ŚB 4.7.33
Dévanágarí
पत्न्य ऊचु:
यज्ञोऽयं तव यजनाय केन सृष्टो
विध्वस्त: पशुपतिनाद्य दक्षकोपात् ।
तं नस्त्वं शवशयनाभशान्तमेधं
यज्ञात्मन्नलिनरुचा दृशा पुनीहि ॥ ३३ ॥
यज्ञोऽयं तव यजनाय केन सृष्टो
विध्वस्त: पशुपतिनाद्य दक्षकोपात् ।
तं नस्त्वं शवशयनाभशान्तमेधं
यज्ञात्मन्नलिनरुचा दृशा पुनीहि ॥ ३३ ॥
Verš
patnya ūcuḥ
yajño ’yaṁ tava yajanāya kena sṛṣṭo
vidhvastaḥ paśupatinādya dakṣa-kopāt
taṁ nas tvaṁ śava-śayanābha-śānta-medhaṁ
yajñātman nalina-rucā dṛśā punīhi
yajño ’yaṁ tava yajanāya kena sṛṣṭo
vidhvastaḥ paśupatinādya dakṣa-kopāt
taṁ nas tvaṁ śava-śayanābha-śānta-medhaṁ
yajñātman nalina-rucā dṛśā punīhi
Synonyma
patnyaḥ ūcuḥ — manželky vykonavatelů oběti řekly; yajñaḥ — oběť; ayam — tato; tava — Tebe; yajanāya — uctívání; kena — Brahmou; sṛṣṭaḥ — uspořádaná; vidhvastaḥ — zničená; paśupatinā — Pánem Śivou; adya — dnes; dakṣa-kopāt — ze zlosti na Dakṣu; tam — to; naḥ — naše; tvam — Ty; śava-śayana — mrtvá těla; ābha — jako; śānta-medham — nehybná těla obětních zvířat; yajña-ātman — ó vládce oběti; nalina — lotos; rucā — krásný; dṛśā — pohledem Tvých očí; punīhi — posvěť.
Překlad
Manželky kněží, kteří vykonávali obřady, řekly: Drahý Pane, tato oběť byla připravena pod vedením Pána Brahmy. Pán Śiva se však bohužel rozhněval na Dakṣu, zpustošil celé obětiště a obětní zvířata zde leží mrtvá. Z věcí potřebných k yajñi tedy nezbylo vůbec nic. Pohledem Tvých lotosových očí se tato obětní aréna může stát znovu posvátnou.
Význam
Zvířata se obětovala proto, aby dostala nový život — to byl důvod jejich přítomnosti v aréně. Obětováním a oživením zvířete se ověřovala účinnost síly manter. Když Pán Śiva zmařil Dakṣovu yajñu, byla některá ze zvířat bohužel usmrcena. (Jedno z nich muselo obětovat svou hlavu, aby ji dostal Dakṣa.) Všude ležela jejich mrtvá těla, původní obětiště se změnilo na pohřebiště a skutečný význam yajñi se vytratil.
Manželky kněží se proto obrátily na Pána Viṣṇua, nejvyšší cíl obětních obřadů, aby Svou bezpříčinnou milostí pohlédl na obětiště, a umožnil tak pokračování yajñi. Význam těchto veršů je, že zvířata se nemají bezdůvodně zabíjet. Jejich obětování mělo ověřit účinnost manter — pokud byla mantra správně vyslovena, vrátil se obětovanému zvířeti nejen život, ale i mládí. Zvířata se nemají zabíjet, jako to učinil Pán Śiva, aby nahradil Dakṣovu hlavu hlavou kozy. Bývalo příjemné vidět obětování a následné omlazení zvířat, ale v tomto případě byla celá příznivá atmosféra ztracena. Ženy kněží prosily Pána Viṣṇua, aby Svým pohledem zvířata vzkřísil a vrátil celé yajñi její příznivý charakter.