Sloka 2

VERSO 2

Verš

Texto

śrī-yudhiṣṭhira uvāca
bhagavan śrotum icchāmi
nṛṇāṁ dharmaṁ sanātanam
varṇāśramācāra-yutaṁ
yat pumān vindate param

Synonyma

Sinônimos

śrī-yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Mahārāja Yudhiṣṭhira se otázal; bhagavan — ó můj pane; śrotum — slyšet; icchāmi — přeji si; nṛṇām — lidstva; dharmam — povinnosti týkající se zaměstnání; sanātanam — obecné a věčné (pro každého); varṇa-āśrama-ācāra-yutam — založené na zásadách čtyř společenských tříd a čtyř stavů duchovního rozvoje; yat — díky kterým; pumān — všichni lidé; vindate — mohou se nerušeně těšit; param — svrchované poznání (umožňující dosáhnout oddané služby).

śrī-yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Mahārāja Yudhiṣṭhira se expressou; bhagavan — ó meu senhor; śrotum — ouvir; icchāmi — quero; nṛṇām — da sociedade humana; dharmam — os deveres ocupacionais; sanātanam — comuns e eternos (para todos); varṇa-āśrama-ācāra-yutam — baseados nos princípios que determinam as quatro divisões da sociedade e as quatro divisões de avanço espiritual; yat — dos quais; pumān — as pessoas em geral; vindate — podem desfrutar muito pacificamente; param — o conhecimento supremo (através do qual se pode alcançar o serviço devocional).

Překlad

Tradução

Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl: Můj drahý pane, rád bych tě slyšel hovořit o náboženských zásadách, které umožňují dosáhnout konečného cíle života — oddané služby. Chtěl bych se dozvědět o všeobecných předepsaných povinnostech lidstva a také o systému, který se zaměřuje na společenský a duchovní rozvoj a nazývá se varṇāśrama-dharma.

Mahārāja Yudhiṣṭhira disse: Meu querido senhor, quero que me delineies os princípios religiosos através dos quais se pode alcançar a meta última da vida – o serviço devocional. Quero ouvir sobre os deveres ocupacionais gerais da sociedade humana e sobre o sistema de avanço social e espiritual conhecido como varṇāśrama-dharma.

Význam

Comentário

Sanātana-dharma znamená oddaná služba. Slovo sanātana označuje to, co je věčné a za žádných okolností se nemění. Již několikrát jsme vyložili, co je věčným zaměstnáním živé bytosti. Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlásil: jīvera ’svarūpa' haya—kṛṣṇera ’nitya-dāsa' — skutečnou povinností živé bytosti je sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Dokonce i ten, kdo se rozhodne od tohoto principu odvrátit, zůstává služebníkem, protože to je jeho věčné postavení; potom je však služebníkem māyi, matoucí hmotné energie. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy tedy představuje pokus vést lidskou společnost k tomu, aby místo služby hmotnému světu, která nepřináší skutečný prospěch, sloužila Osobnosti Božství. Máme zkušenost, že každý člověk, zvíře či pták — každá živá bytost — neustále slouží. Těla se mění a je možné změnit i formální náboženství, ale přesto každá živá bytost vždy někomu prokazuje službu. Služba je tedy věčná povinnost. Její plnění lze zajistit prostřednictvím zřízení zvaného varṇāśrama, které zahrnuje čtyři varṇy (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a čtyři āśramy (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa). Mahārāja Yudhiṣṭhira se tedy dotazoval Nārady Muniho na zásady sanātana-dharmy v zájmu celé společnosti.

SIGNIFICADO—Sanātana-dharma quer dizer serviço devocional. A palavra sanātana se refere àquilo que é eterno, que não muda e que perdura em todas as circunstâncias. Diversas vezes, tivemos a oportunidade de explicar qual o eterno dever ocupacional do ser vivo. Na realidade, isso foi explicado por Śrī Caitanya Mahāprabhu. Jīvera ‘svarūpa’ haya — kṛṣṇera ‘nitya-dāsa’: o verdadeiro dever ocupacional da entidade viva é servir à Suprema Personalidade de Deus. Mesmo que alguém prefira esquivar-se desse princípio, ele permanecerá um servo porque é essa a sua posição eterna; porém, acabará servindo māyā, a energia material ilusória. Portanto, o movimento da consciência de Kṛṣṇa é uma tentativa de orientar a sociedade humana para que ela possa servir à Personalidade de Deus em vez de, sem proveito algum, servir ao mundo material. Nossa experiência prática é que todo homem, animal, pássaro e fera – na verdade, toda entidade viva – estão ocupados em prestar serviço. Muito embora alguém mude de corpo ou da religião que ele professa, toda entidade viva sempre está ocupada a serviço de outrem. Portanto, prestar serviço é o dever ocupacional eterno. Esse dever ocupacional eterno pode ser organizado através da instituição do varṇāśrama, em que há quatro varṇas (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya e śūdra) e quatro āśramas (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha e sannyāsa). Assim, Yudhiṣṭhira Mahārāja, em benefício da sociedade humana, perguntou a Nārada Muni sobre os princípios do sanātana-dharma.