñcana-paṅkajam
vṛto bhallātakādibhiḥ
tasmin saraḥ suvipulaṁ
lasat-kāñcana-paṅkajam
kumudotpala-kahlāra-
śatapatra-śriyorjitam
matta-ṣaṭ-pada-nirghuṣṭaṁ
śakuntaiś ca kala-svanaiḥ
śatapatra-śriyorjitam
matta-ṣaṭ-pada-nirghuṣṭaṁ
śakuntaiś ca kala-svanaiḥ
haṁsa-kāraṇḍavākīrṇaṁ
cakrāhvaiḥ sārasair api
jalakukkuṭa-koyaṣṭi-
dātyūha-kula-kūjitam
cakrāhvaiḥ sārasair api
jalakukkuṭa-koyaṣṭi-
dātyūha-kula-kūjitam
matsya-kacchapa-sañcāra-
calat-padma-rajaḥ-payaḥ
kadamba-vetasa-nala-
nīpa-vañjulakair vṛtam
calat-padma-rajaḥ-payaḥ
kadamba-vetasa-nala-
nīpa-vañjulakair vṛtam
kundaiḥ kurubakāśokaiḥ
śirīṣaiḥ kūṭajeṅgudaiḥ
kubjakaiḥ svarṇa-yūthībhir
nāga-punnāga-jātibhiḥ
śirīṣaiḥ kūṭajeṅgudaiḥ
kubjakaiḥ svarṇa-yūthībhir
nāga-punnāga-jātibhiḥ
mallikā-śatapatraiś ca
mādhavī-jālakādibhiḥ
śobhitaṁ tīra-jaiś cānyair
nityartubhir alaṁ drumaiḥ
mādhavī-jālakādibhiḥ
śobhitaṁ tīra-jaiś cānyair
nityartubhir alaṁ drumaiḥ
Synonyma
bilvaiḥ — stromy bilva; kapitthaiḥ — stromy kapittha; jambīraiḥ — stromy jambīra; vṛtaḥ — obklopené; bhallātaka-ādibhiḥ — stromy bhallātaka a jiné stromy; tasmin — v té zahradě; saraḥ — jezero; su-vipulam — velmi rozlehlé; lasat — zářící; kāñcana — zlaté; paṅka-jam — plné lotosů; kumuda — květin kumuda; utpala — květin utpala; kahlāra — květin kahlāra; śatapatra — a květin śatapatra; śriyā — krásou; ūrjitam — jedinečnou; matta — omámení; ṣaṭ-pada — čmeláci; nirghuṣṭam — bzučeli; śakuntaiḥ — za švitoření ptáků; ca — a; kala-svanaiḥ — zpívajících líbezné písně; haṁsa — labutě; kāraṇḍava — kāraṇḍavy; ākīrṇam — obývaly v hojném počtu; cakrāhvaiḥ — cakravākové; sārasaiḥ — jeřábi; api — jakož i; jalakukkuṭa — vodní kachny; koyaṣṭi — ptáci koyaṣṭi; dātyūha — ptáci dātyūha; kula — hejna; kūjitam — švitořící; matsya — ryb; kacchapa — a želv; sañcāra — kvůli pohybům; calat — způsobujícím vlnění; padma — lotosů; rajaḥ — pylem; payaḥ — voda (byla ozdobená); kadamba — kadamba; vetasa — vetasa; nala — nala; nīpa — nīpa; vañjulakaiḥ — vañjulaka; vṛtam — obklopené; kundaiḥ — kunda; kurubaka — kurubaka; aśokaiḥ — aśoka; śirīṣaiḥ — śirīṣa; kūṭaja — kūṭaja; iṅgudaiḥ — iṅguda; kubjakaiḥ — kubjaka; svarṇa- yūthībhiḥ — svarṇa-yūthī; nāga — nāga; punnāga — punnāga; jātibhiḥ — jātī; mallikā — mallikā; śatapatraiḥ — śatapatra; ca — také; mādhavī — mādhavī; jālakādibhiḥ — jālakā; śobhitam — krášlily; tīrajaiḥ — rostoucí na březích; ca — a; anyaiḥ — jiné; nitya-ṛtubhiḥ — ve všech ročních obdobích; alam — v hojnosti; drumaiḥ — stromy (nesoucími květy a plody).
Překlad
V té zahradě bylo velké jezero plné zářících zlatých lotosů a květin zvaných kumuda, kahlāra, utpala a śatapatra, které hoře dodávaly jedinečný půvab. Rostly tam také stromy bilva, kapittha, jambīra a bhallātaka. Omámení čmeláci pili med a bzučeli do líbezného švitoření ptáků. Jezero obývaly v hojném počtu labutě, kāraṇḍavy, cakravākové, jeřábi a hejna vodních kachen, ptáků dātyūha, koyaṣṭi a dalších švitořících ptáků. Kvůli vlnám, které svými pohyby vytvářely ryby a želvy, byla voda ozdobená pylem z lotosových květů. V okolí jezera rostly ještě další stromy a rostliny: kadamba, vetasa, nala, nīpa, vañjulaka, kunda, kurubaka, aśoka, śirīṣa, kūṭaja, iṅguda, kubjaka, svarṇa-yūthī, nāga, punnāga, jātī, mallikā, śatapatra, jālakā a mādhavī-latā. Jeho břehy také krášlilo mnoho stromů různých druhů, které měly květy a plody ve všech ročních obdobích. Celá hora tak byla nádherně ozdobená.
Význam
Z podrobného popisu jezer a řek hory Trikūṭa můžeme soudit, že jejich nádhera nemá na Zemi obdoby. Zato na jiných planetách je mnoho takových divů. Víme například, že existují dva milióny různých druhů stromů, a ne všechny z nich jsou zastoupené na Zemi. Śrīmad- Bhāgavatam předkládá poznání týkající se celého vesmíru. Nejen tohoto vesmíru — zabývá se i duchovním světem za jeho hranicemi. Popisy hmotného a duchovního světa ve Śrīmad-Bhāgavatamu nemůže nikdo zpochybňovat. Pokusy o cestu ze Země na Měsíc selhaly, ale lidé na Zemi mohou poznat, jak to vypadá na jiných planetách. Nemusí si nic představovat—stačí, když přijmou skutečné poznání ze Śrīmad-Bhāgavatamu, a to je uspokojí.