ŚB 6.8.4-6
Dévanágarí
श्रीविश्वरूप उवाच
धौताङ्घ्रिपाणिराचम्य सपवित्र उदङ्मुख: ।
कृतस्वाङ्गकरन्यासो मन्त्राभ्यां वाग्यत: शुचि: ॥ ४ ॥
नारायणपरं वर्म सन्नह्येद् भय आगते ।
पादयोर्जानुनोरूर्वोरुदरे हृद्यथोरसि ॥ ५ ॥
मुखे शिरस्यानुपूर्व्यादोंङ्कारादीनि विन्यसेत् ।
ॐ नमो नारायणायेति विपर्ययमथापि वा ॥ ६ ॥
धौताङ्घ्रिपाणिराचम्य सपवित्र उदङ्मुख: ।
कृतस्वाङ्गकरन्यासो मन्त्राभ्यां वाग्यत: शुचि: ॥ ४ ॥
नारायणपरं वर्म सन्नह्येद् भय आगते ।
पादयोर्जानुनोरूर्वोरुदरे हृद्यथोरसि ॥ ५ ॥
मुखे शिरस्यानुपूर्व्यादोंङ्कारादीनि विन्यसेत् ।
ॐ नमो नारायणायेति विपर्ययमथापि वा ॥ ६ ॥
Verš
śrī-viśvarūpa uvāca
dhautāṅghri-pāṇir ācamya
sapavitra udaṅ-mukhaḥ
kṛta-svāṅga-kara-nyāso
mantrābhyāṁ vāg-yataḥ śuciḥ
dhautāṅghri-pāṇir ācamya
sapavitra udaṅ-mukhaḥ
kṛta-svāṅga-kara-nyāso
mantrābhyāṁ vāg-yataḥ śuciḥ
nārāyaṇa-paraṁ varma
sannahyed bhaya āgate
pādayor jānunor ūrvor
udare hṛdy athorasi
sannahyed bhaya āgate
pādayor jānunor ūrvor
udare hṛdy athorasi
mukhe śirasy ānupūrvyād
oṁkārādīni vinyaset
oṁ namo nārāyaṇāyeti
viparyayam athāpi vā
oṁkārādīni vinyaset
oṁ namo nārāyaṇāyeti
viparyayam athāpi vā
Synonyma
śrī-viśvarūpaḥ uvāca — Śrī Viśvarūpa řekl; dhauta — mající zcela omyté; aṅghri — nohy; pāṇiḥ — ruce; ācamya — vykonávající ācaman (trojí usrknutí trochy vody po pronesení předepsané mantry); sa-pavitraḥ — s prsteny z trávy kuśa (na prsteníčku každé ruky); udak-mukhaḥ — sedící čelem k severu; kṛta — činící; sva-aṅga-kara-nyāsaḥ — myšlenkové označení osmi částí těla a dvanácti částí rukou; mantrābhyām — dvěma mantrami (oṁ namo bhagavate vāsudevāya a oṁ namo nārāyaṇāya); vāk-yataḥ — zachovávající mlčení; śuciḥ — očištěný; nārāyaṇa-param — zcela soustředěný na Pána Nārāyaṇa; varma — štít; sannahyet — nasadí si; bhaye — když strach; āgate — přichází; pādayoḥ — na dvě nohy; jānunoḥ — na dvě kolena; ūrvoḥ — na dvě stehna; udare — na břicho; hṛdi — na srdce; atha — takto; urasi — na hruď; mukhe — na ústa; śirasi — na hlavu; ānupūrvyāt — postupně; oṁkāra-ādīni — počínaje oṁkārou; vinyaset — má umístit; oṁ — praṇava; namaḥ — poklony; nārāyaṇāya — Nārāyaṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství; iti — takto; viparyayam — pozpátku; atha api — navíc; vā — nebo.
Překlad
Viśvarūpa řekl: Dostaví-li se nějaké pocity strachu, člověk si má nejprve zcela omýt ruce a nohy a pak vykonat ācaman recitací této mantry: oṁ apavitraḥ pavitro vā sarvāvasthāṁ gato 'pi vā / yaḥ smaret puṇḍarīkākṣaṁ sa bahyābhyantaraḥ śuciḥ / śrī-viṣṇu śrī-viṣṇu śrī-viṣṇu. Poté se má dotknout trávy kuśa a s vážností tiše usednout čelem k severu. Když je zcela očištěný, musí se osmislabičnou mantrou dotknout osmi částí svého těla a dvanáctislabičnou mantrou svých rukou. Takto se má zahalit Nārāyaṇovým ochranným pláštěm. Za pronášení mantry složené z osmi slabik (oṁ namo nārāyaṇāya), počínaje praṇavou (slabikou oṁ), se má nejprve rukama dotknout osmi částí svého těla — od nohou systematicky přes kolena, stehna, břicho, srdce a hruď až po ústa a hlavu. Potom má recitovat mantru pozpátku, počínaje poslední slabikou (ya), a dotýkat se přitom částí těla v opačném pořadí. Tyto dva procesy se nazývají utpatti-nyāsa a saṁhāra-nyāsa.