Sloka 29
VERSO 29
Verš
Texto
karavāṇi hy atandritaḥ
nehamānaḥ prajā-sargaṁ
badhyeyaṁ yad-anugrahāt
karavāṇi hy atandritaḥ
nehamānaḥ prajā-sargaṁ
badhyeyaṁ yad-anugrahāt
Synonyma
Sinônimos
Překlad
Tradução
Prosím, vysvětli mi vše, abych mohl obdržet poznání od Samotné Osobnosti Božství a abych při tvoření živých bytostí mohl jednat jako Tvůj nástroj, aniž by mne takové jednání podmiňovalo.
Por favor, fala-me para que eu possa aprender a temática, sendo instruído pela Personalidade de Deus, e possa agir como um instrumento para gerar entidades vivas sem eu ser condicionado por essas atividades.
Význam
Comentário
Brahmājī se nechce stát spekulantem, závisejícím na síle svého osobního poznání a zapleteným v hmotném otroctví. Každý by měl s jasným vědomím vědět, že při vykonávání všech činností je pouhým nástrojem. Podmíněná duše je nástrojem vnější energie (guṇamayī māyā) neboli iluzorní energie Pána a v osvobozeném stavu je živá bytost nástrojem vůle Pána. Být přímým nástrojem vůle Pána je věčným přirozeným postavením živé bytosti, zatímco být nástrojem Pánovy iluzorní energie znamená být hmotně podmíněný. V podmíněném stavu živá bytost spekuluje o Absolutní Pravdě a různých činnostech Nejvyššího, ale v nepodmíněném stavu přijímá poznání přímo od Pána, a taková osvobozená duše jedná bezchybně, aniž by se věnovala nějakým spekulacím. Bhagavad-gītā (10.10-11) jasně potvrzuje, že čistým oddaným, kteří jsou neustále zaměstnáni v láskyplné transcendentální službě Pánu, radí Pán Samotný, takže mohou bezpečně postupovat na cestě domů, zpátky k Bohu. Čistí oddaní Pána proto nejsou na svůj pokrok pyšní, zatímco neoddaný spekulant zůstává v temnotě iluzorní energie a je velice pyšný na své pomýlené poznání, které se zakládá na spekulaci a nepřináší žádné skutečné výsledky. Pán Brahmā se chtěl zachránit před touto pastí a nepropadnout pýše, přestože zastával nejvznešenější místo ve vesmíru.
SIGNIFICADO—Brahmājī não quer se tornar um especulador que depende da força de seu conhecimento pessoal e está condicionado ao cativeiro material. Todos devem saber de sã consciência que, na execução das atividades, cada qual é um instrumento. Uma alma condicionada é um instrumento nas mãos da energia externa, guṇa-mayī māyā, ou a energia ilusória do Senhor, e, na fase liberada, a entidade viva é um instrumento que segue diretamente a vontade da Personalidade de Deus. Servir de instrumento à vontade direta do Senhor é a posição constitucional natural da entidade viva, ao passo que ser um instrumento nas mãos da energia ilusória do Senhor é cativeiro material para a entidade viva. Neste estado condicionado, a entidade viva especula sobre a Verdade Absoluta e Suas diferentes atividades. Porém, quando deixa de estar condicionada, a entidade viva recebe conhecimento diretamente do Senhor, e essa alma liberada não comete erros, agindo sem nenhum hábito especulativo. A Bhagavad-gītā (10.10-11) confirma, com muita ênfase, que os devotos, cuja ocupação constante é o transcendental serviço amoroso ao Senhor, recebem o conselho diretamente do Senhor, tanto que o devoto não para de progredir no caminho para o lar, de volta ao Supremo. Os devotos puros do Senhor, portanto, não ficam orgulhosos de seu progresso definitivo, ao passo que o especulador que não é devoto está na escuridão da energia ilusória e orgulha-se muitíssimo de seu conhecimento desorientador, baseado em especulações sem nenhum caminho definitivo. O senhor Brahmā queria se livrar da armadilha do orgulho, embora tivesse assumido a posição mais elevada dentro do universo.