Śrīmad-Bhāgavatam 10.21.14
Verš
prāyo batāmba vihagā munayo vane ’smin
kṛṣṇekṣitaṁ tad-uditaṁ kala-veṇu-gītam
āruhya ye druma-bhujān rucira-pravālān
śṛṇvanti mīlita-dṛśo vigatānya-vācaḥ
kṛṣṇekṣitaṁ tad-uditaṁ kala-veṇu-gītam
āruhya ye druma-bhujān rucira-pravālān
śṛṇvanti mīlita-dṛśo vigatānya-vācaḥ
Synonyma
prāyaḥ — téměř; bata — jistě; amba — ó matko; vihagāḥ — ptáci; munayaḥ — velcí mudrci; vane — v lese; asmin — tomto; kṛṣṇa-īkṣitam — aby viděli Kṛṣṇu; tat-uditam — Jím stvořené; kala-veṇu-gītam — sladké tóny hry na flétnu; āruhya — poté, co vylétli; ye — kteří; druma-bhujān — na větve stromů; rucira-pravālān — s nádhernými liánami a šlahouny; śṛṇvanti — poslouchali; mīlita-dṛśaḥ — se zavřenýma očima; vigata-anya-vācaḥ — zanechávající všech ostatních zvuků.
Překlad
Ó matko, všichni ptáci v tomto lese vylétli na krásné větve stromů, aby viděli Kṛṣṇu. Se zavřenýma očima jen potichu naslouchají sladkým tónům Jeho flétny a žádný jiný zvuk je nezajímá. Tito ptáci jsou dozajista na stejné úrovni jako velcí mudrci.
Význam
Ptáci připomínají mudrce, protože žijí v lese a setrvávají se zavřenýma očima v tichosti a bez pohybu. Významným sdělením zde je, že i velké mudrce uvádějí do vytržení tóny Kṛṣṇovy flétny, které jsou zcela duchovní vibrace.
Výraz rucira-pravālān naznačuje, že i větve stromů se mění v extázi, když je zasáhne píseň Kṛṣṇovy flétny. Indra, Brahmā, Śiva a Viṣṇu jako prvotní bohové putují celým vesmírem a mají rozsáhlé poznání o hudební vědě, ale přesto ani tyto velké osobnosti nikdy neslyšely ani nesložily hudbu, jaká vychází z Kṛṣṇovy flétny. Však i ptáci jsou natolik pohnuti blaženými tóny, že v extázi zavírají oči a drží se větví, aby nespadli ze stromů.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje, že gopī měly ve zvyku se někdy navzájem oslovovat amba, „matko“.