Před verši
Verš
Synonyma
Překlad
Význam
KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ
Gopī oslavují píseň Kṛṣṇovy flétny
Tato kapitola popisuje, jak Pán Śrī Kṛṣṇa vešel s přicházejícím podzimem do okouzlujícího vṛndāvanského lesa a jak Ho mladé pasačky opěvovaly, když slyšely tóny Jeho flétny.
Jakmile Pán Kṛṣṇa, Pán Balarāma a Jejich přátelé pasáčci vstoupili do lesa, aby pásli krávy, Kṛṣṇa začal hrát na flétnu. Gopī slyšely tu okouzlující píseň a pochopily, že Kṛṣṇa je v lese. Vyprávěly si tedy navzájem Pánovy různé činnosti.
Gopī prohlásily: „Vidět Pána Kṛṣṇu hrát na flétnu, když vede krávy na pastvu, je nejvyšší dokonalost očí. Jaké zbožné činnosti tato flétna vykonala, že jí umožňují neomezeně pít nektar Śrī Kṛṣṇových rtů – což je požehnání, které i pro nás pasačky je obtížné získat? Když pávi slyší píseň Kṛṣṇovy flétny, dávají se do tance, a všechny ostatní bytosti strnou, když je vidí. Polobohyně létající v letadlech po nebi ponouká Amor a šaty se jim uvolňují. Krávy mají vztyčené uši, když pijí nektar této flétnové melodie, a jejich telátka stojí bez hnutí s mlékem, které pila z vemen svých matek, stále v tlamě. Ptáci usedají na větve stromů a zavírají oči, když s bedlivou pozorností naslouchají písni Kṛṣṇovy flétny. Tekoucí řeky jsou rozrušené milostnou touhou po Kṛṣṇovi, zastavují svůj tok a pažemi svých vln objímají Kṛṣṇovy lotosové nohy, zatímco mraky slouží jako slunečníky, aby zastínily Kṛṣṇovu hlavu před horkým sluncem. Domorodé ženy z rasy Śabarů, když vidí trávu potřísněnou červenou kuṅkumou, jež zdobí Pánovy lotosové nohy, si tímto rumělkovým práškem potírají ňadra a obličeje, aby si ulevily od soužení vyvolaného Amorem. Kopec Govardhan uctívá Pána Śrī Kṛṣṇu tím, že nabízí různé ovoce a hlízy. Všechny nehybné živé bytosti přejímají vlastnosti pohyblivých a pohyblivé živé bytosti se nehýbou. To vše je velmi úžasné.“
Verš
śrī-śuka uvāca
itthaṁ śarat-svaccha-jalaṁ
padmākara-sugandhinā
nyaviśad vāyunā vātaṁ
sa-go-gopālako ’cyutaḥ
itthaṁ śarat-svaccha-jalaṁ
padmākara-sugandhinā
nyaviśad vāyunā vātaṁ
sa-go-gopālako ’cyutaḥ
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; ittham — takto; śarat — podzimu; svaccha — čistou; jalam — s vodou; padma-ākara — z jezera plného lotosů; su-gandhinā — se sladkou vůní; nyaviśat — vstoupil; vāyunā — vánkem; vātam — provívaného; sa — s; go — kravami; gopālakaḥ — a pasáčky; acyutaḥ — neklesající Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī řekl: Vṛndāvanský les byl plný průzračných podzimních vod a ochlazovaný vánky s vůní lotosů, jež rostly v čistých jezerech. Do tohoto vṛndāvanského lesa vstoupil neklesající Pán v doprovodu svých krav a přátel pasáčků.
Verš
kusumita-vanarāji-śuṣmi-bhṛṅga
dvija-kula-ghuṣṭa-saraḥ-sarin-mahīdhram
madhupatir avagāhya cārayan gāḥ
saha-paśu-pāla-balaś cukūja veṇum
dvija-kula-ghuṣṭa-saraḥ-sarin-mahīdhram
madhupatir avagāhya cārayan gāḥ
saha-paśu-pāla-balaś cukūja veṇum
Synonyma
kusumita — kvetoucích; vana-rāji — mezi skupinami stromů; śuṣmi — poblázněnými; bhṛṅga — se včelami; dvija — ptáků; kula — a hejny; ghuṣṭa — ozývající se; saraḥ — jeho jezera; sarit — řeky; mahīdhram — a kopce; madhu-patiḥ — Pán Madhua (Kṛṣṇa); avagāhya — když vstoupil; cārayan — při pasení; gāḥ — krav; saha-paśu-pāla-balaḥ — ve společnosti pasáčků a Pána Balarāmy; cukūja — rozezněl; veṇum — svou flétnu.
Překlad
Jezera, řeky a hory Vṛndāvanu zněly zvuky, jež vydávaly poblázněné včely a hejna ptáků poletující mezi kvetoucími stromy. Madhupati (Śrī Kṛṣṇa) vešel do tohoto lesa ve společnosti pasáčků a Balarāmy a když pásl krávy, začal hrát na flétnu.
Význam
Slova cukūja veṇum naznačují, že Pán Kṛṣṇa mistrně sladil tóny své flétny s libými zvuky vṛndāvanských pestrobarevných ptáků. To vytvářelo neodolatelnou, nebeskou hudbu.
Verš
tad vraja-striya āśrutya
veṇu-gītaṁ smarodayam
kāścit parokṣaṁ kṛṣṇasya
sva-sakhībhyo ’nvavarṇayan
veṇu-gītaṁ smarodayam
kāścit parokṣaṁ kṛṣṇasya
sva-sakhībhyo ’nvavarṇayan
Synonyma
tat — tu; vraja-striyaḥ — ženy ve vesnici pastevců; āśrutya — když slyšely; veṇu-gītam — píseň flétny; smara-udayam — jež probouzí vliv Amora; kāścit — některé z nich; parokṣam — v ústraní; kṛṣṇasya — o Kṛṣṇovi; sva-sakhībhyaḥ — svým důvěrným společnicím; anvavarṇayan — vyprávěly.
Překlad
Když mladé ženy ve vesnici pastevců Vraji slyšely píseň Kṛṣṇovy flétny, jež probouzí vliv Amora, některé z nich začaly v ústraní svým důvěrným přítelkyním popisovat Kṛṣṇovy vlastnosti.
Verš
tad varṇayitum ārabdhāḥ
smarantyaḥ kṛṣṇa-ceṣṭitam
nāśakan smara-vegena
vikṣipta-manaso nṛpa
smarantyaḥ kṛṣṇa-ceṣṭitam
nāśakan smara-vegena
vikṣipta-manaso nṛpa
Synonyma
tat — to; varṇayitum — popisovat; ārabdhāḥ — začínající; smarantyaḥ — vzpomínající na; kṛṣṇa-ceṣṭitam — činnosti Kṛṣṇy; na aśakan — nebyly schopné; smara-vegena — silou Amora; vikṣipta — vzrušené; manasaḥ — jejichž mysli; nṛpa — ó králi Parīkṣite.
Překlad
Pasačky začaly hovořit o Kṛṣṇovi, ale když vzpomínaly na Jeho činnosti, ó králi, Amorova síla rozrušila jejich mysli, a tak nemohly mluvit.
Verš
barhāpīḍaṁ naṭa-vara-vapuḥ karṇayoḥ karṇikāraṁ
bibhrad vāsaḥ kanaka-kapiśaṁ vaijayantīṁ ca mālām
randhrān veṇor adhara-sudhayāpūrayan gopa-vṛndair
vṛndāraṇyaṁ sva-pada-ramaṇaṁ prāviśad gīta-kīrtiḥ
bibhrad vāsaḥ kanaka-kapiśaṁ vaijayantīṁ ca mālām
randhrān veṇor adhara-sudhayāpūrayan gopa-vṛndair
vṛndāraṇyaṁ sva-pada-ramaṇaṁ prāviśad gīta-kīrtiḥ
Synonyma
barha — paví pero; āpīḍam — jako ozdoba Jeho hlavy; naṭa-vara — nejlepšího z tanečníků; vapuḥ — transcendentální tělo; karṇayoḥ — na uších; karṇikāram — druh modrého květu podobného lotosu; bibhrat — mající na sobě; vāsaḥ — šaty; kanaka — jako zlato; kapiśam — žluté; vaijayantīm — jménem Vaijayantī; ca — a; mālām — girlandu; randhrān — otvory; veṇoḥ — své flétny; adhara — svých rtů; sudhayā — nektarem; āpūrayan — naplňující; gopa-vṛndaiḥ — pasáčky krav; vṛndā-araṇyam — do vṛndāvanského lesa; sva-pada — díky znakům na Jeho lotosových nohách; ramaṇam — okouzlujícího; prāviśat — vstoupil; gīta — opěvovaná; kīrtiḥ — Jeho sláva.
Překlad
Pán Kṛṣṇa měl na hlavě ozdobu z pavího pera, na uších modré květy karṇikāra, na sobě žluté šaty zářivé jako zlato a girlandu Vaijayantī, a tak projevoval svou transcendentální podobu největšího z tanečníků, když vcházel do vṛndāvanského lesa a zkrášloval ho znaky v otiscích svých chodidel. Otvory své flétny plnil nektarem svých rtů a pasáčkové opěvovali Jeho slávu.
Význam
Gopī vzpomínaly na všechny transcendentální vlastnosti Kṛṣṇy, které zmiňuje tento verš. To, jak se Kṛṣṇa dovedně oblékal, a krásné modré květy za Jeho ušima podněcovaly romantické touhy gopī, a jak do flétny vléval nektar svých rtů, úplně se rozplývaly v extatické lásce k Němu.
Verš
iti veṇu-ravaṁ rājan
sarva-bhūta-manoharam
śrutvā vraja-striyaḥ sarvā
varṇayantyo ’bhirebhire
sarva-bhūta-manoharam
śrutvā vraja-striyaḥ sarvā
varṇayantyo ’bhirebhire
Synonyma
iti — takto; veṇu-ravam — tóny flétny; rājan — ó králi Parīkṣite; sarva-bhūta — všech živých bytostí; manaḥ-haram — kradoucí mysli; śrutvā — když slyšely; vraja-striyaḥ — ženy stojící ve vesnici Vraji; sarvāḥ — všechny; varṇayantyaḥ — popisující; abhirebhire — objímaly se navzájem.
Překlad
Ó králi, když mladé ženy ve Vraji slyšely tóny Kṛṣṇovy flétny, které uchvacují mysli všech živých bytostí, objímaly se navzájem a začaly je popisovat.
Význam
Slovo iti zde vyjadřuje, že poté, co pasačky při vzpomínání na Kṛṣṇu ztratily řeč, se znovu uklidnily, a tak byly schopné extaticky popisovat tóny Kṛṣṇovy flétny. Jakmile se několik gopī rozpovídalo a ostatní gopī si uvědomily, že chovají v srdci stejnou extatickou lásku, začaly se všechny navzájem objímat, neboť je přemohla milostná láska k mladému Kṛṣṇovi.
Verš
śrī-gopya ūcuḥ
akṣaṇvatāṁ phalam idaṁ na paraṁ vidāmaḥ
sakhyaḥ paśūn anuviveśayator vayasyaiḥ
vaktraṁ vrajeśa-sutayor anaveṇu-juṣṭaṁ
yair vā nipītam anurakta-kaṭākṣa-mokṣam
akṣaṇvatāṁ phalam idaṁ na paraṁ vidāmaḥ
sakhyaḥ paśūn anuviveśayator vayasyaiḥ
vaktraṁ vrajeśa-sutayor anaveṇu-juṣṭaṁ
yair vā nipītam anurakta-kaṭākṣa-mokṣam
Synonyma
śrī-gopyaḥ ūcuḥ — gopī řekly; akṣaṇvatām — těch, kdo mají oči; phalam — plod; idam — tento; na — ne; param — jiný; vidāmaḥ — víme; sakhyaḥ — ó přítelkyně; paśūn — krávy; anuviveśayatoḥ — způsobující, že přecházejí z jednoho lesa do druhého; vayasyaiḥ — s přáteli stejného věku; vaktram — tváře; vraja-īśa — Mahārāje Nandy; sutayoḥ — dvou synů; anu-veṇu-juṣṭam — jež mají flétny; yaiḥ — jimiž; vā — nebo; nipītam — vstřebávané; anurakta — láskyplné; kaṭa-akṣa — pohledy; mokṣam — vrhající.
Překlad
Pasačky řekly: Ó přítelkyně, oči, které vidí překrásné tváře synů Mahārāje Nandy, jsou vskutku šťastné. Když tito dva synové vcházejí do lesa, obklopeni svými přáteli, ženou před sebou krávy, své flétny přikládají k ústům a s láskou pohlížejí na obyvatele Vrindávanu. Myslíme si, že pro ty, kdo mají oči, není nic dokonalejšího, co by mohli zhlédnout.
Význam
Tento překlad je převzatý z Prabhupādova vydání Caitanya-caritāmṛty (Ādi-līlā 4.155).
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura komentuje: Gopī chtěly říci: ,Ó přítelkyně, budete-li jen setrvávat v okovech rodinného života v tomto hmotném světě, co kdy budete moci spatřit? Stvořitel nám dal tyto oči, a tak se dívejme na to nejúžasnější, co lze spatřit, na Kṛṣṇu.̀“
Gopī si uvědomovaly, že by jejich zamilovaná slova mohly slyšet jejich matky a další starší osoby, a proto řekly akṣaṇvatāṁ phalam – „Vidět Kṛṣṇu je cílem pro všechny, nejen pro nás.“ Jinak řečeno, gopī naznačovaly, že když je Kṛṣṇa nejvyšším cílem lásky pro každého, proč by Ho nemohly v duchovní extázi milovat i ony?
Podle ācāryů vyslovila tento a každý z následujících veršů (až po sloku 19) vždy jiná gopī.
Verš
cūta-pravāla-barha-stabakotpalābja
mālānupṛkta-paridhāna-vicitra-veśau
madhye virejatur alaṁ paśu-pāla-goṣṭhyāṁ
raṅge yathā naṭa-varau kvaca gāyamānau
mālānupṛkta-paridhāna-vicitra-veśau
madhye virejatur alaṁ paśu-pāla-goṣṭhyāṁ
raṅge yathā naṭa-varau kvaca gāyamānau
Synonyma
cūta — mangovníku; pravāla — mladými výhonky; barha — pavími pery; stabaka — trsy květin; utpala — lotosů; abja — a leknínů; mālā — girlandami; anupṛkta — doplněné; paridhāna — Jejich oděvy; vicitra — velmi rozmanitě; veśau — oblečení; madhye — uprostřed; virejatuḥ — oba září; alam — velkolepě; paśu-pāla — pasáčků krav; goṣṭhyām — ve shromáždění; raṅge — na pódiu; yathā — jako; naṭa-varau — dva vynikající tanečníci; kvaca — někdy; gāyamānau — sami zpívající.
Překlad
Kṛṣṇa a Balarāma, oblečení do půvabně rozmanitých šatů, na kterých spočívají girlandy, a ozdobení pavími pery, lotosy, lekníny, čerstvými výhonky mangovníku a trsy poupat, velkolepě září ve skupině pasáčků krav. Vypadají jako nejlepší z tanečníků vystupujících na divadelním pódiu a někdy sami zpívají.
Význam
Gopī vzpomínají na zábavy Pána Kṛṣṇy a zpívají dál svou extatickou píseň. Chtěly jít do lesa, kde se Kṛṣṇa věnoval svým zábavám, a z úkrytu nakukovat skrze listoví, aby viděly ten div, jak Kṛṣṇa a Balarāma s přáteli tančí a zpívají. To byla touha gopī, ale protože tam nemohly jít, zpívaly tuto píseň s pocity extatické lásky.
Verš
gopyaḥ kim ācarad ayaṁ kuśalaṁ sma veṇur
dāmodarādhara-sudhām api gopikānām
bhuṅkte svayaṁ yad avaśiṣṭa-rasaṁ hradinyo
hṛṣyat-tvaco ’śru mumucus taravo yathāryaḥ
dāmodarādhara-sudhām api gopikānām
bhuṅkte svayaṁ yad avaśiṣṭa-rasaṁ hradinyo
hṛṣyat-tvaco ’śru mumucus taravo yathāryaḥ
Synonyma
gopyaḥ — ó gopī; kim — jaké; ācarat — vykonala; ayam — tato; kuśalam — příznivé činnosti; sma — zajisté; veṇuḥ — flétna; dāmodara — Kṛṣṇových; adhara-sudhām — nektaru ze rtů; api — dokonce; gopikānām — toho, co patří gopīm; bhuṅkte — užívá si; svayam — nezávisle; yat — z čehož; avaśiṣṭa — zbývající; rasam — pouze chuť; hradinyaḥ — řeky; hṛṣyat — cítí radost; tvacaḥ — jejichž těla; aśru — slzy; mumucuḥ — roní; taravaḥ — stromy; yathā — přesně jako; āryāḥ — staří předkové.
Překlad
Mé drahé gopī, jaké příznivé činnosti musela tato flétna vykonat, že si může nezávisle užívat nektar Kṛṣṇových rtů a nám gopīm, kterým je tento nektar ve skutečnosti určen, nechat jen chuť? Předkové této flétny, bambusové stromy, roní slzy radosti. Její matka řeka, na jejímž břehu se bambus narodil, prožívá štěstí, ze kterého se na ní ježí kvetoucí lotosy jako chlupy na těle.
Význam
Tento překlad je citovaný z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty (Antya 16.140).
Bambusové stromy navenek roní mízu, ale ve skutečnosti jsou to slzy extáze, když vidí, jak se jejich dítě stalo flétnou, vznešeným oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇy.
Sanātana Gosvāmī podává alternativní vysvětlení: Stromy pláčou proto, že jsou nešťastné, že si samy nemohou s Kṛṣṇou hrát. Někdo může namítat, že by stromy ve Vṛndāvanu neměly naříkat kvůli nedosažitelnému, tak jako žebrák nenaříká, že se nemůže setkat s králem. Tyto stromy jsou však ve skutečnosti jako inteligentní osoby, které trpí, když nemohou dosáhnout cíle života. Stromy tedy pláčou, protože nemohou získat nektar Kṛṣṇových rtů.
Verš
vṛndāvanaṁ sakhi bhuvo vitanoti kīṛtiṁ
yad devakī-suta-padāmbuja-labdha-lakṣmi
govinda-veṇum anu matta-mayūra-nṛtyaṁ
prekṣyādri-sānv-avaratānya-samasta-sattvam
yad devakī-suta-padāmbuja-labdha-lakṣmi
govinda-veṇum anu matta-mayūra-nṛtyaṁ
prekṣyādri-sānv-avaratānya-samasta-sattvam
Synonyma
vṛndāvanam — Vṛndāvan; sakhi — ó přítelkyně; bhuvaḥ — Země; vitanoti — šíří; kīrtim — slávu; yat — protože; devakī-suta — syna Devakī; pada-ambuja — od lotosových nohou; labdha — obdržela; lakṣmi — poklad; govinda-veṇum — flétnu Govindy; anu — když slyší; matta — poblázněných; mayūra — pávů; nṛtyam — kde je tanec; prekṣya — když vidí; adri-sānu — na vrcholcích kopců; avarata — strnulí; anya — jiní; samasta — všichni; sattvam — tvorové.
Překlad
Ó přítelkyně, Vṛndāvan šíří slávu Země, protože získal poklad v podobě lotosových nohou Kṛṣṇy, syna Devakī. Pávi tančí jako šílení, když slyší Govindovu flétnu, a když je další tvorové vidí z vrcholků kopců, všichni strnou.
Význam
Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvětluje, že Země je jedinečná, protože činnosti popsané v tomto verši se v žádném jiném světě nevyskytují. Úžasný Vṛndāvan šíří slávu Země, protože je místem Kṛṣṇových zábav.
Jméno Devakī se také vztahuje na matku Yaśodu, což uvádí Bṛhad-viṣṇu Purāṇa/Ādi Purāṇa:
dve nāmnī nanda-bhāryāyā
yaśodā devakīti ca
ataḥ sakhyam abhūt tasya
devakyā śauri-jāyayā
yaśodā devakīti ca
ataḥ sakhyam abhūt tasya
devakyā śauri-jāyayā
„Nandova žena má dvě jména, Yaśodā a také Devakī. Proto pro ni (Nandovu ženu) bylo přirozené rozvinout přátelství s Devakī, ženou Śauriho (Vasudevy).“
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje kṛṣṇa-līlu takto: „Ve Vṛndāvanu pávi žádají Kṛṣṇu, ,Govindo, prosím, roztancuj nás.̀ Kṛṣṇa tedy hraje na flétnu a oni kolem Něj vytvoří kruh a tančí do rytmu Jeho melodie. A On, stojící uprostřed jejich tance, také zpívá a tančí. Potom tito pávi, které Jeho hudební představení dokonale uspokojilo, z vděčnosti nabízejí svá božská pera pro Jeho potěšení. Kṛṣṇa tyto dary rád přijímá, jak obvykle činí všichni hudebníci, a jedno pero si zasazuje do turbanu na hlavě. Pokojná zvířata, jako jsou jeleni a holubice, si nesmírně vychutnávají Kṛṣṇovo transcendentální představení a shlukují se na vrcholcích kopců, aby měli dobrý výhled. Poté strnou v extázi, když tento úchvatný program sledují.“
Śrīla Sanātana Gosvāmī komentuje, že transcendentální vṛndāvanská zem je ještě slavnější než Vaikuṇṭha, protože ve Vṛndāvanu chodí Kṛṣṇa bos, a tak zanechává na zemi stopy se symboly svých lotosových nohou, kdežto na Vaikuṇṭě chodí v sandálech.
Verš
dhanyāḥ sma mūḍha-gatayo ’pi hariṇya etā
yā nanda-nandanam upātta-vicitra-veśam
ākarṇya veṇu-raṇitaṁ saha-kṛṣṇa-sārāḥ
pūjāṁ dadhur viracitāṁ praṇayāvalokaiḥ
yā nanda-nandanam upātta-vicitra-veśam
ākarṇya veṇu-raṇitaṁ saha-kṛṣṇa-sārāḥ
pūjāṁ dadhur viracitāṁ praṇayāvalokaiḥ
Synonyma
dhanyāḥ — šťastné, požehnané; sma — zajisté; mūḍha-gatayaḥ — které se narodily v nevědomém zvířecím druhu; api — i když; hariṇyaḥ — laně; etāḥ — tyto; yāḥ — které; nanda-nandanam — syna Mahārāje Nandy; upātta-vicitra-veśam — přitažlivě oblečeného; ākarṇya — když slyšely; veṇu-raṇitam — zvuk Jeho flétny; saha-kṛṣṇa-sārāḥ — doprovázené černými jeleny (jejich manžely); pūjām dadhuḥ — uctívaly; viracitām — prováděné; praṇaya-avalokaiḥ — svými láskyplnými pohledy.
Překlad
Všichni tito nevědomí jeleni jsou požehnaní, protože přišli za synem Mahārāje Nandy, který je nádherně oblečený a hraje na svou flétnu. Vždyť ty laně i jeleni uctívají Pána svými pohledy plnými lásky a náklonnosti.
Význam
Tento překlad je citovaný z Prabhupādova vydání Caitanya-caritāmṛty (Madhya 17.36).
Podle ācāryů uvažovaly gopī takto: „Laně mohou přicházet ke Kṛṣṇovi i se svými manžely, protože Kṛṣṇa je konečným cílem lásky i pro jeleny. Díky své náklonnosti ke Kṛṣṇovi jsou rádi, když vidí, že jejich ženy Kṛṣṇa přitahuje, a pokládají z toho důvodu své rodinné životy za požehnané. Mají radost z pohledu na to, jak jejich manželky hledají Kṛṣṇu. Přidávají se k nim a pobízejí své ženy, aby šly za Pánem. Oproti tomu naši manželé na Kṛṣṇu žárlí, a jelikož postrádají oddanost k Němu, nesnesou ani Jeho vůni. K čemu tedy jsou naše životy?“
Verš
kṛṣṇaṁ nirīkṣya vanitotsava-rūpa-śīlaṁ
śrutvā ca tat-kvaṇita-veṇu-vivikta-gītam
devyo vimāna-gatayaḥ smara-nunna-sārā
bhraśyat-prasūna-kabarā mumuhur vinīvyaḥ
śrutvā ca tat-kvaṇita-veṇu-vivikta-gītam
devyo vimāna-gatayaḥ smara-nunna-sārā
bhraśyat-prasūna-kabarā mumuhur vinīvyaḥ
Synonyma
kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; nirīkṣya — když pozorovaly; vanitā — pro všechny ženy; utsava — slavnost; rūpa — jehož krása; śīlam — a povaha; śrutvā — když slyšely; ca — a; tat — Jím; kvaṇita — rozeznívanou; veṇu — flétny; vivikta — jasnou; gītam — píseň; devyaḥ — manželky polobohů; vimāna-gatayaḥ — cestující v letadlech; smara — Amorem; nunna — vzrušená; sārāḥ — jejich srdce; bhraśyat — vypadávající; prasūna-kabarāḥ — květy uvázané ve vlasech; mumuhuḥ — vyvedené z míry; vinīvyaḥ — s povolujícími se opasky.
Překlad
Kṛṣṇova krása a povaha jsou svátkem pro všechny ženy. Však i srdce manželek polobohů, létajících se svými manžely v letadlech, rozechvíval Amor, když zahlédly Kṛṣṇu a uslyšely zvučnou píseň Jeho flétny. Natolik je to vyvedlo z míry, že jim vypadaly květy z vlasů a opasky se jim povolily.
Význam
V knize Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrīla Prabhupāda komentuje: „(Tento verš naznačuje, že) transcendentální zvuk Krišnovy flétny se nesl do všech koutů vesmíru. Je také pozoruhodné, že gopī věděly o různých letadlech létajících po nebi.“
Polobohyně vzrušovaly tóny Kṛṣṇovy flétny dokonce i když seděly na klínech svých manželů polobohů. Gopī tedy uvažovaly, že by je za jejich extatické milostné zalíbení v Kṛṣṇovi neměl nikdo hanět, neboť Kṛṣṇa byl přece pasáček z jejich vlastní vesnice, a bylo tedy přirozené, že Ho měly rády. Když po Kṛṣṇovi šílely i polobohyně, jak by mohly chudé pozemské pasačky z Kṛṣṇovy vesnice zabránit tomu, aby se Jeho láskyplné pohledy a tóny Jeho flétny zcela zmocnily jejich srdcí?
Gopī také vzaly v úvahu, že polobozi neprojevovali žádnou závist, přestože si všimli, že jejich manželky mají zalíbení v Kṛṣṇovi. Polobozi mají ve skutečnosti velmi vytříbenou kulturu a inteligenci, a když tedy létají ve svých letadlech, pravidelně berou své ženy s sebou, aby mohly vidět Kṛṣṇu. Gopī si myslely: „Naproti tomu naši manželé jsou závistiví. Takže i nevědomé laně jsou na tom lépe než my a polobohyně jsou také velmi požehnané, kdežto my, nebohé lidské bytosti v postavení mezi nimi, jsme velké nešťastnice.“
Verš
gāvaś ca kṛṣṇa-mukha-nirgata-veṇu-gīta
pīyūṣam uttabhita-karṇa-puṭaiḥ pibantyaḥ
śāvāḥ snuta-stana-payaḥ-kavalāḥ sma tasthur
govindam ātmani dṛśāśru-kalāḥ spṛśantyaḥ
pīyūṣam uttabhita-karṇa-puṭaiḥ pibantyaḥ
śāvāḥ snuta-stana-payaḥ-kavalāḥ sma tasthur
govindam ātmani dṛśāśru-kalāḥ spṛśantyaḥ
Synonyma
gāvaḥ — krávy; ca — a; kṛṣṇa-mukha — z úst Pána Kṛṣṇy; nirgata — který vycházel; veṇu — flétny; gīta — písně; pīyūṣam — nektar; uttabhita — zdviženýma; karṇa — ušima; puṭaiḥ — jež sloužily jako nádoby; pibantyaḥ — pijící; śāvāḥ — telata; snuta — prýštící; stana — z jejich vemen; payaḥ — mléko; kavalāḥ — jejichž plné tlamy; sma — jistě; tasthuḥ — nehnutě stála; govindam — Pána Kṛṣṇy; ātmani — v mysli; dṛśā — svým pohledem; aśru-kalāḥ — s očima plnýma slz; spṛśantyaḥ — dotýkající se.
Překlad
Krávy pily nektar písně flétny, který vycházel z Kṛṣṇových úst, a zdvižené uši jim k tomu sloužily jako nádoby. Telátka s tlamami plnými mléka z vlhkých struků svých matek stála bez hnutí a prostřednictvím očí zalitých slzami si brala Govindu do svého nitra, kde Ho v srdci objímala.
Verš
prāyo batāmba vihagā munayo vane ’smin
kṛṣṇekṣitaṁ tad-uditaṁ kala-veṇu-gītam
āruhya ye druma-bhujān rucira-pravālān
śṛṇvanti mīlita-dṛśo vigatānya-vācaḥ
kṛṣṇekṣitaṁ tad-uditaṁ kala-veṇu-gītam
āruhya ye druma-bhujān rucira-pravālān
śṛṇvanti mīlita-dṛśo vigatānya-vācaḥ
Synonyma
prāyaḥ — téměř; bata — jistě; amba — ó matko; vihagāḥ — ptáci; munayaḥ — velcí mudrci; vane — v lese; asmin — tomto; kṛṣṇa-īkṣitam — aby viděli Kṛṣṇu; tat-uditam — Jím stvořené; kala-veṇu-gītam — sladké tóny hry na flétnu; āruhya — poté, co vylétli; ye — kteří; druma-bhujān — na větve stromů; rucira-pravālān — s nádhernými liánami a šlahouny; śṛṇvanti — poslouchali; mīlita-dṛśaḥ — se zavřenýma očima; vigata-anya-vācaḥ — zanechávající všech ostatních zvuků.
Překlad
Ó matko, všichni ptáci v tomto lese vylétli na krásné větve stromů, aby viděli Kṛṣṇu. Se zavřenýma očima jen potichu naslouchají sladkým tónům Jeho flétny a žádný jiný zvuk je nezajímá. Tito ptáci jsou dozajista na stejné úrovni jako velcí mudrci.
Význam
Ptáci připomínají mudrce, protože žijí v lese a setrvávají se zavřenýma očima v tichosti a bez pohybu. Významným sdělením zde je, že i velké mudrce uvádějí do vytržení tóny Kṛṣṇovy flétny, které jsou zcela duchovní vibrace.
Výraz rucira-pravālān naznačuje, že i větve stromů se mění v extázi, když je zasáhne píseň Kṛṣṇovy flétny. Indra, Brahmā, Śiva a Viṣṇu jako prvotní bohové putují celým vesmírem a mají rozsáhlé poznání o hudební vědě, ale přesto ani tyto velké osobnosti nikdy neslyšely ani nesložily hudbu, jaká vychází z Kṛṣṇovy flétny. Však i ptáci jsou natolik pohnuti blaženými tóny, že v extázi zavírají oči a drží se větví, aby nespadli ze stromů.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje, že gopī měly ve zvyku se někdy navzájem oslovovat amba, „matko“.
Verš
nadyas tadā tad upadhārya mukunda-gītam
āvarta-lakṣita-manobhava-bhagna-vegāḥ
āliṅgana-sthagitam ūrmi-bhujair murārer
gṛhṇanti pāda-yugalaṁ kamalopahārāḥ
āvarta-lakṣita-manobhava-bhagna-vegāḥ
āliṅgana-sthagitam ūrmi-bhujair murārer
gṛhṇanti pāda-yugalaṁ kamalopahārāḥ
Synonyma
nadyaḥ — řeky; tadā — tehdy; tat — tu; upadhārya — když vnímají; mukunda — Pána Kṛṣṇy; gītam — píseň Jeho flétny; āvarta — víry; lakṣita — projevené; manaḥ-bhava — jejich milostnou touhou; bhagna — narušené; vegāḥ — jejich proudy; āliṅgana — jejich objetím; sthagitam — zastavený; ūrmi-bhujaiḥ — pažemi svých vln; murāreḥ — Pána Murāriho; gṛhṇanti — drží; pāda-yugalam — pár lotosových nohou; kamala-upahārāḥ — přinášející obětiny v podobě lotosových květů.
Překlad
Když řeky slyší píseň Kṛṣṇovy flétny, jejich mysli po Něm začínají toužit. To naruší jejich proudění, voda v nich se zčeří a točí se ve vírech. Tehdy pažemi svých vln obejmou Murāriho lotosové nohy, drží se jich a přinášejí obětiny v podobě lotosových květů.
Význam
I tak posvátné vody jako Yamunā a Mānasa-gaṅgā jsou okouzlené písní flétny a vzrušené milostnou přitažlivostí k mladému Kṛṣṇovi. Gopī naznačují, že když mnoho jiných druhů živých bytostí zaplavuje milostná láska ke Kṛṣṇovi, proč by je, gopī, měl někdo kritizovat za to, že pociťují silnou touhu sloužit Kṛṣṇovi v milostném vztahu?
Verš
dṛṣṭvātape vraja-paśūn saha rāma-gopaiḥ
sañcārayantam anu veṇum udīrayantam
prema-pravṛddha uditaḥ kusumāvalībhiḥ
sakhyur vyadhāt sva-vapuṣāmbuda ātapatram
sañcārayantam anu veṇum udīrayantam
prema-pravṛddha uditaḥ kusumāvalībhiḥ
sakhyur vyadhāt sva-vapuṣāmbuda ātapatram
Synonyma
dṛṣṭvā — když viděl; ātape — v plném žáru slunce; vraja-paśūn — domácí zvířata z Vraji; saha — společně s; rāma-gopaiḥ — Pánem Balarāmou a pasáčky krav; sañcārayantam — shánějící do stáda; anu — opakovaně; veṇum — na svou flétnu; udīrayantam — hlasitě hrajícího; prema — z lásky; pravṛddhaḥ — zvětšil se; uditaḥ — poté, co vystoupal do výšky; kusuma-āvalībhiḥ — (s kapičkami vodní páry, které jsou jako) trsy květů; sakhyuḥ — pro svého přítele; vyadhāt — vytvořil; sva-vapuṣā — ze svého těla; ambudaḥ — mrak; ātapatram — slunečník.
Překlad
Pán Kṛṣṇa ve společnosti Balarāmy a pasáčků pase všechna zvířata z Vraji a hraje stále na flétnu, dokonce i v plném žáru letního slunce. Když to viděl mrak na nebi, z lásky se zvětšil, vystoupil do výšky a ze svého těla složeného z mnoha kapiček vody podobných květům vytvořil pro svého přítele slunečník.
Význam
Śrīla Prabhupāda uvádí ve své knize Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství: „Spalující žár podzimního slunce byl někdy nesnesitelný, a proto se ze soucitu nad Krišnou, Balarámou a Jejich přáteli hrajícími na flétny na nebi objevily mraky. Sloužily jako slunečníky nad Jejich hlavami, jen aby získaly Krišnovu náklonnost.“
Verš
pūrṇāḥ pulindya urugāya-padābja-rāga
śrī-kuṅkumena dayitā-stana-maṇḍitena
tad-darśana-smara-rujas tṛṇa-rūṣitena
limpantya ānana-kuceṣu jahus tad-ādhim
śrī-kuṅkumena dayitā-stana-maṇḍitena
tad-darśana-smara-rujas tṛṇa-rūṣitena
limpantya ānana-kuceṣu jahus tad-ādhim
Synonyma
pūrṇāḥ — zcela uspokojené; pulindyaḥ — ženy z kmene Śabarů; urugāya — Pána Kṛṣṇy; pada-abja — z lotosových nohou; rāga — červené barvy; śrī-kuṅkumena — transcendentálním kuṅkumovým práškem; dayitā — Jeho přítelkyň; stana — ňadra; maṇḍitena — který dříve zdobil; tat — na to; darśana — při pohledu; smara — Amora; rujaḥ — pociťující muka; tṛṇa — na stéblech trávy; rūṣitena — ulpělým; limpantyaḥ — potírající si; ānana — obličeje; kuceṣu — a ňadra; jahuḥ — zbavily se; tat — té; ādhim — mentální bolesti.
Překlad
Domorodé ženy z vṛndāvanské oblasti jsou vzrušené chtíčem, když vidí trávu potřísněnou červeným kuṅkumovým práškem. Tento prášek s barvou Kṛṣṇových lotosových nohou původně zdobil ňadra Jeho milenek a když si s ním domorodkyně potřou obličeje a ňadra, zbaví se veškeré úzkosti.
Význam
Śrīla Prabhupāda vysvětluje tento verš takto: „Domorodé dívky dosáhly plného uspokojení, když si potřely tváře a ňadra vrindávanským prachem, který měl načervenalou barvu od doteku Krišnových lotosových nohou. Tyto dívky měly plná ňadra a také silné smyslné touhy, ale když je jejich milenci hladili po ňadrech, necítily příliš velké uspokojení. V lese viděly, že některé lístky a rostlinky zčervenaly kunkumovým práškem, který spadl z Krišnových lotosových nohou, když kolem nich procházel. Gopī si tisknou Jeho lotosové nohy na svá ňadra, která jsou potřena kunkumovým práškem, a když Krišna putuje s Balarámou a svými přáteli vrindávanským lesem, červený prášek padá na zem. Když tedy smyslné domorodé dívky hleděly na Krišnu, jak hraje na flétnu, uviděly na zemi červenou kunkumu a okamžitě ji vzaly a potřely si s ní tváře a ňadra. To je plně uspokojilo, ačkoliv je neuspokojilo, když se jejich ňader dotýkali jejich milenci. Všechny hmotné chtivé touhy mohou být okamžitě uspokojeny, dostane-li se člověk do styku s vědomím Krišny.“
Verš
hantāyam adrir abalā hari-dāsa-varyo
yad rāma-kṛṣṇa-caraṇa-sparaśa-pramodaḥ
mānaṁ tanoti saha-go-gaṇayos tayor yat
pānīya-sūyavasa-kandara-kandamūlaiḥ
yad rāma-kṛṣṇa-caraṇa-sparaśa-pramodaḥ
mānaṁ tanoti saha-go-gaṇayos tayor yat
pānīya-sūyavasa-kandara-kandamūlaiḥ
Synonyma
hanta — ó; ayam — tento; adriḥ — kopec; abalāḥ — ó přítelkyně; hari-dāsa-varyaḥ — nejlepší z Pánových služebníků; yat — protože; rāma-kṛṣṇa-caraṇa — lotosových nohou Pána Kṛṣṇy a Balarāmy; sparaśa — dotekem; pramodaḥ — radostně; mānam — úctu; tanoti — vzdává; saha — s; go-gaṇayoḥ — kravami, telátky a pasáčky; tayoḥ — Jim (Śrī Kṛṣṇovi a Balarāmovi); yat — protože; pānīya — vodu na pití; sūyavasa — měkkou trávu; kandara — jeskyně; kanda-mūlaiḥ — a kořínky.
Překlad
Tento kopec Govardhan je nejlepší ze všech oddaných! Ó mé přítelkyně, tento kopec dává Kṛṣṇovi a Balarāmovi i Jejich telátkům, kravám a pasáčkům vše, co potřebují – vodu na pití, velmi měkkou trávu, jeskyně, ovoce, květiny a zeleninu. Tak tento kopec vzdává Pánovi úctu. A protože se ho dotýkají lotosové nohy Kṛṣṇy a Balarāmy, vypadá nesmírně šťastně.
Význam
Tento překlad je citovaný z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty (Madhya 18.34).
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje bohatství kopce Govardhanu takto: Pānīya označuje voňavou, chladivou vodu z vodopádů na Govardhanu, kterou Kṛṣṇa a Balarāma pijí a omývají si s ní nohy a ústa. Govardhan poskytuje také další nápoje, jako například med, mangovou šťávu a šťávu z plodů pīlu. Sūyavasa se vztahuje na trávu dūrvā používanou při přípravě obětiny arghya. Na Govardhanu také roste tráva, která je voňavá, měkká a napomáhá tomu, aby krávy zdravě rostly a dávaly více mléka. Proto se používá k pastvě transcendentálních stád. Kandara jsou jeskyně, kde si Kṛṣṇa, Balarāma a Jejich přátelé hrají, sedají a lehají. Tyto jeskyně skýtají potěšení, když je příliš horko nebo příliš zima nebo prší. Govardhan také skýtá měkké kořeny k jídlu, drahokamy na zdobení těla, plošiny k sezení a světla a zrcadla v podobě hladkých kamenů, lesknoucí se vody a dalších přírodních materiálů.
Verš
gā gopakair anu-vanaṁ nayator udāra
veṇu-svanaiḥ kala-padais tanu-bhṛtsu sakhyaḥ
aspandanaṁ gati-matāṁ pulakas taruṇāṁ
niryoga-pāśa-kṛta-lakṣaṇayor vicitram
veṇu-svanaiḥ kala-padais tanu-bhṛtsu sakhyaḥ
aspandanaṁ gati-matāṁ pulakas taruṇāṁ
niryoga-pāśa-kṛta-lakṣaṇayor vicitram
Synonyma
gāḥ — krávy; gopakaiḥ — s pasáčky; anu-vanam — do každého lesa; nayatoḥ — vedoucí; udāra — bohatým; veṇu-svanaiḥ — díky vibracím Pánovy flétny; kala-padaiḥ — jež vydává sladké tóny; tanubhṛtsu — mezi živými bytostmi; sakhyaḥ — ó přítelkyně; aspandanam — nepohyblivost; gati-matām — těch živých bytostí, které se mohou pohybovat; pulakaḥ — extatická radost; taruṇam — jinak nehybných stromů; niryoga-pāśa — provazy na svazování zadních nohou krav; kṛta-lakṣaṇayoḥ — těch dvou (Kṛṣṇy a Balarāmy), které charakterizují; vicitram — úžasné.
Překlad
Mé drahé přítelkyně, když Kṛṣṇa a Balarāma se svými přáteli pasáčky procházejí s kravami lesem, nesou provazy, jimiž se kravám svazují nohy při dojení. Když Pán Kṛṣṇa hraje na flétnu, sladká hudba způsobuje, že pohyblivé živé bytosti strnou a nehybné stromy se chvějí extází. To vše je velmi úžasné.
Význam
Kṛṣṇa a Balarāma někdy nosívali pastevecké provazy na hlavách a jindy na ramenou, a tak byli nádherně ozdobeni veškerým vybavením pasáčků.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje, že provazy Kṛṣṇy a Balarāmy jsou spletené ze žlutých látek a na obou koncích mají svazky perel. Někdy nosí tyto provazy omotané kolem svých turbanů, a provazy se tak stávají krásnými ozdobami.
Verš
evaṁ-vidhā bhagavato
yā vṛndāvana-cāriṇaḥ
varṇayantyo mitho gopyaḥ
krīḍās tan-mayatāṁ yayuḥ
yā vṛndāvana-cāriṇaḥ
varṇayantyo mitho gopyaḥ
krīḍās tan-mayatāṁ yayuḥ
Synonyma
evam-vidhāḥ — takové; bhagavataḥ — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; yāḥ — které; vṛndāvana-cāriṇaḥ — jenž se toulal po vṛndāvanském lese; varṇayantyaḥ — když popisovaly; mithaḥ — jedna druhé; gopyaḥ — gopī; krīḍaḥ — zábavy; tat-mayatām — plného pohroužení do extatické meditace o Něm; yayuḥ — dosáhly.
Překlad
Když si takto gopī navzájem vyprávěly hravé zábavy Nejvyššího Pána, jak se toulal po vṛndāvanském lese, plně se pohroužily do myšlenek na Něho.
Význam
Śrīla Prabhupāda v této souvislosti komentuje: „To je dokonalý příklad vědomí Krišny: být vždy nějakým způsobem pohroužený v myšlenkách na Krišnu. Gopī to svým chováním neustále jasně ukazují; proto Pán Caitanya prohlásil, že nikdo nemůže uctívat Nejvyššího Pána lepším způsobem, než jakým Ho uctívají gopī. Nepocházely z vysoce postavených bráhmanských nebo kšatrijských rodin; pocházely z rodin vaišjů, a to ještě ne z urozených vrstev obchodníků, ale rodin pastevců krav. Neměly příliš vysoké vzdělání, ačkoliv slyšely mnohou moudrost od bráhmanů, autorit na védské poznání. Jediné, co pro ně bylo důležité, bylo neustále zůstávat pohroužené v myšlenkách na Krišnu.“
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté první kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Gopī oslavují píseň Kṛṣṇovy flétny“.