Skip to main content

Sloka 24

VERSO 24

Verš

Texto

viśeṣas tasya deho ’yaṁ
sthaviṣṭhaś ca sthavīyasām
yatredaṁ vyajyate viśvaṁ
bhūtaṁ bhavyaṁ bhavac ca sat
viśeṣas tasya deho ’yaṁ
sthaviṣṭhaś ca sthavīyasām
yatredaṁ vyajyate viśvaṁ
bhūtaṁ bhavyaṁ bhavac ca sat

Synonyma

Sinônimos

viśeṣaḥ — osobní; tasya — Jeho; dehaḥ — tělo; ayam — toto; sthaviṣṭhaḥ — hrubohmotné; ca — a; sthavīyasām — z veškeré hmoty; yatra — kde; idam — všechny tyto jevy; vyajyate — je k poznání; viśvam — vesmír; bhūtam — minulost; bhavyam — budoucnost; bhavat — přítomnost; ca — a; sat — výsledný.

viśeṣaḥ — pessoal; tasya — Seu; dehaḥ — corpo; ayam — este; sthaviṣṭhaḥ — grosseiramente material; ca — e; sthavīyasām — de toda a matéria; yatra — onde; idam — todos estes fenômenos; vyajyate — experimenta-se; viśvam — universo; bhūtam — passado; bhavyam — futuro; bhavat — presente; ca — e; sat — resultante.

Překlad

Tradução

Toto ohromné projevení hmotného světa je jako celek osobním tělem Absolutní Pravdy, v němž se projevuje minulost, přítomnost a budoucnost hmotného času vesmíru.

Esta gigantesca manifestação do mundo material fenomenal como um todo é o corpo pessoal da Verdade Absoluta, onde se experimenta o passado, o presente e o futuro universais resultantes do tempo material.

Význam

Comentário

Vše hmotné i duchovní je pouze expanzí energie Nejvyšší Osobnosti Božství. Jak říká Bhagavad-gītā (13.14), všemocný Pán má Své transcendentální oči, hlavy i jiné části těla dosahující všude. Své sídlo má v absolutním světě, ale může vidět, poslouchat, dotýkat se nebo se zjevit kdekoliv, protože je přítomný všude jako Nadduše všech nekonečně malých duší. Relativní svět je také Jeho projevením, protože to není nic jiného než expanze Jeho transcendentální energie. Setrvává ve svém sídle, ale Jeho energie se může šířit všude — příkladem toho může být slunce, které je zároveň lokalizované a zároveň je všude prostřednictvím svých paprsků, které jsou expanzemi slunce a jako takové se od něho neliší. Ve Viṣṇu Purāně (1.22.52) se říká, že stejně jako oheň šíří své světlo a teplo z jednoho místa, tak Nejvyšší Duše, Osobnost Božství, se expanduje do všech míst Svými rozmanitými energiemi. Vnímatelný projev gigantického vesmíru je pouze částí Pánova vesmírného těla, Jeho virāṭ-rūpy. Méně inteligentní lidé nedovedou uvažovat o transcendentální plně duchovní podobě Pána, ale Jeho různé energie je uvádějí v úžas, stejně jako domorodce ohromuje blesk, obrovská hora nebo mohutně rozrostlý banyánový strom. Domorodci vzývají sílu tygra a slona, protože jejich energie a síla jsou vyšší povahy. Asurové neuznávají existenci Pána, přestože ve zjevených písmech jsou jasné popisy Pána, přestože Pán inkarnuje a ukazuje Svoji neobyčejnou sílu a energii a přestože Ho jako Nejvyšší Osobnost Božství přijímají vzdělaní učenci a světci jako byli v minulosti Vyāsadeva, Nārada, Asita a Devala; přijímá Ho tak Arjuna v Bhagavad-gītě a také ācāryové moderní doby jako Śaṅkara, Rāmānuja, Madhva a Pán Śrī Caitanya. Asurové nepřijímají důkazy zjevených písem a neuznávají autoritu velkých ācāryů. Chtějí ihned vidět všechno svýma vlastníma očima. Proto mohou vidět gigantické tělo Pána jako virāṭ, což vyvrací jejich námitky. A jelikož jsou zvyklí respektovat vyšší hmotnou sílu jako má tygr, slon a blesk, mohou uctívat virāṭ-rūpu. Pán Kṛṣṇa ukázal Svoji virāṭ-rūpu na Arjunovu žádost kvůli asurům. Čistý oddaný Pána, který není zvyklý vidět takovou světskou gigantickou podobu Pána, potřebuje k tomu účelu zvláštní pohled. Proto Pán obdařil Arjunu zvláštním pohledem, aby mohl vidět Jeho virāṭ-rūpu. To popisuje jedenáctá kapitola Bhagavad-gīty. Tuto virāṭ-rūpu Pán neprojevil kvůli Arjunovi, ale pro méně inteligentní lidi, kteří přijímají jako inkarnaci Pána kde koho a matou pak ostatní lidi. Kdykoliv se někdo vydává za inkarnaci, je nejlepší ho ihned požádat, aby ukázal svoji virāṭ-rūpu a tak dokázal, že je inkarnací. Pánova virāṭ-rūpa je výzvou ateistům a současně projevem přízně asurům, kteří mohou myslet na Pána v Jeho podobě virāṭ-rūpy a tím postupně vyčistit špínu ze svých srdcí, aby byli způsobilí v blízké budoucnosti skutečně vidět Pánovu transcendentální podobu. To je přízeň, kterou dokonale milosrdný Pán projevuje ateistům a hrubým materialistům.

SIGNIFICADO—Qualquer coisa, material ou espiritual, é mera expansão da energia da Suprema Personalidade de Deus, e, como se afirma na Bhagavad-gītā (13.13), o Senhor onipotente tem Seus olhos, cabeças e outras partes corpóreas transcendentais distribuídos por toda parte. Ele pode ver, ouvir, tocar ou manifestar-Se em toda e qualquer parte, pois está presente em todo lugar como a Superalma de todas as almas infinitesimais, embora tenha Sua morada particular no mundo absoluto. O mundo relativo também é Sua representação fenomenal porque não passa de uma expansão de Sua energia transcendental. Embora Ele esteja em Sua morada, Sua energia se distribui por toda parte, assim como o Sol que está num certo local também se expande por toda parte, pois os raios do Sol, não sendo diferentes do Sol, são aceitos como expansões do disco solar. No Viṣṇu Purāṇa (1.22.52), afirma-se que, assim como o fogo que está num lugar expande seus raios e calor, do mesmo modo, o Espírito Supremo, a Personalidade de Deus, expande-Se em toda e qualquer parte através de Sua energia múltipla. A manifestação fenomenal do universo gigantesco é apenas uma parte de Seu corpo virā. Os homens menos inteligentes não podem conceber a forma transcendental e inteiramente espiritual do Senhor, mas ficam atônitos com Suas diferentes energias, assim como os aborígenes ficam maravilhados com o relâmpago, uma montanha gigantesca ou uma figueira-de-bengala que cresceu muito majestosamente. Os aborígenes louvam a força do tigre e do elefante por causa da energia e força superiores que eles têm. Os asuras não podem reconhecer a existência do Senhor, embora haja vívidas descrições do Senhor nas escrituras reveladas, embora o Senhor encarne e manifeste Sua força e energia incomuns, e embora Ele seja aceito como a Suprema Personalidade de Deus pelos sábios eruditos e santos, como Vyāsadeva, Nārada, Asita e Devala no passado, e por Arjuna na Bhagavad-gītā, bem como por ācāryas como Śaṅkara, Rāmānuja, Madhva e o Senhor Śrī Caitanya Mahāprabhu na era moderna. Os asuras não aceitam nenhuma evidência comprovada nas escrituras reveladas, tampouco reconhecem a autoridade dos grandes ācāryas. Eles querem ver com seus próprios olhos imediatamente. Portanto, eles podem ver o corpo gigantesco do Senhor como o virāṭ, e isso responderá ao seu desafio, e, como estão acostumados a prestar homenagem à força material superior, tal como a do tigre, elefante e relâmpago, podem oferecer respeitos ao virāṭ-rūpa. O Senhor Kṛṣṇa, a pedido de Arjuna, manifestou Seu virāṭ-rūpa para os asuras. O devoto puro do Senhor, não estando acostumado a olhar para tal forma gigantesca e mundana do Senhor, precisa de uma visão especial para esse propósito. O Senhor, portanto, concedeu a Arjuna uma visão especial para que ele pudesse olhar Seu virāṭ-rūpa descrito no décimo primeiro capítulo da Bhagavad-gītā. Esse virāṭ-rūpa do Senhor foi especialmente manifesto, não para o benefício de Arjuna, mas para aquela classe de homens sem inteligência que aceita toda e qualquer pessoa como uma encarnação do Senhor e, assim, desencaminha a massa geral da população. Para eles, indica-se que se deve pedir que a encarnação barata manifeste seu virāṭ-rūpa para que possa, então, ser estabelecida como uma encarnação. A manifestação virāṭ-rūpa do Senhor é simultaneamente um desafio para os ateístas e um favor para os asuras, que podem pensar no Senhor como o virāṭ e, dessa maneira, tirar aos poucos a sujeira de seus corações para se qualificarem a realmente ver a forma transcendental do Senhor em um futuro próximo. Esse é um favor que o Senhor misericordiosíssimo concede aos ateístas e materialistas grosseiros.