Śrīmad-Bhāgavatam 10.21.9
Verš
gopyaḥ kim ācarad ayaṁ kuśalaṁ sma veṇur
dāmodarādhara-sudhām api gopikānām
bhuṅkte svayaṁ yad avaśiṣṭa-rasaṁ hradinyo
hṛṣyat-tvaco ’śru mumucus taravo yathāryaḥ
dāmodarādhara-sudhām api gopikānām
bhuṅkte svayaṁ yad avaśiṣṭa-rasaṁ hradinyo
hṛṣyat-tvaco ’śru mumucus taravo yathāryaḥ
Synonyma
gopyaḥ — ó gopī; kim — jaké; ācarat — vykonala; ayam — tato; kuśalam — příznivé činnosti; sma — zajisté; veṇuḥ — flétna; dāmodara — Kṛṣṇových; adhara-sudhām — nektaru ze rtů; api — dokonce; gopikānām — toho, co patří gopīm; bhuṅkte — užívá si; svayam — nezávisle; yat — z čehož; avaśiṣṭa — zbývající; rasam — pouze chuť; hradinyaḥ — řeky; hṛṣyat — cítí radost; tvacaḥ — jejichž těla; aśru — slzy; mumucuḥ — roní; taravaḥ — stromy; yathā — přesně jako; āryāḥ — staří předkové.
Překlad
Mé drahé gopī, jaké příznivé činnosti musela tato flétna vykonat, že si může nezávisle užívat nektar Kṛṣṇových rtů a nám gopīm, kterým je tento nektar ve skutečnosti určen, nechat jen chuť? Předkové této flétny, bambusové stromy, roní slzy radosti. Její matka řeka, na jejímž břehu se bambus narodil, prožívá štěstí, ze kterého se na ní ježí kvetoucí lotosy jako chlupy na těle.
Význam
Tento překlad je citovaný z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty (Antya 16.140).
Bambusové stromy navenek roní mízu, ale ve skutečnosti jsou to slzy extáze, když vidí, jak se jejich dítě stalo flétnou, vznešeným oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇy.
Sanātana Gosvāmī podává alternativní vysvětlení: Stromy pláčou proto, že jsou nešťastné, že si samy nemohou s Kṛṣṇou hrát. Někdo může namítat, že by stromy ve Vṛndāvanu neměly naříkat kvůli nedosažitelnému, tak jako žebrák nenaříká, že se nemůže setkat s králem. Tyto stromy jsou však ve skutečnosti jako inteligentní osoby, které trpí, když nemohou dosáhnout cíle života. Stromy tedy pláčou, protože nemohou získat nektar Kṛṣṇových rtů.