Skip to main content

KAPITOLA SEDMÁ

Dakṣa koná oběť

Verš

maitreya uvāca
ity ajenānunītena
bhavena parituṣyatā
abhyadhāyi mahā-bāho
prahasya śrūyatām iti

Synonyma

maitreyaḥ — Maitreya; uvāca — řekl; iti — takto; ajena — Pánem Brahmou; anunītena — uklidněný; bhavena — Pánem Śivou; parituṣyatā — naprosto uspokojený; abhyadhāyi — řekl; mahā-bāho — ó Viduro; prahasya — s úsměvem; śrūyatām — slyš; iti — takto.

Překlad

Mudrc Maitreya řekl: Ó mocný Viduro, když Pán Brahmā svými slovy uklidnil Pána Śivu, ten mu takto odpověděl.

Verš

mahādeva uvāca
nāghaṁ prajeśa bālānāṁ
varṇaye nānucintaye
deva-māyābhibhūtānāṁ
daṇḍas tatra dhṛto mayā

Synonyma

mahādevaḥ — Pán Śiva; uvāca — pravil; na — ne; agham — přestupek; prajā-īśa — ó vládce tvorstva; bālānām — dětí; varṇaye — hledím; na — ne; anucintaye — považuji; deva-māyā — vnější energií Pána; abhibhūtānām — těch, kteří jsou oklamáni; daṇḍaḥ — hůl; tatra — tam; dhṛtaḥ — použitá; mayā — mnou.

Překlad

Pán Śiva pravil: Můj drahý otče Brahmo, přestupky polobohů mi nevadí. Jsou nerozumní jako děti, a proto jejich urážky neberu vážně. Potrestal jsem je jen kvůli tomu, abych je napravil.

Význam

Existují dva druhy trestu. Jeden ukládá vítěz poraženému nepříteli a druhým otec napravuje svého syna. Mezi nimi existuje propastný rozdíl. Pán Śiva je přirozeně vaiṣṇava, velký oddaný, a jeho jméno je také Āśutoṣa — je neustále spokojený, takže se nerozzlobil jako skutečný nepřítel. Nikoho nepovažuje za svého nepřítele, ale naopak všem přeje jen to nejlepší. Když někdy někoho kárá, je to jako otcův trest uložený synovi. Pán Śiva se podobá otci, neboť přestupky živých bytostí, a zvláště polobohů, nikdy nebere vážně.

Verš

prajāpater dagdha-śīrṣṇo
bhavatv aja-mukhaṁ śiraḥ
mitrasya cakṣuṣekṣeta
bhāgaṁ svaṁ barhiṣo bhagaḥ

Synonyma

prajāpateḥ — Prajāpatiho Dakṣi; dagdha-śīrṣṇaḥ — jehož hlava shořela na popel; bhavatu — nechť je; aja-mukham — s kozím obličejem; śiraḥ — hlava; mitrasya — Mitry; cakṣuṣā — očima; īkṣeta — může vidět; bhāgam — podíl; svam — svůj; barhiṣaḥ — oběti; bhagaḥ — Bhaga.

Překlad

Pán Śiva pokračoval: Jelikož Dakṣova hlava shořela na popel, bude mít od nynějška hlavu kozy. Polobůh Bhaga uvidí svůj podíl z oběti Mitrovýma očima.

Verš

pūṣā tu yajamānasya
dadbhir jakṣatu piṣṭa-bhuk
devāḥ prakṛta-sarvāṅgā
ye ma uccheṣaṇaṁ daduḥ

Synonyma

pūṣā — Pūṣā; tu — ale; yajamānasya — vykonavatele oběti; dadbhiḥ — zuby; jakṣatu — žvýkat; piṣṭa-bhuk — jíst těsto; devāḥ — polobozi; prakṛta — učinili; sarva-aṅgāḥ — úplný; ye — kdo; me — mně; uccheṣaṇam — podíl na oběti; daduḥ — dali.

Překlad

Polobůh Pūṣā bude moci žvýkat jedině prostřednictvím zubů svých žáků, a bude-li sám, bude nucen jíst jen těsto z cizrnové mouky. Ostatní polobozi, kteří souhlasili s mým podílem na oběti, se ze všech svých zranění zotaví.

Význam

Polobůh Pūṣā začal ohledně žvýkání záviset na svých žácích; jinak mohl polykat jen těsto z cizrnové mouky. Svého trestu se tedy nezbavil. Přišel o zuby, protože je ukazoval, když se Pánu Śivovi smál. Jelikož je použil proti Pánu Śivovi, ztratil na ně nárok.

Verš

bāhubhyām aśvinoḥ pūṣṇo
hastābhyāṁ kṛta-bāhavaḥ
bhavantv adhvaryavaś cānye
basta-śmaśrur bhṛgur bhavet

Synonyma

bāhubhyām — dvěma pažemi; aśvinoḥ — Aśvinī-kumārů; pūṣṇaḥ — Pūṣi; hastābhyām — dvěma rukama; kṛta-bāhavaḥ — kteří potřebují paže; bhavantu — budou muset; adhvaryavaḥ — kněží; ca — a; anye — ostatní; basta-śmaśruḥ — kozí bradu; bhṛguḥ — Bhṛgu; bhavet — může mít.

Překlad

Ti, kteří přišli o své paže, budou nuceni jednat prostřednictvím paží Aśvinī-kumārů a ti, kdo mají useknuté ruce, budou muset pracovat prostřednictvím rukou Pūṣi. Stejný osud potká všechny kněze. Co se týče Bhṛgua, ten dostane kozí bradu.

Význam

Bhṛgu Muni, velký stoupenec Dakṣi, dostal místo kníru bradu z kozí hlavy, která se stala náhradou za hlavu Dakṣi. Záměna Dakṣovy hlavy je pozoruhodná zejména tím, že vyvrací teorii moderní vědy, podle které je mozek zdrojem veškeré inteligence. Dakṣův mozek se zcela lišil od mozku kozy, ale to Dakṣovi nijak nebránilo jednat i nadále jako Dakṣa, přestože měl místo své hlavy hlavu kozy. Z toho vyplývá, že činnou složkou je vědomí individuální duše, a nikoliv mozek. Mozek je pouze nástroj a nemá se skutečnou inteligencí nic společného. Skutečná inteligence, mysl a vědomí jsou nedílné části každé individuální duše. V následujících slokách se také dozvíme, že Dakṣa byl s kozí hlavou stejně inteligentní jako s lidskou. Pro potěšení Pána Śivy a Pána Viṣṇua přednesl krásné modlitby, což je pro obyčejnou kozu nemožné. Mozek tedy není zdrojem inteligence — inteligentně jedná vědomí individuální duše. Cílem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je očistit vědomí; nezáleží na tom, jaký má kdo mozek. Když člověk odpoutá své vědomí od hmoty a upne je na Kṛṣṇu, bude jeho život úspěšný. Samotný Pán v Bhagavad-gītě potvrzuje, že každý, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, dosáhne nejvyšší dokonalosti života, bez ohledu na to, do jakých odporných životních podmínek zabředl. Každý, kdo má vědomí Kṛṣṇy, se po opuštění svého současného hmotného těla vrátí k Bohu, zpátky domů.

Verš

maitreya uvāca
tadā sarvāṇi bhūtāni
śrutvā mīḍhuṣṭamoditam
parituṣṭātmabhis tāta
sādhu sādhv ity athābruvan

Synonyma

maitreyaḥ — mudrc Maitreya; uvāca — pravil; tadā — tehdy; sarvāṇi — všechny; bhūtāni — osobnosti; śrutvā — když vyslechly; mīḍhuḥ-tama — největší dobrodinec (Pán Śiva); uditam — slova, která vyslovil; parituṣṭa — spokojené; ātmabhiḥ — v srdci a v duši; tāta — můj milý Viduro; sādhu sādhu — velmi dobře, velmi dobře; iti — toto; atha abruvan — jak jsme řekli.

Překlad

Velký mudrc Maitreya pravil: Můj milý Viduro, když všichni přítomní vyslechli slova Pána Śivy, největšího dobrodince, jejich srdce a duše se naplnily spokojeností.

Význam

Pán Śiva je zde označený jako největší z dobrodinců, mīḍhuṣṭama. Je rovněž známý jako Āśutoṣa, neboť ho lze snadno uspokojit a také snadno rozhněvat. Bhagavad-gītā praví, že nerozumní lidé žádají polobohy o hmotná požehnání. Často proto uctívají Pána Śivu, jehož lze snadno uspokojit, a on pak rozdává požehnání všem svým oddaným bez rozdílu. Proto se mu říká mīḍhuṣṭama, největší dobrodinec. Materialisté ale vždy vyhledávají jen hmotný prospěch a duchovní přínos neberou vážně.

Pán Śiva se však občas také stane největším dobrodincem po duchovní stránce. Jeden chudý brāhmaṇa kdysi uctíval Pána Śivu, aby od něho dostal požehnání, a Pán Śiva mu doporučil, aby se obrátil na Sanātanu Gosvāmīho a řekl mu, že ho k němu Pán Śiva posílá pro nejvyšší požehnání. Sanātana Gosvāmī měl kámen mudrců, který uchovával ve smetí. Když k němu brāhmana přišel a požádal ho o tento kámen, Sanātana Gosvāmī mu ho dal a brāhmaṇa odcházel celý šťastný, že může pouhým dotekem změnit železo ve zlato. Po chvíli však začal uvažovat: “Je-li tento kámen nejvyšším požehnáním, proč ho měl Sanātana Gosvāmī ve smetí?” Vrátil se tedy zpět, aby se ho zeptal, proč nejvyšší požehnání skladuje mezi smetím. Sanātana Gosvāmī mu řekl: “Kámen mudrců ve skutečnosti není nejvyšší požehnání. Jsi ale připravený ode mne získat to, co je skutečně nejvyšší?” Brāhmaṇa řekl: “Ano pane, Pán Śiva mě za tebou kvůli tomu poslal.” “Pak musíš kámen mudrců nejprve zahodit do řeky.” Brāhmaṇa to udělal, a když se vrátil, Sanātana Gosvāmī ho zasvětil mantrou Hare Kṛṣṇa. Milostí Pána Śivy tak brāhmaṇa získal společnost největšího oddaného Pána Kṛṣṇy a byl zasvěcen do mahā-mantry Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Verš

tato mīḍhvāṁsam āmantrya
śunāsīrāḥ saharṣibhiḥ
bhūyas tad deva-yajanaṁ
sa-mīḍhvad-vedhaso yayuḥ

Synonyma

tataḥ — poté; mīḍhvāṁsam — Pána Śivu; āmantrya — pozvali; śunāsīrāḥ — polobozi v čele s králem Indrou; saha ṛṣibhiḥ — se všemi velkými mudrci v čele s Bhṛguem; bhūyaḥ — znovu; tat — to; deva-yajanam — na místo, kde se uctívají polobozi; sa-mīḍhvat — s Pánem Śivou; vedhasaḥ — s Pánem Brahmou; yayuḥ — odešli.

Překlad

Bhṛgu Muni, nejvýznamnější z velkých mudrců, poté Pána Śivu pozval do obětní arény. Všichni polobozi spolu s mudrci, Pánem Śivou a Pánem Brahmou tedy odešli na místo, kde byla prováděna velkolepá oběť.

Význam

Pán Śiva zmařil Dakṣovu oběť, a proto ho všichni přítomní polobozi spolu s Pánem Brahmou a velkými mudrci poprosili, aby znovu zažehl obětní oheň. Známé rčení praví, že oběť, které se nezúčastní Pán Śiva, je odsouzená k nezdaru (śiva-hīna-yajña). Yajñeśvara, Nejvyšší Osoba co se týče obětí, je Pán Viṣṇu, ale při každé yajñi musí být přítomni i všichni polobozi v čele s Pánem Brahmou a Pánem Śivou.

Verš

vidhāya kārtsnyena ca tad
yad āha bhagavān bhavaḥ
sandadhuḥ kasya kāyena
savanīya-paśoḥ śiraḥ

Synonyma

vidhāya — vykonáno; kārtsnyena — vše; ca — také; tat — to; yat — co; āha — bylo řečeno; bhagavān — Pán; bhavaḥ — Śiva; sandadhuḥ — provedl; kasya — živého (Dakṣi); kāyena — s tělem; savanīya — určeného pro oběť; paśoḥ — zvířete; śiraḥ — hlavu.

Překlad

Když bylo vše provedeno přesně podle pokynů Pána Śivy, byl Dakṣův trup spojen s hlavou zvířete, které mělo být obětováno.

Význam

Tentokrát dávali všichni polobozi a velcí světci bedlivý pozor, aby Pána Śivu nerozzlobili, a proto udělali vše, oč je požádal. Zvláště je zde uvedeno, že Dakṣův trup byl spojen s hlavou kozy.

Verš

sandhīyamāne śirasi
dakṣo rudrābhivīkṣitaḥ
sadyaḥ supta ivottasthau
dadṛśe cāgrato mṛḍam

Synonyma

sandhīyamāne — vykonáno; śirasi — hlavou; dakṣaḥ — král Dakṣa; rudra-abhivīkṣitaḥ — poté, co na něho Rudra (Pán Śiva) pohlédl; sadyaḥ — okamžitě; supte — spánek; iva — jako; uttasthau — probuzený; dadṛśe — spatřil; ca — také; agrataḥ — před sebou; mṛḍam — Pána Śivu.

Překlad

Když se hlava zvířete spojila s trupem krále Dakṣi, Dakṣa okamžitě procitl jako ze spánku a spatřil před sebou Pána Śivu.

Význam

Dakṣa se probral, jako by byl probuzen z hlubokého spánku. V sanskrtu se to nazývá supta ivottasthau. Znamená to, že si člověk okamžitě po probuzení vzpomene na všechny povinnosti, které ho čekají. Dakṣa byl zabit a přišel o hlavu, která byla spálena na popel. Když však byla k jeho mrtvému tělu připojena kozí hlava, Dakṣa milostí Pána Śivy znovu procitl. To znamená, že vědomí je také individuální. Dakṣa vlastně s kozí hlavou dostal nové tělo, ale jelikož vědomí patří osobnosti, zůstalo jeho vědomí stejné, přestože se tělo změnilo. Tělesná schránka nemá s vývojem vědomí nic společného. Převtělující se duše s sebou přenáší i vědomí. Védské dějiny zaznamenávají řadu takových událostí, například příběh Mahārāje Bharaty. Mahārāja Bharata byl po opuštění těla krále přemístěn do těla jelena, ale jeho vědomí mu zůstalo v nezměněné podobě. Uvědomoval si, že v minulém životě byl králem Bharatou, ale nyní získal tělo jelena, protože v okamžiku smrti upřeně myslel na jelena. Měl sice tělo jelena, ale jeho vědomí bylo stejné jako v těle krále Bharaty. Pánův řád je tak úžasný, že když někdo změní své vědomí na vědomí Kṛṣṇy, v příštím životě bude zcela jistě velkým oddaným Kṛṣṇy, i když dostane tělo jiného druhu.

Verš

tadā vṛṣadhvaja-dveṣa-
kalilātmā prajāpatiḥ
śivāvalokād abhavac
charad-dhrada ivāmalaḥ

Synonyma

tadā — tehdy; vṛṣa-dhvaja — Pán Śiva, který jezdí na býku; dveṣa — závist; kalila-ātmā — znečištěné srdce; prajāpatiḥ — král Dakṣa; śiva — Pán Śiva; avalokāt — když ho viděl; abhavat — stal se; śarat — na podzim; hradaḥ — jezero; iva — jako; amalaḥ — očištěné.

Překlad

Pohled na Pána Śivu, který jezdí na býku, v tu chvíli ihned očistil Dakṣovo srdce od veškeré závisti vůči němu, stejně jako podzimní deště vyčistí vodu v jezeře.

Význam

Zde je názorný příklad, proč se Pán Śiva označuje jako příznivý. Srdce toho, kdo na Pána Śivu pohlédne s oddaností a úctou, se okamžitě očistí. Král Dakṣa choval k Pánu Śivovi závist, ale když na něho pohlédl s trochou lásky a oddanosti, jeho srdce se ihned očistilo. Během období dešťů se vodní nádrže zakalí, ale jakmile přijde podzimní déšť, všechna voda se vyčistí a je opět průzračná. Když Dakṣa urážel Pána Śivu, za což ho stihl tvrdý trest, bylo jeho srdce plné špíny. Nyní se mu však vrátilo vědomí a pouhým uctivým pohledem na Pána Śivu se okamžitě očistil.

Verš

bhava-stavāya kṛta-dhīr
nāśaknod anurāgataḥ
autkaṇṭhyād bāṣpa-kalayā
samparetāṁ sutāṁ smaran

Synonyma

bhava-stavāya — modlit se k Pánu Śivovi; kṛta-dhīḥ — ačkoliv se rozhodl; na — ne; aśaknot — mohl; anurāgataḥ — pocitem; autkaṇṭhyāt — z dychtivosti; bāṣpa-kalayā — se slzami v očích; samparetām — na mrtvou; sutām — dceru; smaran — vzpomněl si.

Překlad

Chtěl se k Pánu Śivovi modlit, ale jakmile si vzpomněl na nešťastnou smrt své dcery Satī, jeho oči se zalily slzami, hlas se mu zármutkem zalkl a nemohl ze sebe vypravit ani slovo.

Verš

kṛcchrāt saṁstabhya ca manaḥ
prema-vihvalitaḥ sudhīḥ
śaśaṁsa nirvyalīkena
bhāveneśaṁ prajāpatiḥ

Synonyma

kṛcchrāt — s velkým úsilím; saṁstabhya — uklidnil; ca — také; manaḥ — mysl; prema-vihvalitaḥ — vzrušený láskou a náklonností; su-dhīḥ — ten, kdo přišel ke svým skutečným smyslům; śaśaṁsa — chválil; nirvyalīkena — bezelstně, s velkou láskou; bhāvena — s citem; īśam — k Pánu Śivovi; prajāpatiḥ — král Dakṣa.

Překlad

Tehdy se král Dakṣa, zaplavený láskou a náklonností, konečně doopravdy vzpamatoval. S velkým úsilím uklidnil mysl, ovládl své city a s čistým vědomím začal pronášet modlitby pro potěšení Pána Śivy.

Verš

dakṣa uvāca
bhūyān anugraha aho bhavatā kṛto me
daṇḍas tvayā mayi bhṛto yad api pralabdhaḥ
na brahma-bandhuṣu ca vāṁ bhagavann avajñā
tubhyaṁ hareś ca kuta eva dhṛta-vrateṣu

Synonyma

dakṣaḥ — král Dakṣa; uvāca — řekl; bhūyān — nesmírně velká; anugrahaḥ — laskavost; aho — běda; bhavatā — tebou; kṛtaḥ — učiněný; me — mně; daṇḍaḥ — trest; tvayā — tebou; mayi — mně; bhṛtaḥ — učinil; yat api — ačkoliv; pralabdhaḥ — poražený; na — ne; brahma-bandhuṣu — nekvalifikovanému brāhmaṇovi; ca — také; vām — vy oba; bhagavan — můj pane; avajñā — opomenutí; tubhyam — ty; hareḥ ca — Pán Viṣṇu; kutaḥ — kde; eva — jistě; dhṛta-vrateṣu — ten, kdo provádí oběť.

Překlad

Král Dakṣa pravil: Můj drahý Pane Śivo, spáchal jsem proti tobě velký přestupek. Ty jsi však natolik laskavý, že místo abys mi upřel svoji milost, prokázal jsi mi svým trestem velkou přízeň. Ty a Pán Viṣṇu nikdy neopomíjíte dokonce ani neužitečné a nekvalifikované brāhmaṇy. Proč bych tedy já, který konám oběti, měl být výjimkou?

Význam

Přestože byl Dakṣa poražen, věděl, že jeho potrestání byla velká milost Pána Śivy. Uvědomil si, že Pán Śiva i Pán Viṣṇu neustále projevují svoji přízeň brāhmaṇům, třebaže brāhmaṇové nejsou pokaždé kvalifikovaní. Ve védské civilizaci nebyl potomek brāhmaṇy nikdy tvrdě trestán. O tom svědčí i Arjunovo jednání s Aśvatthāmou, jehož otcem byl velký brāhmaṇa Droṇācārya. Aśvatthāmā se dopustil ohavného zločinu, když zabil spící syny Pāṇḍuovců. Dokonce i Pán Kṛṣṇa ho za to zatratil, ale Arjuna mu prominul, protože Aśvatthāmā byl synem brāhmaṇy. V této souvislosti je významné slovo brahma-bandhuṣu. Brahma-bandhu je ten, kdo má sice otce brāhmaṇu, ale sám nejedná na bráhmanské úrovni. Takovému člověku se neříká brāhmaṇa, ale brahma-bandhu. Dakṣa svým chováním ukázal, že odpovídá této definici. Jeho otcem byl velký brāhmaṇa, Pán Brahmā, ale jeho chování vůči Pánu Śivovi příliš bráhmanské nebylo. Sám proto uznal, že není dokonalým brāhmaṇou. Pán Śiva je však spolu s Pánem Viṣṇuem příznivě nakloněný i nedokonalým brāhmaṇům. Pán Śiva Dakṣu netrestal jako nepřítele; pouze chtěl, aby se vzpamatoval a uvědomil si svoji chybu. Dakṣa to pochopil, a proto poděkoval Pánu Kṛṣṇovi i Pánu Śivovi za jejich velkou milost vůči pokleslým brāhmaṇům, včetně jeho samotného. Ačkoliv byl pokleslý, zavázal se vykonat oběť, což je jednou z povinností brāhmaṇů, a proto se začal k Pánu Śivovi modlit.

Verš

vidyā-tapo-vrata-dharān mukhataḥ sma viprān
brahmātma-tattvam avituṁ prathamaṁ tvam asrāk
tad brāhmaṇān parama sarva-vipatsu pāsi
pālaḥ paśūn iva vibho pragṛhīta-daṇḍaḥ

Synonyma

vidyā — učenost; tapaḥ — askezi; vrata — sliby; dharān — stoupenci; mukhataḥ — z úst; sma — byl; viprān — brāhmaṇové; brahmā — Pán Brahmā; ātma-tattvam — seberealizace; avitum — rozšířit; prathamam — první; tvam — ty; asrāk — stvořený; tat — proto; brāhmaṇān — brāhmaṇové; parama — ó veliký; sarva — ve všech; vipatsu — nebezpečích; pāsi — chráníš; pālaḥ — jako ochránce; paśūn — zvířata; iva — jako; vibho — ó veliký; pragṛhīta — bere do ruky; daṇḍaḥ — hůl.

Překlad

Můj drahý Pane Śivo, jsi velký a mocný. Jako první jsi vzešel z úst Pána Brahmy, abys chránil brāhmaṇy a jejich vzdělání, askezi, sliby a seberealizaci. Jsi ochráncem brāhmaṇů, jelikož střežíš usměrňující zásady, jimiž se řídí, stejně jako pastýř s holí v ruce hlídá krávy.

Význam

Povinností každého člověka, bez ohledu na jeho společenské postavení, je ovládat mysl a smysly následováním usměrňujících zásad védských śāster. Pánu Śivovi se říká paśupati, protože chrání živé bytosti s vyvinutým vědomím, aby mohly následovat védský systém vareṇ a āśramů. Slovo paśu označuje jak zvíře, tak i člověka. Zde stojí, že Pán Śiva se stará o ochranu zvířat a jim podobných, duchovně zaostalých lidských bytostí. Rovněž je řečeno, že brāhmaṇové vzešli z úst Nejvyššího Pána. Měli bychom mít stále na paměti, že Pán Śiva je oslovovaný jako představitel Nejvyššího Pána, Viṣṇua. Ve védské literatuře je popsáno, že brāhmaṇové se rodí z úst vesmírné podoby Viṣṇua, kṣatriyové z Jeho paží, vaiśyové z Jeho pasu či břicha a śūdrové z Jeho nohou. Hlava představuje nejdůležitější část těla. Brāhmaṇové se rodí z úst Nejvyšší Osobnosti Božství, aby přijímali milodary určené k uctívání Viṣṇua a šířili védské poznání. Pán Śiva je známý jako paśupati, ochránce brāhmaṇů a ostatních živých bytostí. Chrání je před útoky nekulturních lidí, kteří nejsou brāhmaṇy a kteří se staví proti seberealizaci.

Další význam tohoto slova je, že ti, kdo lpí na části Ved týkající se různých obřadů, a přitom nevědí nic o skutečném postavení Nejvyšší Osobnosti Božství, nejsou o nic pokročilejší než zvířata. Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu je potvrzeno, že pokud se někdo věnuje vykonávání védských obřadů, ale nerozvíjí vědomí Kṛṣṇy, je veškerá jeho námaha pouhou ztrátou času. Pán Śiva chtěl Dakṣu zmařením jeho yajñi potrestat, protože Dakṣa se tím, že ho opominul, dopustil velkého přestupku. Pán Śiva se zachoval jako pastýř hlídající své stádo s holí v ruce. Obvykle se říká, že zvířata je třeba chránit s holí v ruce, protože nemají rozum a argumenty na ně neplatí. Jediným účinným prostředkem je v tomto případě argumentum ad baculum, neboť bez hole neposlechnou. Z toho plyne, že k přesvědčení lidí na zvířecí úrovni je třeba použít síly, zatímco pokročilého člověka přesvědčí zdravý rozum, argumenty a autorita písem. Kdo lpí na védských obřadech, aniž by dělal pokroky v oddané službě, ve vědomí Kṛṣṇy, je téměř jako zvíře. Spadá tedy pod ochranu Pána Śivy, který takové bytosti chrání a občas také trestá, jako to udělal v případě Dakṣi.

Verš

yo ’sau mayāvidita-tattva-dṛśā sabhāyāṁ
kṣipto durukti-viśikhair vigaṇayya tan mām
arvāk patantam arhattama-nindayāpād
dṛṣṭyārdrayā sa bhagavān sva-kṛtena tuṣyet

Synonyma

yaḥ — kdo; asau — to; mayā — mnou; avidita-tattva — bez poznání skutečnosti; dṛśā — zkušeností; sabhāyām — ve shromáždění; kṣiptaḥ — byl znevážen; durukti — nevlídných slov; viśikhaiḥ — šípy; vigaṇayya — nevnímal; tat — to; mām — já; arvāk — dolů; patantam — propadal se do pekla; arhat-tama — nejváženější; nindayā — pomlouváním; apāt — vysvobozen; dṛṣṭyā — když viděl; ārdrayā — ze soucitu; saḥ — to; bhagavān — vznešený Pane; sva-kṛtena — svou milostí; tuṣyet — buď spokojený.

Překlad

Neznal jsem celou tvou slávu. Proto jsem proti tobě ve veřejném shromáždění použil slova ostrá jako šípy, ačkoliv ty sis jich nevšímal. Propadl jsem peklu, jelikož jsem se zprotivil tobě, nejváženější osobnosti. Slitoval ses však nade mnou a zachránil mě svým spravedlivým trestem. Nedokáži tě uspokojit svými slovy, a proto tě prosím, abys byl spokojený ve své vlastní milosti.

Význam

Každou svízelnou situaci přijímá oddaný jako milost Pána. Dakṣova urážlivá slova vůči Pánu Śivovi byla dostatečným důvodem k tomu, aby byl Dakṣa navěky uvržen do pekelného života. Pán Śiva byl však laskavý a osobně Dakṣu potrestal, čímž ho zbavil reakcí za spáchaný přestupek. Král Dakṣa si to uvědomoval, a jelikož se cítil Pánu Śivovi za jeho velkodušné chování zavázán, chtěl mu projevit svůj vděk. Otec někdy trestá své dítě, a když dítě doroste a přijde k rozumu, pochopí, že otcův trest nebyl trestem, ale milostí. Trest, který Pán Śiva Dakṣovi uštědřil, byl projevem jeho milosti, a Dakṣa za to byl vděčný. To je příznak osoby, která dělá pokrok ve vědomí Kṛṣṇy. Když se oddanému ve vědomí Kṛṣṇy přihodí nějaké neštěstí, nikdy si nemyslí, že ho Pán zavrhl. Jakoukoliv svízelnou situaci naopak přijímá jako Pánovu milost. Uvažuje takto: “Vzhledem k přečinům, kterých jsem se v minulosti dopustil, bych si zasloužil mnohem větší trest. Pán mě však chrání, a proto jsem dostal jen malý trest na znamení platnosti zákona karmy.” Oddaný si tímto způsobem uvědomuje Pánovu milost a se stále větší důvěrou se odevzdává Nejvyšší Osobnosti Božství, aniž by ho nějaký takzvaný trest rozrušil.

Verš

maitreya uvāca
kṣamāpyaivaṁ sa mīḍhvāṁsaṁ
brahmaṇā cānumantritaḥ
karma santānayām āsa
sopādhyāyartvig-ādibhiḥ

Synonyma

maitreyaḥ — mudrc Maitreya; uvāca — pravil; kṣamā — odpuštění; āpya — dostal; evam — tak; saḥ — král Dakṣa; mīḍhvāṁsam — Pánu Śivovi; brahmaṇā — spolu s Pánem Brahmou; ca — také; anumantritaḥ — se svolením; karma — oběť; santānayām āsa — znovu začal; sa — s; upādhyāya — učenými mudrci; ṛtvik — kněžími; ādibhiḥ — a ostatními.

Překlad

Velký mudrc Maitreya pravil: Poté, co mu Pán Śiva odpustil, začal král Dakṣa se svolením Pána Brahmy znovu provádět yajñu ve společnosti velkých a učených mudrců, kněží a ostatních členů shromáždění.

Verš

vaiṣṇavaṁ yajña-santatyai
tri-kapālaṁ dvijottamāḥ
puroḍāśaṁ niravapan
vīra-saṁsarga-śuddhaye

Synonyma

vaiṣṇavam — určená Pánu Viṣṇuovi nebo Jeho oddaným; yajña — oběť; santatyai — k vykonávání; tri-kapālam — tři druhy darů; dvija-uttamāḥ — nejlepší z brāhmaṇů; puroḍāśam — obětiny puroḍāśa; niravapan — obětovali; vīra — Vīrabhadry a ostatních Śivových následovníků; saṁsarga — znečištění (doṣa) způsobené jeho dotekem; śuddhaye — pro očištění.

Překlad

Před znovuzapočetím oběti brāhmaṇové připravili vše pro vysvěcení arény z důvodu znečištění, které svým dotekem způsobil Vīrabhadra a ostatní Śivovi strašidelní následovníci. Poté začali nabízet do ohně obětiny známé jako puroḍāśa.

Význam

Stoupenci a oddaní Pána Śivy, vedení Vīrabhadrou, jsou známí jako vīrové a jsou to strašidelní démoni. Již samotná jejich přítomnost zamořila celou obětní arénu, a navíc tam ještě káleli a močili. Nejprve tedy bylo nutné vše řádně očistit prostřednictvím nabízení obětin, kterým se říká puroḍāśa. Viṣṇu-yajña, oběť Pánu Viṣṇuovi, nelze vykonávat, dokud není vše dokonale čisté. Obětovat cokoliv v nečistém stavu je sevāparādha. Uctívání Božstva Viṣṇua v chrámu je rovněž viṣṇu-yajña. Kněz, který má v chrámu Pána Viṣṇua na starosti arcanā-vidhi, proto musí velice dbát na čistotu. Vše musí být čisté a upravené a pokrmy musí být připravovány naprosto čistým způsobem. Tyto zásady jsou popsané v knize Nektar oddanosti. Existuje třicet dva přestupků, kterých se lze při vykonávání služby arcanā dopustit. Ze všeho nejdůležitější je vyvarovat se nečistoty. Před každým obřadem je zvykem, že se celá atmosféra nejprve očistí zpíváním svatých jmen Pána Viṣṇua. Zpěv či dokonce jen vzpomínka na svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, okamžitě očistí kohokoliv, ať je vnitřně či navenek čistý nebo nečistý. Aréna yajñi byla zneuctěna stoupenci Pána Śivy, které vedl Vīrabhadra, a bylo třeba ji vysvětit. Nestačila ani přítomnost Pána Śivy, jenž je nadevše příznivý, protože jeho následovníci tam způsobili úplnou pohromu. Toto vysvěcení bylo možné jedině zpíváním svatého jména Viṣṇua, Trikapāly, které může očistit všechny tři světy. Śivovi stoupenci jsou většinou špinaví a o hygienu se nestarají—nekoupou se pravidelně, nosí dlouhé vlasy a kouří gāñju. Osoby s takovými zlozvyky patří do kategorie duchů. Jelikož svou přítomností znečistili celou obětní arénu, musela být vysvěcena obětinami trikapāla, jimiž se vzývala přízeň Viṣṇua.

Verš

adhvaryuṇātta-haviṣā
yajamāno viśāmpate
dhiyā viśuddhayā dadhyau
tathā prādurabhūd dhariḥ

Synonyma

adhvaryuṇā — z Yajur Vedy; ātta — vzal; haviṣā — s přečištěným máslem; yajamānaḥ — král Dakṣa; viśām-pate — ó Viduro; dhiyā — v meditaci; viśuddhayā — posvátné; dadhyau — obětoval; tathā — okamžitě; prāduḥ — projevený; abhūt — stal se; hariḥ — Hari, Pán.

Překlad

Velký mudrc Maitreya řekl Vidurovi: Milý Viduro, jakmile král Dakṣa, pohroužený do posvátné meditace, obětoval přečištěné máslo mantrami z Yajur Vedy, zjevil se tam Pán Viṣṇu ve Své původní podobě jako Nārāyaṇa.

Význam

Pán Viṣṇu je všudypřítomný. Oddaný, který dodržuje usměrňující zásady a v posvátné meditaci zpívá patřičné mantry v náladě služby a oddanosti, může Pána Viṣṇua vidět přímo před sebou. V Brahma-saṁhitě je řečeno, že oddaný, jehož oči jsou potřeny balzámem lásky k Bohu, může vidět Nejvyšší Osobnost Božství ve svém srdci neustále. Taková je milost Pána Śyāmasundary ke Svým oddaným.

Verš

tadā sva-prabhayā teṣāṁ
dyotayantyā diśo daśa
muṣṇaṁs teja upānītas
tārkṣyeṇa stotra-vājinā

Synonyma

tadā — tehdy; sva-prabhayā — Svou září; teṣām — všechny; dyotayantyā — jasem; diśaḥ — směry; daśa — deset; muṣṇan — zmenšil; tejaḥ — záře; upānītaḥ — přinesený; tārkṣyeṇa — Garudou; stotra-vājinā — jehož křídla se nazývají Bṛhat a Rathantara.

Překlad

Pán Nārāyaṇa seděl na Stotrovi neboli Garudovi, který má obrovská křídla. Když se Pán objevil, všechny směry zaplavila pronikavá záře, která zmenšila lesk Brahmy a ostatních přítomných.

Význam

V následujících dvou slokách je uveden popis Nārāyaṇa.

Verš

śyāmo hiraṇya-raśano ’rka-kirīṭa-juṣṭo
nīlālaka-bhramara-maṇḍita-kuṇḍalāsyaḥ
śaṅkhābja-cakra-śara-cāpa-gadāsi-carma-
vyagrair hiraṇmaya-bhujair iva karṇikāraḥ

Synonyma

śyāmaḥ — načernalý; hiraṇya-raśanaḥ — roucho barvy zlata; arka-kirīṭa-juṣṭaḥ — helmice zářící jako slunce; nīla-alaka — namodralé kadeře; bhramara — velké černé včely; maṇḍita-kuṇḍala-āsyaḥ — tvář ozdobená náušnicemi; śaṅkha — lastura; abja — lotos; cakra — disk; śara — šípy; cāpa — luk; gadā — kyj; asi — meč; carma — štít; vyagraiḥ — plné; hiraṇmaya — zlatých (náramků); bhujaiḥ — paže; iva — jako; karṇikāraḥ — rozkvetlý strom.

Překlad

Měl načernalou pleť, žluté roucho barvy zlata a Jeho helmice zářila jako slunce. Vlasy měl namodralé, v barvě černých včel, a tvář Mu zdobily náušnice. V osmi rukách držel lasturu, disk, kyj, lotos, šíp, luk, štít a meč a všechny paže měl ozdobené zlatými náramky. Celé Jeho tělo připomínalo rozkvetlý strom, krásně ozdobený rozličnými květy.

Význam

Obličej Pána Viṣṇua se podle tohoto popisu podobá lotosovému květu, nad kterým bzučí včely. Veškeré ozdoby na těle Pána Viṣṇua mají barvu taveného zlata a připomínají zlatě rudé paprsky vycházejícího slunce. Pán se zjevuje stejně jako ranní slunce, aby opatroval stvořený vesmír. V Jeho rukách jsou různé zbraně a Jeho osm paží je jako osm lístků lotosového květu. Všechny uvedené zbraně jsou určeny k ochraně oddaných Pána.

Ve čtyřech rukách Viṣṇua spočívá disk, kyj, lastura a lotosový květ. Rozmístění těchto symbolů je u různých podob Viṣṇua různé. Kyj a disk jsou symboly trestu démonům a ničemům, zatímco lotos a lastura dávají požehnání oddaným. Všude existují dvě třídy bytostí — oddaní a démoni. Podle Bhagavad-gīty (paritrāṇāya sādhūnām) je Pán neustále připravený chránit Své oddané a ničit démony. Démoni a oddaní existují v hmotném světě, ale v duchovním světě takové rozdělení není. Pán Viṣṇu je vlastníkem jak hmotných, tak i duchovních světů, přičemž hmotný svět obývají zpravidla bytosti s démonskou povahou. Najdeme v něm ale i oddané, kteří ho však obývají jen zdánlivě, neboť ve skutečnosti se věčně nacházejí v duchovním světě. Oddaný je neustále pod ochranou Pána Viṣṇua a jeho postavení je vždy transcendentální.

Verš

vakṣasy adhiśrita-vadhūr vana-māly udāra-
hāsāvaloka-kalayā ramayaṁś ca viśvam
pārśva-bhramad-vyajana-cāmara-rāja-haṁsaḥ
śvetātapatra-śaśinopari rajyamānaḥ

Synonyma

vakṣasi — na hrudi; adhiśrita — nachází se; vadhūḥ — žena (bohyně štěstí, Lakṣmī); vana-mālī — ověnčené girlandou z lesních květů; udāra — krásný; hāsa — usměvavý; avaloka — pohled; kalayā — zlomkem; ramayan — těšící; ca — a; viśvam — celý svět; pārśva — strana; bhramat — pohybující se tam a zpět; vyajana-cāmara — bílý vějíř z ocasu jaka; rāja-haṁsaḥ — labuť; śveta-ātapatra-śaśinā — s baldachýnem bělostným jako měsíc; upari — nad; rajyamānaḥ — vypadal překrásně.

Překlad

Pán Viṣṇu vypadal neobyčejně krásně, protože Jeho hruď zdobila girlanda a přítomnost bohyně štěstí. Na Jeho tváři se skvěl nepatrný úsměv, který dokáže okouzlit celý svět a zvláště oddané. Vějíře z bílých žíní, ovívající Pána z obou stran, vypadaly jako labutě a bělostný baldachýn nad Jeho hlavou připomínal měsíc.

Význam

Usmívající se tvář Pána Viṣṇua těší celý svět. Jeho úsměv přitahuje nejen oddané, ale i neoddané. Tato sloka velice pěkně popisuje, jak vějíře z žíní, baldachýn nad Jeho hlavou, náušnice, které se houpaly po obou stranách Jeho tváře, a Jeho načernalé vlasy připomínaly slunce, měsíc, lotosový květ s osmi okvětními lístky a bzučící černé včely. To vše, společně s lasturou, diskem, kyjem, lotosem, lukem, šípy, štítem a mečem v Jeho rukách, skýtalo jedinečnou podívanou na Pána Viṣṇua, která zcela uchvátila všechny přítomné polobohy, včetně Dakṣi a Pána Brahmy.

Verš

tam upāgatam ālakṣya
sarve sura-gaṇādayaḥ
praṇemuḥ sahasotthāya
brahmendra-tryakṣa-nāyakāḥ

Synonyma

tam — Jeho; upāgatam — přišel; ālakṣya — když viděli; sarve — všichni; sura-gaṇa-ādayaḥ — polobozi a ostatní; praṇemuḥ — poklony; sahasā — okamžitě; utthāya — když povstali; brahma — Pán Brahmā; indra — Pán Indra; tri-akṣa — Pán Śiva (který má tři oči); nāyakāḥ — v čele s.

Překlad

Jakmile uviděli Pána Viṣṇua, všichni polobozi — Pán Brahmā, Pán Śiva, Gandharvové a ostatní přítomní — padli okamžitě k Jeho nohám, aby Mu vzdali uctivé poklony.

Význam

Pán Viṣṇu je podle tohoto verše Svrchovaným Pánem také Pána Śivy a Pána Brahmy, o jiných polobozích, Gandharvech a obyčejných živých bytostech ani nemluvě. Jedna modlitba praví: yaṁ brahmā varuṇendra-rudra-marutāḥ — všichni polobozi uctívají Pána Viṣṇua. Podobně: dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥyogīni soustřeďují svou mysl na podobu Pána Viṣṇua. Pán Viṣṇu je tedy hoden úcty všech — polobohů, Gandharvů, a dokonce i Pána Śivy a Pána Brahmy. Tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ — proto je Viṣṇu Nejvyšší Osobnost Božství. Pán Brahmā sice v předcházejících slokách oslovil Pána Śivu jako Nejvyššího, ale když se zjevil Pán Viṣṇu, padl i Śiva k Jeho nohám, aby Mu vzdal uctivé poklony.

Verš

tat-tejasā hata-rucaḥ
sanna-jihvāḥ sa-sādhvasāḥ
mūrdhnā dhṛtāñjali-puṭā
upatasthur adhokṣajam

Synonyma

tat-tejasā — oslňující září Jeho těla; hata-rucaḥ — vytratil se tělesný lesk; sanna-jihvāḥ — umlkly jazyky; sa-sādhvasāḥ — ve strachu z Něho; mūrdhnā — s hlavou; dhṛta-añjali-puṭāḥ — s rukama dotýkajícíma se hlavy; upatasthuḥ — modlili se; adhokṣajam — k Adhokṣajovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Vlivem oslňující záře Nārāyaṇova těla ztratili všichni přítomní nejen tělesný lesk, ale i řeč. Plni posvátného strachu a úcty se všichni sepjatýma rukama dotkli svých čel a připravili se přednést Nejvyšší Osobnosti Božství, Adhokṣajovi, své modlitby.

Verš

apy arvāg-vṛttayo yasya
mahi tv ātmabhuv-ādayaḥ
yathā-mati gṛṇanti sma
kṛtānugraha-vigraham

Synonyma

api — přestože; arvāk-vṛttayaḥ — mimo dosah mysli; yasya — Jehož; mahi — sláva; tu — ale; ātmabhū-ādayaḥ — Brahmy a podobně; yathā-mati — každý podle svých možností; gṛṇanti sma — modlili se; kṛta-anugraha — zjevená Jeho milostí; vigraham — transcendentální podoba.

Překlad

Přestože nekonečná sláva Nejvyššího Pána přesahuje dosah mysli i takových polobohů, jako je Brahmā, Jeho milostí mohli všichni přítomní tuto transcendentální podobu Nejvyšší Osobnosti Božství vnímat. Jen díky této milosti Mu byli schopni složit uctivé modlitby, každý podle svých možností.

Význam

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je vždy neomezený a Jeho slávu nedokáže plně vylíčit ani taková osobnost, jako je Pán Brahmā. Je řečeno, že Ananta, přímá inkarnace Pána, má nesčetná ústa, kterými se již od nepaměti pokouší popsat slávu Pána. Sláva Pána však zůstává nekonečná, a Ananta tedy se svým oslavováním nikdy neskončí. Žádná obyčejná živá bytost nedokáže pochopit nebo oslavit neomezenou Osobnost Božství, ale každý může Pánu sloužit či obětovat modlitby podle svých možností. Tyto možnosti vzrůstají pěstováním služebnického postoje. Sevonmukhe hi jihvādau znamená, že služba Pánu začíná jazykem. To se vztahuje na zpívání — zpívání Hare Kṛṣṇa představuje začátek služby Pánu. Jazyk také může ochutnávat a přijímat Pánovo prasādam. Svoji službu Neomezenému musíme začít tak, že zaměstnáme jazyk zpíváním svatého jména Pána a ochutnáváním Pánova prasādam. Přijímáním prasādam lze ovládnout všechny smysly. Jazyk je nejhůře ovladatelný, neboť stále vyhledává nějakou nevhodnou potravu, a nutí tak živou bytost žít ve vězení hmotného, podmíněného života. Živá bytost je v průběhu svého převtělování z jedné životní podoby do druhé nucena pojídat nekonečné množství různé odporné potravy. Je nesmírně důležité, abychom jazyk zaměstnali zpíváním svatého jména a přijímáním Pánova prasādam, neboť tak ovládneme i ostatní smysly. Zpívání je lék a prasādam je dieta. Oddaná služba začíná těmito činnostmi a s nárůstem oddané služby se Pán oddanému vyjevuje čím dál více. Sláva Pána je však nekonečná, stejně jako možnosti zaměstnat se v Jeho službě.

Verš

dakṣo gṛhītārhaṇa-sādanottamaṁ
yajñeśvaraṁ viśva-sṛjāṁ paraṁ gurum
sunanda-nandādy-anugair vṛtaṁ mudā
gṛṇan prapede prayataḥ kṛtāñjaliḥ

Synonyma

dakṣaḥ — Dakṣa; gṛhīta — přijal; arhaṇa — vhodnou; sādana-uttamam — obětní nádobu; yajña-īśvaram — vládci všech obětí; viśva-sṛjām — ze všech Prajāpatiů; param — nejvyšší; gurum — učitel; sunanda-nanda-ādi-anugaiḥ — společníky, jako jsou Sunanda a Nanda; vṛtam — obklopený; mudā — s velkým potěšením; gṛṇan — s úctou se klaní; prapede — uchýlili se; prayataḥ — se zkrocenou myslí; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama.

Překlad

Poté, co Pán Viṣṇu přijal nabízené obětiny, Prajāpati Dakṣa Mu začal s potěšením přednášet uctivé moditby. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ve skutečnosti vládcem všech obětí a učitelem všech Prajāpatiů a slouží Mu i osobnosti, jako je Nanda a Sunanda.

Verš

dakṣa uvāca
śuddhaṁ sva-dhāmny uparatākhila-buddhy-avasthaṁ
cin-mātram ekam abhayaṁ pratiṣidhya māyām
tiṣṭhaṁs tayaiva puruṣatvam upetya tasyām
āste bhavān apariśuddha ivātma-tantraḥ

Synonyma

dakṣaḥ — Dakṣa; uvāca — řekl; śuddham — čistý; sva-dhāmni — ve Svém sídle; uparata-akhila — zcela odvrácený; buddhi-avastham — stanovisko mentální spekulace; cit-mātram — čistě duchovní; ekam — jeden jediný; abhayam — beze strachu; pratiṣidhya — vládnoucí; māyām — hmotné energii; tiṣṭhan — v postavení; tayā — s ní (Māyou); eva — jistě; puruṣatvam — dohlížející; upetya — vstupuješ; tasyām — do ní; āste — je přítomná; bhavān — Ty, Vznešený; apariśuddhaḥ — nečisté; iva — jako; ātma-tantraḥ — soběstačný.

Překlad

Dakṣa oslovil Nejvyšší Osobnost Božství: Drahý Pane, jsi transcendentální veškeré mentální spekulaci, čistě duchovní a prostý strachu. Hmotná příroda je vždy pod Tvou vládou. Přestože se zjevuješ v hmotné energii, jsi nepřetržitě na transcendentální úrovni. Hmotné nečistoty se Tě nedotýkají, jelikož jsi zcela soběstačný.

Verš

ṛtvija ūcuḥ
tattvaṁ na te vayam anañjana rudra-śāpāt
karmaṇy avagraha-dhiyo bhagavan vidāmaḥ
dharmopalakṣaṇam idaṁ trivṛd adhvarākhyaṁ
jñātaṁ yad-artham adhidaivam ado vyavasthāḥ

Synonyma

ṛtvijaḥ — kněží; ūcuḥ — řekli; tattvam — pravda; na — ne; te — Tebe, Pane; vayam — my všichni; anañjana — bez hmotného znečištění; rudra — Pán Śiva; śāpāt — jeho kletbou; karmaṇi — k plodonosným činnostem; avagraha — příliš připoutaní; dhiyaḥ — takové inteligence; bhagavan — ó Pane; vidāmaḥ — víš; dharma — náboženství; upalakṣaṇam — představované; idam — to; tri-vṛt — tři části védského poznání; adhvara — oběť; ākhyam — jménem; jñātam — známe; yat — to; artham — za účelem; adhidaivam — uctívání polobohů; adaḥ — toto; vyavasthāḥ — uspořádání.

Překlad

Kněží Pána oslovili: Ó Pane, Jenž jsi transcendentální hmotnému znečištění, kletba, kterou na nás uvalili stoupenci Pána Śivy, způsobila, že jsme přilnuli k plodonosným činnostem. Jsme tudíž pokleslé duše, zapletené do příkazů tří částí Ved pod záminkou provádění obřadů ve jménu yajñi, a nevíme o Tobě vůbec nic. Víme jen, že jsi to Ty, kdo zařídil, aby polobozi dostali svůj podíl.

Význam

Vedy jsou traiguṇya-viṣayā vedāḥ (Bg.2.45). Náruživí studenti Ved velice lpí na védských obřadech — tito veda-vādīni proto nemohou porozumět tomu, že konečným cílem Ved je pochopit Pána Kṛṣṇu, Viṣṇua. Mohou Ho pochopit jen ti, kdo transcendovali védská lákadla na úrovni tří kvalit, neboť Kṛṣṇa není nikdy poznamenaný hmotnými kvalitami. Z tohoto důvodu je Pán Viṣṇu osloven jako anañjana — nedotčený hmotným znečištěním. V Bhagavad-gītě (2.42) Kṛṣṇa odsuzuje nevyzrálé znalce Ved těmito slovy:

yām imāṁ puṣpitāṁ vācaṁ
pravadanty avipaścitaḥ
veda-vāda-ratāḥ pārtha
nānyad astīti vādinaḥ

“Lidé s chabými znalostmi jsou velmi připoutáni ke květnatým slovům Ved a tvrdí, že nic víc ani neexistuje.”

Verš

sadasyā ūcuḥ
utpatty-adhvany aśaraṇa uru-kleśa-durge ’ntakogra-
vyālānviṣṭe viṣaya-mṛga-tṛṣy ātma-gehoru-bhāraḥ
dvandva-śvabhre khala-mṛga-bhaye śoka-dāve ’jña-sārthaḥ
pādaukas te śaraṇada kadā yāti kāmopasṛṣṭaḥ

Synonyma

sadasyāḥ — členové shromáždění; ūcuḥ — pravili; utpatti — opakované zrození a smrt; adhvani — na cestě; aśaraṇe — bez útočiště; uru — veliké; kleśa — nešťastné; durge — v obrovské pevnosti; antaka — ukončení; ugra — strašnými; vyāla — hady; anviṣṭe — zamořené; viṣaya — hmotné štěstí; mṛga-tṛṣi — fata morgána; ātma — tělo; geha — domov; uru — těžké; bhāraḥ — břímě; dvandva — dualit; śvabhre — jámy takzvaného štěstí a neštěstí; khala — dravá; mṛga — zvířata; bhaye — ve strachu z; śoka-dāve — lesní požár nářku; ajña-sa-arthaḥ — v zájmu darebáků; pāda-okaḥ — útočiště Tvých lotosových nohou; te — Tobě; śaraṇa-da — který poskytuješ ochranu; kadā — kdy; yāti — jdou; kāma-upasṛṣṭaḥ — uchváceni všemožnými touhami.

Překlad

Členové shromáždění oslovili Pána: Jsi jediným útočištěm všech trpících v této obrovské pevnosti podmíněné existence, kde čas jako had neustále číhá na příležitost uštknout. Svět je plný jam takzvaného štěstí a neštěstí a dravých zvířat připravených zaútočit. Plameny nářku v něm nikdy nepohasínají a fata morgána falešného štěstí bez ustání láká, ale neposkytuje útočiště. Hlupáci podléhají opakovanému rození a umírání a klesají pod tíhou svých takzvaných povinností. Doba, kdy přijmou útočiště Tvých lotosových nohou, nám není známá.

Význam

Ti, kdo si nejsou vědomi Kṛṣṇy, žijí v nepřetržitém nebezpečí, které popisuje tento verš. Všechny uvedené nepříjemné podmínky jsou však důsledkem jejich zapomnění na Kṛṣṇu. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je zde proto, aby pomohlo všem těmto zmateným a nešťastným duším. Jedná se tedy o nejdůležitější pomoc celé lidské společnosti. Členové tohoto hnutí jsou největší dobrodinci, neboť následují příklad Pána Caitanyi Mahāprabhua, nejlepšího přítele všech živých bytostí.

Verš

rudra uvāca
tava varada varāṅghrāv āśiṣehākhilārthe
hy api munibhir asaktair ādareṇārhaṇīye
yadi racita-dhiyaṁ māvidya-loko ’paviddhaṁ
japati na gaṇaye tat tvat-parānugraheṇa

Synonyma

rudraḥ uvāca — Pán Śiva pravil; tava — Tvoje; vara-da — ó nejvyšší dobrodinče; vara-aṅghrau — vzácné lotosové nohy; āśiṣā — touhou; iha — v hmotném světě; akhila-arthe — k naplnění; hi api — jistě; munibhiḥ — mudrci; asaktaiḥ — osvobozenými; ādareṇa — pečlivě; arhaṇīye — hodné úcty; yadi — když; racita-dhiyam — upřenou myslí; — mne; avidya-lokaḥ — nevědomí lidé; apaviddham — nečistá činnost; japati — vyslovují; na gaṇaye — neocení; tat — to; tvat-para-anugraheṇa — s takovým soucitem, jako máš Ty.

Překlad

Pán Śiva pravil: Drahý Pane, má mysl i vědomí jsou neustále soustředěné na Tvé lotosové nohy, které jsou zdrojem veškerých požehnání a naplněním všech tužeb. Uctívají je všichni velcí osvobození mudrci, neboť jsou vskutku hodné uctívání. Má mysl je upřená na Tvé lotosové nohy a již mě nezneklidňují urážky těch, kdo tvrdí, že mé činnosti jsou nečisté. Jejich obvinění mi nevadí a soucitně jim odpouštím, stejně jako Ty projevuješ Svůj soucit všem živým bytostem.

Význam

Pán Śiva litoval, že se rozzlobil a narušil Dakṣův obětní obřad. Král Dakṣa ho mnoha způsoby urazil, a proto se rozhněval a zmařil celou oběť. Když byl později uspokojen, yajña byla znovu zahájena a on svého chování litoval. V této souvislosti říká, že jeho mysl je upřená na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, a proto ho již nerozrušují ti, kdo kritizují jeho vystupování. Z tohoto Śivova výroku vyplývá, že na hmotné úrovni stále podléháme třem kvalitám hmotné přírody, ale na úrovni vědomí Kṛṣṇy jsme mimo dosah hmotných činností. Proto je důležité, abychom upnuli své vědomí na Kṛṣṇu a nepřetržitě Mu s láskou sloužili. Akce a reakce způsobené třemi kvalitami hmotné přírody se takového oddaného zaručeně nikdy nedotknou. Bhagavad-gītā tuto skutečnost potvrzuje, když říká, že ten, kdo je stálý v transcendentální službě Pánu, překonal všechny hmotné kvality a dosáhl realizace Brahmanu, kdy ho nesužují touhy po hmotných věcech. Śrīmad-Bhāgavatam nám doporučuje být stále ve vědomí Kṛṣṇy a nikdy nezapomenout na náš transcendentální vztah s Pánem. Tím by se měl každý důsledně řídit. Z výroku Pána Śivy vyplývá, že je neustále ve vědomí Kṛṣṇy, a proto je zcela osvobozený od hmotného utrpení. Neochvějné pokračování v cestě vědomí Kṛṣṇy je jediným lékem, který nás může zbavit znečišťujícího vlivu hmotných kvalit.

Verš

bhṛgur uvāca
yan māyayā gahanayāpahṛtātma-bodhā
brahmādayas tanu-bhṛtas tamasi svapantaḥ
nātman-śritaṁ tava vidanty adhunāpi tattvaṁ
so ’yaṁ prasīdatu bhavān praṇatātma-bandhuḥ

Synonyma

bhṛguḥ uvāca — Śrī Bhṛgu řekl; yat — kdo; māyayā — iluzorní energií; gahanayā — nepřekonatelnou; apahṛta — ukradené; ātma-bodhāḥ — poznání o přirozeném postavení; brahma-ādayaḥ — Pán Brahmā a ostatní; tanu-bhṛtaḥ — vtělené živé bytosti; tamasi — v temnotě iluze; svapantaḥ — leží; na — ne; ātman — v živé bytosti; śritam — umístěný v; tava — Tvoje; vidanti — chápou; adhunā — nyní; api — jistě; tattvam — absolutní postavení; saḥ — Ty; ayam — toto; prasīdatu — buď laskavý; bhavān — Vznešený Pane; praṇata-ātma — odevzdaná duše; bandhuḥ — přítel.

Překlad

Śrī Bhṛgu řekl: Drahý Pane, všechny živé bytosti, počínaje Pánem Brahmou, který je z nich nejvyšší, až po obyčejného mravence, podléhají nepřekonatelnému vlivu iluzorní energie, a proto neznají své přirozené postavení. Všichni věří tělesnému pojetí života, a tak jsou zcela zaslepeni temnotou nevědomosti. Nejsou schopni pochopit, že jako Nadduše sídlíš v těle každé živé bytosti, a nemohou porozumět Tvému absolutnímu postavení. Ty jsi však věčný přítel a ochránce všech odevzdaných duší. Buď k nám proto laskavý a odpusť nám, prosím, všechny naše přestupky.

Význam

Bhṛgu Muni si uvědomoval, že všichni přítomní, včetně Brahmy a Pána Śivy, se během Dakṣovy oběti chovali zcela nepřístojně. Zmínkou o Pánu Brahmovi, vládci všech živých bytostí tohoto hmotného světa, chtěl naznačit, že všichni kromě Pána Viṣṇua — i Brahmā a Pán Śiva—žijí v tělesném pojetí a jsou pod vlivem kouzla hmotné energie. To je Bhṛguovo sdělení. Dokud se ztotožňujeme s tělem, je nesmírně těžké pochopit existenci Nadduše nebo Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhṛgu si byl vědom toho, že nepřevyšuje Brahmu, a proto připustil, že i on se dopustil mnoha přestupků. Nevědomé bytosti, podmíněné duše, nemají na vybranou a musí přijmout nejisté podmínky hmotné existence. Jedinou pomocí je odevzdat se Viṣṇuovi a stále se modlit o odpuštění. Ve věci osvobození je třeba záviset jen na bezpříčinné milosti Pána a ani v nejmenším se nespoléhat na svou vlastní sílu. To je dokonalé postavení osoby vědomé si Kṛṣṇy. Pán je přítelem všech, ale zvláště přátelský je k odevzdaným duším. Podmíněné duše se proto musí odevzdat Pánovi, a Pán je ochrání, aby již neupadly do zajetí hmotného znečištění.

Verš

brahmovāca
naitat svarūpaṁ bhavato ’sau padārtha-
bheda-grahaiḥ puruṣo yāvad īkṣet
jñānasya cārthasya guṇasya cāśrayo
māyāmayād vyatirikto matas tvam

Synonyma

brahmā uvāca — Pán Brahmā řekl; na — ne; etat — tuto; svarūpam — věčnou podobu; bhavataḥ — Tvou; asau — jiné; pada-artha — poznání; bheda — odlišné; grahaiḥ — získáváním; puruṣaḥ — osoba; yāvat — dokud; īkṣet — chce vidět; jñānasya — poznání; ca — také; arthasya — cíle; guṇasya — prostředků k získávání poznání; ca — také; āśrayaḥ — podstata; māyā-mayāt — od stvoření hmotné energie; vyatiriktaḥ — odlišný; mataḥ — jsi považovaný; tvam — Ty.

Překlad

Pán Brahmā pravil: Můj drahý Pane, ten, kdo se Tě snaží poznat prostřednictvím různých metod získávání poznání, nikdy nepochopí Tvou věčnou podobu. Jelikož zcela transcenduješ hmotné stvoření, není možné Tě pochopit empirickou snahou, neboť je stejně hmotná jako její cíle a prostředky, kterých používá.

Význam

Transcendentální jméno, vlastnosti, činnosti, příslušenství atd. Nejvyšší Osobnosti Božství nelze pochopit hmotnými smysly. Pokusy empirických filozofů pochopit Absolutní Pravdu prostřednictvím spekulace jsou marné, jelikož jak jejich proces porozumění, tak jejich cíle a užité prostředky jsou hmotné. Pán je aprākṛta — mimo hmotný svět. To uznal i velký impersonalista Śaṅkarācārya: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktād aṇḍam avyakta-sambhavam. Avyakta, původní příčina hmoty, je mimo hmotný projev a je zdrojem hmotného světa. Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je mimo hmotné stvoření, a nelze Ho proto poznat žádnou hmotnou metodou spekulace. Nejvyšší Osobnost Božství musíme pochopit prostřednictvím transcendentální metody vědomí Kṛṣṇy. Bhagavad-gītā (18.55) to potvrzuje: bhaktyā mām abhijānāti — transcendentální podobu Pána lze pochopit jedině oddanou službou. Rozdíl mezi impersonalisty a personalisty spočívá v tom, že impersonalisté, kteří jsou omezeni svými spekulacemi, se nemohou k Nejvyšší Osobnosti Božství ani přiblížit, zatímco oddaní těší Nejvyšší Osobnost Božství transcendentální láskyplnou službou. Sevonmukhe hi — Pán se Svému oddanému zjevuje na základě jeho služebnického postoje. Materialisté Nejvyššího Pána nepochopí, ani když bude stát přímo před nimi. V Bhagavad-gītě proto Pán Kṛṣṇa tyto materialisty zavrhuje jakožto mūḍhy. Mūḍha znamená “darebák”. Gītā praví, že jen darebáci považují Pána Kṛṣṇu za obyčejného smrtelníka. Nemají ponětí o Jeho postavení ani o Jeho transcendentálních energiích. Impersonalisté si neuvědomují transcendentální moc Pána Kṛṣṇy, a proto se Mu vysmívají. Oddaní Jej však díky své službě znají jako Osobnost Božství. Arjuna v desáté kapitole Bhagavad-gīty také potvrzuje, že poznat Pánovu osobnost je nesmírně obtížné.

Verš

indra uvāca
idam apy acyuta viśva-bhāvanaṁ
vapur ānanda-karaṁ mano-dṛśām
sura-vidviṭ-kṣapaṇair udāyudhair
bhuja-daṇḍair upapannam aṣṭabhiḥ

Synonyma

indraḥ uvāca — král Indra řekl; idam — tato; api — jistě; acyuta — ó Neomylný; viśva-bhāvanam — pro dobro vesmíru; vapuḥ — transcendentální podoba; ānanda-karam — příčina potěšení; manaḥ-dṛśām — pro mysl i oko; sura-vidviṭ — závistiví vůči Tvým oddaným; kṣapaṇaiḥ — potrestáním; ud-āyudhaiḥ — pozdviženými zbraněmi; bhuja-daṇḍaiḥ — pažemi; upapannam — vybavenými; aṣṭabhiḥ — osmi.

Překlad

Král Indra řekl: Ó Pane, Tvá transcendentální podoba s osmi rukama, ve kterých svíráš zbraně, se zjevuje pro dobro celého vesmíru a skýtá potěšení mysli a očím. V této podobě jsi neustále připravený trestat démony, kteří závidí Tvým oddaným.

Význam

Ve zjevených písmech obvykle čteme, že Pán Viṣṇu se zjevuje v podobě, která má čtyři paže. Nyní se však v obětní aréně zjevil s osmi pažemi. Král Indra řekl: “Jsme sice zvyklí vídat Tě ve čtyřruké podobě, ale tato Tvá osmiruká podoba je stejně skutečná jako čtyřruká.” Na prohlášení Pána Brahmy, že pouhým smyslovým vnímáním nelze realizovat transcendentální podobu Pána, Indra odpověděl, že i když není možné vnímat transcendentální podobu Pána hmotnými smysly, přesto můžeme Jeho činnostem a transcendentální podobě porozumět. Nevídané rysy, činnosti a krásu Pána může poznat dokonce i obyčejný člověk. Například v době, kdy bylo Pánu Kṛṣṇovi šest nebo sedm let, za Ním přišli obyvatelé Vṛndāvanu s prosbou, aby je zachránil před ohromnými přívaly deště. Śrī Kṛṣṇa tedy zdvihl kopec Govardhan a držel ho nad nimi na malíčku Své levé ruky po sedm dní. Tento jedinečný Pánův čin by měl přesvědčit i materialisty, kteří chtějí spekulovat, jak jen jim jejich hmotné smysly dovolí. I z hlediska experimentů jsou Pánovy činnosti úžasné. Impersonalisty však o Jeho totožnosti nic nepřesvědčí, neboť studují osobnost Pána srovnáváním se svou vlastní osobností. Jelikož normální člověk v tomto hmotném světě nedokáže zdvihnout horu, nevěří, že by Pán něco takového mohl dokázat. Výroky Śrīmad-Bhāgavatamu považují za jinotaje a snaží se je vykládat svým vlastním způsobem. Velcí ācāryové a učenci, jako je Vyāsadeva a Nārada, však potvrzují, že Pán Śrī Kṛṣṇa skutečně zdvihl kopec Govardhan před očima všech obyvatel Vṛndāvanu. Veškeré činnosti, zábavy a neobvyklé rysy Pána je třeba přijímat takové, jaké jsou, a tímto způsobem můžeme dokonce i ve svém současném postavení Pánu porozumět. Král Indra v tomto případě potvrdil, že osmiruká podoba Pána Viṣṇua je stejně dobrá jako čtyřruká. Není důvod o tom pochybovat.

Verš

patnya ūcuḥ
yajño ’yaṁ tava yajanāya kena sṛṣṭo
vidhvastaḥ paśupatinādya dakṣa-kopāt
taṁ nas tvaṁ śava-śayanābha-śānta-medhaṁ
yajñātman nalina-rucā dṛśā punīhi

Synonyma

patnyaḥ ūcuḥ — manželky vykonavatelů oběti řekly; yajñaḥ — oběť; ayam — tato; tava — Tebe; yajanāya — uctívání; kena — Brahmou; sṛṣṭaḥ — uspořádaná; vidhvastaḥ — zničená; paśupatinā — Pánem Śivou; adya — dnes; dakṣa-kopāt — ze zlosti na Dakṣu; tam — to; naḥ — naše; tvam — Ty; śava-śayana — mrtvá těla; ābha — jako; śānta-medham — nehybná těla obětních zvířat; yajña-ātman — ó vládce oběti; nalina — lotos; rucā — krásný; dṛśā — pohledem Tvých očí; punīhi — posvěť.

Překlad

Manželky kněží, kteří vykonávali obřady, řekly: Drahý Pane, tato oběť byla připravena pod vedením Pána Brahmy. Pán Śiva se však bohužel rozhněval na Dakṣu, zpustošil celé obětiště a obětní zvířata zde leží mrtvá. Z věcí potřebných k yajñi tedy nezbylo vůbec nic. Pohledem Tvých lotosových očí se tato obětní aréna může stát znovu posvátnou.

Význam

Zvířata se obětovala proto, aby dostala nový život — to byl důvod jejich přítomnosti v aréně. Obětováním a oživením zvířete se ověřovala účinnost síly manter. Když Pán Śiva zmařil Dakṣovu yajñu, byla některá ze zvířat bohužel usmrcena. (Jedno z nich muselo obětovat svou hlavu, aby ji dostal Dakṣa.) Všude ležela jejich mrtvá těla, původní obětiště se změnilo na pohřebiště a skutečný význam yajñi se vytratil.

Manželky kněží se proto obrátily na Pána Viṣṇua, nejvyšší cíl obětních obřadů, aby Svou bezpříčinnou milostí pohlédl na obětiště, a umožnil tak pokračování yajñi. Význam těchto veršů je, že zvířata se nemají bezdůvodně zabíjet. Jejich obětování mělo ověřit účinnost manter — pokud byla mantra správně vyslovena, vrátil se obětovanému zvířeti nejen život, ale i mládí. Zvířata se nemají zabíjet, jako to učinil Pán Śiva, aby nahradil Dakṣovu hlavu hlavou kozy. Bývalo příjemné vidět obětování a následné omlazení zvířat, ale v tomto případě byla celá příznivá atmosféra ztracena. Ženy kněží prosily Pána Viṣṇua, aby Svým pohledem zvířata vzkřísil a vrátil celé yajñi její příznivý charakter.

Verš

ṛṣaya ūcuḥ
ananvitaṁ te bhagavan viceṣṭitaṁ
yad ātmanā carasi hi karma nājyase
vibhūtaye yata upasedur īśvarīṁ
na manyate svayam anuvartatīṁ bhavān

Synonyma

ṛṣayaḥ — mudrci; ūcuḥ — modlili se; ananvitam — úžasné; te — Tvoje; bhagavan — ó vlastníku veškerého bohatství; viceṣṭitam — činnosti; yat — které; ātmanā — Svými energiemi; carasi — vykonáváš; hi — jistě; karma — k těmto činnostem; na ajyase — nejsi poután; vibhūtaye — pro její milost; yataḥ — od koho; upaseduḥ — uctívaná; īśvarīm — Lakṣmī, bohyně štěstí; na manyate — nelpíš; svayam — Ty Sám; anuvartatīm — na Své poslušné služebnici (Lakṣmī); bhavān — Ty, Vznešený.

Překlad

Mudrci se modlili: Drahý Pane, Tvé činnosti jsou nekonečně úžasné. Přestože všechno tvoříš Svými různými energiemi, tyto činnosti Tě vůbec nepoutají. Nelpíš ani na bohyni štěstí, kterou i velcí polobozi, jako je Brahmā, uctívají a modlí se o její přízeň.

Význam

V Bhagavad-gītě je řečeno, že Pán Své úžasné činnosti nevykonává proto, že by z nich chtěl něco vytěžit, ani proto, že by je musel vykonávat. Občas jedná, aby dal lidstvu správný příklad, a tyto činnosti jsou úžasné. Pán není k ničemu připoutaný. Na māṁ karmāṇi limpanti—ačkoliv jedná úžasně, na ničem nelpí (Bg. 4.14). Je soběstačný. Je zde dán také příklad, že Lakṣmī, bohyně štěstí, Mu neustále slouží, ale On na ní přesto nelpí. I velcí polobozi, jako je Brahmā, uctívají bohyni štěstí, aby získali její přízeň. Pána však uctívají stovky a tisíce bohyní štěstí, a On přesto nelpí ani na jediné z nich. Velcí mudrci zvláště upozorňují na tuto jedinečnost Pánova vznešeného transcendentálního postavení. Pán není jako obyčejná živá bytost, která je připoutaná k výsledkům svých zbožných činností.

Verš

siddhā ūcuḥ
ayaṁ tvat-kathā-mṛṣṭa-pīyūṣa-nadyāṁ
mano-vāraṇaḥ kleśa-dāvāgni-dagdhaḥ
tṛṣārto ’vagāḍho na sasmāra dāvaṁ
na niṣkrāmati brahma-sampannavan naḥ

Synonyma

siddhāḥ — Siddhové; ūcuḥ — modlili se; ayam — toto; tvat-kathā — Tvoje zábavy; mṛṣṭa — čisté; pīyūṣa — nektaru; nadyām — v řece; manaḥ — mysli; vāraṇaḥ — slon; kleśa — utrpení; dāva-agni — od lesního požáru; dagdhaḥ — planoucí; tṛṣā — žízeň; ārtaḥ — soužený; avagāḍhaḥ — pohroužený; na sasmāra — nevzpomíná si; dāvam — lesní požár či strasti; na niṣkrāmati — neopouští; brahma — Absolutní; sampanna-vat — jako splynutí; naḥ — naše.

Překlad

Siddhové se modlili: Stejně jako slon zapomene na útrapy lesního požáru, když vstoupí do řeky, tak i naše mysli se noří do nektarové řeky Tvých transcendentálních zábav, ó Pane, a jejich touhou je nikdy neopustit tuto transcendentální blaženost, která není o nic menší než požitek ze splynutí s Absolutním.

Význam

Siddhové pocházejí z planety zvané Siddhaloka a jsou obdařeni všemi osmi hmotnými dokonalostmi. Dokonale vládnou osmi druhům jógové dokonalosti, ale z jejich výroku vyplývá, že jsou čistými oddanými a neustále se potápějí do nektarové řeky naslouchání o zábavách Pána (kṛṣṇa-kathā). Prahlāda Mahārāja podobně vysvětluje, že ten, kdo je neustále ponořený do oceánu nektaru popisování Pánových zábav, je osvobozený a nemá žádný strach z hmotné existence. Siddhové prohlašují, že mysl obyčejné osoby je plná různých obav, a dávají příklad slona trpícího v lesním požáru, který zapomene na své utrpení, když se ponoří do chladivé řeky. Stejné je to s těmi, kdo trpí v lesním požáru hmotné existence. Jakmile se ponoří do nektarové řeky vyprávění o zábavách Pána, uleví se jim a zcela zapomenou na veškeré utrpení hmotného světa. Siddhové nemají zájem o plodonosné činnosti, jako je vykonávání obětí a získávání jejich dobrých výsledků. Pouze se noří do transcendentálních rozhovorů o zábavách Pána. To je plně uspokojuje, aniž by se starali o nějaké zbožné či bezbožné činnosti. Ten, kdo má vždy vědomí Kṛṣṇy, nemusí vykonávat žádné oběti a další činnosti, ať už zbožné či bezbožné. Vědomí Kṛṣṇy je samo o sobě dokonalé, jelikož zahrnuje veškeré metody oslavované védskými písmy.

Verš

yajamāny uvāca
svāgataṁ te prasīdeśa tubhyaṁ namaḥ
śrīnivāsa śriyā kāntayā trāhi naḥ
tvām ṛte ’dhīśa nāṅgair makhaḥ śobhate
śīrṣa-hīnaḥ ka-bandho yathā puruṣaḥ

Synonyma

yajamānī — manželka Dakṣi; uvāca — modlila se; su-āgatam — příznivé zjevení; te — Tvoje; prasīda — buď spokojen; īśa — můj milý Pane; tubhyam — Tobě; namaḥ — s úctou se klaním; śrīnivāsa — ó sídlo bohyně štěstí; śriyā — s Lakṣmī; kāntayā — Svou chotí; trāhi — ochraňuj; naḥ — nás; tvām — Tebe; ṛte — bez; adhīśa — ó nejvyšší vládce; na — ne; aṅgaiḥ — s tělesnými údy; makhaḥ — obětní aréna; śobhate — je hezká; śīrṣa-hīnaḥ — bez hlavy; ka-bandhaḥ — pouze s tělem; yathā — jako; puruṣaḥ — osoba.

Překlad

Dakṣova žena se modlila: Můj milý Pane, je naším štěstím, že ses zjevil v této obětní aréně. S úctou se Ti klaním a přeji si, abys byl spokojen. Obětní aréna, kterou nepoctíš Svou přítomností, je stejně nehezká jako tělo bez hlavy.

Význam

Jedno ze jmen Pána Viṣṇua je Yajñeśvara. Bhagavad-gītā říká, že všechny činnosti je třeba vykonávat jako viṣṇu-yajñu, pro potěšení Pána Viṣṇua. Všechny činnosti, jimiž netěšíme Pána, nás poutají k hmotnému světu. Totéž zde říká manželka Dakṣi: “Bez Tvé přítomnosti je veškerá sláva obětního obřadu marná, stejně jako tělo bez hlavy je k ničemu, bez ohledu na to, jak je ozdobené.” Pohlédneme-li na společnost jako na tělo, zjistíme, že ačkoliv je moderní materialistická společnost velice hrdá na svůj pokrok, podobá se nepotřebnému tělu bez hlavy. Bez vědomí Kṛṣṇy, bez pochopení Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, je jakýkoliv pokrok civilizace bezcenný, bez ohledu na to, jak důmyslný je po hmotné stránce. Hari-bhakti-sudhodaya (3.11) uvádí:

bhagavad-bhakti-hīnasya
jātiḥ śāstraṁ japas tapaḥ
aprāṇasyaiva dehasya
maṇḍanaṁ loka-rañjanam

V rodinách nižších tříd bývá zvykem zdobit zesnulá těla příbuzných a přátel a nést je v procesí. Zdobit mrtvé tělo však nemá význam, neboť životní síla ho již opustila. Urozenost, vážené společenské postavení a pokrok materialistické civilizace bez vědomí Kṛṣṇy se proto přirovnávají k ozdobám na mrtvém těle. Dakṣova manželka se jmenovala Prasūti a byla jednou z dcer Svāyambhuvy Manua. Devahūti, její sestra, byla manželkou Kardamy Muniho a jejím synem se stal Kapiladeva, Osobnost Božství. Prasūti byla tedy tetou Pána Viṣṇua. Z její modlitby je patrná náklonnost — jelikož byla Jeho tetou, prosila o zvláštní přízeň. Významné je také to, že Pán je zde oslavován společně s bohyní štěstí. Kdekoliv probíhá náležité uctívání Pána Viṣṇua, tam přirozeně projevuje svoji přízeň také bohyně štěstí. Pán Viṣṇu je transcendentální, amṛta. Všichni polobozi včetně Brahmy a Pána Śivy vznikli až po stvoření vesmíru, ale Pán Viṣṇu existoval již před stvořením. Z toho důvodu je oslovován jako amṛta. Vaiṣṇavové uctívají Pána Viṣṇua společně s Jeho vnitřní energií. Dakṣova manželka Prasūti Pána žádala, aby přítomné kněží změnil z obyčejných ploduchtivých materialistů, kteří provádějí oběti pro hmotný zisk, na vaiṣṇavy.

Verš

lokapālā ūcuḥ
dṛṣṭaḥ kiṁ no dṛgbhir asad-grahais tvaṁ
pratyag-draṣṭā dṛśyate yena viśvam
māyā hy eṣā bhavadīyā hi bhūman
yas tvaṁ ṣaṣṭhaḥ pañcabhir bhāsi bhūtaiḥ

Synonyma

loka-pālāḥ — vládci různých planet; ūcuḥ — pravili; dṛṣṭaḥ — viděný; kim — zdali; naḥ — námi; dṛgbhiḥ — hmotnými smysly; asat-grahaiḥ — které vyjevují vesmírné stvoření; tvam — Ty; pratyak-draṣṭā — vnitřní svědek; dṛśyate — viděný; yena — kým; viśvam — vesmír; māyā — hmotný svět; hi — protože; eṣā — toto; bhavadīyā — Tvoje; hi — jistě; bhūman — ó vlastníku vesmíru; yaḥ — protože; tvam — Ty; ṣaṣṭhaḥ — šestý; pañcabhiḥ — pěti; bhāsi — zdáš se být; bhūtaiḥ — s prvky.

Překlad

Vládci různých planet promluvili takto: Drahý Pane, co se nás týče, důvěřujeme jen přímému smyslovému vnímání. Nyní si však nejsme jisti, zdali jsme Tě skutečně viděli svými hmotnými smysly, jelikož jejich prostřednictvím lze vnímat jen vesmírný projev. Ty jsi ale nad pěti prvky—jsi šestým prvkem. Vidíme Tě tedy, jako bys byl stvořením hmotného světa.

Význam

Vládci různých planet jsou po hmotné stránce bohatí a nesmírně namyšlení. Takové osoby nedokáží pochopit transcendentální, věčnou podobu Pána. Brahma-saṁhitā praví, že pouze ti, jejichž oči jsou potřené balzámem lásky k Bohu, dokáží Nejvyšší Osobnost Božství vnímat všude a ve všem. Rovněž v modlitbách královny Kuntī (Bhāg. 1.8.26) je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství mohou vidět jen ti, kdo jsou akiñcana-gocaram, zbaveni hmotné pýchy. Ostatní podléhají iluzi a nemohou na Absolutní Pravdu ani pomyslet.

Verš

yogeśvarā ūcuḥ
preyān na te ’nyo ’sty amutas tvayi prabho
viśvātmanīkṣen na pṛthag ya ātmanaḥ
athāpi bhaktyeśa tayopadhāvatām
ananya-vṛttyānugṛhāṇa vatsala

Synonyma

yoga-īśvarāḥ — velcí mystici; ūcuḥ — řekli; preyān — velmi drazí; na — ne; te — Tebe; anyaḥ — jiný; asti — je; amutaḥ — od toho; tvayi — v Tobě; prabho — drahý Pane; viśva-ātmani — v Nadduši všech živých bytostí; īkṣet — vidí; na — ne; pṛthak — odlišné; yaḥ — kdo; ātmanaḥ — živé bytosti; atha api — o tolik více; bhaktyā — s oddaností; īśa — ó Pane; tayā — s tím; upadhāvatām — těch, kteří uctívají; ananya-vṛttyā — neomylně; anugṛhāṇa — přízeň; vatsala — ó laskavý Pane.

Překlad

Velcí mystici řekli: Drahý Pane, ti, kdo Tě vidí tak, že se nelišíš od nich samotných, a jsou si vědomi Tvé přítomnosti jako Nadduše všech živých bytostí, jsou Ti velmi drazí. A jsi velice příznivě nakloněný těm, kdo zasvětili své životy oddané službě, přijímají Tě jako Pána a sebe považují za Tvé služebníky. Tvá milost k nim je bezmezná.

Význam

Tento verš naznačuje, že monisté a velcí mystici znají Nejvyšší Osobnost Božství jako jednotu. Nejedná se však o mylnou představu, že živá bytost se ve všech ohledech vyrovná Nejvyšší Osobnosti Božství. Monismus, o kterém je zde řeč, se zakládá na čistém poznání. Bhagavad-gītā (7.17) praví: priyo hi jñānino 'tyartham ahaṁ sa ca mama priyaḥ. Pán říká, že ti, kdo jsou pokročilí v transcendentálním poznání a znají vědu o vědomí Kṛṣṇy, jsou Mu nesmírně milí a On je také velice milý jim. Kdo dokonale poznal vědu o Bohu, ví, že živé bytosti představují vyšší energii Pána. V sedmé kapitole Bhagavad-gīty stojí, že hmota představuje nižší a živé bytosti vyšší energii. Jelikož se energie a energetický zdroj od sebe neliší, má energie stejné vlastnosti jako energetický zdroj. Ten, kdo dokonale zná Nejvyššího Pána, Jeho různé energie a své vlastní postavení, je Pánovi nesmírně milý. A ti, kdo třeba ani nejsou obeznámeni s poznáním Nejvyššího Pána, ale s láskou a vírou na Něho stále myslí a uvědomují si, že Pán je veliký a oni jsou Jeho nedílné části a věční služebníci, ti jsou Pánovi dokonce ještě milejší. Pán je zde oslovený jako vatsala, což znamená “ten, kdo je vždy příznivě nakloněný”. Je známý také pod jménem bhakta-vatsala, neboť je vždy nakloněný Svým oddaným. S oslovením jñāni-vatsala se však nikde ve védské literatuře nesetkáme.

Verš

jagad-udbhava-sthiti-layeṣu daivato
bahu-bhidyamāna-guṇayātma-māyayā
racitātma-bheda-mataye sva-saṁsthayā
vinivartita-bhrama-guṇātmane namaḥ

Synonyma

jagat — hmotný svět; udbhava — stvoření; sthiti — udržování; layeṣu — ve zničení; daivataḥ — osud; bahu — mnozí; bhidyamāna — plný různorodosti; guṇayā — hmotnými kvalitami; ātma-māyayā — Jeho hmotnou energií; racita — vytvořené; ātma — v živých bytostech; bheda-mataye — kdo vytvořil různé sklony; sva-saṁsthayā — Svou vnitřní energií; vinivartita — zastavil; bhrama — vzájemné působení; guṇa — hmotných kvalit; ātmane — Jemu v Jeho osobní podobě; namaḥ — klaníme se.

Překlad

S úctou se klaníme Nejvyššímu, Jenž vytváří rozmanité projevy, které umísťuje pod vliv tří kvalit hmotné přírody, aby umožnil jejich tvoření, udržování a ničení. On Sám vnější energii nepodléhá a Jeho osobní podoba nenese žádné stopy rozmanitých projevů hmotných kvalit. Nikdy Jej neovlivňuje mylné pojetí vlastní totožnosti.

Význam

V tomto verši jsou popsány dva zcela odlišné světy. Na jedné straně je tvořený, udržovaný a ničený hmotný svět a na druhé je Pánova vlastní říše. V Pánově říši, v království Boha, rovněž existují kvality. Zde je naznačeno, že Goloka je Pánova osobní říše. I na Goloce existují kvality, ale nejsou rozděleny na tvoření, udržování a ničení. Ve vnější energii Pána je vzájemné působení tří kvalit hmotné přírody příčinou toho, že se vše tvoří, udržuje a ničí. V duchovním světě, království Boha, však nic takového neexistuje, neboť je tam vše věčné, vědomé a blažené. Někteří filozofové naprosto nechápou zjevení Osobnosti Božství v tomto hmotném světě; mají dojem, že když se Nejvyšší Osobnost Božství zjeví, podléhá stejnému vlivu tří kvalit jako všechny ostatní živé bytosti. To je velký omyl. Zde je jasně řečeno (sva-saṁsthayā), že Pán Svou vnitřní energií transcenduje hmotné kvality. V Bhagavad-gītě Kṛṣṇa také říká, že se zjevuje prostřednictvím Své vnitřní energie. Nejvyšší vládne jak vnější, tak vnitřní energii a nikdy se nedostává pod jejich vládu. Naopak, vše podléhá Jemu. Když se Pán rozhodne projevit Své transcendentální jméno, podobu, vlastnosti, zábavy a příslušenství, činí tak pomocí Své vnitřní energie. Různorodost je ve vnější energii ztělesněna mnoha polobohy, počínaje Brahmou a Pánem Śivou. Lidé jsou k nim přitahováni podle toho, jak jsou ovlivněni hmotnými kvalitami. Kdo však dokáže hmotné kvality transcendovat, neochvějně uctívá Nejvyšší Osobnost. Bhagavad-gītā to vysvětluje tak, že kdo je zaměstnán ve službě Pánu, transcenduje různorodost vzájemného působení tří hmotných kvalit. Závěr je, že podmíněné duše jsou ovlivňovány akcemi a reakcemi hmotných kvalit, které vytvářejí různorodost energií. V duchovním světě je však uctíván pouze Nejvyšší Pán a nikdo jiný.

Verš

brahmovāca
namas te śrita-sattvāya
dharmādīnāṁ ca sūtaye
nirguṇāya ca yat-kāṣṭhāṁ
nāhaṁ vedāpare ’pi ca

Synonyma

brahma — zosobněné Vedy; uvāca — řekly; namaḥ — uctivé poklony; te — Tobě; śrita-sattvāya — útočiště kvality dobra; dharma-ādīnām — všeho náboženství a askeze; ca — a; sūtaye — zdroj; nirguṇāya — transcendentální hmotným kvalitám; ca — a; yat — Jehož (Nejvyššího Pána); kāṣṭhām — postavení; na — ne; aham — já; veda — znám; apare — jiní; api — jistě; ca — a.

Překlad

Zosobněné Vedy řekly: S úctou se Ti klaníme, ó Pane, který jsi útočištěm kvality dobra, a tudíž zdrojem všeho náboženství a askeze. Jsi transcendentální všem hmotným kvalitám a nikdo nezná ani Tebe, ani Tvé skutečné postavení.

Význam

Hmotný svět je založen na třech hmotných kvalitách. Pán Viṣṇu dohlíží na kvalitu dobra, která je zdrojem náboženství, poznání, askeze, odříkání či bohatství. Míru, prosperity, poznání a náboženství proto živé bytosti dosahují tehdy, když jsou pod vládou kvality dobra. Jakmile se dostanou pod vliv nižších kvalit hmotné přírody, vášně a nevědomosti, jejich nejistý podmíněný život se stane nesnesitelným. Pán Viṣṇu ve Svém původním postavení je však věčně nirguṇa — zcela transcenduje hmotné kvality. Guṇa znamená “kvalita” a nir znamená “bez”. Tím ovšem není řečeno, že Pán je bez kvalit. Jeho kvality jsou transcendentální a jejich prostřednictvím se zjevuje v tomto hmotném světě a projevuje Své zábavy. Studentům Ved, jakož i významným polobohům v čele s Brahmou a Śivou, jsou tyto pozitivní, transcendentální kvality neznámé. Jen oddaní je mohou poznat takové, jaké jsou. Bhagavad-gītā jasně říká, že ten, kdo se věnuje oddané službě, je schopen pochopit transcendentální postavení Nejvyššího Pána. Kdo je na úrovni kvality dobra, dokáže částečně proniknout do transcendentálního pochopení, ale Bhagavad-gītā radí, že je třeba překonat i kvalitu dobra. Védské principy jsou založeny na třech kvalitách přírody. Je nutné, abychom tyto tři hmotné kvality překonali, a pak můžeme dosáhnout čistého a jednoduchého duchovního života.

Verš

agnir uvāca
yat-tejasāhaṁ susamiddha-tejā
havyaṁ vahe svadhvara ājya-siktam
taṁ yajñiyaṁ pañca-vidhaṁ ca pañcabhiḥ
sviṣṭaṁ yajurbhiḥ praṇato ’smi yajñam

Synonyma

agniḥ — bůh ohně; uvāca — řekl; yat-tejasā — Jehož září; aham — já; su-samiddha-tejāḥ — zářivý jako planoucí oheň; havyam — obětiny; vahe — přijímám; su-adhvare — v oběti; ājya-siktam — smíšené s přečištěným máslem; tam — to; yajñiyam — ochránce oběti; pañca-vidham — pět; ca — a; pañcabhiḥ — pěti; su-iṣṭam — uctívaný; yajurbhiḥ — védskými hymny; praṇataḥ — s úctou se klaním; asmi — já; yajñam — Yajñovi (Viṣṇuovi).

Překlad

Bůh ohně pravil: Drahý Pane, s úctou se Ti klaním, protože Tvou milostí zářím jako planoucí oheň a přijímám v obřadech obětiny smíšené s přečištěným máslem. Podle Yajur Vedy zastupuje pět druhů obětin Tvé různé energie. Jsi uctíván pěti druhy védských hymnů a oběť jako taková je ztělesněním Tebe Samotného, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Význam

Bhagavad-gītā jasně říká, že yajña se má vykonávat pro Pána Viṣṇua. Mezi tisíci slavnými, transcendentálními jmény Pána Viṣṇua je také jméno Yajña. Vše je třeba dělat pro potěšení Yajñi, Viṣṇua, neboť jiné činnosti nás přivedou jen do otroctví. Yajñu je nutné vykonat přesně podle védských hymnů. Upaniṣady například ustanovují, že k vykonání yajñi je třeba oheň a obětní oltář, je nutné, aby byl úplněk, aby se yajña konala během čtyřměsíčního období zvaného cāturmāsya a aby bylo k dispozici obětní zvíře a nápoj soma. Dále je nutné předzpěvovat zvláštní hymny, které se skládají ze čtyř písmen a jsou uvedené ve Vedách. Jeden pokyn zní: āśrāvayeti catur-akṣaraṁ astu śrauṣaḍ iti catur-akṣaraṁ yajeti dvābhyāṁ ye yajām ahaḥ. Předzpěvování manter, které pocházejí z textů śruti a smṛti, je výhradně určené k uspokojení Pána Viṣṇua. Konat yajñi a následovat pravidla určená pro čtyři společenské třídy a čtyři duchovní stavy je doporučené pro osvobození hmotně podmíněného člověka, připoutaného k smyslovému požitku. Viṣṇu Purāṇa praví, že obětování ve prospěch Viṣṇua postupně vede k osvobození. Cílem života by tedy měla být spokojenost Pána Viṣṇua. To je yajña. Každý, kdo má vědomí Kṛṣṇy, zasvětil svůj život tomu, aby uspokojil Kṛṣṇu, původ všech podob Viṣṇua, a každodenním uctíváním a obětováním prasādam se stává tím nejlepším vykonavatelem yajñi. Śrīmad-Bhāgavatam jasně uvádí, že v současném věku Kali lze úspěšně vykonávat jen jedinou yajñu: yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyaiḥ — nejlepší obětí je zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Tato yajña se obětuje před podobou Pána Caitanyi, podobně jako jiné yajñi se obětují před podobou Pána Viṣṇua. Tyto pokyny nalezneme v jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Vykonávání saṅkīrtana-yajñi navíc potvrzuje, že Pán Caitanya Mahāprabhu je Samotný Viṣṇu. Stejně jako se v dávných dobách při Dakṣově yajñi zjevil Pán Viṣṇu, v současném věku se zjevil Pán Caitanya, aby přijal naši saṅkīrtana-yajñu.

Verš

devā ūcuḥ
purā kalpāpāye sva-kṛtam udarī-kṛtya vikṛtaṁ
tvam evādyas tasmin salila uragendrādhiśayane
pumān śeṣe siddhair hṛdi vimṛśitādhyātma-padaviḥ
sa evādyākṣṇor yaḥ pathi carasi bhṛtyān avasi naḥ

Synonyma

devāḥ — polobozi; ūcuḥ — pravili; purā — v minulosti; kalpa-apāye — při zničení na konci kalpy; sva-kṛtam — vzniklé samo o sobě; udarī-kṛtya — pohlcené ve Tvém břiše; vikṛtam — důsledek; tvam — Ty; eva — jistě; ādyaḥ — původní; tasmin — v této; salile — vodě; uraga-indra — na Śeṣovi; adhiśayane — na lůžku; pumān — osobnost; śeṣe — odpočívá; siddhaiḥ — osvobozenými dušemi (Sanakou a ostatními); hṛdi — v srdci; vimṛśita — meditace o; adhyātma-padaviḥ — cesta filozofické spekulace; saḥ — On; eva — jistě; adya — nyní; akṣṇoḥ — oběma očima; yaḥ — kdo; pathi — na cestě; carasi — pohybuješ se; bhṛtyān — služebníky; avasi — ochraňuj; naḥ — nás.

Překlad

Polobozi pravili: Drahý Pane, když v minulosti nastalo zničení, zachoval jsi veškeré energie hmotného projevu. Všichni obyvatelé vyšších planetárních systémů, zastoupení osvobozenými dušemi, jako je Sanaka, o Tobě tehdy meditovali prostřednictvím filozofické spekulace. Jsi proto původní osoba, odpočívající na lůžku v podobě hada Śeṣi ve vodách zkázy. My všichni jsme Tvoji služebníci a dnes Tě vidíme na vlastní oči. Prosíme Tě, ochraňuj nás.

Význam

Zničení, o kterém je v tomto verši řeč, je částečné zničení, k němuž dochází na nižších planetách vesmíru, když Pán Brahmā uléhá ke spánku. Vyšší planetární systémy, od Maharloky, Janaloky a Tapoloky výše, nejsou během tohoto zničení zaplavené. Z této sloky vyplývá, že Pán je stvořitel — energie tvoření se projevují z Jeho těla a po zničení je Pán uchová ve Svém břiše.

Skutečnost, že se v této sloce polobozi prohlašují za Pánovy služebníky (bhṛtyān) a prosí Ho, aby je chránil, svědčí o tom, že nejsou nezávislí, ale závisejí na ochraně Pána Viṣṇua. Bhagavad-gītā proto odsuzuje uctívání polobohů jako zbytečné a jasně prohlašuje, že polobohy vzývají pouze lidé, kteří se pomátli na rozumu. Touží-li někdo po splnění hmotných přání, nemusí vzývat polobohy, ale může se obrátit přímo na Pána Viṣṇua. Ti, kdo uctívají polobohy, nejsou příliš inteligentní. Polobozi zde navíc říkají: “Jsme Tvoji věční služebníci.” Služebníci neboli oddaní Pána se příliš nezajímají o plodonosné činnosti, vykonávání předepsaných yajñí či mentální spekulaci. S láskou a důvěrou všemi svými činnostmi upřímně slouží Nejvyšší Osobnosti Božství a Pán je Osobně opatruje. Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě říká: “Odevzdej se Mi a Já tě ochráním před všemi hříšnými reakcemi.” Hmotný svět je tak uspořádán, že se všichni musíme dopouštět hříchů, ať už vědomě či nevědomě. Dokud svůj život nezasvětíme Pánu Viṣṇuovi, budeme nuceni za všechny tyto hříchy trpět. Kdo se však Pánu odevzdá a zasvětí svůj život Jeho službě, dostává od Něho přímou ochranu. Nemusí se již bát utrpení za své hříchy a ztratí také jakoukoliv vědomou či nevědomou touhu hřešit.

Verš

gandharvā ūcuḥ
aṁśāṁśās te deva marīcy-ādaya ete
brahmendrādyā deva-gaṇā rudra-purogāḥ
krīḍā-bhāṇḍaṁ viśvam idaṁ yasya vibhūman
tasmai nityaṁ nātha namas te karavāma

Synonyma

gandharvāḥ — Gandharvové; ūcuḥ — řekli; aṁśa-aṁśāḥ — nedílné části Tvého těla; te — Tvého; deva — drahý Pane; marīci-ādayaḥ — Marīci a velcí mudrci; ete — tito; brahma-indra-ādyāḥ — v čele s Brahmou a Indrou; deva-gaṇāḥ — polobozi; rudra-purogāḥ — s Pánem Śivou jako vůdcem; krīḍā-bhāṇḍam — hračka; viśvam — celé stvoření; idam — toto; yasya — Jehož; vibhūman — Nejvyšší Všemohoucí; tasmai — Jemu; nityam — vždy; nātha — ó Pane; namaḥ — uctivé poklony; te — Tobě; karavāma — vzdáváme.

Překlad

Gandharvové řekli: Drahý Pane, všichni polobozi, jako je Pán Śiva, Pán Brahmā, Indra a Marīci, a všichni velcí mudrci jsou jen nedílnými částmi Tvého těla. Jsi Nejvyšší Všemohoucí, pro Něhož je celé stvoření pouhou hračkou. Vždy Tě přijímáme jako Nejvyšší Osobnost Božství a se vší úctou se Ti klaníme.

Význam

V Brahma-saṁhitě je řečeno, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Existují mnozí bohové, od Brahmy, Pána Śivy, Indry a Candry až po vládce na nižších planetárních systémech, jako jsou prezidenti, ministři, předsedové a králové. Vlastně každý si o sobě může myslet, že je Bůh. Všichni v hmotném světě tíhnou k tomuto pyšnému a falešnému postoji. Viṣṇu je ve skutečnosti Nejvyšším Pánem, ale i Jeho ještě někdo převyšuje. Viṣṇu je totiž úplná část části Kṛṣṇy. To zde vyjadřuje slovo aṁśāṁśāḥ, označující nedílnou část nedílné části. V Caitanya-caritāmṛtě jsou podobné verše, které uvádějí, že nedílné části Nejvyššího Pána se dále expandují do dalších nedílných částí. Śrīmad-Bhāgavatam učí o existenci mnoha podob Pána Viṣṇua a také mnoha podob živých bytostí. Podobám Viṣṇua se říká svāṁśa, částečné projevy, a živé bytosti se nazývají vibhinnāṁśa. Brahmā, Indra a ostatní polobozi dosáhli svých vysokých postavení prostřednictvím zbožných činností a askeze, ale Viṣṇu, Kṛṣṇa, je vládcem všech. V Caitanya-caritāmṛtě je řečeno: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya — pouze Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství; všichni ostatní — dokonce i expanze viṣṇu-tattva a přirozeně všechny živé bytosti—jsou Jeho služebníci. Baladeva je první expanze Kṛṣṇy a také On slouží Pánu, o obyčejných živých bytostech ani nemluvě. Všichni byli původně stvořeni proto, aby sloužili Kṛṣṇovi. Gandharvové zde potvrzují, že i když se polobozi mohou považovat za svrchované vládce, skutečnost je jiná — svrchovaným vládcem je Kṛṣṇa. Śrīmad-Bhāgavatam praví: kṛṣṇas tu bhagavān svayam — “Kṛṣṇa je jediný Nejvyšší Pán.” Uctíváním Kṛṣṇy tedy současně uctíváme i všechny Jeho nedílné části, stejně jako zaléváním kořene stromu dáváme vodu jeho větvím, listům a květům.

Verš

vidyādharā ūcuḥ
tvan-māyayārtham abhipadya kalevare ’smin
kṛtvā mamāham iti durmatir utpathaiḥ svaiḥ
kṣipto ’py asad-viṣaya-lālasa ātma-mohaṁ
yuṣmat-kathāmṛta-niṣevaka udvyudasyet

Synonyma

vidyādharāḥ — Vidyādharové; ūcuḥ — řekli; tvat-māyayā — Tvou vnější energií; artham — lidské tělo; abhipadya — poté, co obdržela; kalevare — v těle; asmin — tomto; kṛtvā — mylně ztotožňující; mama — moje; aham — já; iti — takto; durmatiḥ — neznalá osoba; utpathaiḥ — špatnými cestami; svaiḥ — svým vlastnictvím; kṣiptaḥ — pomatená; api — i; asat — dočasné; viṣaya-lālasaḥ — štěstí v předmětech smyslového vnímání; ātma-moham — klamná představa těla jako sebe samého; yuṣmat — o Tobě; kathā — náměty; amṛta — nektar; niṣevakaḥ — vychutnává; ut — z dálky; vyudasyet — může být vysvobozen.

Překlad

Vidyādharové řekli: Drahý Pane, lidská životní podoba je určená k dosažení nejvyšší dokonalosti. Živá bytost se však pod vlivem māyi, Tvé vnější energie, mylně ztotožňuje s tělem a hmotnou energií a snaží se nalézt štěstí v hmotném požitku. Je svedena na scestí a neustále usiluje o dočasné, iluzorní štěstí. Tvé transcendentální skutky jsou ale tak mocné, že každý, kdo o nich naslouchá a kdo je opěvuje, může být z iluze vysvobozen.

Význam

Lidská životní podoba se nazývá arthada, neboť toto tělo umožňuje vtělené duši dosáhnout nejvyšší dokonalosti. Prahlāda Mahārāja řekl, že navzdory své dočasnosti může být tělo jedinečným prostředkem pro dosažení nejvyššího úspěchu. V postupné evoluci od nižších forem života k vyšším je lidská podoba velkým darem. Māyā je ale tak silná, že i když jsme dostali tento cenný dar lidského těla, přejeme si spíše dočasné hmotné štěstí a zapomínáme na skutečný cíl života. Přitahují nás věci, které nemají trvání, počínaje samotným dočasným tělem. Jedinou možností, jak se vysvobodit z tohoto hrozného stavu, je věnovat se transcendentálnímu zpívání a poslouchání svatého jména Nejvyššího Pána: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Slova yuṣmat-kathāmṛta-niṣevakaḥ znamenají “ti, kdo vychutnávají nektar námětů o Tobě, Pane”. Existují dvě knihy vyprávění, které se zvláště týkají Kṛṣṇových slov a činností. Bhagavad-gītā zaznamenává pokyny Pána Kṛṣṇy a Śrīmad-Bhāgavatam obsahuje výhradně náměty o Kṛṣṇovi a Jeho oddaných. Nalezneme v nich skutečný nektar Kṛṣṇových slov. Ti, kdo šíří poselství těchto dvou védských textů, dokáží velmi rychle ukončit iluzorní stav podmíněné existence, kterou nám vnucuje māyā. Podstatou iluzorního stavu je, že podmíněná duše nepátrá po své duchovní totožnosti. Místo toho soustřeďuje veškerou pozornost na vnější tělo, které existuje pouhý okamžik a bude zničeno, jakmile nastane jeho čas. Živá bytost se pak bude muset přestěhovat do dalšího těla a žít v úplně jiném prostředí. Vlivem māyi se i v něm bude cítit spokojená. Toto kouzlo māyi se nazývá āvaraṇātmikā śakti, protože je tak silné, že živá bytost je spokojená i v sebeodpornějších podmínkách. Dokáže být šťastná dokonce i tehdy, když se narodí jako červ, který žije ve vnitřnostech mezi výkaly a močí. Takový je zahalující vliv māyi. Lidské tělo nám dává možnost pochopit svou situaci a je veliké neštěstí promarnit tuto příležitost. Způsobem, jak se vysvobodit z iluze māyi, je věnovat pozornost námětům o Kṛṣṇovi. Pán Caitanya učil, že není nutné měnit své současné postavení — stačí naslouchat o Kṛṣṇovi ze správných, autoritativních zdrojů. Pán Caitanya každému doporučoval šířit Kṛṣṇovo poselství. Říkal: “Staňte se všichni duchovními učiteli. Povězte každému, koho potkáte, o Kṛṣṇovi a Kṛṣṇových pokynech.” Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy má tento cíl. Nechceme po nikom, aby nejprve opustil své postavení, a potom přišel mezi nás. Místo toho vyzýváme každého, aby šel s námi a zpíval Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, protože víme, že když bude člověk zpívat a poslouchat náměty o Kṛṣṇovi, pocítí změnu — uvidí nové světlo a jeho život bude úspěšný.

Verš

brāhmaṇā ūcuḥ
tvaṁ kratus tvaṁ havis tvaṁ hutāśaḥ svayaṁ
tvaṁ hi mantraḥ samid-darbha-pātrāṇi ca
tvaṁ sadasyartvijo dampatī devatā
agnihotraṁ svadhā soma ājyaṁ paśuḥ

Synonyma

brāhmaṇāḥbrāhmaṇové; ūcuḥ — pravili; tvam — Ty; kratuḥ — oběť; tvam — Ty; haviḥ — obětování přečištěného másla; tvam — Ty; huta-āśaḥ — oheň; svayam — zosobněný; tvam — Ty; hi — pro; mantraḥ — védské hymny; samit-darbha-pātrāṇi — palivo, tráva kuśa a obětní nádoby; ca — a; tvam — Ty; sadasya — členové shromáždění; ṛtvijaḥ — kněží; dampatī — hlavní vykonavatel oběti se svou ženou; devatā — polobozi; agni-hotram — posvátný obřad ohně; svadhā — obětování předkům; somaḥ — rostlina soma; ājyam — přečištěné máslo; paśuḥ — obětní zvíře.

Překlad

Brāhmaṇové řekli: Drahý Pane, jsi zosobněnou obětí. Jsi obětováním přečištěného másla a jsi ohněm, jsi obětním zpěvem védských hymnů, palivem, plameny, trávou kuśa a obětními nádobami. Jsi kněžími, kteří vykonávají yajñu, jsi polobohy v čele s Indrou a jsi obětním zvířetem. Vše, co je obětováno, jsi Ty nebo Tvá energie.

Význam

Zde nacházíme částečné vysvětlení všudypřítomnosti Pána Viṣṇua. Viṣṇu Purāṇa dává příklad, že stejně jako oheň kolem sebe z jednoho místa šíří světlo a teplo do všech stran, tak i vše, s čím se setkáváme v hmotném či duchovním světě, je pouze projev různých energií vycházejících z Nejvyšší Osobnosti Božství. Brāhmaṇové říkají, že Pán Viṣṇu je všechno — oheň, obětování, přečištěné máslo, obětní nástroje, obětiště a tráva kuśa. Pán je vším. Tento verš také potvrzuje, že vykonávání saṅkīrtana-yajñi v tomto věku má stejnou duchovní hodnotu jako jiné yajñi v jiných věcích. Zpíváme-li Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, nemusíme obstarávat příslušenství pro předepsané obětní obřady, doporučené ve Vedách. Při zpívání svatých jmen, Hare a Kṛṣṇa, je Hare Kṛṣṇova energie a Kṛṣṇa je viṣṇu-tattva. Dohromady jsou vším. V současné době na člověka tvrdě doléhá vliv Kali-yugy a obstarat vše potřebné pro vykonávání obřadů přesně podle pokynů Ved již není možné. Pokud však člověk zpívá Hare Kṛṣṇa, rozumí se, že provádí veškeré druhy yajñi, protože kolem nás neexistuje nic než Hare (energie Kṛṣṇy) a Kṛṣṇa. Mezi Kṛṣṇou a Jeho energiemi není rozdíl. Vše je projevem Jeho energií a z toho plyne, že vše je Kṛṣṇa. Musíme se pouze na vše dívat ve vědomí Kṛṣṇy, a pak budeme na úrovni osvobození. To, že Kṛṣṇa je vším, by nás však nemělo vést k mylnému závěru, že Kṛṣṇa postrádá osobní totožnost. Svou nepředstavitelnou energií dokáže být současně nade vším a ve všem. To potvrzuje devátá kapitola Bhagavad-gīty. Kṛṣṇa se rozprostírá jako všechno v celém stvoření, a přesto On Sám není tím vším. Podle filozofického výkladu doporučovaného Pánem Caitanyou je Kṛṣṇa současně totožný a odlišný.

Verš

tvaṁ purā gāṁ rasāyā mahā-sūkaro
daṁṣṭrayā padminīṁ vāraṇendro yathā
stūyamāno nadal līlayā yogibhir
vyujjahartha trayī-gātra yajña-kratuḥ

Synonyma

tvam — Ty; purā — v minulosti; gām — Zemi; rasāyāḥ — z vody; mahā-sūkaraḥ — inkarnace obrovského kance; daṁṣṭrayā — na Svých klech; padminīm — lotos; vāraṇa-indraḥ — slon; yathā — jako; stūyamānaḥ — uctěný modlitbami; nadan — vydávající zvuk; līlayā — velice snadno; yogibhiḥ — velkými mudrci, jako je Sanaka a další; vyujjahartha — vyzdvihl; trayī-gātra — ó zosobněná védská moudrosti; yajña-kratuḥ — v podobě oběti.

Překlad

Drahý Pane, ó zosobněná védská moudrosti! V minulém věku, v dávných dobách, jsi v inkarnaci velkého kance vyzdvihl Zemi z vody se stejnou lehkostí, s jakou slon utrhne v jezeře lotosový květ. Transcendentální zvuk, který jsi v podobě obrovského kance vydával, byl přijatý jako obřadní hymnus. Velcí mudrci, jako je Sanaka, o něm meditovali a oslavovali Tě modlitbami.

Význam

Významné je slovo trayī-gātra, které znamená, že Vedy jsou transcendentální podoba Pána. Každý, kdo se věnuje uctívání Božstev, podoby Pána v chrámu, studuje Vedy čtyřiadvacet hodin denně. Zdobením Božstev Rādhy a Kṛṣṇy v chrámu člověk podrobně studuje védské pokyny. I začátečník v procesu uctívání Božstev je v přímém spojení ze závěry védského poznání. Potvrzuje to Bhagavad-gītā (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ — účelem Ved je pochopit Jeho, Kṛṣṇu. Kdo Kṛṣṇovi přímo slouží a uctívá Ho, pochopil všechny pravdy Ved.

Verš

sa prasīda tvam asmākam ākāṅkṣatāṁ
darśanaṁ te paribhraṣṭa-sat-karmaṇām
kīrtyamāne nṛbhir nāmni yajñeśa te
yajña-vighnāḥ kṣayaṁ yānti tasmai namaḥ

Synonyma

saḥ — stejná osoba; prasīda — buď spokojen; tvam — Ty; asmākam — s námi; ākāṅkṣatām — kteří očekávali; darśanam — audienci; te — Tvou; paribhraṣṭa — neúspěšné; sat-karmaṇām — jejichž vykonávání oběti; kīrtyamāne — zpívané; nṛbhiḥ — osobami; nāmni — Tvé svaté jméno; yajña-īśa — ó Pane oběti; te — Tvoje; yajña-vighnāḥ — překážky; kṣayam — zničení; yānti — dosáhnou; tasmai — Tobě; namaḥ — uctivé poklony.

Překlad

Drahý Pane! Očekávali jsme Tě, neboť jsme nedokázali vykonat yajñi podle pravidel védských obřadů. Modlíme se k Tobě, abys byl s námi spokojen. Pouhým zpěvem Tvého svatého jména lze překonat všechny překážky. Vzdáváme Ti v Tvé přítomnosti uctivé poklony.

Význam

Bráhmanští kněží pevně doufali, že nyní, v přítomnosti Pána Viṣṇua, se jim podaří oběť zdárně vykonat. Důležitý je jejich výrok: “Pouhým zpěvem Tvého svatého jména lze překonat všechny překážky, ale nyní jsi tu Osobně.” Žáci a stoupenci Pána Śivy narušili Dakṣovu yajñu a brāhmaṇové jim to také nepřímo vytkli. Jelikož však brāhmaṇy vždy chrání Pán Viṣṇu, nemohli Śivovi následovníci jejich obětní činnosti zastavit. Známé rčení praví, že chce-li Kṛṣṇa někoho ochránit, nikdo mu nemůže ublížit, a chce-li naopak Kṛṣṇa někoho zabít, nikdo ho nezachrání. Názorný je příklad Rāvaṇy. Rāvaṇa byl velký oddaný Pána Śivy, ale když se Pán Rāmacandra rozhodl, že ho zabije, Pán Śiva ho nedokázal ochránit. Chce-li někdo ubližovat oddaným Kṛṣṇy, Kṛṣṇa je za každých okolností ochrání, i kdyby musel čelit polobohům, jako je Pán Śiva nebo Pán Brahmā. Když se ale Kṛṣṇa rozhodne nějakou osobu zabít, jako v případě Rāvaṇy a Hiraṇyakaśipua, nepomůže jí ani ten největší polobůh.

Verš

maitreya uvāca
iti dakṣaḥ kavir yajñaṁ
bhadra rudrābhimarśitam
kīrtyamāne hṛṣīkeśe
sanninye yajña-bhāvane

Synonyma

maitreyaḥ — Maitreya; uvāca — řekl; iti — takto; dakṣaḥ — Dakṣa; kaviḥ — s očištěným vědomím; yajñam — oběť; bhadra — ó Viduro; rudra-abhimarśitam — zničená Vīrabhadrou; kīrtya-māne — oslavovaný; hṛṣīkeśe — Hṛṣīkeśa (Pán Viṣṇu); sanninye — připravil nové zahájení; yajña-bhāvane — ochránce oběti.

Překlad

Śrī Maitreya pravil: Když všichni přítomní oslavili Pána Viṣṇua, připravil Dakṣa, jehož vědomí bylo nyní čisté, nové zahájení yajñi, kterou stoupenci Pána Śivy předtím zničili.

Verš

bhagavān svena bhāgena
sarvātmā sarva-bhāga-bhuk
dakṣaṁ babhāṣa ābhāṣya
prīyamāṇa ivānagha

Synonyma

bhagavān — Pán Viṣṇu; svena — se Svým; bhāgena — podílem; sarva-ātmā — Nadduše všech živých bytostí; sarva-bhāga-bhuk — poživatel výsledků všech obětí; dakṣam — Dakṣu; babhāṣe — oslovil; ābhāṣya — obrátil se na; prīyamāṇaḥ — spokojený; iva — jako; anagha — ó bezhříšný Viduro.

Překlad

Maitreya pokračoval: Můj drahý Viduro, jenž jsi bez hříchu, Pán Viṣṇu je ve skutečnosti poživatelem výsledků všech obětí. Jelikož je však Nadduší všech živých bytostí, byl uspokojen přijetím pouze svého podílu obětiny. Poté se přívětivě obrátil na Dakṣu.

Význam

Bhagavad-gītā (5.29) praví: bhoktāraṁ yajña-tapasām — Pán Viṣṇu, Kṛṣṇa, je nejvyšším poživatelem výsledků obětí a askeze; konečným cílem všeho, co činíme, je Viṣṇu. Kdo to neví, žije v iluzi. Viṣṇu je Nejvyšší Osobnost Božství, a přirozeně tedy nemá v ničem nouzi. Nic nepotřebuje, je naprosto spokojený a dokonale soběstačný. Přesto však přijímá obětování yajñi ze Svého přátelství ke všem živým bytostem. Když obdržel Svou část obětiny, zdál se být velice spokojen. O tom rovněž hovoří Bhagavad-gītā (9.26): patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ yo me bhaktyā prayacchati — obětuje-li oddaný s láskou a oddaností byť i jen malý lístek, květinku či trochu vody, Pán jeho dary s potěšením přijímá. Kṛṣṇa je sice soběstačný a od nikoho nic nepotřebuje, ale přesto přijímá takové dary, protože jakožto Nadduše je velice přátelský ke všem živým bytostem. Navíc se zde uvádí, že si nedělá nároky na podíl ostatních. Určitý podíl na oběti je vyhrazen polobohům, Pánu Śivovi, Pánu Brahmovi a další podíl Pánu Viṣṇuovi. Pán Viṣṇu je se svým podílem zcela spokojen a nesnaží se získat podíl ostatních. Nepřímo naznačil, že Dakṣův pokus odepřít Pánu Śivovi jeho podíl Jej nepotěšil. Maitreya oslovil Viduru jako osobu bez hříchu, protože Vidura byl ryzí vaiṣṇava a nikdy nespáchal přestupek proti žádnému polobohu. Přestože vaiṣṇava přijímá Viṣṇua jako Nejvyššího, nemá sklony urážet polobohy. Naopak — vzdává jim náležitou úctu. Pán Śiva je pro něho například tím největším vaiṣṇavou. Pro vaiṣṇavu nepřipadá v úvahu urážet polobohy a polobozi jsou vaiṣṇavům rovněž příznivě nakloněni, jelikož vaiṣṇavové jsou bezchybní oddaní Pána Viṣṇua.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
ahaṁ brahmā ca śarvaś ca
jagataḥ kāraṇaṁ param
ātmeśvara upadraṣṭā
svayan-dṛg aviśeṣaṇaḥ

Synonyma

śrī-bhagavān — Pán Viṣṇu; uvāca — řekl; aham — Já; brahmā — Brahmā; ca — a; śarvaḥ — Pán Śiva; ca — a; jagataḥ — hmotného projevu; kāraṇam — příčina; param — nejvyšší; ātma-īśvaraḥ — Nadduše; upadraṣṭā — svědek; svayam-dṛk — soběstačný; aviśeṣaṇaḥ — bez rozdílu.

Překlad

Pán Viṣṇu pravil: Brahmā, Pán Śiva a Já jsme nejvyšší příčinou hmotného projevu. Já jsem Nadduší, soběstačným svědkem. Z neosobního hlediska však mezi Brahmou, Pánem Śivou a Mnou neexistuje rozdíl.

Význam

Pán Brahmā se narodil z transcendentálního těla Pána Viṣṇua a Pán Śiva se narodil z těla Brahmy. Pán Viṣṇu je tedy nejvyšší příčinou. Vedy také praví, že na začátku byl jen Viṣṇu, Nārāyaṇa; neexistoval ani Brahmā, ani Śiva. I Śaṅkarācārya to potvrdil: nārāyaṇaḥ paraḥ. Nārāyaṇa neboli Pán Viṣṇu je původní osobnost, zatímco Brahmā a Śiva jsou projeveni až po stvoření. Pán Viṣṇu je také ātmeśvara, Nadduše všech. Veškeré činnosti probíhají pod Jeho vnitřním vedením. Úvodní sloka Śrīmad-Bhāgavatamu například praví, že Pán Brahmā jako první obdržel poznání zevnitř, přímo od Viṣṇua (tene brahma hṛdā).

V Bhagavad-gītě (10.2) Pán Kṛṣṇa uvádí (ahaṁ ādir hi devānām), že Pán Viṣṇu, Kṛṣṇa, je původem všech polobohů, včetně Pána Brahmy a Pána Śivy. Na jiném místě také říká (Bg.10.8): ahaṁ sarvasya prabhavaḥ — “Vše pochází ze Mne.” To zahrnuje i všechny polobohy. Vedānta-sūtra podobně prohlašuje: janmādy asya yataḥ a v Upaniṣadách nalezneme výrok: yato vā imāni bhūtāni jāyante. Vše vychází z Pána Viṣṇua, vše je Jím udržováno a nakonec je vše Jeho energií zničeno. Energie, které z Viṣṇua vycházejí, svými akcemi a reakcemi způsobují jak stvoření, tak i zničení celého vesmíru. Pán je tedy zároveň příčinou i důsledkem. Vše, co vidíme, je vzájemné působení Jeho energií, a jelikož Pán je původem všech energií, je současně příčinou i důsledkem. Vše je současně odlišné a totožné. Je řečeno, že vše je Brahman — sarvaṁ khalv idaṁ brahma. Z nejvyššího pohledu neexistuje nic než Brahman, a Pán Brahmā ani Pán Śiva se tedy od Něho neliší.

Verš

ātma-māyāṁ samāviśya
so ’haṁ guṇamayīṁ dvija
sṛjan rakṣan haran viśvaṁ
dadhre saṁjñāṁ kriyocitām

Synonyma

ātma-māyām — Moje energie; samāviśya — vešel; saḥ — Sám; aham — já; guṇa-mayīm — složená z kvalit hmotné přírody; dvi-ja — ó dvojzrozený Dakṣo; sṛjan — tvořím; rakṣan — udržuji; haran — ničím; viśvam — vesmírný projev; dadhre — způsobuji zrození; saṁjñām — pojmenovaný; kriyā-ucitām — podle činností.

Překlad

Pán pokračoval: Můj milý Dvijo Dakṣo, jsem původní Osobnost Božství, ale za účelem stvoření, udržování a zničení tohoto vesmírného projevu jednám prostřednictvím Své hmotné energie. Podle různých druhů Mých činností existují různá jména Mých představitelů.

Význam

Bhagavad-gītā (7.5) říká: jīva-bhūtāṁ mahā-bāho. Celý svět je energie pramenící ze svrchovaného zdroje, Osobnosti Božství, Pána, který — jak Bhagavad-gītā dále uvádí — jedná prostřednictvím vyšší a nižší energie. Vyšší energii tvoří živé bytosti, nedílné části Nejvyššího Pána. Protože se jedná o Jeho části, neliší se od Něho — energie emanující z Pána se od Pána neliší. V hmotném světě se však tyto části, živé bytosti, nacházejí v různých kvalitách hmotné přírody a v různých podobách. Celkem existuje 8 400 000 životních druhů. Stejná živá bytost jedná pod vlivem různých kvalit hmotné přírody. Bytosti mají různá těla, ale původně, na počátku stvoření, existoval jen Pán Viṣṇu. Brahmā je projeven kvůli tomu, aby jeho prostřednictvím mohlo dojít ke stvoření, a Pán Śiva je zde za účelem zničení. Co se týče duchovního vstupu do hmotného světa, všichni tvorové jsou nedílnými částmi Nejvyššího Pána, ale jsou pokryti různými hmotnými kvalitami a mají různá jména. Pán Brahmā a Pán Śiva jsou guṇa-avatārové — kvalitativní inkarnace Viṣṇua. Samotný Viṣṇu se stará o kvalitu dobra a z tohoto hlediska je rovněž kvalitativní inkarnací jako Pán Śiva a Pán Brahmā. Na různé projevy se vztahují různá jména, ale původ je jen jeden.

Verš

tasmin brahmaṇy advitīye
kevale paramātmani
brahma-rudrau ca bhūtāni
bhedenājño ’nupaśyati

Synonyma

tasmin — On; brahmaṇi — Nejvyšší Brahman; advitīye — jediný, bez druhého; kevale — jeden; parama-ātmani — Nadduše; brahma-rudrau — Brahmā i Śiva; ca — a; bhūtāni — živé bytosti; bhedena — odděleni; ajñaḥ — nedokonale obeznámený; anupaśyati — myslí si.

Překlad

Pán pokračoval: Ten, kdo nemá skutečné poznání, pokládá Brahmu a Śivu za nezávislé nebo dokonce považuje za nezávislé všechny živé bytosti.

Význam

Živé bytosti včetně Brahmy nejsou nezávisle oddělené, ale počítají se mezi okrajovou energii Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán je Nadduše všech bytostí, včetně Pána Brahmy a Pána Śivy, a každého řídí v činnostech kvalit hmotné přírody. Nikdo nemůže jednat bez svolení Pána, a proto se — nepřímo — od Nejvyšší Osoby nikdo neliší; rozhodně ne Brahmā a Rudra, inkarnace hmotných kvalit vášně a nevědomosti.

Verš

yathā pumān na svāṅgeṣu
śiraḥ-pāṇy-ādiṣu kvacit
pārakya-buddhiṁ kurute
evaṁ bhūteṣu mat-paraḥ

Synonyma

yathā — jako; pumān — osoba; na — ne; sva-aṅgeṣu — svého vlastního těla; śiraḥ-pāṇi-ādiṣu — mezi hlavou, rukama a dalšími částmi těla; kvacit — někdy; pārakya-buddhim — rozlišování; kurute — dělat; evam — takto; bhūteṣu — mezi živými bytostmi; mat-paraḥ — Můj oddaný.

Překlad

Kdo jen trochu uvažuje, nepokládá hlavu a další části těla za oddělené. Stejně tak Můj oddaný nedělá rozdíl mezi Viṣṇuem, Jenž je všeprostupující Osobností Božství, a čímkoliv nebo kýmkoliv jiným.

Význam

Když jedna část těla onemocní, stará se o ni celé tělo. Podobně jednotný pohled oddaného se projevuje v jeho soucitu ke všem podmíněným duším. Bhagavad-gītā (5.18) uvádí: paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ — učený člověk vidí stejně podmíněný život každého. Oddaný je soucitný ke každé podmíněné duši bez rozdílu, a z toho důvodu se mu říká apārakya-buddhi. Ví, že každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, a proto všem káže o vědomí Kṛṣṇy, aby mohli být šťastní. Je-li určitá část těla nemocná, celé tělo na ni soustředí svoji pozornost. Podobně se oddaný stará o každého, kdo zapomněl na Kṛṣṇu a je uvězněný v hmotném vědomí. Stejný pohled oddaného se projevuje v jeho snaze přivést všechny živé bytosti zpátky domů, zpátky k Bohu.

Verš

trayāṇām eka-bhāvānāṁ
yo na paśyati vai bhidām
sarva-bhūtātmanāṁ brahman
sa śāntim adhigacchati

Synonyma

trayāṇām — tří; eka-bhāvānām — s jednou podstatou; yaḥ — kdo; na paśyati — nevidí; vai — jistě; bhidām — oddělenost; sarva-bhūta-ātmanām — Nadduše všech živých bytostí; brahman — ó Dakṣo; saḥ — on; śāntim — mír; adhigacchati — realizuje.

Překlad

Pán pokračoval: Míru dosáhne jen ten, kdo zná Brahman a nepokládá Brahmu, Viṣṇua, Śivu či ostatní živé bytosti za oddělené od Nejvyššího. Jiní ho dosáhnout nemohou.

Význam

V tomto verši jsou velice důležitá dvě slova: trayāṇām označuje “tři” — Pána Brahmu, Pána Śivu a Pána Viṣṇua — a bhidām znamená “odlišní”. Jsou tři, a tím pádem jsou oddělení, ale současně jsou jeden. To je filozofie současné jednoty a odlišnosti, která se nazývá acintya-bhedābheda-tattva. Brahma-saṁhitā dává příklad současné jednoty a odlišnosti mléka a jogurtu — v obou případech se jedná o mléko, ale jogurt je mléko, které je biologicky přeměněné. Aby člověk dosáhl opravdového míru, musí vidět všechny věci a všechny bytosti včetně Pána Brahmy a Pána Śivy tak, že se neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství. Nikdo není nezávislý. Všichni jsme expanzemi Pána — jednotní v různorodosti. Existují různorodé projevy, ale zároveň jsou jednotné ve Viṣṇuovi. Vše je expanzí Viṣṇuovy energie.

Verš

maitreya uvāca
evaṁ bhagavatādiṣṭaḥ
prajāpati-patir harim
arcitvā kratunā svena
devān ubhayato ’yajat

Synonyma

maitreyaḥ — Maitreya; uvāca — pravil; evam — takto; bhagavatā — Nejvyšší Osobností Božství; ādiṣṭaḥ — poučený; prajāpati-patiḥ — čelný představitel všech Prajāpatiů; harim — Hariho; arcitvā — poté, co uctil; kratunā — obětními obřady; svena — svými; devān — polobohy; ubhayataḥ — odděleně; ayajat — uctil.

Překlad

Mudrc Maitreya pravil: Dakṣa, čelný představitel všech Prajāpatiů, jehož Pán Viṣṇu takto názorně poučil, uctil Nejvyšší Osobnost Božství. Když ukončil uctívání Viṣṇua předepsanými obětními obřady, uctil odděleně Pána Brahmu a Pána Śivu.

Význam

Nejprve se musí vše obětovat Pánu Viṣṇuovi a poté se Jeho prasādam nabídne všem polobohům. Tato zásada se dodnes dodržuje v Jagannāthově chrámu v Purī. Okolo hlavního Jagannāthova chrámu je rozmístěna řada dalších chrámů, ve kterých se uctívají různí polobozi, a prasādam neboli to, co bylo nejprve obětováno Jagannāthovi, se poté rozdává polobohům. Prostřednictvím prasādam Pána Viṣṇua se uctívá například božstvo zvané Bhagālin a také ve známém chrámu Bhuvaneśvary, který je zasvěcen Pánu Śivovi, se Viṣṇuovo neboli Jagannāthovo prasādam nabízí božstvu Pána Śivy. Pro vaiṣṇavy je tento postup pravidlem. Vaiṣṇava nikým nepohrdá, ani nepatrným mravencem — ke každému se chová s patřičnou úctou podle jeho individuálního postavení. Středem všech obětí je ovšem vždy Kṛṣṇa, Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. Vysoce realizovaný oddaný vidí vše ve spojení s Kṛṣṇou a nic nevidí jako nezávislé na Kṛṣṇovi. To je jeho jednotný pohled.

Verš

rudraṁ ca svena bhāgena
hy upādhāvat samāhitaḥ
karmaṇodavasānena
somapān itarān api
udavasya sahartvigbhiḥ
sasnāv avabhṛthaṁ tataḥ

Synonyma

rudram — Pána Śivu; ca — a; svena — vlastním; bhāgena — podílem; hi — jelikož; upādhāvat — uctil; samāhitaḥ — se soustředěnou myslí; karmaṇā — vykonáním; udavasānena — ukončením; soma-pān — polobohy; itarān — jiné; api — i; udavasya — po skončení; saha — spolu; ṛtvigbhiḥ — s kněžími; sasnau — vykoupal se; avabhṛtham — koupel zvaná avabhṛtha; tataḥ — poté.

Překlad

Dakṣa se vší vážností uctil Pána Śivu a věnoval mu jeho vyhrazený podíl z výsledku yajñi. Po ukončení obětních činností uspokojil zbývající polobohy a ostatní přítomné. Poté, co s kněžími splnil všechny tyto povinnosti, vykoupal se a cítil se dokonale spokojen.

Význam

Pán Rudra, Śiva, byl náležitě uctěn svým podílem z výsledku yajñi. Yajña je Viṣṇu a veškeré prasādam obětované Viṣṇuovi se potom nabízí všem, včetně Pána Śivy. Śrīdhara Svāmī komentuje slova svena bhāgena stejným způsobem — zbytky z yajñi jsou rozdány všem polobohům a ostatním přítomným.

Verš

tasmā apy anubhāvena
svenaivāvāpta-rādhase
dharma eva matiṁ dattvā
tridaśās te divaṁ yayuḥ

Synonyma

tasmai — jemu (Dakṣovi); api — i; anubhāvena — uctíváním Nejvyššího Pána; svena — vlastním; eva — jistě; avāpta-rādhase — dosáhl dokonalosti; dharme — v náboženství; eva — jistě; matim — inteligenci; dattvā — dali; tridaśāḥ — polobozi; te — ti; divam — na nebeské planety; yayuḥ — odešli.

Překlad

Tak Dakṣa obřadním vykonáním oběti pro spokojenost Nejvyššího Pána Viṣṇua dosáhl cesty náboženství. Navíc mu všichni polobozi před odchodem dali požehnání, aby jeho zbožnost ještě vzrostla.

Význam

Ačkoliv byl Dakṣa v náboženských zásadách značně pokročilý, přesto očekával požehnání polobohů. Velkolepá oběť, provedená Dakṣou, tedy šťastně skončila.

Verš

evaṁ dākṣāyaṇī hitvā
satī pūrva-kalevaram
jajñe himavataḥ kṣetre
menāyām iti śuśruma

Synonyma

evam — takto; dākṣāyaṇī — Dakṣova dcera; hitvā — poté, co se vzdala; satī — Satī; pūrva-kalevaram — svého předešlého těla; jajñe — narodila se; himavataḥ — Himaláje; kṣetre — manželce; menāyām — zvané Menā; iti — takto; śuśruma — slyšel jsem.

Překlad

Maitreya pravil: Slyšel jsem, že poté, co Dākṣāyaṇī (Dakṣova dcera) opustila tělo, které jí dal Dakṣa, narodila se v himalájském království jako dcera Meny. Vyslechl jsem to z autorizovaných zdrojů.

Význam

Menā je známá také jako Menakā a je manželkou krále Himalájí.

Verš

tam eva dayitaṁ bhūya
āvṛṅkte patim ambikā
ananya-bhāvaika-gatiṁ
śaktiḥ supteva pūruṣam

Synonyma

tam — jeho (Pána Śivu); eva — jistě; dayitam — milovaného; bhūyaḥ — znovu; āvṛṅkte — přijala; patim — za svého manžela; ambikā — Ambikā, Satī; ananya-bhāvā — bez připoutanosti k jiným; eka-gatim — jeden cíl; śaktiḥ — energie ženského rodu (okrajová a vnější); suptā — dřímající; iva — jakoby; pūruṣam — osoba mužského rodu (Pán Śiva jako zástupce Nejvyššího Pána).

Překlad

Ambikā (bohyně Durgā), známá jako Dākṣāyaṇī (Satī), znovu přijala Pána Śivu za svého manžela, stejně jako různé energie Nejvyšší Osobnosti Božství jednají během nového stvoření.

Význam

Jedna z védských manter praví: parāsya śaktir vividhaiva śrūyate — Nejvyšší Osobnost Božství vlastní rozmanité energie. Śakti je ženského rodu, zatímco Pán je puruṣa, osoba mužského rodu. Povinností ženy je sloužit svrchovanému puruṣovi. Bhagavad-gītā označuje všechny živé bytosti jako okrajovou energii Nejvyššího Pána, a povinností všech je tedy sloužit této Nejvyšší Osobě. V hmotném světě představuje Durgā jak vnější, tak i okrajovou energii a Pán Śiva zastupuje Nejvyšší Osobu. Spojení Pána Śivy a Ambiky neboli Durgy je věčné. Satī nemohla přijmout za manžela nikoho jiného než Pána Śivu. To, jakým způsobem se Pán Śiva znovu oženil s Durgou jakožto Himavatī, dcerou Himalájí, a jak se jim narodil Kārttikeya, tvoří další dlouhý příběh.

Verš

etad bhagavataḥ śambhoḥ
karma dakṣādhvara-druhaḥ
śrutaṁ bhāgavatāc chiṣyād
uddhavān me bṛhaspateḥ

Synonyma

etat — tento; bhagavataḥ — o vlastníkovi veškerého bohatství; śambhoḥ — o Śambhuovi (Pánu Śivovi); karma — příběh; dakṣa-adhvara-druhaḥ — který zničil Dakṣovu oběť; śrutam — byl vyslechnutý; bhāgavatāt — od velkého oddaného; śiṣyāt — od žáka; uddhavāt — od Uddhavy; me — mnou; bṛhaspateḥ — Bṛhaspatiho.

Překlad

Maitreya řekl: Můj milý Viduro, tento příběh o Dakṣově yajñi, kterou zničil Pán Śiva, jsem slyšel od Uddhavy, velkého oddaného a žáka Bṛhaspatiho.

Verš

idaṁ pavitraṁ param īśa-ceṣṭitaṁ
yaśasyam āyuṣyam aghaugha-marṣaṇam
yo nityadākarṇya naro ’nukīrtayed
dhunoty aghaṁ kaurava bhakti-bhāvataḥ

Synonyma

idam — tato; pavitram — čistá; param — nejvyšší; īśa-ceṣṭitam — zábava Nejvyššího Pána; yaśasyam — sláva; āyuṣyam — dlouhý život; agha-ogha-marṣaṇam — zničení hříchů; yaḥ — kdo; nityadā — neustále; ākarṇya — po vyslechnutí; naraḥ — osoba; anukīrtayet — má vyprávět; dhunoti — očišťuje; agham — hmotné znečištění; kaurava — ó potomku Kurua; bhakti-bhāvataḥ — s vírou a oddaností.

Překlad

Závěrem velký mudrc Maitreya pravil: Ó synu Kurua! Ten, kdo s vírou a oddaností vyslechne a znovu přednese tento příběh o Dakṣově yajñi, kterou řídil Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, se zbaví veškerého znečištění hmotné existence. O tom není pochyb.

Význam

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmé kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dakṣa koná oběť”.