Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.21.9

Verš

gopyaḥ kim ācarad ayaṁ kuśalaṁ sma veṇur
dāmodarādhara-sudhām api gopikānām
bhuṅkte svayaṁ yad avaśiṣṭa-rasaṁ hradinyo
hṛṣyat-tvaco ’śru mumucus taravo yathāryaḥ

Synonyma

gopyaḥ — ó gopī; kim — jaké; ācarat — vykonala; ayam — tato; kuśalam — příznivé činnosti; sma — zajisté; veṇuḥ — flétna; dāmodara — Kṛṣṇových; adhara-sudhām — nektaru ze rtů; api — dokonce; gopikānām — toho, co patří gopīm; bhuṅkte — užívá si; svayam — nezávisle; yat — z čehož; avaśiṣṭa — zbývající; rasam — pouze chuť; hradinyaḥ — řeky; hṛṣyat — cítí radost; tvacaḥ — jejichž tĕla; aśru — slzy; mumucuḥ — roní; taravaḥ — stromy; yathā — přesnĕ jako; āryāḥ — staří předkové.

Překlad

Mé drahé gopī, jaké příznivé činnosti musela tato flétna vykonat, že si může nezávisle užívat nektar Kṛṣṇových rtů a nám gopīm, kterým je tento nektar ve skutečnosti určen, nechat jen chuť? Předkové této flétny, bambusové stromy, roní slzy radosti. Její matka řeka, na jejímž břehu se bambus narodil, prožívá štĕstí, ze kterého se na ní ježí kvetoucí lotosy jako chlupy na tĕle.

Význam

Tento překlad je citovaný z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty (Antya 16.140).

Bambusové stromy navenek roní mízu, ale ve skutečnosti jsou to slzy extáze, když vidí, jak se jejich dítĕ stalo flétnou, vznešeným oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇy.

Sanātana Gosvāmī podává alternativní vysvĕtlení: Stromy pláčou proto, že jsou nešťastné, že si samy nemohou s Kṛṣṇou hrát. Nĕkdo může namítat, že by stromy ve Vṛndāvanu nemĕly naříkat kvůli nedosažitelnému, tak jako žebrák nenaříká, že se nemůže setkat s králem. Tyto stromy jsou však ve skutečnosti jako inteligentní osoby, které trpí, když nemohou dosáhnout cíle života. Stromy tedy pláčou, protože nemohou získat nektar Kṛṣṇových rtů.