Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.20.34

Verš

maitreya uvāca
iti vainyasya rājarṣeḥ
pratinandyārthavad vacaḥ
pūjito ’nugṛhītvainaṁ
gantuṁ cakre ’cyuto matim

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya pokračoval; iti — tak; vainyasya — syna krále Veny (Pṛthua Mahārāje); rāja-ṛṣeḥ — svatého krále; pratinandya — ocenil; artha-vat vacaḥ — hluboké modlitby; pūjitaḥ — uctívaný; anugṛhītvā — dostatečně požehnal; enam — krále Pṛthua; gantum — odejít z toho místa; cakre — rozhodl se; acyutaḥ — Pán, který nepoklesne; matim — v mysli.

Překlad

Velký mudrc Maitreya řekl Vidurovi: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, velmi ocenil hluboké modlitby Mahārāje Pṛthua. Poté, co Jej král náležitě uctil, mu Pán požehnal a rozhodl se odejít.

Význam

Nejdůležitější slova v tomto verši jsou pratinandyārthavad vacaḥ. Vyjadřují, že Pán ocenil královy velmi hluboké modlitby. Když se oddaný modlí k Pánu, nechce žádat o hmotný prospěch, ale o Jeho přízeň — modlí se, aby mohl sloužit lotosovým nohám Pána zrození za zrozením. Pán Caitanya proto používá slova mama janmani janmani, která znamenají “zrození za zrozením”, protože oddaný nemá zájem ani o ukončení koloběhu rození. Pán a oddaný se zjevují v tomto hmotném světě zrození za zrozením, ale tato zrození jsou transcendentální. Ve čtvrté kapitole Bhagavad-gīty Pán sdělil Arjunovi, že oba již prošli mnoha zrozeními, ale Pán si na všechny pamatuje, zatímco Arjuna na ně zapomněl. Pán a Jeho důvěrní oddaní se zjevují mnohokrát, aby naplnili Pánovo poslání, ale jelikož jsou tato zrození transcendentální, nedoprovází je utrpení hmotného zrození. Proto se nazývají divya, transcendentální.

Transcendentálnímu zrození Pána a oddaného je třeba porozumět. Účelem Pánova zrození je ustanovit oddanou službu, která je dokonalým systémem náboženství, a účelem zrození oddaného je šířit tento systém náboženství, bhakti, po celém světě. Pṛthu Mahārāja byl inkarnací moci Pána pro šíření bhakti a Pán mu požehnal, aby ve svém postavení zůstal pevný. Když tedy král odmítl přijmout jakékoliv hmotné požehnání, Pán to vysoce ocenil. Další významné slovo v tomto verši je acyuta, “ten, který nikdy nepoklesne”. I když se Pán zjevuje v tomto hmotném světě, nikdy Ho nelze považovat za jednu z podmíněných duší, které mají sklon poklesnout. Když se Pán zjevuje, zůstává ve Svém duchovním postavení, nedotčený kvalitami hmotné přírody, a proto v Bhagavad-gītě popisuje povahu Svého zjevení slovy ātma-māyayā, “vykonané vnitřní energií”. Pán, který nemůže nikdy poklesnout, se nerodí v hmotném světě z donucení hmotnou přírodou. Zjevuje se, aby znovu ustanovil dokonalý řád náboženských zásad a zbavil lidskou společnost démonských vlivů.