Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ

Období dešťů a podzim ve Vṛndāvanu

Pro obohacení popisu zábav Pána Kṛṣṇy líčí Śrī Śukadeva Gosvāmī v této kapitole krásu Vṛndāvanu bĕhem podzimu a období dešťů. Do svého vyprávĕní začleňuje kouzelné pokyny v podobĕ metafor.

Verš

śrī-śuka uvāca
tayos tad adbhutaṁ karma
dāvāgner mokṣam ātmanaḥ
gopāḥ strībhyaḥ samācakhyuḥ
pralamba-vadham eva ca

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; tayoḥ — Jich dvou, Pána Kṛṣṇy a Pána Balarāmy; tat — to; adbhutam — úžasné; karma — jednání; dāva-agneḥ — před lesním požárem; mokṣam — záchranu; ātmanaḥ — jejich; gopāḥ — pasáčci; strībhyaḥ — ženám; samācakhyuḥ — podrobnĕ popsali; pralamba-vadham — zabití Pralambāsury; eva — jistĕ; ca — také.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Pasáčci potom se všemi podrobnostmi vylíčili ženám ve Vṛndāvanu Kṛṣṇovo a Balarāmovo úžasné počínání – jak je zachránili před lesním požárem a zabili démona Pralambu.

Verš

gopa-vṛddhāś ca gopyaś ca
tad upākarṇya vismitāḥ
menire deva-pravarau
kṛṣṇa-rāmau vrajaṁ gatau

Synonyma

gopa-vṛddhāḥ — starší pastevci; ca — a; gopyaḥ — manželky pastevců; ca — také; tat — to; upākarṇya — když slyšeli; vismitāḥ — překvapení; menire — uvažovali; deva-pravarau — dva významní polobozi; kṛṣṇa-rāmau — bratři Kṛṣṇa a Balarāma; vrajam — do Vṛndāvanu; gatau — přišli.

Překlad

Starší pastevci a jejich manželky žasli, když to vyprávĕní slyšeli, a usoudili, že Kṛṣṇa a Balarāma jsou jistĕ vznešení polobozi, kteří se zjevili ve Vṛndāvanu.

Verš

tataḥ prāvartata prāvṛṭ
sarva-sattva-samudbhavā
vidyotamāna-paridhir
visphūrjita-nabhas-talā

Synonyma

tataḥ — potom; prāvartata — začalo; prāvṛṭ — období dešťů; sarva-sattva — všech živých bytostí; samudbhavā — zdroj života; vidyotamāna — osvĕtlovaný blesky; paridhiḥ — obzor; visphūrjita — rozrušené (hromem); nabhaḥ-talā — nebe.

Překlad

Potom začalo období dešťů, které dává život a potravu všem živým bytostem. Nebem začaly dunĕt hromy a na obzoru se míhaly blesky.

Verš

sāndra-nīlāmbudair vyoma
sa-vidyut-stanayitnubhiḥ
aspaṣṭa-jyotir ācchannaṁ
brahmeva sa-guṇaṁ babhau

Synonyma

sāndra — hustými; nīla — modrými; ambudaiḥ — mraky; vyoma — nebe; sa-vidyut — s blesky; stanayitnubhiḥ — a hromy; aspaṣṭa — rozptýlené; jyotiḥ — jeho svĕtlo; ācchannam — zahalené; brahma — duchovní duše; iva — jako; sa-guṇam — hmotnými kvalitami přírody; babhau — projevilo se.

Překlad

Nebe pak zahalily husté modré mraky doprovázené blesky a hromy. Tak bylo nebe se svým přirozeným osvĕtlením zahalené stejnĕ, jako je duchovní duše zahalená třemi kvalitami hmotné přírody.

Význam

Blesk se přirovnává ke kvalitĕ dobra, hrom ke kvalitĕ vášnĕ a mraky ke kvalitĕ nevĕdomosti. Zamračené nebe při příchodu období dešťů tedy připomíná čistou duchovní duši, když ji rozruší kvality přírody, protože tehdy je zahalena a její původní zářivá povaha se jen matnĕ odráží skrze mlhu tvořenou hmotnými kvalitami.

Verš

aṣṭau māsān nipītaṁ yad
bhūmyāś coda-mayaṁ vasu
sva-gobhir moktum ārebhe
parjanyaḥ kāla āgate

Synonyma

aṣṭau — osmi; māsān — bĕhem mĕsíců; nipītam — vypité; yat — které: bhūmyāḥ  –  půdy; ca — a; uda-mayam — tvořené vodou; vasu — bohatství; sva-gobhiḥ — svými paprsky; moktum — uvolňovat; ārebhe — začalo; parjanyaḥ — slunce; kāle — pravý čas; āgate — když nastal.

Překlad

Za osm mĕsíců vypilo slunce svými paprsky bohatství půdy v podobĕ vody. Nyní, když nastal pravý čas, začalo slunce toto nahromadĕné bohatství uvolňovat.

Význam

Ācāryové přirovnávají to, jak slunce vypařuje vodu, která je bohatstvím půdy, k vybírání daní králem. Ve dvacáté kapitole prvního dílu knihy Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství Śrīla Prabhupāda vykládá toto přirovnání takto: „Mraky jsou nahromadĕnou vodou, kterou sluneční záření vypařilo ze zemĕ. Po dobu osmi mĕsíců slunce neustále vypařuje nejrůznĕjší vodu z povrchu Zemĕ, a tato voda se shromažďuje v podobĕ mraků, které ji vydají podle potřeby. Podobnĕ vláda vybírá od občanů různé danĕ, jako je daň z příjmu a z obratu, které jsou občané schopni platit díky svým různým hmotným činnostem: zemĕdĕlství, obchodu, průmyslu a tak dále. Toto zdanĕní se přirovnává k tomu, jak slunce čerpá vodu ze zemĕ. Když je opĕt vody na povrchu planety zapotřebí, totéž sluneční svĕtlo promĕní vodu na mraky a rozdává ji po celé Zemi. Podobnĕ musí být danĕ vybrané vládou opĕt rozdány mezi lid ve formĕ vzdĕlávacích, veřejných, zdravotních a dalších zařízení. To je pro dobrou vládu velice důležité. Vláda by nemĕla pouze vybírat danĕ na rozmařilé utrácení; daň se musí využít pro veřejné blaho státu.“

Verš

taḍidvanto mahā-meghāś
caṇḍa-śvasana-vepitāḥ
prīṇanaṁ jīvanaṁ hy asya
mumucuḥ karuṇā iva

Synonyma

taḍit-vantaḥ — ukazující blesky; mahā-meghāḥ — velké mraky; caṇḍa — prudkým; śvasana — vĕtrem; vepitāḥ — otřásané; prīṇanam — uspokojení; jīvanam — svůj život (svou vodu); hi — jistĕ; asya — tohoto svĕta; mumucuḥ — vypustily; karuṇāḥ — milostivé osobnosti; iva — jako.

Překlad

Prudké vĕtry třásly a pohazovaly velkými mraky, ve kterých se blýskalo. Mrak dávaly své životy pro potĕšení tohoto svĕta, tak jako milostivé osoby.

Význam

Tak jako vznešené, soucitné osobnosti nĕkdy dávají život či bohatství pro blaho společnosti, vypouštĕly dešťové mraky déšť na vyprahlou zemi. I když tím mraky zanikly, poskytly ochotnĕ déšť pro blaho zemĕ.

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství Śrīla Prabhupāda komentuje tento verš takto: „Bĕhem období dešťů po celém kraji bĕsní silné vĕtry a přenášejí mraky z místa na místo, aby dávaly životodárnou vláhu vyprahlým živým bytostem, které ji tolik potřebují. Po letním období je vody zoufale zapotřebí, a tak jsou mraky jako bohatý človĕk, který v dobĕ nouze rozdává peníze, dokonce až do úplného vyčerpání své pokladnice. Když mraky zalévají povrch celé Zemĕ, také ze sebe vydají všechno.

Říká se, že když Mahārāja Daśaratha, otec Pána Rāmacandry, bojoval proti svým nepřátelům, přistupoval k nim jako zahradník, který vytrhává zbytečný plevel. A když bylo třeba dávat milodary, rozdával peníze stejnĕ, jako mrak rozdává déšť. Mraky rozdávají déšť tak vydatnĕ, že je to přirovnáno k tomu, když nĕjaký velkorysý človĕk rozdává své bohatství. Přívaly deštĕ z mraků jsou tak štĕdré, že voda padá i na skály, hory, oceány a moře, kde jí není vůbec zapotřebí. Mraky jsou jako dobrodinec, který volnĕ rozdává své bohatství a nerozlišuje, zda nĕkdo milodar potřebuje, nebo ne. Rozdává plnými hrstmi.“

Metaforicky řečeno jsou blesky v mracích svĕtlem, pomocí nĕhož mraky vidí zubožený stav půdy, a nárazové vĕtry jsou jejich tĕžkým dechem, jaký je vidĕt u rozrušených osob. Mraky jsou rozrušené, když vidí, v jakém stavu se půda nachází, a třesou se ve vĕtru jako soucitný človĕk. Proto spouštĕjí déšť.

Verš

tapaḥ-kṛśā deva-mīḍhā
āsīd varṣīyasī mahī
yathaiva kāmya-tapasas
tanuḥ samprāpya tat-phalam

Synonyma

tapaḥ-kṛśā — vyhublá letním horkem; deva-mīḍhā — milostivĕ pokropená bohem deštĕ; āsīt — stala se; varṣīyasī — plnĕ vykrmená; mahī — zemĕ; yathā eva — jako; kāmya — zamĕřená na smyslový požitek; tapasaḥ — toho, jehož askeze; tanuḥ — tĕlo; samprāpya — po získání; tat — tĕchto odříkavých praktik; phalam — plodu.

Překlad

Zemĕ byla vyhublá letním horkem, ale závlaha od boha deštĕ ji zase plnĕ vykrmila. Byla tedy jako osoba, jejíž tĕlo bylo vyzáblé askezí sledující nĕjaký hmotný cíl, ale která se opĕt plnĕ nasytí, když získá plod této askeze.

Význam

Śrīla Prabhupāda komentuje tento verš v knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství takto: „Před srážkami jsou z celého zemského povrchu vyčerpané témĕř veškeré energie a zem vypadá velmi neúrodnĕ. Po dešti se celý povrch zazelená vegetací a vypadá zdravĕ a silnĕ. To se přirovnává k osobĕ, která se podrobuje askezi za účelem splnĕní nĕjaké hmotné touhy. Rozkvĕt zemĕ po období dešťů je přirovnán ke splnĕní hmotných tužeb. Nĕkdy, když je nĕjaká zemĕ porobena špatnou vládou, lidé a politické strany podstoupí přísnou askezi a sebekázeň, aby se sami zmocnili vlády, a jakmile ji získají, využijí situace tak, že si dopřejí vysoké platy. Tento dočasný zisk je totéž, jako když zemĕ vzkvétá v období dešťů. Ve skutečnosti se má přísná askeze podstupovat jen pro dosažení duchovního štĕstí. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je doporučeno přijímat tapasyu neboli askezi pro poznání Nejvyššího Pána. Přijetím askeze v oddané službĕ človĕk obnoví svůj duchovní život, a jakmile se tak stane, zakusí neomezenou duchovní blaženost. Pokud se však nĕkdo podrobí askezi kvůli hmotným cílům, Bhagavad-gītā říká, že získá pomíjivé výsledky, po kterých touží jen lidé s menší inteligencí.“

Verš

niśā-mukheṣu khadyotās
tamasā bhānti na grahāḥ
yathā pāpena pāṣaṇḍā
na hi vedāḥ kalau yuge

Synonyma

niśā-mukheṣu — bĕhem večerního soumraku; khadyotāḥ — svĕtlušky; tamasā — díky temnotĕ; bhānti — svítí; na — ne; grahāḥ — planety; yathā — jako; pāpena — kvůli hříšným činnostem; pāṣaṇḍāḥ — ateistické doktríny; na — a ne; hi — jistĕ; vedāḥ — Védy; kalau yuge — ve vĕku Kali.

Překlad

Temnota bĕhem večerního soumraku v období dešťů umožňovala svĕtluškám, aby svítily místo hvĕzd, tak jako ve vĕku Kali umožňuje převaha hříšných činností ateistickým doktrínám zastínit pravé poznání Véd.

Význam

VÝZNAM: Śrīla Prabhupāda to rozvádí: „Bĕhem období dešťů je večer vidĕt mnoho svĕtlušek, které poletují sem a tam v korunách stromů a září jako malá svĕtýlka, ale nebeská svítící tĕlesa, hvĕzdy a mĕsíc, vidĕt nejsou. Podobnĕ ve vĕku Kali zaujímají ateisté a neznabozi významná místa, zatímco lidé, kteří skutečnĕ dodržují védské zásady duchovního osvobození, jsou prakticky neznámí. Současný vĕk, Kali-juga, se přirovnává k zamračenému období živých bytostí. Skutečné poznání je v nĕm zahaleno vlivem hmotného civilizačního pokroku. Laciní mentální spekulanti, ateisté a tvůrci takzvaných náboženských zásad vystupují do popředí jako svĕtlušky, zatímco osoby přísnĕ následující védské zásady či pokyny písem jsou zahalené mraky tohoto vĕku. Lidé by se mĕli naučit, jak místo svĕtla svĕtlušek využívat skutečných svítících tĕles na nebi – slunce, mĕsíce a hvĕzd. Svĕtlušky ve skutečnosti nemohou za temné noci poskytnout žádné svĕtlo. Tak jako se i v období dešťů obloha nĕkdy vyjasní a mĕsíc, hvĕzdy a slunce jsou vidĕt, tak i tato Kali-yuga má nĕkdy svĕtlé okamžiky. Například je nĕkdy slyšet o védském hnutí Pána Caitanyi, které šíří zpívání mantry Hare Kṛṣṇa. Lidé, kteří mají vážný zájem najít pravé svĕtlo, by místo pozorování svĕtel mentálních spekulantů a ateistů mĕli využít tohoto hnutí.“

Verš

śrutvā parjanya-ninadaṁ
maṇḍukāḥ sasṛjur giraḥ
tūṣṇīṁ śayānāḥ prāg yadvad
brāhmaṇā niyamātyaye

Synonyma

śrutvā — když slyšely; parjanya — mraků; ninadam — dunĕní; maṇḍukāḥ — žáby; sasṛjuḥ — vydávaly; giraḥ — své zvuky; tūṣṇīm — tiše; śayānāḥ — ležící; prāk — předtím; yadvat — jako; brāhmaṇāḥbrāhmaṇští studenti; niyama-atyaye — po dokončení svých ranních povinností.

Překlad

Žáby ležely celou dobu tiše, ale jakmile zaslechly dunĕní mraků, začaly najednou kvákat, tak jako brāhmaṇští studenti, kteří tiše konají své ranní povinnosti, začnou recitovat své úlohy, jakmile je učitel zavolá.

Význam

Śrīla Prabhupāda komentuje: „Po prvním dešti, když se ozývá hřmĕní z mraků, začnou všechny žáby kvákat jako žáci, kteří najednou čtou nahlas své úlohy. Žáci by mĕli obvykle vstávat brzy ráno. Vĕtšinou však nevstanou sami od sebe, ale teprve když v chrámu nebo jiné duchovní instituci zazní zvon. Na nařízení duchovního učitele okamžitĕ vstanou a po dokončení svých ranních povinností usednou ke studiu Véd nebo recitaci védských manter. Všichni spí v temnotĕ Kali-jugy, ale když přijde velký ācārya, na jeho volání se začnou všichni vĕnovat studiu Véd, aby získali skutečné poznání.“

Verš

āsann utpatha-gāminyaḥ
kṣudra-nadyo ’nuśuṣyatīḥ
puṁso yathāsvatantrasya
deha-draviṇa-sampadaḥ

Synonyma

āsan — staly se; utpatha-gāminyaḥ — vychýlené ze svých řečišť; kṣudra — nepatrné; nadyaḥ — říčky; anuśuṣyatīḥ — jež vysychaly; puṁsaḥ — človĕka; yathā — jako; asvatantrasya — který není nezávislý (to znamená, který podléhá svým smyslům); deha — tĕlo; draviṇa — hmotný majetek; sampadaḥ — a bohatství.

Překlad

S příchodem období dešťů se nepatrné toky, které předtím vyschly, naplnily vodou a pak vychýlily ze svých řečišť, tak jako tĕlo, majetek a peníze človĕka, jenž podléhá nátlakům smyslů, jsou používané scestným způsobem.

Význam

Śrīla Prabhupāda vykládá: „Bĕhem období dešťů se mnoho malých rybníků, jezírek a říček naplní vodou; jinak zůstávají po zbytek roku vyschlé. Materialisté jsou také vyschlí, ale když se nĕkdy dostanou do takzvanĕ zámožného postavení, ve kterém mají domov, dĕti a nĕjaké úspory, vypadá to, že se jim daří dobře. Poté však okamžitĕ opĕt vyschnou, stejnĕ jako malé říčky a jezírka. Básník Vidyāpati řekl, že společnost přátel, rodiny, dĕtí, manželky a tak dále jistĕ přináší nĕjaké potĕšení, ale tuto radost přirovnává ke kapce vody na poušti. Každý prahne po štĕstí, stejnĕ jako na poušti každý prahne po vodĕ. Je-li na poušti kapka vody, dá se samozřejmĕ říci, že tam voda je, ale užitek z ní je minimální. V našem materialistickém způsobu života, který je jako poušť, prahneme po oceánu štĕstí, ale v podobĕ společnosti, přátel a svĕtské lásky dostáváme pouhou kapku vody. Nikdy nedosáhneme uspokojení, stejnĕ jako se říčky, jezírka a rybníčky nikdy nenaplní vodou v období sucha.“

Verš

haritā haribhiḥ śaṣpair
indragopaiś ca lohitā
ucchilīndhra-kṛta-cchāyā
nṛṇāṁ śrīr iva bhūr abhūt

Synonyma

haritāḥ — zezelenalá; haribhiḥ — díky zelené; śaṣpaiḥ — čerstvĕ vyrostlé trávĕ; indragopaiḥ — díky hmyzu indragopa; ca — a; lohitā — červená; ucchilīndhra — houbami; kṛta — poskytnuté; chāyā — útočištĕ; nṛṇām — lidí; śrīḥ — bohatství; iva — jako; bhūḥ — zemĕ; abhūt — stala se.

Překlad

Čerstvĕ vyrostlá tráva učinila zemi smaragdovĕ zelenou, hmyz indragopa jí dodal červený nádech a bílé houby přidaly ještĕ další barvu a kruhy stínů. Díky tomu zemĕ vypadala jako osoba, která náhle zbohatla.

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī podotýká, že slovo nṛṇām se vztahuje na členy královské třídy. Přehlídka barev, kterou skýtala tmavĕ zelená pole ozdobená jasnĕ červeným hmyzem a bílými klobouky hub, se tedy dá přirovnat ke královské přehlídce, jejímž prostřednictvím král předvádí svou vojenskou moc.

Verš

kṣetrāṇi śaṣya-sampadbhiḥ
karṣakāṇāṁ mudaṁ daduḥ
māninām anutāpaṁ vai
daivādhīnam ajānatām

Synonyma

kṣetrāṇi — pole; śaṣya-sampadbhiḥ — s jejich bohatstvím v podobĕ obilí; karṣakāṇām — farmářům; mudam — radost; daduḥ — dávala; māninām — jiným, kteří jsou nemístnĕ pyšní; anutāpam — lítost; vai — vskutku; daiva-adhīnam — řízení osudu; ajānatām — nechápajícím.

Překlad

Pole se svým bohatstvím v podobĕ obilí tĕšila farmáře, ale podnĕcovala lítost v srdcích lidí, kteří byli příliš pyšní na to, aby se vĕnovali farmaření, a kteří nechápali, že vše řídí Nejvyšší.

Význam

Bĕžnĕ se stává, že lidé žijící ve velkomĕstech jsou mrzutí a otrávení, když hodnĕ prší. Nechápou, nebo zapomnĕli, že déšť vyživuje plodiny, které budou jíst. Na jídle si samozřejmĕ pochutnávají, ale neoceňují, že deštĕm Nejvyšší Pán živí nejen lidské bytosti, nýbrž i rostliny, zvířata a samotnou zemi.

Moderní, sofistikovaní lidé často hledí spatra na ty, kdo pracují v zemĕdĕlství. V Americe se dokonce neinteligentnímu prosťáčkovi nĕkdy říká „farmář“. Existují také vládní úřady omezující zemĕdĕlskou produkci, protože jistí kapitalisté se bojí ovlivňování tržních cen. Kvůli různým nepřirozeným a manipulativním praktikám moderních vlád vidíme na mnoha místech svĕta nedostatek potravy – dokonce i mezi chudinou ve Spojených státech – a zároveň vidíme, jak vlády platí farmářům, aby omezili setbu. Nĕkdy tyto vlády nechávají vyhazovat velké množství potravin do moře. Z toho je zřejmé, že vedení arogantních a nevĕdomých jedinců, kteří jsou buď příliš pyšní na to, aby se řídili Božími zákony, nebo příliš nevĕdomí na to, aby si je uvĕdomili, povede vždy ke zklamání bĕžných lidí, zatímco vláda vĕdomá si Boha bude poskytovat hojnost a štĕstí všem.

Verš

jala-sthalaukasaḥ sarve
nava-vāri-niṣevayā
abibhran ruciraṁ rūpaṁ
yathā hari-niṣevayā

Synonyma

jala — vody; sthala — a zemĕ; okasaḥ — obyvatelé; sarve — všichni; nava — nové; vāri — vody; niṣevayā — když využili; abibhran — získali; ruciram — přitažlivé; rūpam — podoby; yathā — jako; hari-niṣevayā — oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Když všichni tvorové na souši i ve vodĕ využili novĕ napršené vody, jejich podoby získaly na přitažlivosti, tak jako oddaný se stane krásným díky službĕ Nejvyššímu Pánu.

Význam

Śrīla Prabhupāda to komentuje takto: „To jsme prakticky zažili s našimi žáky v Mezinárodní společnosti pro vĕdomí Kṛṣṇy. Předtím, než se stali žáky, byli navenek špinaví, i když mĕli přirozenĕ krásné osobní rysy; vzhledem k tomu, že nevĕdĕli nic o vĕdomí Kṛṣṇy, vypadali špinavĕ a uboze. Jakmile však začali rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy, jejich zdraví se zlepšilo a dodržování usmĕrňujících pravidel zvýšilo jejich tĕlesný lesk. Když mají na sobĕ roucha šafránové barvy, tilak na čele a korálky v ruce a na krku, vypadají, jako kdyby přišli přímo z Vaikuṇṭhy.“

Verš

saridbhiḥ saṅgataḥ sindhuś
cukṣobha śvasanormimān
apakva-yoginaś cittaṁ
kāmāktaṁ guṇa-yug yathā

Synonyma

saridbhiḥ — se řekami; saṅgataḥ — setkáním; sindhuḥ — oceán; cukṣobha — rozbouřil se; śvasana — vzduté vĕtrem; ūrmi-mān — mající vlny; apakva — nezralého; yoginaḥyogīho; cittam — mysl; kāma-aktam — poznamenaná chtíčem; guṇa-yuk — udržující spojení s objekty smyslového požitku; yathā — jako.

Překlad

Tam, kde se řeky vlévaly do oceánu, se oceán rozbouřil a vítr zvedal jeho vlny, tak jako se rozruší mysl nezralého yogīho, který je ještĕ poznamenaný chtíčem a připoutaný k objektům smyslového požitku.

Verš

girayo varṣa-dhārābhir
hanyamānā na vivyathuḥ
abhibhūyamānā vyasanair
yathādhokṣaja-cetasaḥ

Synonyma

girayaḥ — hory; varṣa-dhārābhiḥ — mraky nesoucími déšť; hanyamānāḥ — zasažené; na vivyathuḥ — neroztřásly se; abhibhūyamānāḥ — když jsou stiženi; vyasanaiḥ — nebezpečím; yathā — jako; adhokṣaja-cetasaḥ — ti, jejichž mysl je pohroužená v Nejvyšším Pánu.

Překlad

Tak jako oddaní, jejichž mysl je pohroužená v Osobnosti Božství, zůstávají klidní, i když na nĕ doléhá nebezpečí všeho druhu, hory nebyly v období dešťů vůbec rozrušené, přestože do nich opakovanĕ narážely mraky nesoucí déšť.

Význam

Hory se pod přívalem prudkých lijáků neroztřesou; naopak se očistí od hlíny a jsou zářivĕjší a krásnĕjší. Podobné je to s pokročilým oddaným Nejvyššího Pána – nepříznivé situace nenarušují jeho program oddané služby, ale očišťují jeho srdce od prachu připoutanosti k tomuto svĕtu. Proto se oddaný díky tomu, že toleruje obtížné situace, stává krásnĕjším a zářivĕjším. Oddaný ve skutečnosti přijímá všechny životní zvraty jako milost Pána Kṛṣṇy, neboť si uvĕdomuje, že každé utrpení si ten, kdo ho prožívá, způsobil svým špatným jednáním.

Verš

mārgā babhūvuḥ sandigdhās
tṛṇaiś channā hy asaṁskṛtāḥ
nābhyasyamānāḥ śrutayo
dvijaiḥ kālena cāhatāḥ

Synonyma

mārgāḥ — cesty; babhūvuḥ — staly se; sandigdhāḥ — nezřetelné; tṛṇaiḥ — travou; channāḥ — zarostlé; hi — jistĕ; asaṁskṛtāḥ — nečištĕné; na abhyasyamānāḥ — nestudovaná; śrutayaḥ — písma; dvijaiḥbrāhmaṇy; kālena — vlivem času; ca — a; āhatāḥ — zkomolená.

Překlad

Nečištĕné cesty bĕhem období dešťů pokryla tráva a suť, takže byly tĕžko k rozeznání. Připomínaly náboženská písma, která brāhmaṇové přestali studovat, a která jsou proto vlivem času zkomolená a zastřená.

Verš

loka-bandhuṣu megheṣu
vidyutaś cala-sauhṛdāḥ
sthairyaṁ na cakruḥ kāminyaḥ
puruṣeṣu guṇiṣv iva

Synonyma

loka — celého svĕta; bandhuṣu — kteří jsou přátelé; megheṣu — mezi mraky; vidyutaḥ — blesk; cala-sauhṛdāḥ — přelétavý ve svém přátelství; sthairyam — stálost; na cakruḥ — neudržel si; kāminyaḥ — chtivé ženy; puruṣeṣu — mezi muži; guṇiṣu — ctnostnými; iva — jako.

Překlad

I když jsou mraky přáteli všech živých bytostí, blesk, který je přelétavý ve svých zálibách, přeskakoval z jednoho shluku mraků do druhého jako chtivé ženy, které nejsou vĕrné ani ctnostným mužům.

Význam

Śrīla Prabhupāda komentuje: „Bĕhem období dešťů se nĕkdy blýská v jednom shluku mraků a vzápĕtí ve druhém. Tento úkaz je přirovnán ke smyslné ženĕ, která nedovede upřít svou mysl na jednoho muže. Mrak je jako kvalifikovaný človĕk, protože dává déšť a mnoha lidem zajišťuje živobytí; kvalifikovaný človĕk podobnĕ živí mnoho bytostí, jako členy své rodiny nebo pracovníky své velké firmy. Naneštĕstí celý jeho život může narušit žena, která se s ním rozvede. Je-li muž vyveden z míry, zničí to celou rodinu, dĕti se rozutečou nebo firma zkrachuje – bude to mít nepříznivý dopad na všechno. Proto se doporučuje, aby žena, která chce dĕlat pokroky ve vĕdomí Kṛṣṇy, žila pokojnĕ se svým manželem a aby se za žádných okolností nerozešli. Oba by se mĕli ovládat v pohlavním životĕ a soustředit mysl na Kṛṣṇu, aby jejich životy mohly být úspĕšné. Koneckonců, v hmotném svĕtĕ muž potřebuje ženu a žena potřebuje muže. Když jsou spolu, mĕli by žít pokojnĕ s vĕdomím Kṛṣṇy a nebýt přelétaví jako blesk, který přeskakuje z jednoho mraku na druhý.“

Verš

dhanur viyati māhendraṁ
nirguṇaṁ ca guṇiny abhāt
vyakte guṇa-vyatikare
’guṇavān puruṣo yathā

Synonyma

dhanuḥ — luk (duha); viyati — na nebi; māhā-indram — Pána Indry; nirguṇam — bez vlastností (či bez tĕtivy); ca — ačkoliv; guṇini — na nebi, jež má určité vlastnosti, jako například zvuk; abhāt — objevil se; vyakte — v projevené hmotné přírodĕ; guṇa-vyatikare — tvořené interakcemi hmotných kvalit; aguṇa-vān — jehož s hmotnými kvalitami nic nepojí; puruṣaḥ — Nejvyšší Pán; yathā — jako.

Překlad

Když se na nebi, které má vlastnost hřmĕní, objevil Indrův luk (duha), nebyl jako obyčejné luky, protože nemĕl tĕtivu. Když se v tomto svĕtĕ, který je výtvorem vzájemného působení hmotných kvalit, zjevuje Nejvyšší Pán, je také jiný než obyčejní lidé, protože zůstává hmotnými kvalitami nedotčený a nezávislý na jakýchkoliv hmotných okolnostech.

Význam

Śrīla Prabhupāda to komentuje takto: „Nĕkdy se kromĕ hřmĕní v mracích objeví na obloze duha, která vypadá jako luk bez tĕtivy. Luk je ohnutý díky tomu, že je na obou jeho koncích uvázána tĕtiva; duha ale žádnou tĕtivu nemá, a přesto tak nádhernĕ spočívá na obloze. Podobnĕ, když Nejvyšší Osobnost Božství sestoupí do hmotného svĕta, vypadá jako obyčejná lidská bytost, ale nezávisí na žádné hmotné podmínce. V Bhagavad-gītĕ Pán říká, že se zjevuje působením své vnitřní energie, která nemůže být podmanĕna energií vnĕjší. Co je zajetím pro obyčejného tvora, je svobodou pro Osobnost Božství.“

Verš

na rarājoḍupaś channaḥ
sva-jyotsnā-rājitair ghanaiḥ
ahaṁ-matyā bhāsitayā
sva-bhāsā puruṣo yathā

Synonyma

na rarāja — nesvítil; uḍupaḥ — mĕsíc; channaḥ — zakrytý; sva-jyotsnā — vlastním svĕtlem; rājitaiḥ — osvĕtlenými; ghanaiḥ — mraky; aham-matyā — falešné ego; bhāsitayā — které je osvĕtlené; sva-bhāsā — vlastním jasem; puruṣaḥ — živá bytost; yathā — jako.

Překlad

Mĕsíc se bĕhem období dešťů nemohl přímo ukázat, protože ho zakrývaly mraky, které byly samy osvĕtlené mĕsíčními paprsky. Ani živá bytost se v hmotném svĕtĕ nemůže ukázat přímo, protože ji zakrývá falešné ego, které je samo osvĕtlené vĕdomím čisté duše.

Význam

Zde je uvedena vynikající analogie. Bĕhem období dešťů není mĕsíc na nebi vidĕt, protože ho zakrývají mraky. Tyto mraky však září jasem mĕsíčních paprsků. Také v naší podmínĕné hmotné existenci nemůžeme přímo vnímat duši, protože naše vĕdomí zakrývá falešné ego neboli klamné ztotožnĕní se s hmotným svĕtem a hmotným tĕlem. Přitom však vĕdomí duše je tím, co falešné ego osvĕtluje.

Jak popisuje Gītā, energie duše je vĕdomí, a když se toto vĕdomí projevuje skrze clonu tvořenou falešným egem, jeví se jako tupé, hmotné vĕdomí, jež postrádá přímou vizi duše i Boha. I velcí filosofové v hmotném svĕtĕ se v souvislosti s Absolutní Pravdou nakonec uchylují k mlhavým, nejasným výrokům, tak jako zamračené nebe jen matnĕ a nepřímo projevuje bohaté svĕtlo mĕsíce.

V hmotném životĕ je naše falešné ego často nadšené, plné nadĕjí a zdánlivĕ obeznámené s různými hmotnými záležitostmi, a takové vĕdomí nás pobízí, abychom pokračovali s hmotnou existencí. Ve skutečnosti však vnímáme jen chabý odraz našeho původního, čistého vĕdomí, kterým je vĕdomí Kṛṣṇy – přímé vnímání duše a Boha. Neuvĕdomujeme si, že falešné ego jen omezuje a zahaluje naše skutečné, duchovní vĕdomí, které je plnĕ osvícené a blažené, a mylnĕ se domníváme, že hmotné vĕdomí je plné poznání a štĕstí. Je to podobné jako myslet si, že zářící mraky osvĕtlují noční nebe, i když ve skutečnosti nebe osvĕtluje záře mĕsíce, a mraky ji pouze zahalují a tlumí. Mraky vypadají zářivĕ, proto, že filtrují a zadržují zářivé paprsky mĕsíce. Rovnĕž hmotné vĕdomí se občas jeví jako příjemné či osvícené, jelikož působí jako clona, která stíní či filtruje původní, blažené a osvícené vĕdomí pocházející přímo z duše. Dovedeme-li pochopit důvtipnou analogii uvedenou v tomto verši, můžeme snadno pokročit v rozvoji vĕdomí Kṛṣṇy.

Verš

meghāgamotsavā hṛṣṭāḥ
pratyanandañ chikhaṇḍinaḥ
gṛheṣu tapta-nirviṇṇā
yathācyuta-janāgame

Synonyma

megha — mraků; āgama — kvůli příchodu; utsavāḥ — kteří slaví svátek; hṛṣṭāḥ — rozradostnĕní; pratyanandan — křičeli na uvítanou; śikhaṇḍinaḥ — pávi; gṛheṣu — ve svých domovech; tapta — ti, kdo se souží; nirviṇṇāḥ — a pak jsou šťastní; yathā — jako; acyuta — neklesající Osobnosti Božství; jana — oddaných; āgame — po příchodu.

Překlad

Když pávi spatřili první mraky, začali jásat a radostnĕ křičet na uvítanou, tak jako lidé soužení v rodinném životĕ cítí štĕstí, když je navštíví čistí oddaní Nejvyššího Pána, jenž nikdy neklesá.

Význam

Když se po suchém letním období s hřmĕním objeví první dešťové mraky, pávi se radují a začínají nadšenĕ tancovat. Śrīla Prabhupāda doplňuje: „S tím máme praktickou zkušenost: mnozí naši žáci byli předtím, než přišli do styku s vĕdomím Kṛṣṇy, bez inspirace a zasmušilí, ale poté, co se setkali s oddanými, tančí radostnĕ jako pávi.“

Verš

pītvāpaḥ pādapāḥ padbhir
āsan nānātma-mūrtayaḥ
prāk kṣāmās tapasā śrāntā
yathā kāmānusevayā

Synonyma

pītvā — poté, co se napily; āpaḥ — vody; pāda-pāḥ — stromy; padbhiḥ — svými nohami; āsan — nabyly; nānā — různých; ātma-mūrtayaḥ — tĕlesných rysů; prāk — dříve; kṣāmāḥ — vyzáblé; tapasā — askezí; śrāntāḥ — unavení; yathā — jako; kāma-anusevayā — když se tĕší z dosažení vytoužených cílů.

Překlad

Stromy byly schřadlé a suché, ale poté, co se svými nohami napily čerstvĕ napršené vody, jejich různé tĕlesné rysy se rozbujely. Také ten, jehož tĕlo vyzáblo a zesláblo podstupováním askeze, znovu projeví zdravé tĕlesné rysy poté, co si užívá hmotných vĕcí, kterých onou askezí dosáhl.

Význam

Slovo pāda znamená noha a označuje pití. Stromům se říká pādapa, protože pijí svými kořeny, které jsou přirovnány k nohám. Jakmile se stromy ve Vṛndāvanu napily čerstvĕ napršené vody, začaly na nich rašit nové listy, výhonky a kvĕty, a tak se tĕšily novému růstu. Materialisté často podstupují tvrdou askezi, aby dosáhli cíle své touhy. Například vyčerpávající askezí politiků v Americe je, když cestují po venkovĕ bĕhem kampanĕ za své zvolení. Obchodníci si také často upírají osobní pohodlí, jen aby přivedli svůj obchod k úspĕchu. Jakmile tito asketičtí lidé získají plody své askeze, budou zase zdraví a spokojení, tak jako stromy dychtivĕ pijící dešťovou vodu poté, co přečkaly askezi suchého, horkého léta.

Verš

saraḥsv aśānta-rodhaḥsu
nyūṣur aṅgāpi sārasāḥ
gṛheṣv aśānta-kṛtyeṣu
grāmyā iva durāśayāḥ

Synonyma

saraḥsu — na jezerech; aśānta — narušené; rodhaḥsu — jejichž břehy; nyūṣuḥ — dále sídlili; aṅga — můj milý králi; api — vskutku; sārasāḥ — jeřábi; gṛheṣu — ve svých domovech; aśānta — rušivé; kṛtyeṣu — kde se odehrávají činnosti; grāmyāḥ — materialističtí lidé; iva — jistĕ; durāśayāḥ — jejichž mysli jsou znečištĕné.

Překlad

Jeřábi dále sídlili na březích jezer, přestože tyto břehy byly bĕhem období dešťů narušené, tak jako materialističtí lidé se znečištĕnou myslí zůstávají stále doma, přestože tam probíhá mnoho rušivých událostí.

Význam

Bĕhem období dešťů se na březích jezer často sesouvá půda a nĕkdy se tam hromadí trnité keře, kamení a další sutiny. Kachny a jeřábi se tam ale zdržují i nadále, přes všechny tyto nepříjemnosti. Také rodinný život stále narušuje nespočet nepříjemných událostí, ale materialistického človĕka nikdy ani nenapadne zanechat rodinu v rukách svých dospĕlých synů a odejít se vĕnovat duchovnímu rozvoji. Taková myšlenka mu připadá pohoršující a necivilizovaná, neboť nemá naprosto žádné ponĕtí o Absolutní Pravdĕ a svém vztahu k Ní.

Verš

jalaughair nirabhidyanta
setavo varṣatīśvare
pāṣaṇḍinām asad-vādair
veda-mārgāḥ kalau yathā

Synonyma

jala-oghaiḥ — přívaly vody; nirabhidyanta — byly protrženy; setavaḥ — hrázky; varṣati — když sesílá déšť; īśvare — Pán Indra; pāṣaṇḍinām — ateistů; asat-vādaiḥ — mylnými teoriemi; veda-mārgāḥ — cesty vytyčené Védami; kalau — v Kali-yuze; yathā — jako.

Překlad

Když Indra seslal své deštĕ, přívaly vody protrhly zavlažovací hrázky na polích, tak jako v Kali-yuze mylné teorie ateistů bourají hranice stanovené pokyny Véd.

Verš

vyamuñcan vāyubhir nunnā
bhūtebhyaś cāmṛtaṁ ghanāḥ
yathāśiṣo viś-patayaḥ
kāle kāle dvijeritāḥ

Synonyma

vyamuñcan — vypustily; vāyubhiḥ — vĕtry; nunnāḥ — hnané; bhūtebhyaḥ — pro všechny živé bytosti; ca — a; amṛtam — svou nektarovou vodu; ghanāḥ — mraky; yathā — jako; āśiṣaḥ — milodary; viṭ-patayaḥ — králové; kāle kāle — čas od času; dvijabrāhmaṇy; īritāḥ — pobízení.

Překlad

Mraky hnané vĕtry vypustily svou nektarovou vodu pro dobro všech živých bytostí, tak jako králové na popud svých brāhmaṇských knĕží rozdávají obyvatelstvu milodary.

Význam

Śrīla Prabhupāda komentuje: „V období dešťů mraky, pohánĕné vĕtrem, dávají vodu, která je vítaná jako nektar. Když následovníci Véd, brāhmaṇové, inspirují boháče, jako jsou králové a zámožní kupci, aby bĕhem konání velkých obĕtí rozdávali milodary, takové rozdávání bohatství je také jako nektar. Čtyři složky lidské společnosti – brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové – by mĕly žít mírumilovnĕ v duchu spolupráce; to je možné, když mají vedení zkušených védských brāhmaṇů, kteří provádĕjí obĕti, a rovnomĕrnĕ rozdávají bohatství.“

Verš

evaṁ vanaṁ tad varṣiṣṭhaṁ
pakva-kharjura-jambumat
go-gopālair vṛto rantuṁ
sa-balaḥ prāviśad dhariḥ

Synonyma

evam — takto; vanam — do lesa; tat — toho; varṣiṣṭham — v plném rozkvĕtu; pakva — zralé; kharjura — datle; jambu — a plody jambu; mat — majícího; go — kravami; gopālaiḥ — a pasáčky; vṛtaḥ — obklopený; rantum — vĕnovat se hrám; sa-balaḥ — společnĕ s Pánem Balarāmou; prāviśat — vstoupil; hariḥ — Pán Kṛṣṇa.

Překlad

Když byl vṛndāvanský les takto v plném rozkvĕtu a nabízel zralé datle a plody jambu, vstoupil do nĕj Pán Kṛṣṇa, obklopený svými kravami a přáteli pasáčky a doprovázený Śrī Balarāmou, aby si užíval.

Verš

dhenavo manda-gāminya
ūdho-bhāreṇa bhūyasā
yayur bhagavatāhūtā
drutaṁ prītyā snuta-stanāḥ

Synonyma

dhenavaḥ — krávy; manda-gāminyaḥ — pohybující se pomalu; ūdhaḥ — vemen; bhāreṇa — kvůli tíži; bhūyasā — velké; yayuḥ — šly; bhagavatā — Pánem; āhūtāḥ — zavolané; drutam — rychle; prītyā — z lásky; snuta — vlhká; stanāḥ — jejich vemena.

Překlad

Krávy mĕly tĕžká vemena, takže se musely pohybovat pomalu, ale jakmile je zavolal Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, rozbĕhly se rychle za Ním a struky jim z lásky k Nĕmu zvlhly.

Význam

Slovy Śrīly Prabhupādy: „Krávy, které spásaly novou trávu, byly zdravé a jejich vemena byla plná mléka. Mĕly Pána Kṛṣṇu tak rády, že když na nĕ volal jmény, okamžitĕ k Nĕmu přibĕhly s takovou radostí, že jim mléko vytékalo z vemen.“

Verš

vanaukasaḥ pramuditā
vana-rājīr madhu-cyutaḥ
jala-dhārā girer nādād
āsannā dadṛśe guhāḥ

Synonyma

vana-okasaḥ — domorodé dívky z lesa; pramuditāḥ — rozradostnĕné; vana-rājīḥ — lesní stromy; madhu-cyutaḥ — ukapávající sladkou mízu; jala-dhārāḥ — vodopády; gireḥ — na horách; nādāt — podle jejich dunĕní; āsannāḥ — poblíž; dadṛśe — pozoroval; guhāḥ — jeskynĕ.

Překlad

Pán vidĕl rozradostnĕné domorodé dívky z lesa, stromy ukapávající sladkou mízu a horské vodopády, jejichž dunĕní naznačovalo, že jsou poblíž jeskynĕ.

Verš

kvacid vanaspati-kroḍe
guhāyāṁ cābhivarṣati
nirviśya bhagavān reme
kanda-mūla-phalāśanaḥ

Synonyma

kvacit — nĕkdy; vanaspati — stromu; kroḍe — do dutiny; guhāyām — do jeskynĕ; ca — nebo; abhivarṣati — když pršelo; nirviśya — poté, co vlezl; bhagavān — Nejvyšší Pán; reme — užíval si; kanda-mūla — kořínky; phala — a plody; aśanaḥ — pojídající.

Překlad

Když pršelo, Pán se nĕkdy schovával do jeskynĕ nebo dutiny stromu, kde si hrál a jedl kořínky a plody.

Význam

Śrīla Sanātana Gosvāmī vysvĕtluje, že bĕhem období dešťů jsou hlízy a kořínky velmi mĕkké a chutné, a Pán Kṛṣṇa je pojídal společnĕ s divokými lesními plody. Pán Kṛṣṇa a Jeho mladí přátelé sedávali v dutinĕ stromu nebo v jeskyni a bavili se různými hrami, dokud nepřestalo pršet.

Verš

dadhy-odanaṁ samānītaṁ
śilāyāṁ salilāntike
sambhojanīyair bubhuje
gopaiḥ saṅkarṣaṇānvitaḥ

Synonyma

dadhi-odanam — vařenou rýži smíchanou s jogurtem; samānītam — poslanou; śilāyām — na kameni; salila-antike — u vody; sambhojanīyaiḥ — kteří jídali s Ním; bubhuje — jedl; gopaiḥ — s pasáčky; saṅkarṣaṇa-anvitaḥ — ve společnosti Pána Balarāmy.

Překlad

Pán Kṛṣṇa jídal z domova poslanou vařenou rýži s jogurtem ve společnosti Pána Saṅkarṣaṇa a pasáčků, kteří s Ním jedli pravidelnĕ. Všichni k jídlu usedali na velký kámen u vody.

Verš

śādvalopari saṁviśya
carvato mīlitekṣaṇān
tṛptān vṛṣān vatsatarān
gāś ca svodho-bhara-śramāḥ
prāvṛṭ-śriyaṁ ca tāṁ vīkṣya
sarva-kāla-sukhāvahām
bhagavān pūjayāṁ cakre
ātma-śakty-upabṛṁhitām

Synonyma

śādvala — trávníku; upari — na; saṁviśya — ležící; carvataḥ — kteří se pásli; mīlita — zavřené; īkṣaṇān — oči; tṛptān — spokojené; vṛṣān — býky; vatsatarān — telátka; gāḥ — krávy; ca — a; sva — vlastních; ūdhaḥ — vemen; bhara — tíhou; śramāḥ — unavené; prāvṛṭ — období dešťů; śriyam — bohatství; ca — a; tām — to; vīkṣya — když vidĕl; sarva-kāla — vždy; sukha — potĕšení; āvahām — dávající; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; pūjayām cakre — uctil; ātma-śakti — z Jeho vnitřní energie; upabṛṁhitām — expandované.

Překlad

Pán Kṛṣṇa pozoroval spokojené býky, telátka a krávy ležící na zelené trávĕ a pasoucí se se zavřenýma očima. Vidĕl, že krávy jsou unavené z toho, jak musí vláčet tĕžká vemena. Když takto sledoval krásu a bohatství období dešťů ve Vṛndāvanu, jež je trvalým zdrojem velkého štĕstí, vzdal úctu tomuto období, které se expandovalo z Jeho vnitřní energie.

Význam

Svĕží krása období dešťů ve Vṛndāvanu má obohacovat blažené zábavy Śrī Kṛṣṇy. Pánova vnitřní energie tedy zařizuje vše, co popisuje tato kapitola, aby připravila scénu pro Jeho milostné hry.

Verš

evaṁ nivasatos tasmin
rāma-keśavayor vraje
śarat samabhavad vyabhrā
svacchāmbv-aparuṣānilā

Synonyma

evam — takto; nivasatoḥ — zatímco Oba žili; tasmin — v tom; rāma-keśavayoḥ — Pán Rāma a Pán Keśava; vraje — ve Vṛndāvanu; śarat — podzim; samabhavat — plnĕ se projevil; vyabhrā — bez mraků na nebi; svaccha-ambu — v nĕmž voda byla čistá; aparuṣa-anilā — a vítr mírný.

Překlad

Zatímco Pán Rāma a Pán Keśava takto žili ve Vṛndāvanu, nastal podzim, kdy je nebe bez mraků, voda čistá a vane mírný vĕtřík.

Verš

śaradā nīrajotpattyā
nīrāṇi prakṛtiṁ yayuḥ
bhraṣṭānām iva cetāṁsi
punar yoga-niṣevayā

Synonyma

śaradā — vlivem podzimu; nīraja — lotosové kvĕty; utpattyā — jenž regeneruje; nīrāṇi — vodní nádrže; prakṛtim — do svého přirozeného stavu (čistoty); yayuḥ — vrátily se; bhraṣṭānām — pokleslých; iva — jako; cetāṁsi — mysli; punaḥ — opĕt; yoga — oddané služby; niṣevayā — praktikováním.

Překlad

Podzim, který znovu oživil lotosové kvĕty, také různým vodním nádržím vrátil jejich původní čistotu, tak jako proces oddané služby očišťuje mysli pokleslých yogīch, když se k ní vrátí.

Verš

vyomno ’bbhraṁ bhūta-śābalyaṁ
bhuvaḥ paṅkam apāṁ malam
śaraj jahārāśramiṇāṁ
kṛṣṇe bhaktir yathāśubham

Synonyma

vyomnaḥ — na nebi; ap-bhram — mraky; bhūta — zvířat; śābalyam — stísnĕné podmínky; bhuvaḥ — zemĕ; paṅkam — blátivý pokryv; apām — vody; malam — znečištĕní; śarat — podzim; jahāra — odstranil; āśramiṇām — členů čtyř duchovních stavů v lidské společnosti; kṛṣṇe — pro Pána Kṛṣṇu; bhaktiḥ — oddaná služba; yathā — jako; aśubham — vše neblahé.

Překlad

Podzim vyčistil nebe od mraků, propustil zvířata ze stísnĕných životních podmínek, zbavil zemi blátivého pokryvu a vodu jejího znečištĕní, tak jako láskyplná služba Pánu Kṛṣṇovi oprošťuje členy čtyř duchovních stavů od nesnází, které každý z nich má.

Význam

Každá lidská bytost musí konat předepsané povinnosti odpovídající jednomu ze čtyř duchovních stavů v životĕ. Tĕmito stavy jsou: 1) studentský život v celibátu, brahmacarya; 2) život v manželství, gṛhastha; 3) život v ústraní, vānaprastha; a 4) život v odříkání, sannyās. Brahmacārī musí bĕhem svého učednického života plnit mnoho služebnických povinností, ale jak rozvíjí svou láskyplnou službu Kṛṣṇovi, jeho představení zaznamenají jeho duchovní pokrok a umožní mu převzít zodpovĕdnĕjší povinnosti. Muže, který žije rodinným životem, svazuje nespočet povinností vůči manželce a dĕtem, ale jak rozvíjí láskyplnou službu Kṛṣṇovi, přírodní zákony ho automaticky posunou k příjemnĕjším, duchovním činnostem, a své hmotné závazky ponĕkud omezí.

Osoby ve stádiu vānaprasthy neboli života v ústraní plní také mnoho povinností, které mohou být také nahrazeny extatickou láskyplnou službou Kṛṣṇovi. Podobnĕ i život v odříkání s sebou nese mnoho přirozených tĕžkostí; v neposlední řadĕ je to sklon sannyāsīch, mužů ve stavu odříkání, meditovat o neosobním aspektu Absolutní Pravdy. O tom říká Bhagavad-gītā (12.5): kleśo 'dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām – „ Ti, jejichž mysl je poutána k neprojevenému, neosobnímu aspektu Nejvyššího, mohou postupovat vpřed jen s velkými obtížemi.“ Jakmile však sannyāsī začne kázat v každém mĕstĕ a vesnici o slávĕ Kṛṣṇy, jeho život se zmĕní v blaženou sérii krásných duchovních realizací.

Na podzim se nebe vrací ke své přirozené modré barvĕ. Zánik mraků je jako zánik nepříjemných povinností v životĕ brahmacārīho. Hned po létĕ přichází období dešťů, v nĕmž jsou nĕkdy zvířata vyplašená průtržemi mračen, a proto se choulí k sobĕ. Podzim je pro nĕ ale znamením, že se mohou rozebĕhnout každé na své místo a žít klidnĕji. To představuje oproštĕní hospodáře od útrap v podobĕ rodinných povinností a možnost vĕnovat více času duchovním úkolům, které jsou pravým cílem života jak jeho samotného, tak jeho rodiny. Odstranĕní vrstvy bláta na povrchu zemĕ je jako odstranĕní nepříjemností spojených se životem vānaprasthy a vyčištĕní vody je jako posvĕcení života sannyāsīho tím, že káže o slávĕ Kṛṣṇy, aniž by ho pronásledovala pohlavní touha.

Verš

sarva-svaṁ jaladā hitvā
virejuḥ śubhra-varcasaḥ
yathā tyaktaiṣaṇāḥ śāntā
munayo mukta-kilbiṣāḥ

Synonyma

sarva-svam — všechno, co mají; jala-dāḥ — mraky; hitvā — poté, co vydaly; virejuḥ — svítily; śubhra — čistá; varcasaḥ — jejich záře; yathā — jako; tyakta-eṣaṇāḥ — kteří se zřekli všech tužeb; śāntāḥ — klidní; munayaḥ — mudrci; mukta-kilbiṣāḥ — zbavení hříšných sklonů.

Překlad

Poté, co mraky vydaly vše, co mĕly, vydávaly očištĕnou záři, tak jako klidní mudrci, kteří se vzdali všech hmotných tužeb, a proto nemají žádné sklony ke hříšnému jednání.

Význam

Když jsou mraky plné vody, jsou tmavé a halí paprsky slunce, tak jako hmotná mysl nečistého človĕka halí duši, jež září v jeho nitru. Když se však mraky vyprší, zbĕlají a zářivĕ odrážejí svítící slunce, tak jako se človĕk očistí poté, co se vzdá všech hmotných tužeb a hřísných sklonů, a pak zářivĕ odráží svou vlastní duši a Nejvyšší Duši ve svém nitru.

Verš

girayo mumucus toyaṁ
kvacin na mumucuḥ śivam
yathā jñānāmṛtaṁ kāle
jñānino dadate na vā

Synonyma

girayaḥ — hory; mumucuḥ — vydávaly; toyam — svou vodu; kvacit — nĕkdy; na mumucuḥ — nevydávaly; śivam — čistou; yathā — jako; jñāna — transcendentálního poznání; amṛtam — nektar; kāle — v patřičný čas; jñāninaḥ — znalci duchovní vĕdy; dadate — dávají; na — nebo ne.

Překlad

Hory bĕhem tohoto období nĕkdy vydávaly svou čistou vodu a jindy ne, tak jako znalci transcendentální vĕdy nĕkdy dávají nektar transcendentálního poznání a jindy nedávají.

Význam

První část této kapitoly popisovala období dešťů a druhá část pojednává o podzimním období, které začíná, jakmile přestane pršet. Bĕhem období dešťů z hor stále stéká voda, ale bĕhem podzimu voda nĕkdy teče a nĕkdy ne. Také velcí duchovní učitelé nĕkdy rozsáhle mluví o duchovním poznání a jindy mlčí. Seberealizovaná duše má blízký styk s Nejvyšší Duší, a tak podle Jejích tužeb kvalifikovaný znalec duchovní vĕdy může či nemusí popisovat Absolutní Pravdu, v závislosti na daných okolnostech.

Verš

naivāvidan kṣīyamāṇaṁ
jalaṁ gādha-jale-carāḥ
yathāyur anv-ahaṁ kṣayyaṁ
narā mūḍhāḥ kuṭumbinaḥ

Synonyma

na — ne; eva — jistĕ; avidan — chápali; kṣīyamāṇam — ubývání; jalam — vody; gādha-jale — v mĕlké vodĕ; carāḥ — ti, kdo se pohybují; yathā — jako; āyuḥ — délky jejich života; anu-aham — každým dnem; kṣayyam — zkracování; narāḥ — lidé; mūḍhāḥ — pošetilí; kuṭumbinaḥ — žijící se členy rodiny.

Překlad

Ryby, které plavaly v čím dál mĕlčí vodĕ, nechápaly, že vody ubývá, tak jako pošetilí lidé žijící se svými rodinami nevidí, jak se s každým uplynulým dnem krátí čas, který jim ještĕ v životĕ zbývá.

Význam

Po skončení období dešťů voda postupnĕ opadá, ale hloupé ryby to nechápou; proto často zůstávají uvízlé na březích jezer a řek. Také ti, kdo jsou opojení rodinným životem, nechápou, že se jim neustále zkracuje zbytek života; nedaří se jim dovést své vĕdomí Kṛṣṇy k dokonalosti, a tak zůstávají vĕzet v kolobĕhu rození a umírání.

Verš

gādha-vāri-carās tāpam
avindañ charad-arka-jam
yathā daridraḥ kṛpaṇaḥ
kuṭumby avijitendriyaḥ

Synonyma

gādha-vāri-carāḥ — ti, kdo plavali v mĕlké vodĕ; tāpam — utrpení; avindan — zakoušeli; śarat-arka-jam — kvůli podzimnímu slunci; yathā — jako; daridraḥ — chudý človĕk; kṛpaṇaḥ — skrblík; kuṭumbī — pohroužený v rodinném životĕ; avijita-indriyaḥ — který neovládá své smysly.

Překlad

Tak jako chudý skrblík, který je příliš pohroužený v rodinném životĕ, trpí, protože nedokáže ovládat své smysly, musely ryby plavající v mĕlké vodĕ trpĕt žárem podzimního slunce.

Význam

Minulý verš mluvil o tom, jak si hloupé ryby neuvĕdomují, že vody ubývá. Nĕkdo by si mohl říct, že jim to nebrání ve štĕstí. Jak se říká: „Nevĕdomost je blažeností.“ I nevĕdomé ryby však pálí podzimní slunce. Také človĕk připoutaný ke své rodinĕ může svoji nevĕdomost ohlednĕ duchovního života považovat za blaženou, ale je nucen se stále potýkat s problémy rodinného života a jeho neovládnuté smysly ho vedou do situace, kde zažívá úzkost, od níž není úlevy.

Verš

śanaiḥ śanair jahuḥ paṅkaṁ
sthalāny āmaṁ ca vīrudhaḥ
yathāhaṁ-mamatāṁ dhīrāḥ
śarīrādiṣv anātmasu

Synonyma

śanaiḥ śanaiḥ — postupnĕ; jahuḥ — zbavily se; paṅkam — bláta; sthalāni — místa na souši; āmam — nezralosti; ca — a; vīrudhaḥ — rostliny; yathā — jako; aham-mamatām — egoismu a majetnictví; dhīrāḥ — rozvážní mudrci; śarīra-ādiṣu — zamĕřených na hmotné tĕlo a další vnĕjší objekty; anātmasu — které se naprosto liší od skutečného já.

Překlad

Různé oblasti na souši se postupnĕ zbavily bláta a rostliny překonaly stádium nezralosti, tak jako se rozvážní mudrci zbavují egoismu a majetnictví, neboť ty se zakládají na vĕcech odlišných od skutečného já – na hmotném tĕle a jeho vedlejších produktech.

Význam

Slovem ādiṣu jsou v tomto verši mínĕny vedlejší produkty tĕla, jako jsou dĕti, domov a majetek.

Verš

niścalāmbur abhūt tūṣṇīṁ
samudraḥ śarad-āgame
ātmany uparate samyaṅ
munir vyuparatāgamaḥ

Synonyma

niścala — nehybná; ambuḥ — jeho voda; abhūt — stal se; tūṣṇīm — tichý; samudraḥ — oceán; śarat — podzimu; āgame — s příchodem; ātmani — když vlastní já; uparate — upustilo od hmotných činností; samyak — zcela; muniḥ — mudrc; vyuparata — jenž zanechal; āgamaḥ — pronášení védských manter.

Překlad

Oceán a jezera s příchodem podzimu ztichnou a jejich voda se zklidní jako mudrc, který upustil ode všech hmotných činností a zanechal pronášení védských manter.

Význam

Obyčejné védské mantry se pronášejí pro dosažení hmotného pokroku, mystických sil a neosobního osvobození. Jakmile se však mudrc úplnĕ oprostí od svých tužeb, opĕvuje jen transcendentálního slávu Nejvyššího Pána.

Verš

kedārebhyas tv apo ’gṛhṇan
karṣakā dṛḍha-setubhiḥ
yathā prāṇaiḥ sravaj jñānaṁ
tan-nirodhena yoginaḥ

Synonyma

kedārebhyaḥ — ze zaplavených rýžových polí; tu — a; apaḥ — vodu; agṛhṇan — vzali; karṣakāḥ — farmáři; dṛḍha — pevnými; setubhiḥ — s hrázemi; yathā — jako; prāṇaiḥ — skrze smysly; sravat — vytékající; jñānam — vĕdomí; tat — tĕchto smyslů; nirodhena — přísným ovládáním; yoginaḥyogī.

Překlad

Tak jako lidé praktikující yogu přísnĕ ovládají své smysly, aby zabránili tomu, že skrze rozrušené smysly bude unikat jejich vĕdomí, farmáři nakupili pevné hlinĕné břehy, aby zadrželi vodu na svých rýžovištích.

Význam

Śrīla Prabhupāda komentuje: „Rolníci na podzim schraňují vodu na polích tak, že stavĕjí silné hráze, aby nemohla odtéci. Další déšť se nedá očekávat, a proto chtĕjí zadržet všechnu vodu, která na poli zůstala. Podobnĕ i ten, kdo je skutečnĕ pokročilý v seberealizaci, si chrání svou energii ovládáním smyslů. Doporučuje se, aby ve vĕku padesáti let muž zanechal rodinného života a uchoval si tĕlesnou energii pro rozvoj vĕdomí Kṛṣṇy. Dokud človĕk nedokáže ovládat smysly a zamĕstnat je transcendentální láskyplnou službou Mukundovi, nemůže získat osvobození.“

Verš

śarad-arkāṁśu-jāṁs tāpān
bhūtānām uḍupo ’harat
dehābhimāna-jaṁ bodho
mukundo vraja-yoṣitām

Synonyma

śarat-arka — podzimního slunce; aṁśu — paprsky; jān — vytvořené; tāpān — utrpení; bhūtānām — všech bytostí; uḍupaḥ — mĕsíc; aharat — odstranil; deha — s hmotným tĕlem; abhimāna-jam — založené na mylné představĕ totožnosti; bodhaḥ — moudrost; mukundaḥ — Pán Kṛṣṇa; vraja-yoṣitām — žen z Vṛndāvanu.

Překlad

Podzimní mĕsíc přinesl všem bytostem úlevu od utrpení způsobeného paprsky slunce, tak jako moudrost zbavuje osobu trápení zapříčinĕného tím, že se ztotožňuje s hmotným tĕlem, a jako Pán Mukunda zbavuje vṛndāvanské ženy soužení způsobeného jejich odloučením od Nĕho.

Verš

kham aśobhata nirmeghaṁ
śarad-vimala-tārakam
sattva-yuktaṁ yathā cittaṁ
śabda-brahmārtha-darśanam

Synonyma

kham — nebe; aśobhata — jasnĕ zářilo; nirmegham — bez mraků; śarat — na podzim; vimala — čisté; tārakam — a poseté hvĕzdami; sattva-yuktam — obdařená (duchovním) dobrem; yathā — jako; cittam — mysl; śabda-brahma — védských písem; artha — význam; darśanam — jež přímo vnímá.

Překlad

Podzimní nebe, bez mraků a poseté jasnĕ viditelnými hvĕzdami, jasnĕ zářilo, tak jako září duchovní vĕdomí toho, kdo přímo vnímá význam védských písem.

Význam

Čisté podzimní nebe plné hvĕzd se dá také přirovnat k čistému srdci oddaného. Duchovní příroda je vždy jasná, čistá a blažená, a tato duchovní příroda zvaná vaikuṇṭha okamžitĕ uspokojuje všechny touhy duše. To je tajemství vĕdomí Kṛṣṇy.

Verš

akhaṇḍa-maṇḍalo vyomni
rarājoḍu-gaṇaiḥ śaśī
yathā yadu-patiḥ kṛṣṇo
vṛṣṇi-cakrāvṛto bhuvi

Synonyma

akhaṇḍa — nenarušený; maṇḍalaḥ — jeho kruh; vyomni — na nebi; rarāja — zářil; uḍu-gaṇaiḥ — s hvĕzdami; śaśī — mĕsíc; yathā — jako; yadu-patiḥ — vládce yaduovské dynastie; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; vṛṣṇi-cakra — kruhem Vṛṣṇiovců; āvṛtaḥ — obklopený; bhuvi — na Zemi.

Překlad

Na nebi jasnĕ zářil úplnĕk obklopený hvĕzdami, tak jako Śrī Kṛṣṇa, Pán yaduovské dynastie, jasnĕ zářil na Zemi, obklopený všemi Vṛṣṇiovci.

Význam

Śrīla Sanātana Gosvāmī vysvĕtluje, že ve Vṛndāvanu je úplnĕk na nebi vĕčnĕ, a tento úplnĕk představuje úplné projevení Absolutní Pravdy, Śrī Kṛṣṇu. Když byl Pán Kṛṣṇa projevenĕ přítomný na Zemi, obklopovali Ho významní členové vṛṣṇiovské dynastie jako Nanda, Upananda, Vasudeva a Akrūra.

Verš

āśliṣya sama-śītoṣṇaṁ
prasūna-vana-mārutam
janās tāpaṁ jahur gopyo
na kṛṣṇa-hṛta-cetasaḥ

Synonyma

āśliṣya — objímající; sama — v rovnováze; śīta-uṣṇam — mezi chladem a horkem; prasūna-vana — z lesa plného kvĕtů; mārutam — vítr; janāḥ — bĕžní lidé; tāpam — utrpení; jahuḥ — mohli zahnat; gopyaḥgopī; na — ne; kṛṣṇa — Pánem Kṛṣṇou; hṛta — ukradená; cetasaḥ — jejichž srdce.

Překlad

Kromĕ gopī, kterým Kṛṣṇa ukradl srdce, dokázali lidé zapomenout na své utrpení tak, že objímali vítr vanoucí z lesa plného kvĕtů. Ten vítr nebyl horký ani studený.

Verš

gāvo mṛgāḥ khagā nāryaḥ
puṣpiṇyaḥ śaradābhavan
anvīyamānāḥ sva-vṛṣaiḥ
phalair īśa-kriyā iva

Synonyma

gāvaḥ — krávy; mṛgāḥ — lanĕ; khagāḥ — ptačí samičky; nāryaḥ — ženy; puṣpiṇyaḥ — v plodném období; śaradā — jelikož byl podzim; abhavan — staly se; anvīyamānāḥ — následované; sva-vṛṣaiḥ — svými partnery; phalaiḥ — dobrými výsledky; īśa-kriyāḥ — činnosti ve službĕ Nejvyššímu Pánu; iva — jako.

Překlad

Podzim způsobil, že všechny krávy, lanĕ, ženy a ptačí samičky byly plodné a jejich partneři je následovali s vyhlídkou sexuálního požitku, tak jako činnosti ve službĕ Nejvyššímu Pánu automaticky následují všechny příznivé výsledky.

Význam

Śrīla Prabhupāda to rozvádí: „S příchodem podzimu všechny krávy, lanĕ a samičky ptáků i ostatních zvířat otĕhotní, neboť samečci v tomto období obvykle touží po páření. Tĕhotné samičky jsou jako transcendentalisté, kteří jsou milostí Nejvyššího Pána požehnáni dosažením svého životního cíle. Śrīla Rūpa Gosvāmī učí ve své Upadeśāmṛtĕ, že človĕk má vykonávat oddanou službu s velkým nadšením, trpĕlivostí a přesvĕdčením, má dodržovat usmĕrňující zásady, vyhýbat se hmotnému znečištĕní a zdržovat se ve společnosti oddaných. Následováním tĕchto šesti zásad dosáhne kdokoliv kýženého výsledku oddané služby. Pro toho, kdo trpĕlivĕ dodržuje usmĕrňující zásady oddané služby, nepochybnĕ přijde doba, kdy obdrží vytoužený výsledek, stejnĕ jako samičky sklízejí výsledky tím, že otĕhotní.“

Verš

udahṛṣyan vārijāni
sūryotthāne kumud vinā
rājñā tu nirbhayā lokā
yathā dasyūn vinā nṛpa

Synonyma

udahṛṣyan — bohatĕ rozkvetly; vāri-jāni — lotosy; sūrya — slunce; utthāne — když vyšlo; kumut — lotosu kumut, který kvete v noci; vinā — kromĕ; rājñā — díky přítomnosti krále; tu — jistĕ; nirbhayāḥ — beze strachu; lokāḥ — obyvatelstvo; yathā — jako; dasyūn — zlodĕjů; vinā — kromĕ; nṛpa — ó králi.

Překlad

Ó králi Parīkṣite, když vyšlo podzimní slunce, všechny lotosy šťastnĕ rozkvetly, kromĕ lotosu kumut, který kvete v noci, tak jako v přítomnosti silného vládce nemá strach nikdo kromĕ zlodĕjů.

Verš

pura-grāmeṣv āgrayaṇair
indriyaiś ca mahotsavaiḥ
babhau bhūḥ pakva-śaṣyāḍhyā
kalābhyāṁ nitarāṁ hareḥ

Synonyma

pura — ve mĕstech; grāmeṣu — a vesnicích; āgrayaṇaiḥ — s provádĕním védské obĕti u příležitosti ochutnávání prvního zrní z nové skliznĕ; indriyaiḥ — s dalšími (svĕtskými) oslavami; ca — a; mahā-utsavaiḥ — velkými oslavami; babhau — zářila; bhūḥ — Zemĕ; pakva — zralé; śaṣya — na zrní; āḍhyā — bohatá; kalā — ta, která je expanzí Pána; ābhyām — s tĕmi dvĕma (Kṛṣṇou a Balarāmou); nitarām — velmi; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Ve všech mĕstech a vesnicích lidé pořádali velké slavnosti. Provádĕli védskou ohňovou obĕť za účelem uctĕní a ochutnání prvního zrní z nové skliznĕ a také další podobné oslavy podle místních zvyklostí a tradic. Zemĕ, která byla bohatá na čerstvĕ vyrostlé obilí a kterou zvláštĕ zkrášlovala přítomnost Kṛṣṇy a Balarāmy, nádhernĕ zářila jako expanze Nejvyššího Pána.

Význam

Slovo āgrayaṇaiḥ se vztahuje na konkrétní autorizovanou védskou obĕť a slovo indriyaiḥ poukazuje na lidové obřady, které mají ponĕkud svĕtské cíle.

Śrīla Prabhupāda to komentuje takto: „Bĕhem podzimu jsou pole plná zralého obilí. V této dobĕ se lidé radují ze skliznĕ a pořádají různé obřady, jako je Navānna, obĕtování nového zrní Nejvyšší Osobnosti Božství. Nové zrní se nejprve obĕtuje Božstvům v různých chrámech a potom jsou všichni pozváni na sladkou rýži, která je z nĕho připravena. Existují také další náboženské obřady a způsoby uctívání, zvláštĕ v Bengálsku, kde se koná nejvĕtší obřad zvaný Durgā-pūjā.“

Verš

vaṇiṅ-muni-nṛpa-snātā
nirgamyārthān prapedire
varṣa-ruddhā yathā siddhāḥ
sva-piṇḍān kāla āgate

Synonyma

vaṇik — obchodníci; muni — odříkaví mudrci; nṛpa — králové; snātāḥ — a studenti v celibátu; nirgamya — poté, co vyšli ven; arthān — cílů, po kterých toužili; prapedire — dosáhli; varṣa — deštĕm; ruddhāḥ — zadržovaní; yathā — jako; siddhāḥ — ti, kdo dospĕli k dokonalosti; sva-piṇḍān — podoby, o které se ucházejí; kāle — když čas; āgate — nadešel.

Překlad

Obchodníci, mudrci, králové a studenti-brahmacārī, které zadržel déšť, mohli konečnĕ vyrazit ven, aby dosáhli cílů, po kterých toužili, tak jako mohou ti, kdo v tomto životĕ dospĕli k dokonalosti, v pravý čas opustit hmotné tĕlo a nabýt svých příslušných podob.

Význam

Śrīla Prabhupāda vysvĕtluje: „Ve Vṛndāvanu byl tehdy podzim velice krásný díky přítomnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy a Balarāmy. Obchodníci, členové královského rodu a velcí mudrci se mohli volnĕ přemisťovat, aby dosáhli svých vytoužených cílů. Podobnĕ i transcendentalisté dosáhnou svého vytouženého cíle, když jsou vysvobozeni z vĕzení hmotného tĕla. Bĕhem období dešťů se obchodníci nemohou přesouvat z místa na místo a nemají žádné zisky. Vládnoucí třída rovnĕž nemůže jezdit na různá místa a vybírat danĕ a svĕtci, kteří musí cestovat, aby kázali transcendentální poznání, jsou obdobím dešťů také omezeni. Na podzim ale všichni opustí místa, na nichž byli nuceni setrvávat. Co se týče transcendentalistů, ať už jñānīch, yogīch, či oddaných, kvůli hmotnému tĕlu se nemohou skutečnĕ tĕšit ze svých duchovních úspĕchů. Jakmile však tĕlo opustí, to znamená po smrti, splyne jñānī s duchovní září Nejvyššího Pána, yogī se přemístí na vyšší planety a oddaný jde na planetu Nejvyššího Pána, Goloku Vṛndāvan či nĕkterou Vaikuṇṭhu, a tam si užívá vĕčného duchovního života.“

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Období dešťů a podzim ve Vṛndāvanu“.