Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ

Zjevení Pána Viṣṇua vobětní aréně Mahārāje Pṛthua

Sloka 1:
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, byl velice spokojený s vykonáním devadesáti devíti obětí koně. Objevil se na scéně v doprovodu krále Indry a začal hovořit.
Sloka 2:
Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil: Můj milý králi Pṛthu, král nebes Indra, který narušil tvé vykonávání sta obětí, nyní přichází se Mnou, abys mu odpustil. Proto mu, prosím, promiň.
Sloka 3:
Ó králi, ten, kdo má rozvinutou inteligenci a přeje si konat druhým dobro, je považován za nejlepší z lidských bytostí. Pokročilý člověk nikdy neuvažuje zle o druhých. Lidé s vyspělou inteligencí si jsou vždy vědomi toho, že toto hmotné tělo se liší od duše.
Sloka 4:
Je-li taková osobnost, jako jsi ty — tak pokročilá díky vykonávání pokynů předchozích ācāryů — unesena vlivem Mé hmotné energie, pak lze všechen tvůj pokrok považovat za pouhou ztrátu času.
Sloka 5:
Ti, kdo mají plné poznání o tělesném pojetí života a vědí, že toto tělo se skládá z nevědomosti, tužeb a činností, které jsou výsledkem iluze, nepodléhají tělesné připoutanosti.
Sloka 6:
Jak by učený člověk, který nemá žádný sklon k tělesnému pojetí života, mohl být tímto pojetím ve vztahu k domu, dětem, majetku a dalším tělesným produktům ovlivněn?
Sloka 7:
Individuální duše je jediná, čistá, nehmotná a zářící. Je útočištěm všech dobrých vlastností a prostupuje vším. Nemá hmotný obal a je svědkem všech činností. Naprosto se liší od jiných živých bytostí a je transcendentální všem vtěleným duším.
Sloka 8:
Toho, kdo má toto plné poznání Paramātmy a ātmy, nikdy neovlivňují kvality hmotné přírody, přestože se v ní nachází. Je tomu tak proto, že je neustále zaměstnaný v Mé transcendentální láskyplné službě.
Sloka 9:
Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, pokračoval: Můj milý králi Pṛthu, když Mi člověk, který plní své předepsané povinnosti, s láskou a bez touhy po hmotném zisku slouží, postupně dosáhne velkého vnitřního uspokojení.
Sloka 10:
Když je srdce zbavené všeho hmotného znečištění, mysl se stane průzračně jasnou a vědomí se rozšíří. Oddaný pak může vidět vše stejným pohledem. V tomto životním stádiu vnímá mír a dosahuje téhož postavení, jako mám Já — sac-cid-ānanda-vigraha.
Sloka 11:
Každý, kdo ví, že toto hmotné tělo, skládající se z pěti hrubých prvků, smyslových orgánů, činných smyslů a mysli, je pod dozorem stálé duše, má nárok na osvobození z hmotného otroctví.
Sloka 12:
Pán Viṣṇu řekl králi Pṛthuovi: Můj milý králi, neustálé změny tohoto hmotného světa jsou výsledkem vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody. Pět prvků, smysly, polobozi, kteří vládnou smyslům, jakož i mysl, kterou v činnost uvádí duše — to vše dohromady tvoří tělo. Jelikož se duše od této kombinace hrubohmotných a jemnohmotných prvků zcela liší, Mého oddaného, jehož se Mnou pojí intenzívní přátelství a láska a jenž má dokonalé poznání, hmotné štěstí a neštěstí nikdy nevzrušuje.
Sloka 13:
Můj milý hrdinný králi, zůstávej prosím vždy vyrovnaný a chovej se ke všem lidem stejně — ať jsou výše než ty, ve středním postavení nebo níže. Nenech se znepokojit dočasným neštěstím či štěstím a plně ovládej svou mysl a smysly. V tomto transcendentálním postavení se snaž plnit své povinnosti krále bez ohledu na to, do jaké životní situace se Mým řízením dostaneš, neboť tvou jedinou zdejší povinností je chránit občany svého království.
Sloka 14:
Chránit všechny občany státu je předepsanou povinností krále. Jestliže ji plní, bude v příštím životě sdílet jednu šestinu výsledků jejich zbožných činností. Pokud však král nebo výkonná hlava státu od občanů pouze vybírá daně, ale neposkytuje jim jakožto lidským bytostem náležitou ochranu, jeho poddaní mu odeberou výsledky jeho zbožných činností a na oplátku za to, že je nechrání, bude potrestán za jejich bezbožné jednání.
Sloka 15:
Pán Viṣṇu pokračoval: Můj drahý králi Pṛthu, budeš-li i nadále chránit občany podle pokynů učených bráhmanských autorit, které je přijímají v učednické posloupnosti nasloucháním žáka mistrovi, a budeš-li dodržovat jimi stanovené náboženské zásady, aniž bys byl připoután k představám vytvořeným mentální spekulací, pak bude každý z tvých občanů šťastný a bude tě milovat. Velice brzy budeš také moci vidět takové osvobozené osobnosti, jako jsou čtyři Kumārové (Sanaka, Sanātana, Sanandana a Sanat-kumāra).
Sloka 16:
Můj milý králi, tvé vznešené vlastnosti a vynikající chování Mě uchvacují, a proto jsem ti velice příznivě nakloněn. Můžeš Mě tedy požádat o jakékoliv požehnání. Ten, kdo nemá vznešené vlastnosti a chování, nemůže získat Mou přízeň pouhým vykonáváním obětí, přísnou askezí či mystickou yogou. Zůstávám však vždy vyrovnaný v srdci toho, kdo je také za všech okolností vyrovnaný.
Sloka 17:
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, takto Mahārāja Pṛthu, dobyvatel celého světa, přijal pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství na svou hlavu.
Sloka 18:
Král Indra, stojící opodál, se začal za své činnosti stydět a padl před králem Pṛthuem na zem, aby se dotkl jeho lotosových nohou. Pṛthu Mahārāja ho však okamžitě ve velké extázi objal a vzdal se veškeré nenávisti vůči němu, způsobené tím, že Indra ukradl koně určeného pro oběť.
Sloka 19:
Král Pṛthu bohatě uctíval lotosové nohy Nejvyššího Pána, který k němu byl tak milostivý. Uctíváním lotosových nohou Osobnosti Božství postupně zvyšoval svou extázi v oddané službě.
Sloka 20:
Pán se již chystal odejít, ale jelikož Ho tolik přitahovalo chování krále Pṛthua, zůstal. Zadrželo Ho, když Svýma lotosovýma očima sledoval Pṛthuovo jednání, neboť je věčným příznivcem Svých oddaných.
Sloka 21:
Původní král, Mahārāja Pṛthu, s očima plnýma slz a chvějícím se, zalknutým hlasem, nejenže Pána jasně neviděl, ani ani Ho nedokázal nijak oslovit. Objal Ho ve svém srdci a zůstal stát se sepjatýma rukama.
Sloka 22:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se Svýma lotosovýma nohama téměř dotýkal země a Svou ruku měl položenou na zvednutém rameni Garuḍy, nepřítele hadů. Mahārāja Pṛthu si utíral slzy z očí a snažil se na Pána dívat, ale vypadalo to, že pohledem na Něho nebyl plně uspokojen. Přednesl Mu tedy následující modlitby.
Sloka 23:
Můj drahý Pane, jsi nejlepší z polobohů, kteří mohou dávat požehnání. Proč by Tě tedy měl kterýkoliv učený člověk žádat o požehnání určená pro živé bytosti zmatené kvalitami hmotné přírody? Taková požehnání získávají automaticky i ti, kdo trpí v pekelných podmínkách. Můj drahý Pane, nepochybně můžeš udělit splynutí s Tebou Samotným, ale já po takovém požehnání netoužím.
Sloka 24:
Můj drahý Pane, nepřeji si získat požehnání v podobě splynutí s Tebou, které neobsahuje nektarový nápoj Tvých lotosových nohou. Chci mít alespoň milión uší, abych mohl naslouchat o slávě Tvých lotosových nohou z úst Tvých čistých oddaných.
Sloka 25:
Můj drahý Pane, jsi opěvován vybranými verši, které pronášejí velké osobnosti. Takové oslavování Tvých lotosových nohou se podobá částečkám šafránu. Když transcendentální vibrace z úst velkých oddaných přináší vůni šafránového prachu z Tvých lotosových nohou, zapomnětlivá živá bytost si postupně vzpomíná na svůj věčný vztah s Tebou. Oddaní tak krok za krokem docházejí ke správnému závěru o hodnotě života. Můj drahý Pane, nepotřebuji proto žádné jiné požehnání než možnost naslouchat slovům z úst Tvého čistého oddaného.
Sloka 26:
Můj drahý Pane, Jenž jsi honosně oslavován! Když někdo ve společnosti čistých oddaných uslyší byť jen jednou o slávě Tvých činností, pak — není-li pouhým zvířetem — se nemůže společnosti oddaných vzdát, neboť žádný inteligentní člověk by nebyl tak lehkovážný, aby ji opustil. Dokonalost naslouchání o Tvé slávě a jejího opěvování uznala i bohyně štěstí, která si přála naslouchat o Tvých neomezených činnostech a transcendentální proslulosti.
Sloka 27:
Nyní si přeji zaměstnat se službou lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství a sloužit stejně jako bohyně štěstí, která drží v ruce lotosový květ, protože Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je útočištěm všech transcendentálních vlastností. Mám strach, abychom se s bohyní štěstí nehádali, když budeme oba pozorně vykonávat stejnou službu.
Sloka 28:
Můj drahý Pane vesmíru, bohyně štěstí Lakṣmī je matkou světa, ale přesto se obávám, že by se na mě mohla hněvat, neboť zasahuji do její služby a dělám právě to, k čemu je tolik připoutaná. Zároveň však doufám, že i kdyby nastalo nějaké nedorozumění, Ty se mě zastaneš, neboť jsi velmi nakloněn ubohým a vždy zveličuješ i nepatrnou službu, kterou Ti prokazují. Myslím, že i kdyby se rozhněvala, neznamenalo by to pro Tebe žádnou škodu, jelikož jsi tak soběstačný, že se bez ní obejdeš.
Sloka 29:
Velcí světci, kteří jsou vždy osvobození, Ti oddaně slouží, neboť jedině tak je možné zbavit se iluze hmotné existence. Ó můj Pane, osvobozené duše nemají jiný důvod, proč se uchýlit k Tvým lotosovým nohám, než ten, že na ně neustále myslí.
Sloka 30:
Můj drahý Pane, to, co jsi řekl Svému čistému oddanému, je velmi matoucí. Lákadla, která nabízíš ve Vedách, se jistě nehodí pro čisté oddané. Obyčejní lidé, spoutáni sladkými slovy Ved, vykonávají znovu a znovu plodonosné činnosti a jsou okouzleni výsledky svého jednání.
Sloka 31:
Můj Pane, působením Tvé iluzorní energie zapomněly všechny živé bytosti v tomto hmotném světě na své skutečné, přirozené postavení a z nevědomosti neustále touží po hmotném štěstí v podobě společnosti, přátelství a lásky. Proto mě prosím nežádej, abych od Tebe přijal nějaký hmotný prospěch. Dej mi cokoliv, co pro mě považuješ za nejlepší, stejně jako otec dělá vše pro dobro svého syna, aniž by čekal na jeho žádost.
Sloka 32:
Velký mudrc Maitreya dále řekl, že když si Pán, který vidí celý vesmír, vyslechl modlitbu Pṛthua Mahārāje, oslovil krále: Můj milý králi, buď vždy požehnán Mou oddanou službou. Jedině takovou čistotou úmyslu, jakou ty sám velmi inteligentně projevuješ, lze překonat nepřekonatelnou iluzorní energii, māyu.
Sloka 33:
Můj milý králi, ochránce občanů, od nynějška velmi pozorně vykonávej Mé pokyny a nenech se ničím svést. Každý, kdo bude takto žít — věrně vykonávat Mé pokyny — se bude na celém světě neustále setkávat se štěstím.
Sloka 34:
Velký mudrc Maitreya řekl Vidurovi: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, velmi ocenil hluboké modlitby Mahārāje Pṛthua. Poté, co Jej král náležitě uctil, mu Pán požehnal a rozhodl se odejít.
Sloka 35-36:
Král Pṛthu uctil polobohy, velké mudrce, obyvatele Pitṛloky, Gandharvaloky, Siddhaloky, Cāraṇaloky, Pannagaloky, Kinnaraloky, Apsaroloky, zemských planet a planet ptáků. Uctil také mnohé další živé bytosti, které se dostavily do obětní arény. Se sepjatýma rukama uctil všechny, včetně Nejvyšší Osobnosti Božství a osobních společníků Pána, tím, že je potěšil sladkými slovy a nejvyšším dostupným bohatstvím. Poté se po vzoru Pána Viṣṇua všichni vrátili do svých sídel.
Sloka 37:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Jenž nikdy nepoklesne, uchvátil mysl krále a přítomných kněží. Poté se vrátil do Svého sídla v duchovním nebi.
Sloka 38:
Král Pṛthu se pak s úctou poklonil Nejvyšší Osobnosti Božství, Svrchovanému Pánu všech polobohů. Přestože je Pán mimo dosah hmotného pohledu, zjevil se očím Mahārāje Pṛthua. Poté, co se král poklonil, vrátil se do svého domova.