ŚB 4.20.10
Dévanágarí
परित्यक्तगुण: सम्यग्दर्शनो विशदाशय: ।
शान्तिं मे समवस्थानं ब्रह्म कैवल्यमश्नुते ॥ १० ॥
शान्तिं मे समवस्थानं ब्रह्म कैवल्यमश्नुते ॥ १० ॥
Verš
parityakta-guṇaḥ samyag
darśano viśadāśayaḥ
śāntiṁ me samavasthānaṁ
brahma kaivalyam aśnute
darśano viśadāśayaḥ
śāntiṁ me samavasthānaṁ
brahma kaivalyam aśnute
Synonyma
parityakta-guṇaḥ — ten, kdo se vymanil z kvalit hmotné přírody; samyak — stejný; darśanaḥ — jehož pohled; viśada — neznečištěné; āśayaḥ — jehož mysl či srdce; śāntim — mír; me — Mé; samavasthānam — rovnocenné postavení; brahma — duchovní; kaivalyam — osvobození od hmotného znečištění; aśnute — dosahuje.
Překlad
Když je srdce zbavené všeho hmotného znečištění, mysl se stane průzračně jasnou a vědomí se rozšíří. Oddaný pak může vidět vše stejným pohledem. V tomto životním stádiu vnímá mír a dosahuje téhož postavení, jako mám Já — sac-cid-ānanda-vigraha.
Význam
Māyāvādské pojetí kaivalyi se liší od pojetí vaiṣṇavského. Māyāvādī si myslí, že jakmile se živá bytost zbaví všeho hmotného znečištění, splyne s Nejvyšším. Vaiṣṇavský filozof se na kaivalyu dívá jinak — chápe své postavení i postavení Nejvyšší Osobnosti Božství. V čistém stavu živá bytost ví, že je věčným služebníkem Nejvyššího. To se nazývá realizace Brahmanu a představuje to duchovní dokonalost živé bytosti. Tohoto spojení lze dosáhnout velice snadno. Jak uvádí Bhagavad-gītā, jakmile se někdo zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu, okamžitě se ocitne na transcendentální úrovni zvané kaivalya neboli Brahman.