Sloka 62

VERSO 62

Verš

Texto

mamaite manasā yad yad
asāv aham iti bruvan
gṛhṇīyāt tat pumān rāddhaṁ
karma yena punar bhavaḥ

Synonyma

Sinônimos

mama — mysl; ete — to vše; manasā — myslí; yat yat — cokoliv; asau — to; aham — já (jsem); iti — takto; bruvan — přijímá; gṛhṇīyāt — bere s sebou; tat — to; pumān — živá bytost; rāddham — přivedená k dokonalosti; karma — činnost; yena — prostřednictvím které; punaḥ — znovu; bhavaḥ — hmotná existence.

mama — minha; ete — todas essas; manasā — pela mente, yat yat – tudo o que; asau — isso; aham — eu (sou); iti — assim; bruvan — aceitando; gṛhṇīyāt — leva com ela; tat — isso; pumān — a entidade viva; rāddham — aperfeiçoado; karma — trabalho; yena — pelo qual; punaḥ — de novo; bhavaḥ — existência material.

Překlad

Tradução

Živá bytost jedná v tělesném pojetí a myslí si: “Jsem to či ono. To je má povinnost, a proto to udělám.” To vše jsou jen mentální dojmy a všechny tyto činnosti jsou dočasné, nicméně milostí Nejvyšší Osobností Božství dostává živá bytost možnost všechny své mentální výmysly naplnit. Proto získává další tělo.

A entidade viva trabalha sob a influência do conceito corpóreo: “Eu sou isso, eu sou aquilo. Esse é meu dever e, por isso, eu devo cumpri-lo.” Essas impressões são todas mentais, e essas atividades são todas temporárias; entretanto, pela graça da Suprema Personalidade de Deus, a entidade viva tem a oportunidade de realizar todas as suas invenções mentais. É assim que ela obtém outro corpo.

Význam

Comentário

Dokud je člověk pohroužen v tělesném pojetí, jedná na tělesné úrovni. To není tak těžké pochopit. Vidíme, že každý národ na světě se snaží překonat všechny ostatní národy a každý člověk se snaží předčít svého bližního. Všechny tyto činnosti probíhají ve jménu rozvoje civilizace. Každý má mnoho plánů, jak zajistit svému tělu pohodlí, a ty si i po zničení hrubého těla přenáší dál v jemném těle. Není pravda, že po zničení hrubého těla je s živou bytostí konec. Mnoho velkých filozofů a učitelů v tomto světě má dojem, že po zničení těla vše končí, ale tak tomu není. Nārada Muni v tomto verši říká, že po smrti si každý bere své plány s sebou (gṛhṇīyāt), a aby je mohl vykonat, dostává další tělo. Tomu se říká punar bhavaḥ. Po zániku hrubého těla se plánů ujme mysl a živá bytost dostává milostí Pána příležitost uskutečnit je v příštím životě. To je zákon karmy. Dokud je mysl pohroužená v zákonech karmy, živá bytost musí přijmout v dalším životě určité tělo.

SIGNIFICADO—Enquanto alguém estiver absorto no conceito corpóreo, ele realiza suas atividades nesta plataforma. Não é muito difícil entender isso. No mundo, observamos que cada nação se esforça para superar todas as demais nações e que cada homem se esforça para superar seus companheiros. Todas essas atividades acontecem sob o rótulo de “avanço da civilização”. Muitos são os planos para dar conforto ao corpo, e esses planos acompanham o corpo sutil após a destruição do corpo grosseiro. Não é verdade que a entidade viva se acabe após a destruição do corpo grosseiro. Embora muitos grandes filósofos e mestres deste mundo tenham a impressão de que, após se acabar o corpo, tudo se acaba, isso não é verdade. Nārada Muni diz neste verso que, à hora da morte, cada um leva seus planos consigo (gṛhṇīyāt), e, para executar esses planos, obtém outro corpo. Isso se chama punar bhavaḥ. Quando o corpo grosseiro perece, os planos da entidade viva são levados pela mente, e, pela graça do Senhor, a entidade viva tem a oportunidade de dar forma a esses planos na vida seguinte. Isso é algo conhecido como “lei do karma”. Enquanto a mente estiver absorta nas leis do karma, será preciso aceitar determinada espécie de corpo na próxima vida.

Karma je souhrn plodonosných činností vykonávaných za účelem vytvoření příjemné či nepříjemné situace pro toto tělo. Na vlastní oči jsme viděli, jak jeden umírající člověk žádal svého lékaře, aby mu dal ještě čtyři roky života na dokončení jeho plánů. To znamená, že když umíral, myslel na své plány. Po zániku hrubého těla si nepochybně nesl své plány s sebou v jemném těle, složeném z mysli, inteligence a ega. Dostal proto další příležitost milostí Nadduše, Nejvyššího Pána, který je neustále v srdci.

Karma é o conjunto de atividades fruitivas executadas de modo a fazer tudo confortável ou desconfortável para este corpo. De fato, tivemos a oportunidade de presenciar um homem prestes a morrer pedindo a seu médico que lhe desse a oportunidade de viver por mais quatro anos a fim de que pudesse realizar seus planos. Isso quer dizer que, enquanto morria, ele estava pensando em seus planos. Depois de destruído o seu corpo, ele, sem dúvida, levou seus planos consigo por meio do corpo sutil, composto de mente, inteligência e ego. Assim, ele obteria outra oportunidade pela graça do Senhor Supremo, a Superalma, que está sempre no seu coração.

sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca

V příštím zrození dostává živá bytost paměť od Nadduše a začíná uskutečňovat své plány, které si vytvořila v minulém životě. Bhagavad-gītā to vysvětluje ještě v dalším verši:

No próximo nascimento, a Superalma recorda a pessoa acerca dos planos iniciados na vida anterior, os quais ela se põe a executar. A Bhagavad-gītā também explica isso em outro verso:

īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā

īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe ’rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā

“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené jakoby na stroji vytvořeném z hmotné energie.” (Bg. 18.61) Živá bytost sedí na vozidle, které jí dala hmotná příroda, a podle toho, co jí připomíná Nadduše v srdci, namáhavě cestuje po celém vesmíru, aby uskutečnila své plány. Myslí si: “Jsem brāhmaṇa,” “Jsem kṣatriya,” “Jsem Američan,” “Jsem Ind,” a podobně. Všechna tato označení mají stejný základ. Nemá význam chtít se stát brāhmaṇou namísto Američanem nebo Američanem namísto černochem. To vše jsou pouze tělesná pojetí v rámci kvalit hmotné přírody.

“O Senhor Supremo está situado nos corações de todos, ó Arjuna, e está dirigindo as andanças de todas as entidades vivas, que estão sentadas num tipo de máquina feita de energia material.” (Bhagavad-gītā 18.61) Situada no veículo recebido da natureza material e obtendo a recordação da Superalma em seu coração, a entidade viva luta por todo o universo para cumprir seus planos, pensando: “Eu sou um brāhmaṇa”, “eu sou um kṣatriya”, “sou americano”, “sou indiano” e assim por diante. Essas designações têm todas a mesma essência. Não há motivo para alguém preferir ser um brāhmaṇa em vez de ser um americano, ou preferir ser um americano em vez de ser um negro. Acima de tudo, essas concepções são todas corpóreas, sob a influência dos modos da natureza material.