Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ

Gopī oslavují píseň Kṛṣṇovy flétny

Tato kapitola popisuje, jak Pán Śrī Kṛṣṇa vešel s přicházejícím podzimem do okouzlujícího vṛndāvanského lesa a jak Ho mladé pasačky opĕvovaly, když slyšely tóny Jeho flétny.

Jakmile Pán Kṛṣṇa, Pán Balarāma a Jejich přátelé pasáčci vstoupili do lesa, aby pásli krávy, Kṛṣṇa začal hrát na flétnu. Gopī slyšely tu okouzlující píseň a pochopily, že Kṛṣṇa je v lese. Vyprávĕly si tedy navzájem Pánovy různé činnosti.

Gopī prohlásily: „Vidĕt Pána Kṛṣṇu hrát na flétnu, když vede krávy na pastvu, je nejvyšší dokonalost očí. Jaké zbožné činnosti tato flétna vykonala, že jí umožňují neomezenĕ pít nektar Śrī Kṛṣṇových rtů – což je požehnání, které i pro nás pasačky je obtížné získat? Když pávi slyší píseň Kṛṣṇovy flétny, dávají se do tance, a všechny ostatní bytosti strnou, když je vidí. Polobohynĕ létající v letadlech po nebi ponouká Amor a šaty se jim uvolňují. Krávy mají vztyčené uši, když pijí nektar této flétnové melodie, a jejich telátka stojí bez hnutí s mlékem, které pila z vemen svých matek, stále v tlamĕ. Ptáci usedají na vĕtve stromů a zavírají oči, když s bedlivou pozorností naslouchají písni Kṛṣṇovy flétny. Tekoucí řeky jsou rozrušené milostnou touhou po Kṛṣṇovi, zastavují svůj tok a pažemi svých vln objímají Kṛṣṇovy lotosové nohy, zatímco mraky slouží jako slunečníky, aby zastínily Kṛṣṇovu hlavu před horkým sluncem. Domorodé ženy z rasy Śabarů, když vidí trávu potřísnĕnou červenou kuṅkumou, jež zdobí Pánovy lotosové nohy, si tímto rumĕlkovým práškem potírají ňadra a obličeje, aby si ulevily od soužení vyvolaného Amorem. Kopec Govardhan uctívá Pána Śrī Kṛṣṇu tím, že nabízí různé ovoce a hlízy. Všechny nehybné živé bytosti přejímají vlastnosti pohyblivých a pohyblivé živé bytosti se nehýbou. To vše je velmi úžasné.“

Verš

śrī-śuka uvāca
itthaṁ śarat-svaccha-jalaṁ
padmākara-sugandhinā
nyaviśad vāyunā vātaṁ
sa-go-gopālako ’cyutaḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; ittham — takto; śarat — podzimu; svaccha — čistou; jalam — s vodou; padma-ākara — z jezera plného lotosů; su-gandhinā — se sladkou vůní; nyaviśat — vstoupil; vāyunā — vánkem; vātam — provívaného; sa — s; go — kravami; gopālakaḥ — a pasáčky; acyutaḥ — neklesající Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Vṛndāvanský les byl plný průzračných podzimních vod a ochlazovaný vánky s vůní lotosů, jež rostly v čistých jezerech. Do tohoto vṛndāvanského lesa vstoupil neklesající Pán v doprovodu svých krav a přátel pasáčků.

Verš

kusumita-vanarāji-śuṣmi-bhṛṅga
dvija-kula-ghuṣṭa-saraḥ-sarin-mahīdhram
madhupatir avagāhya cārayan gāḥ
saha-paśu-pāla-balaś cukūja veṇum

Synonyma

kusumita — kvetoucích; vana-rāji — mezi skupinami stromů; śuṣmi — pobláznĕnými; bhṛṅga — se včelami; dvija — ptáků; kula — a hejny; ghuṣṭa — ozývající se; saraḥ — jeho jezera; sarit — řeky; mahīdhram — a kopce; madhu-patiḥ — Pán Madhua (Kṛṣṇa); avagāhya — když vstoupil; cārayan — při pasení; gāḥ — krav; saha-paśu-pāla-balaḥ — ve společnosti pasáčků a Pána Balarāmy; cukūja — rozeznĕl; veṇum — svou flétnu.

Překlad

Jezera, řeky a hory Vṛndāvanu znĕly zvuky, jež vydávaly pobláznĕné včely a hejna ptáků poletující mezi kvetoucími stromy. Madhupati (Śrī Kṛṣṇa) vešel do tohoto lesa ve společnosti pasáčků a Balarāmy a když pásl krávy, začal hrát na flétnu.

Význam

Slova cukūja veṇum naznačují, že Pán Kṛṣṇa mistrnĕ sladil tóny své flétny s libými zvuky vṛndāvanských pestrobarevných ptáků. To vytvářelo neodolatelnou, nebeskou hudbu.

Verš

tad vraja-striya āśrutya
veṇu-gītaṁ smarodayam
kāścit parokṣaṁ kṛṣṇasya
sva-sakhībhyo ’nvavarṇayan

Synonyma

tat — tu; vraja-striyaḥ — ženy ve vesnici pastevců; āśrutya — když slyšely; veṇu-gītam — píseň flétny; smara-udayam — jež probouzí vliv Amora; kāścit — nĕkteré z nich; parokṣam — v ústraní; kṛṣṇasya — o Kṛṣṇovi; sva-sakhībhyaḥ — svým důvĕrným společnicím; anvavarṇayan — vyprávĕly.

Překlad

Když mladé ženy ve vesnici pastevců Vraji slyšely píseň Kṛṣṇovy flétny, jež probouzí vliv Amora, nĕkteré z nich začaly v ústraní svým důvĕrným přítelkyním popisovat Kṛṣṇovy vlastnosti.

Verš

tad varṇayitum ārabdhāḥ
smarantyaḥ kṛṣṇa-ceṣṭitam
nāśakan smara-vegena
vikṣipta-manaso nṛpa

Synonyma

tat — to; varṇayitum — popisovat; ārabdhāḥ — začínající; smarantyaḥ — vzpomínající na; kṛṣṇa-ceṣṭitam — činnosti Kṛṣṇy; na aśakan — nebyly schopné; smara-vegena — silou Amora; vikṣipta — vzrušené; manasaḥ — jejichž mysli; nṛpa — ó králi Parīkṣite.

Překlad

Pasačky začaly hovořit o Kṛṣṇovi, ale když vzpomínaly na Jeho činnosti, ó králi, Amorova síla rozrušila jejich mysli, a tak nemohly mluvit.

Verš

barhāpīḍaṁ naṭa-vara-vapuḥ karṇayoḥ karṇikāraṁ
bibhrad vāsaḥ kanaka-kapiśaṁ vaijayantīṁ ca mālām
randhrān veṇor adhara-sudhayāpūrayan gopa-vṛndair
vṛndāraṇyaṁ sva-pada-ramaṇaṁ prāviśad gīta-kīrtiḥ

Synonyma

barha — paví pero; āpīḍam — jako ozdoba Jeho hlavy; naṭa-vara — nejlepšího z tanečníků; vapuḥ — transcendentální tĕlo; karṇayoḥ — na uších; karṇikāram — druh modrého kvĕtu podobného lotosu; bibhrat — mající na sobĕ; vāsaḥ — šaty; kanaka — jako zlato; kapiśam — žluté; vaijayantīm — jménem Vaijayantī; ca — a; mālām — girlandu; randhrān — otvory; veṇoḥ — své flétny; adhara — svých rtů; sudhayā — nektarem; āpūrayan — naplňující; gopa-vṛndaiḥ — pasáčky krav; vṛndā-araṇyam — do vṛndāvanského lesa; sva-pada — díky znakům na Jeho lotosových nohách; ramaṇam — okouzlujícího; prāviśat — vstoupil; gīta — opĕvovaná; kīrtiḥ — Jeho sláva.

Překlad

Pán Kṛṣṇa mĕl na hlavĕ ozdobu z pavího pera, na uších modré kvĕty karṇikāra, na sobĕ žluté šaty zářivé jako zlato a girlandu Vaijayantī, a tak projevoval svou transcendentální podobu nejvĕtšího z tanečníků, když vcházel do vṛndāvanského lesa a zkrášloval ho znaky v otiscích svých chodidel. Otvory své flétny plnil nektarem svých rtů a pasáčkové opĕvovali Jeho slávu.

Význam

Gopī vzpomínaly na všechny transcendentální vlastnosti Kṛṣṇy, které zmiňuje tento verš. To, jak se Kṛṣṇa dovednĕ oblékal, a krásné modré kvĕty za Jeho ušima podnĕcovaly romantické touhy gopī, a jak do flétny vléval nektar svých rtů, úplnĕ se rozplývaly v extatické lásce k Nĕmu.

Verš

iti veṇu-ravaṁ rājan
sarva-bhūta-manoharam
śrutvā vraja-striyaḥ sarvā
varṇayantyo ’bhirebhire

Synonyma

iti — takto; veṇu-ravam — tóny flétny; rājan — ó králi Parīkṣite; sarva-bhūta — všech živých bytostí; manaḥ-haram — kradoucí mysli; śrutvā — když slyšely; vraja-striyaḥ — ženy stojící ve vesnici Vraji; sarvāḥ — všechny; varṇayantyaḥ — popisující; abhirebhire — objímaly se navzájem.

Překlad

Ó králi, když mladé ženy ve Vraji slyšely tóny Kṛṣṇovy flétny, které uchvacují mysli všech živých bytostí, objímaly se navzájem a začaly je popisovat.

Význam

Slovo iti zde vyjadřuje, že poté, co pasačky při vzpomínání na Kṛṣṇu ztratily řeč, se znovu uklidnily, a tak byly schopné extaticky popisovat tóny Kṛṣṇovy flétny. Jakmile se nĕkolik gopī rozpovídalo a ostatní gopī si uvĕdomily, že chovají v srdci stejnou extatickou lásku, začaly se všechny navzájem objímat, neboť je přemohla milostná láska k mladému Kṛṣṇovi.

Verš

śrī-gopya ūcuḥ
akṣaṇvatāṁ phalam idaṁ na paraṁ vidāmaḥ
sakhyaḥ paśūn anuviveśayator vayasyaiḥ
vaktraṁ vrajeśa-sutayor anaveṇu-juṣṭaṁ
yair vā nipītam anurakta-kaṭākṣa-mokṣam

Synonyma

śrī-gopyaḥ ūcuḥgopī řekly; akṣaṇvatām — tĕch, kdo mají oči; phalam — plod; idam — tento; na — ne; param — jiný; vidāmaḥ — víme; sakhyaḥ — ó přítelkynĕ; paśūn — krávy; anuviveśayatoḥ — způsobující, že přecházejí z jednoho lesa do druhého; vayasyaiḥ — s přáteli stejného vĕku; vaktram — tváře; vraja-īśa — Mahārāje Nandy; sutayoḥ — dvou synů; anu-veṇu-juṣṭam — jež mají flétny; yaiḥ — jimiž; — nebo; nipītam — vstřebávané; anurakta — láskyplné; kaṭa-akṣa — pohledy; mokṣam — vrhající.

Překlad

Pasačky řekly: Ó přítelkynĕ, oči, které vidí překrásné tváře synů Mahārāje Nandy, jsou vskutku šťastné. Když tito dva synové vcházejí do lesa, obklopeni svými přáteli, ženou před sebou krávy, své flétny přikládají k ústům a s láskou pohlížejí na obyvatele Vrindávanu. Myslíme si, že pro ty, kdo mají oči, není nic dokonalejšího, co by mohli zhlédnout.

Význam

Tento překlad je převzatý z Prabhupādova vydání Caitanya-caritāmṛty (Ādi-līlā 4.155).

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura komentuje: Gopī chtĕly říci: ,Ó přítelkynĕ, budete-li jen setrvávat v okovech rodinného života v tomto hmotném svĕtĕ, co kdy budete moci spatřit? Stvořitel nám dal tyto oči, a tak se dívejme na to nejúžasnĕjší, co lze spatřit, na Kṛṣṇu.̀“

Gopī si uvĕdomovaly, že by jejich zamilovaná slova mohly slyšet jejich matky a další starší osoby, a proto řekly akṣaṇvatāṁ phalam – „Vidĕt Kṛṣṇu je cílem pro všechny, nejen pro nás.“ Jinak řečeno, gopī naznačovaly, že když je Kṛṣṇa nejvyšším cílem lásky pro každého, proč by Ho nemohly v duchovní extázi milovat i ony?

Podle ācāryů vyslovila tento a každý z následujících veršů (až po sloku 19) vždy jiná gopī.

Verš

cūta-pravāla-barha-stabakotpalābja
mālānupṛkta-paridhāna-vicitra-veśau
madhye virejatur alaṁ paśu-pāla-goṣṭhyāṁ
raṅge yathā naṭa-varau kvaca gāyamānau

Synonyma

cūta — mangovníku; pravāla — mladými výhonky; barha — pavími pery; stabaka — trsy kvĕtin; utpala — lotosů; abja — a leknínů; mālā — girlandami; anupṛkta — doplnĕné; paridhāna — Jejich odĕvy; vicitra — velmi rozmanitĕ; veśau — oblečení; madhye — uprostřed; virejatuḥ — oba září; alam — velkolepĕ; paśu-pāla — pasáčků krav; goṣṭhyām — ve shromáždĕní; raṅge — na pódiu; yathā — jako; naṭa-varau — dva vynikající tanečníci; kvaca — nĕkdy; gāyamānau — sami zpívající.

Překlad

Kṛṣṇa a Balarāma, oblečení do půvabnĕ rozmanitých šatů, na kterých spočívají girlandy, a ozdobení pavími pery, lotosy, lekníny, čerstvými výhonky mangovníku a trsy poupat, velkolepĕ září ve skupinĕ pasáčků krav. Vypadají jako nejlepší z tanečníků vystupujících na divadelním pódiu a nĕkdy sami zpívají.

Význam

Gopī vzpomínají na zábavy Pána Kṛṣṇy a zpívají dál svou extatickou píseň. Chtĕly jít do lesa, kde se Kṛṣṇa vĕnoval svým zábavám, a z úkrytu nakukovat skrze listoví, aby vidĕly ten div, jak Kṛṣṇa a Balarāma s přáteli tančí a zpívají. To byla touha gopī, ale protože tam nemohly jít, zpívaly tuto píseň s pocity extatické lásky.

Verš

gopyaḥ kim ācarad ayaṁ kuśalaṁ sma veṇur
dāmodarādhara-sudhām api gopikānām
bhuṅkte svayaṁ yad avaśiṣṭa-rasaṁ hradinyo
hṛṣyat-tvaco ’śru mumucus taravo yathāryaḥ

Synonyma

gopyaḥ — ó gopī; kim — jaké; ācarat — vykonala; ayam — tato; kuśalam — příznivé činnosti; sma — zajisté; veṇuḥ — flétna; dāmodara — Kṛṣṇových; adhara-sudhām — nektaru ze rtů; api — dokonce; gopikānām — toho, co patří gopīm; bhuṅkte — užívá si; svayam — nezávisle; yat — z čehož; avaśiṣṭa — zbývající; rasam — pouze chuť; hradinyaḥ — řeky; hṛṣyat — cítí radost; tvacaḥ — jejichž tĕla; aśru — slzy; mumucuḥ — roní; taravaḥ — stromy; yathā — přesnĕ jako; āryāḥ — staří předkové.

Překlad

Mé drahé gopī, jaké příznivé činnosti musela tato flétna vykonat, že si může nezávisle užívat nektar Kṛṣṇových rtů a nám gopīm, kterým je tento nektar ve skutečnosti určen, nechat jen chuť? Předkové této flétny, bambusové stromy, roní slzy radosti. Její matka řeka, na jejímž břehu se bambus narodil, prožívá štĕstí, ze kterého se na ní ježí kvetoucí lotosy jako chlupy na tĕle.

Význam

Tento překlad je citovaný z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty (Antya 16.140).

Bambusové stromy navenek roní mízu, ale ve skutečnosti jsou to slzy extáze, když vidí, jak se jejich dítĕ stalo flétnou, vznešeným oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇy.

Sanātana Gosvāmī podává alternativní vysvĕtlení: Stromy pláčou proto, že jsou nešťastné, že si samy nemohou s Kṛṣṇou hrát. Nĕkdo může namítat, že by stromy ve Vṛndāvanu nemĕly naříkat kvůli nedosažitelnému, tak jako žebrák nenaříká, že se nemůže setkat s králem. Tyto stromy jsou však ve skutečnosti jako inteligentní osoby, které trpí, když nemohou dosáhnout cíle života. Stromy tedy pláčou, protože nemohou získat nektar Kṛṣṇových rtů.

Verš

vṛndāvanaṁ sakhi bhuvo vitanoti kīṛtiṁ
yad devakī-suta-padāmbuja-labdha-lakṣmi
govinda-veṇum anu matta-mayūra-nṛtyaṁ
prekṣyādri-sānv-avaratānya-samasta-sattvam

Synonyma

vṛndāvanam — Vṛndāvan; sakhi — ó přítelkynĕ; bhuvaḥ — Zemĕ; vitanoti — šíří; kīrtim — slávu; yat — protože; devakī-suta — syna Devakī; pada-ambuja — od lotosových nohou; labdha — obdržela; lakṣmi — poklad; govinda-veṇum — flétnu Govindy; anu — když slyší; matta — pobláznĕných; mayūra — pávů; nṛtyam — kde je tanec; prekṣya — když vidí; adri-sānu — na vrcholcích kopců; avarata — strnulí; anya — jiní; samasta — všichni; sattvam — tvorové.

Překlad

Ó přítelkynĕ, Vṛndāvan šíří slávu Zemĕ, protože získal poklad v podobĕ lotosových nohou Kṛṣṇy, syna Devakī. Pávi tančí jako šílení, když slyší Govindovu flétnu, a když je další tvorové vidí z vrcholků kopců, všichni strnou.

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvĕtluje, že Zemĕ je jedinečná, protože činnosti popsané v tomto verši se v žádném jiném svĕtĕ nevyskytují. Úžasný Vṛndāvan šíří slávu Zemĕ, protože je místem Kṛṣṇových zábav.

Jméno Devakī se také vztahuje na matku Yaśodu, což uvádí Bṛhad-viṣṇu Purāṇa/Ādi Purāṇa:

dve nāmnī nanda-bhāryāyā
yaśodā devakīti ca
ataḥ sakhyam abhūt tasya
devakyā śauri-jāyayā

„Nandova žena má dvĕ jména, Yaśodā a také Devakī. Proto pro ni (Nandovu ženu) bylo přirozené rozvinout přátelství s Devakī, ženou Śauriho (Vasudevy).“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje kṛṣṇa-līlu takto: „Ve Vṛndāvanu pávi žádají Kṛṣṇu, ,Govindo, prosím, roztancuj nás.̀ Kṛṣṇa tedy hraje na flétnu a oni kolem Nĕj vytvoří kruh a tančí do rytmu Jeho melodie. A On, stojící uprostřed jejich tance, také zpívá a tančí. Potom tito pávi, které Jeho hudební představení dokonale uspokojilo, z vdĕčnosti nabízejí svá božská pera pro Jeho potĕšení. Kṛṣṇa tyto dary rád přijímá, jak obvykle činí všichni hudebníci, a jedno pero si zasazuje do turbanu na hlavĕ. Pokojná zvířata, jako jsou jeleni a holubice, si nesmírnĕ vychutnávají Kṛṣṇovo transcendentální představení a shlukují se na vrcholcích kopců, aby mĕli dobrý výhled. Poté strnou v extázi, když tento úchvatný program sledují.“

Śrīla Sanātana Gosvāmī komentuje, že transcendentální vṛndāvanská zem je ještĕ slavnĕjší než Vaikuṇṭha, protože ve Vṛndāvanu chodí Kṛṣṇa bos, a tak zanechává na zemi stopy se symboly svých lotosových nohou, kdežto na Vaikuṇṭĕ chodí v sandálech.

Verš

dhanyāḥ sma mūḍha-gatayo ’pi hariṇya etā
yā nanda-nandanam upātta-vicitra-veśam
ākarṇya veṇu-raṇitaṁ saha-kṛṣṇa-sārāḥ
pūjāṁ dadhur viracitāṁ praṇayāvalokaiḥ

Synonyma

dhanyāḥ — šťastné, požehnané; sma — zajisté; mūḍha-gatayaḥ — které se narodily v nevĕdomém zvířecím druhu; api — i když; hariṇyaḥ — lanĕ; etāḥ — tyto; yāḥ — které; nanda-nandanam — syna Mahārāje Nandy; upātta-vicitra-veśam — přitažlivĕ oblečeného; ākarṇya — když slyšely; veṇu-raṇitam — zvuk Jeho flétny; saha-kṛṣṇa-sārāḥ — doprovázené černými jeleny (jejich manžely); pūjām dadhuḥ — uctívaly; viracitām — provádĕné; praṇaya-avalokaiḥ — svými láskyplnými pohledy.

Překlad

Všichni tito nevĕdomí jeleni jsou požehnaní, protože přišli za synem Mahārāje Nandy, který je nádhernĕ oblečený a hraje na svou flétnu. Vždyť ty lanĕ i jeleni uctívají Pána svými pohledy plnými lásky a náklonnosti.

Význam

Tento překlad je citovaný z Prabhupādova vydání Caitanya-caritāmṛty (Madhya 17.36).

Podle ācāryů uvažovaly gopī takto: „Lanĕ mohou přicházet ke Kṛṣṇovi i se svými manžely, protože Kṛṣṇa je konečným cílem lásky i pro jeleny. Díky své náklonnosti ke Kṛṣṇovi jsou rádi, když vidí, že jejich ženy Kṛṣṇa přitahuje, a pokládají z toho důvodu své rodinné životy za požehnané. Mají radost z pohledu na to, jak jejich manželky hledají Kṛṣṇu. Přidávají se k nim a pobízejí své ženy, aby šly za Pánem. Oproti tomu naši manželé na Kṛṣṇu žárlí, a jelikož postrádají oddanost k Nĕmu, nesnesou ani Jeho vůni. K čemu tedy jsou naše životy?“

Verš

kṛṣṇaṁ nirīkṣya vanitotsava-rūpa-śīlaṁ
śrutvā ca tat-kvaṇita-veṇu-vivikta-gītam
devyo vimāna-gatayaḥ smara-nunna-sārā
bhraśyat-prasūna-kabarā mumuhur vinīvyaḥ

Synonyma

kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; nirīkṣya — když pozorovaly; vanitā — pro všechny ženy; utsava — slavnost; rūpa — jehož krása; śīlam — a povaha; śrutvā — když slyšely; ca — a; tat — Jím; kvaṇita — rozeznívanou; veṇu — flétny; vivikta — jasnou; gītam — píseň; devyaḥ — manželky polobohů; vimāna-gatayaḥ — cestující v letadlech; smara — Amorem; nunna — vzrušená; sārāḥ — jejich srdce; bhraśyat — vypadávající; prasūna-kabarāḥ — kvĕty uvázané ve vlasech; mumuhuḥ — vyvedené z míry; vinīvyaḥ — s povolujícími se opasky.

Překlad

Kṛṣṇova krása a povaha jsou svátkem pro všechny ženy. Však i srdce manželek polobohů, létajících se svými manžely v letadlech, rozechvíval Amor, když zahlédly Kṛṣṇu a uslyšely zvučnou píseň Jeho flétny. Natolik je to vyvedlo z míry, že jim vypadaly kvĕty z vlasů a opasky se jim povolily.

Význam

V knize Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrīla Prabhupāda komentuje: „(Tento verš naznačuje, že) transcendentální zvuk Krišnovy flétny se nesl do všech koutů vesmíru. Je také pozoruhodné, že gopī vĕdĕly o různých letadlech létajících po nebi.“

Polobohynĕ vzrušovaly tóny Kṛṣṇovy flétny dokonce i když sedĕly na klínech svých manželů polobohů. Gopī tedy uvažovaly, že by je za jejich extatické milostné zalíbení v Kṛṣṇovi nemĕl nikdo hanĕt, neboť Kṛṣṇa byl přece pasáček z jejich vlastní vesnice, a bylo tedy přirozené, že Ho mĕly rády. Když po Kṛṣṇovi šílely i polobohynĕ, jak by mohly chudé pozemské pasačky z Kṛṣṇovy vesnice zabránit tomu, aby se Jeho láskyplné pohledy a tóny Jeho flétny zcela zmocnily jejich srdcí?

Gopī také vzaly v úvahu, že polobozi neprojevovali žádnou závist, přestože si všimli, že jejich manželky mají zalíbení v Kṛṣṇovi. Polobozi mají ve skutečnosti velmi vytříbenou kulturu a inteligenci, a když tedy létají ve svých letadlech, pravidelnĕ berou své ženy s sebou, aby mohly vidĕt Kṛṣṇu. Gopī si myslely: „Naproti tomu naši manželé jsou závistiví. Takže i nevĕdomé lanĕ jsou na tom lépe než my a polobohynĕ jsou také velmi požehnané, kdežto my, nebohé lidské bytosti v postavení mezi nimi, jsme velké nešťastnice.“

Verš

gāvaś ca kṛṣṇa-mukha-nirgata-veṇu-gīta
pīyūṣam uttabhita-karṇa-puṭaiḥ pibantyaḥ
śāvāḥ snuta-stana-payaḥ-kavalāḥ sma tasthur
govindam ātmani dṛśāśru-kalāḥ spṛśantyaḥ

Synonyma

gāvaḥ — krávy; ca — a; kṛṣṇa-mukha — z úst Pána Kṛṣṇy; nirgata — který vycházel; veṇu — flétny; gīta — písnĕ; pīyūṣam — nektar; uttabhita — zdviženýma; karṇa — ušima; puṭaiḥ — jež sloužily jako nádoby; pibantyaḥ — pijící; śāvāḥ — telata; snuta — prýštící; stana — z jejich vemen; payaḥ — mléko; kavalāḥ — jejichž plné tlamy; sma — jistĕ; tasthuḥ — nehnutĕ stála; govindam — Pána Kṛṣṇy; ātmani — v mysli; dṛśā — svým pohledem; aśru-kalāḥ — s očima plnýma slz; spṛśantyaḥ — dotýkající se.

Překlad

Krávy pily nektar písnĕ flétny, který vycházel z Kṛṣṇových úst, a zdvižené uši jim k tomu sloužily jako nádoby. Telátka s tlamami plnými mléka z vlhkých struků svých matek stála bez hnutí a prostřednictvím očí zalitých slzami si brala Govindu do svého nitra, kde Ho v srdci objímala.

Verš

prāyo batāmba vihagā munayo vane ’smin
kṛṣṇekṣitaṁ tad-uditaṁ kala-veṇu-gītam
āruhya ye druma-bhujān rucira-pravālān
śṛṇvanti mīlita-dṛśo vigatānya-vācaḥ

Synonyma

prāyaḥ — témĕř; bata — jistĕ; amba — ó matko; vihagāḥ — ptáci; munayaḥ — velcí mudrci; vane — v lese; asmin — tomto; kṛṣṇa-īkṣitam — aby vidĕli Kṛṣṇu; tat-uditam — Jím stvořené; kala-veṇu-gītam — sladké tóny hry na flétnu; āruhya — poté, co vylétli; ye — kteří; druma-bhujān — na vĕtve stromů; rucira-pravālān — s nádhernými liánami a šlahouny; śṛṇvanti — poslouchali; mīlita-dṛśaḥ — se zavřenýma očima; vigata-anya-vācaḥ — zanechávající všech ostatních zvuků.

Překlad

Ó matko, všichni ptáci v tomto lese vylétli na krásné vĕtve stromů, aby vidĕli Kṛṣṇu. Se zavřenýma očima jen potichu naslouchají sladkým tónům Jeho flétny a žádný jiný zvuk je nezajímá. Tito ptáci jsou dozajista na stejné úrovni jako velcí mudrci.

Význam

Ptáci připomínají mudrce, protože žijí v lese a setrvávají se zavřenýma očima v tichosti a bez pohybu. Významným sdĕlením zde je, že i velké mudrce uvádĕjí do vytržení tóny Kṛṣṇovy flétny, které jsou zcela duchovní vibrace.

Výraz rucira-pravālān naznačuje, že i vĕtve stromů se mĕní v extázi, když je zasáhne píseň Kṛṣṇovy flétny. Indra, Brahmā, Śiva a Viṣṇu jako prvotní bohové putují celým vesmírem a mají rozsáhlé poznání o hudební vĕdĕ, ale přesto ani tyto velké osobnosti nikdy neslyšely ani nesložily hudbu, jaká vychází z Kṛṣṇovy flétny. Však i ptáci jsou natolik pohnuti blaženými tóny, že v extázi zavírají oči a drží se vĕtví, aby nespadli ze stromů.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje, že gopī mĕly ve zvyku se nĕkdy navzájem oslovovat amba, „matko“.

Verš

nadyas tadā tad upadhārya mukunda-gītam
āvarta-lakṣita-manobhava-bhagna-vegāḥ
āliṅgana-sthagitam ūrmi-bhujair murārer
gṛhṇanti pāda-yugalaṁ kamalopahārāḥ

Synonyma

nadyaḥ — řeky; tadā — tehdy; tat — tu; upadhārya — když vnímají; mukunda — Pána Kṛṣṇy; gītam — píseň Jeho flétny; āvarta — víry; lakṣita — projevené; manaḥ-bhava — jejich milostnou touhou; bhagna — narušené; vegāḥ — jejich proudy; āliṅgana — jejich objetím; sthagitam — zastavený; ūrmi-bhujaiḥ — pažemi svých vln; murāreḥ — Pána Murāriho; gṛhṇanti — drží; pāda-yugalam — pár lotosových nohou; kamala-upahārāḥ — přinášející obĕtiny v podobĕ lotosových kvĕtů.

Překlad

Když řeky slyší píseň Kṛṣṇovy flétny, jejich mysli po Nĕm začínají toužit. To naruší jejich proudĕní, voda v nich se zčeří a točí se ve vírech. Tehdy pažemi svých vln obejmou Murāriho lotosové nohy, drží se jich a přinášejí obĕtiny v podobĕ lotosových kvĕtů.

Význam

I tak posvátné vody jako Yamunā a Mānasa-gaṅgā jsou okouzlené písní flétny a vzrušené milostnou přitažlivostí k mladému Kṛṣṇovi. Gopī naznačují, že když mnoho jiných druhů živých bytostí zaplavuje milostná láska ke Kṛṣṇovi, proč by je, gopī, mĕl nĕkdo kritizovat za to, že pociťují silnou touhu sloužit Kṛṣṇovi v milostném vztahu?

Verš

dṛṣṭvātape vraja-paśūn saha rāma-gopaiḥ
sañcārayantam anu veṇum udīrayantam
prema-pravṛddha uditaḥ kusumāvalībhiḥ
sakhyur vyadhāt sva-vapuṣāmbuda ātapatram

Synonyma

dṛṣṭvā — když vidĕl; ātape — v plném žáru slunce; vraja-paśūn — domácí zvířata z Vraji; saha — společnĕ s; rāma-gopaiḥ — Pánem Balarāmou a pasáčky krav; sañcārayantam — shánĕjící do stáda; anu — opakovanĕ; veṇum — na svou flétnu; udīrayantam — hlasitĕ hrajícího; prema — z lásky; pravṛddhaḥ — zvĕtšil se; uditaḥ — poté, co vystoupal do výšky; kusuma-āvalībhiḥ — (s kapičkami vodní páry, které jsou jako) trsy kvĕtů; sakhyuḥ — pro svého přítele; vyadhāt — vytvořil; sva-vapuṣā — ze svého tĕla; ambudaḥ — mrak; ātapatram — slunečník.

Překlad

Pán Kṛṣṇa ve společnosti Balarāmy a pasáčků pase všechna zvířata z Vraji a hraje stále na flétnu, dokonce i v plném žáru letního slunce. Když to vidĕl mrak na nebi, z lásky se zvĕtšil, vystoupil do výšky a ze svého tĕla složeného z mnoha kapiček vody podobných kvĕtům vytvořil pro svého přítele slunečník.

Význam

Śrīla Prabhupāda uvádí ve své knize Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství: „Spalující žár podzimního slunce byl nĕkdy nesnesitelný, a proto se ze soucitu nad Krišnou, Balarámou a Jejich přáteli hrajícími na flétny na nebi objevily mraky. Sloužily jako slunečníky nad Jejich hlavami, jen aby získaly Krišnovu náklonnost.“

Verš

pūrṇāḥ pulindya urugāya-padābja-rāga
śrī-kuṅkumena dayitā-stana-maṇḍitena
tad-darśana-smara-rujas tṛṇa-rūṣitena
limpantya ānana-kuceṣu jahus tad-ādhim

Synonyma

pūrṇāḥ — zcela uspokojené; pulindyaḥ — ženy z kmene Śabarů; urugāya — Pána Kṛṣṇy; pada-abja — z lotosových nohou; rāga — červené barvy; śrī-kuṅkumena — transcendentálním kuṅkumovým práškem; dayitā — Jeho přítelkyň; stana — ňadra; maṇḍitena — který dříve zdobil; tat — na to; darśana — při pohledu; smara — Amora; rujaḥ — pociťující muka; tṛṇa — na stéblech trávy; rūṣitena — ulpĕlým; limpantyaḥ — potírající si; ānana — obličeje; kuceṣu — a ňadra; jahuḥ — zbavily se; tat — té; ādhim — mentální bolesti.

Překlad

Domorodé ženy z vṛndāvanské oblasti jsou vzrušené chtíčem, když vidí trávu potřísnĕnou červeným kuṅkumovým práškem. Tento prášek s barvou Kṛṣṇových lotosových nohou původnĕ zdobil ňadra Jeho milenek a když si s ním domorodkynĕ potřou obličeje a ňadra, zbaví se veškeré úzkosti.

Význam

Śrīla Prabhupāda vysvĕtluje tento verš takto: „Domorodé dívky dosáhly plného uspokojení, když si potřely tváře a ňadra vrindávanským prachem, který mĕl načervenalou barvu od doteku Krišnových lotosových nohou. Tyto dívky mĕly plná ňadra a také silné smyslné touhy, ale když je jejich milenci hladili po ňadrech, necítily příliš velké uspokojení. V lese vidĕly, že nĕkteré lístky a rostlinky zčervenaly kunkumovým práškem, který spadl z Krišnových lotosových nohou, když kolem nich procházel. Gopī si tisknou Jeho lotosové nohy na svá ňadra, která jsou potřena kunkumovým práškem, a když Krišna putuje s Balarámou a svými přáteli vrindávanským lesem, červený prášek padá na zem. Když tedy smyslné domorodé dívky hledĕly na Krišnu, jak hraje na flétnu, uvidĕly na zemi červenou kunkumu a okamžitĕ ji vzaly a potřely si s ní tváře a ňadra. To je plnĕ uspokojilo, ačkoliv je neuspokojilo, když se jejich ňader dotýkali jejich milenci. Všechny hmotné chtivé touhy mohou být okamžitĕ uspokojeny, dostane-li se človĕk do styku s vĕdomím Krišny.“

Verš

hantāyam adrir abalā hari-dāsa-varyo
yad rāma-kṛṣṇa-caraṇa-sparaśa-pramodaḥ
mānaṁ tanoti saha-go-gaṇayos tayor yat
pānīya-sūyavasa-kandara-kandamūlaiḥ

Synonyma

hanta — ó; ayam — tento; adriḥ — kopec; abalāḥ — ó přítelkynĕ; hari-dāsa-varyaḥ — nejlepší z Pánových služebníků; yat — protože; rāma-kṛṣṇa-caraṇa — lotosových nohou Pána Kṛṣṇy a Balarāmy; sparaśa — dotekem; pramodaḥ — radostnĕ; mānam — úctu; tanoti — vzdává; saha — s; go-gaṇayoḥ — kravami, telátky a pasáčky; tayoḥ — Jim (Śrī Kṛṣṇovi a Balarāmovi); yat — protože; pānīya — vodu na pití; sūyavasa — mĕkkou trávu; kandara — jeskynĕ; kanda-mūlaiḥ — a kořínky.

Překlad

Tento kopec Govardhan je nejlepší ze všech oddaných! Ó mé přítelkynĕ, tento kopec dává Kṛṣṇovi a Balarāmovi i Jejich telátkům, kravám a pasáčkům vše, co potřebují – vodu na pití, velmi mĕkkou trávu, jeskynĕ, ovoce, kvĕtiny a zeleninu. Tak tento kopec vzdává Pánovi úctu. A protože se ho dotýkají lotosové nohy Kṛṣṇy a Balarāmy, vypadá nesmírnĕ šťastnĕ.

Význam

Tento překlad je citovaný z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty (Madhya 18.34).

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje bohatství kopce Govardhanu takto: Pānīya označuje voňavou, chladivou vodu z vodopádů na Govardhanu, kterou Kṛṣṇa a Balarāma pijí a omývají si s ní nohy a ústa. Govardhan poskytuje také další nápoje, jako například med, mangovou šťávu a šťávu z plodů pīlu. Sūyavasa se vztahuje na trávu dūrvā používanou při přípravĕ obĕtiny arghya. Na Govardhanu také roste tráva, která je voňavá, mĕkká a napomáhá tomu, aby krávy zdravĕ rostly a dávaly více mléka. Proto se používá k pastvĕ transcendentálních stád. Kandara jsou jeskynĕ, kde si Kṛṣṇa, Balarāma a Jejich přátelé hrají, sedají a lehají. Tyto jeskynĕ skýtají potĕšení, když je příliš horko nebo příliš zima nebo prší. Govardhan také skýtá mĕkké kořeny k jídlu, drahokamy na zdobení tĕla, plošiny k sezení a svĕtla a zrcadla v podobĕ hladkých kamenů, lesknoucí se vody a dalších přírodních materiálů.

Verš

gā gopakair anu-vanaṁ nayator udāra
veṇu-svanaiḥ kala-padais tanu-bhṛtsu sakhyaḥ
aspandanaṁ gati-matāṁ pulakas taruṇāṁ
niryoga-pāśa-kṛta-lakṣaṇayor vicitram

Synonyma

gāḥ — krávy; gopakaiḥ — s pasáčky; anu-vanam — do každého lesa; nayatoḥ — vedoucí; udāra — bohatým; veṇu-svanaiḥ — díky vibracím Pánovy flétny; kala-padaiḥ — jež vydává sladké tóny; tanubhṛtsu — mezi živými bytostmi; sakhyaḥ — ó přítelkynĕ; aspandanam — nepohyblivost; gati-matām — tĕch živých bytostí, které se mohou pohybovat; pulakaḥ — extatická radost; taruṇam — jinak nehybných stromů; niryoga-pāśa — provazy na svazování zadních nohou krav; kṛta-lakṣaṇayoḥ — tĕch dvou (Kṛṣṇy a Balarāmy), které charakterizují; vicitram — úžasné.

Překlad

Mé drahé přítelkynĕ, když Kṛṣṇa a Balarāma se svými přáteli pasáčky procházejí s kravami lesem, nesou provazy, jimiž se kravám svazují nohy při dojení. Když Pán Kṛṣṇa hraje na flétnu, sladká hudba způsobuje, že pohyblivé živé bytosti strnou a nehybné stromy se chvĕjí extází. To vše je velmi úžasné.

Význam

Kṛṣṇa a Balarāma nĕkdy nosívali pastevecké provazy na hlavách a jindy na ramenou, a tak byli nádhernĕ ozdobeni veškerým vybavením pasáčků.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje, že provazy Kṛṣṇy a Balarāmy jsou spletené ze žlutých látek a na obou koncích mají svazky perel. Nĕkdy nosí tyto provazy omotané kolem svých turbanů, a provazy se tak stávají krásnými ozdobami.

Verš

evaṁ-vidhā bhagavato
yā vṛndāvana-cāriṇaḥ
varṇayantyo mitho gopyaḥ
krīḍās tan-mayatāṁ yayuḥ

Synonyma

evam-vidhāḥ — takové; bhagavataḥ — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; yāḥ — které; vṛndāvana-cāriṇaḥ — jenž se toulal po vṛndāvanském lese; varṇayantyaḥ — když popisovaly; mithaḥ — jedna druhé; gopyaḥgopī; krīḍaḥ — zábavy; tat-mayatām — plného pohroužení do extatické meditace o Nĕm; yayuḥ — dosáhly.

Překlad

Když si takto gopī navzájem vyprávĕly hravé zábavy Nejvyššího Pána, jak se toulal po vṛndāvanském lese, plnĕ se pohroužily do myšlenek na Nĕho.

Význam

Śrīla Prabhupāda v této souvislosti komentuje: „To je dokonalý příklad vĕdomí Krišny: být vždy nĕjakým způsobem pohroužený v myšlenkách na Krišnu. Gopī to svým chováním neustále jasnĕ ukazují; proto Pán Caitanya prohlásil, že nikdo nemůže uctívat Nejvyššího Pána lepším způsobem, než jakým Ho uctívají gopī. Nepocházely z vysoce postavených bráhmanských nebo kšatrijských rodin; pocházely z rodin vaišjů, a to ještĕ ne z urozených vrstev obchodníků, ale rodin pastevců krav. Nemĕly příliš vysoké vzdĕlání, ačkoliv slyšely mnohou moudrost od bráhmanů, autorit na védské poznání. Jediné, co pro nĕ bylo důležité, bylo neustále zůstávat pohroužené v myšlenkách na Krišnu.“

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté první kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Gopī oslavují píseň Kṛṣṇovy flétny“.