Sloka 18

VERSO 18

Verš

Texto

gurur na sa syāt sva-jano na sa syāt
pitā na sa syāj jananī na sā syāt
daivaṁ na tat syān na patiś ca sa syān
na mocayed yaḥ samupeta-mṛtyum

Synonyma

Sinônimos

guruḥ — duchovní mistr; na — ne; saḥ — on; syāt — má se stát; sva-janaḥ — příbuzný; na — ne; saḥ — taková osoba; syāt — má se stát; pitā — otec; na — ne; saḥ — on; syāt — má se stát; jananī — matka; na — ne; sā — ona; syāt — má se stát; daivam — uctívané božstvo; na — ne; tat — to; syāt — má se stát; na — ne; patiḥ — manžel; ca — také; saḥ — on; syāt — má se stát; na — ne; mocayet — dokáže vysvobodit; yaḥ — kdo; samupeta-mṛtyum — toho, kdo je na cestě opakovaného rození a umírání.

guruḥ — um mestre espiritual; na — não; saḥ — ele; syāt — deve tornar-se; sva-janaḥ — um parente; na — não; saḥ — semelhante pessoa; syāt — deve tornar-se; pitā — um pai; na — não; saḥ — ele; syāt — deve tornar-se; jananī — uma mãe; na — não; sā — ela; syāt — deve tornar-se; daivam — a deidade adorável; na — não; tat — isso; syāt — deve tornar-se; na — não; patiḥ — um esposo; ca — também; saḥ — ele; syāt — deve tornar-se; na — não; mocayet — pode libertar; yaḥ — quem; samupeta-mṛtyum — aquele que está no caminho de repetidos nascimentos e mortes.

Překlad

Tradução

Ten, kdo nedokáže vysvobodit své svěřence z cesty opakovaného rození a umírání, se nemá nikdy stát duchovním mistrem, otcem, manželem, matkou nebo uctívaným polobohem.

Quem não pode libertar do caminho de repetidos nascimentos e mortes os seus dependentes, jamais deve tornar-se mestre espiritual, pai, esposo, mãe ou semideus adorável.

Význam

Comentário

Existuje mnoho duchovních mistrů, ale Ṛṣabhadeva upozorňuje, že duchovním mistrem se nemá stát ten, kdo nedokáže vysvobodit svého žáka z cesty rození a umírání. Ten, kdo není čistým oddaným Kṛṣṇy, se nemůže zbavit koloběhu zrození a smrti. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna. Ukončit rození a umírání můžeme jedině návratem domů, zpátky k Bohu. Kdo se však může vrátit k Bohu, aniž by Nejvyššího Pána pochopil takového, jaký je? Janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ.

SIGNIFICADO—Existem muitos mestres espirituais, mas Ṛṣabhadeva aconselha que ninguém deve tornar-se mestre espiritual se for incapaz de salvar do caminho de nascimentos e mortes o seu discípulo. Quem não é devoto puro de Kṛṣṇa não pode salvar-se do caminho de repetidos nascimentos e mortes. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so ’rjuna. Só podemos parar com os nascimentos e mortes ao voltarmos ao lar, voltando ao Supremo. Contudo, quem pode voltar a Deus enquanto não compreender de verdade o Senhor Supremo? Janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ.

V dějinách najdeme mnoho příkladů, které ilustrují Ṛṣabhadevovy pokyny. Bali Mahārāja zavrhl Śukrācāryu, jenž ho nedokázal vysvobodit z cesty opakovaného rození a umírání. Śukrācārya nebyl čistý oddaný, tíhl víceméně k plodonosným činnostem a protestoval, když Bali Mahārāja slíbil, že dá vše Pánu Viṣṇuovi. Každý by měl ve skutečnosti odevzdat vše Pánu, jelikož Jemu vše patří. Proto Nejvyšší Pán doporučuje v Bhagavad-gītě (9.27):

Temos muitos exemplos na história que ilustram as instruções de Ṛṣabhadeva. Bali Mahārāja rejeitou Śukrācārya porque esse se mostrou incapaz de salvá-lo do caminho de repetidos nascimentos e mortes. Śukrācārya não era um devoto puro; ele apresentava alguma inclinação às atividades fruitivas, e se opôs quando Bali Mahārāja prometeu dar tudo ao Senhor Viṣṇu. Na verdade, todos devem entregar tudo ao Senhor, pois tudo Lhe pertence. Consequentemente, o Senhor Supremo aconselha na Bhagavad-gītā (9.27):

yat karoṣi yad aśnāsi
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam

“Ó synu Kuntī, vše co děláš, vše co jíš, vše co obětuješ a rozdáváš, jakož i veškerou askezi, kterou podstupuješ, bys měl dělat jako oběť Mně.” To je bhakti. Bez oddanosti není možné vše odevzdat Nejvyššímu Pánu. Dokud toho člověk není schopen, nemá se stát duchovním mistrem, manželem, otcem ani matkou. Manželky brāhmaṇů, kteří vykonávali oběti, opustily své příbuzné, aby uspokojily Kṛṣṇu. To je příklad manželky zavrhující manžela, který ji nedokáže osvobodit z bezprostředního nebezpečí zrození a smrti. Prahlāda Mahārāja podobně zavrhl svého otce a Bharata Mahārāja svou matku (jananī na sā syāt). Slovo daivam poukazuje na poloboha nebo toho, kdo přijímá uctívání od někoho níže postaveného. Duchovní mistr, manžel, otec, matka či výše postavený příbuzný obvykle přijímají uctívání od níže postaveného příbuzného, ale Ṛṣabhadeva to zde zakazuje. Otec, duchovní mistr či manžel musí být především schopen osvobodit svého svěřence od opakovaného rození a umírání. Není-li toho schopen, potápí se do oceánu viny za své nezákonné jednání. Každý má být nanejvýš zodpovědný a starat se o své svěřence stejně, jako se duchovní mistr stará o svého žáka nebo otec o svého syna. Žádnou z těchto povinností nelze řádně vykonávat, nedokáže-li člověk zachránit osobu ve své péči před opakovaným rozením a umíráním.

“Tudo o que fizeres, tudo o que comeres, tudo o que ofereceres ou deres para os outros, e quaisquer austeridades que executares – faze isso, ó filho de Kuntī, como uma oferenda a Mim.” Isso é bhakti. A menos que alguém seja devotado, ele não pode dar tudo ao Senhor Supremo. E quem não age assim, não pode tornar-se mestre espiritual, esposo, pai ou mãe. Do mesmo modo, as esposas dos brāhmaṇas que estavam executando sacrifícios abandonaram seus parentes apenas para satisfazer Kṛṣṇa. Esse é um exemplo de uma esposa que rejeita o esposo incapaz de libertá-la dos perigos iminentes de nascimentos e mortes. Assim também, Prahlāda Mahārāja rejeitou seu pai, e Bharata Mahārāja rejeitou sua mãe (jananī na sā syāt). A palavra daivam indica um semideus ou alguém que aceita a adoração de algum dependente seu. Habitualmente, o mestre espiritual, esposo, pai, mãe ou parente superior aceitam a adoração de um parente inferior, mas aqui Ṛṣabhadeva proíbe isso. Em primeiro lugar, o pai, o mestre espiritual ou o esposo devem ser capazes de libertar dos repetidos nascimentos e mortes os seus dependentes. Se não puderem fazê-lo, estão atirando a si mesmos no oceano da reprovação graças às suas atividades ilegítimas. Todos devem ser muito responsáveis e cuidar de seus dependentes assim como o mestre espiritual cuida de seu discípulo ou como o pai cuida de seu filho. Nenhuma dessas responsabilidades pode ser desempenhada honestamente a menos que a pessoa consiga salvar seus dependentes dos repetidos nascimentos e mortes.