VERSO 29
Sloka 29
Texto
Verš
karavāṇi hy atandritaḥ
nehamānaḥ prajā-sargaṁ
badhyeyaṁ yad-anugrahāt
karavāṇi hy atandritaḥ
nehamānaḥ prajā-sargaṁ
badhyeyaṁ yad-anugrahāt
Sinônimos
Synonyma
Tradução
Překlad
Por favor, fala-me para que eu possa aprender a temática, sendo instruído pela Personalidade de Deus, e possa agir como um instrumento para gerar entidades vivas sem eu ser condicionado por essas atividades.
Prosím, vysvětli mi vše, abych mohl obdržet poznání od Samotné Osobnosti Božství a abych při tvoření živých bytostí mohl jednat jako Tvůj nástroj, aniž by mne takové jednání podmiňovalo.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Brahmājī não quer se tornar um especulador que depende da força de seu conhecimento pessoal e está condicionado ao cativeiro material. Todos devem saber de sã consciência que, na execução das atividades, cada qual é um instrumento. Uma alma condicionada é um instrumento nas mãos da energia externa, guṇa-mayī māyā, ou a energia ilusória do Senhor, e, na fase liberada, a entidade viva é um instrumento que segue diretamente a vontade da Personalidade de Deus. Servir de instrumento à vontade direta do Senhor é a posição constitucional natural da entidade viva, ao passo que ser um instrumento nas mãos da energia ilusória do Senhor é cativeiro material para a entidade viva. Neste estado condicionado, a entidade viva especula sobre a Verdade Absoluta e Suas diferentes atividades. Porém, quando deixa de estar condicionada, a entidade viva recebe conhecimento diretamente do Senhor, e essa alma liberada não comete erros, agindo sem nenhum hábito especulativo. A Bhagavad-gītā (10.10-11) confirma, com muita ênfase, que os devotos, cuja ocupação constante é o transcendental serviço amoroso ao Senhor, recebem o conselho diretamente do Senhor, tanto que o devoto não para de progredir no caminho para o lar, de volta ao Supremo. Os devotos puros do Senhor, portanto, não ficam orgulhosos de seu progresso definitivo, ao passo que o especulador que não é devoto está na escuridão da energia ilusória e orgulha-se muitíssimo de seu conhecimento desorientador, baseado em especulações sem nenhum caminho definitivo. O senhor Brahmā queria se livrar da armadilha do orgulho, embora tivesse assumido a posição mais elevada dentro do universo.
Brahmājī se nechce stát spekulantem, závisejícím na síle svého osobního poznání a zapleteným v hmotném otroctví. Každý by měl s jasným vědomím vědět, že při vykonávání všech činností je pouhým nástrojem. Podmíněná duše je nástrojem vnější energie (guṇamayī māyā) neboli iluzorní energie Pána a v osvobozeném stavu je živá bytost nástrojem vůle Pána. Být přímým nástrojem vůle Pána je věčným přirozeným postavením živé bytosti, zatímco být nástrojem Pánovy iluzorní energie znamená být hmotně podmíněný. V podmíněném stavu živá bytost spekuluje o Absolutní Pravdě a různých činnostech Nejvyššího, ale v nepodmíněném stavu přijímá poznání přímo od Pána, a taková osvobozená duše jedná bezchybně, aniž by se věnovala nějakým spekulacím. Bhagavad-gītā (10.10-11) jasně potvrzuje, že čistým oddaným, kteří jsou neustále zaměstnáni v láskyplné transcendentální službě Pánu, radí Pán Samotný, takže mohou bezpečně postupovat na cestě domů, zpátky k Bohu. Čistí oddaní Pána proto nejsou na svůj pokrok pyšní, zatímco neoddaný spekulant zůstává v temnotě iluzorní energie a je velice pyšný na své pomýlené poznání, které se zakládá na spekulaci a nepřináší žádné skutečné výsledky. Pán Brahmā se chtěl zachránit před touto pastí a nepropadnout pýše, přestože zastával nejvznešenější místo ve vesmíru.