KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ
ГЛАВА ШЕСТНАДЕСЕТА
Jak Parīkṣit přivítal věk Kali
Как Парӣкш̣ит срещна епохата на Кали
- Sloka 1:
- Sūta Gosvāmī řekl: Ó učení brāhmaṇové, Mahārāja Parīkṣit pak začal vládnout světu jako velký oddaný Pána podle pokynů těch nejlepších z dvojzrozených brāhmaṇů. Vládl se všemi dobrými vlastnostmi, které mu předpověděli zkušení astrologové v době jeho narození.
- ТЕКСТ 1:
- Сӯта Госва̄мӣ каза: О, учени бра̄хман̣и, после Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит започна да управлява Земята като велик предан на Бога, следвайки наставленията на най-достойните сред два пъти родените бра̄хман̣и. При царуването си той прояви великите добродетели, които опитните астролози бяха предрекли в деня на раждането му.
- Sloka 3:
- Mahārāja Parīkṣit přijal Kṛpācāryu, aby ho vedl jako jeho duchovní mistr, a na břehu Gangy vykonal tři oběti koně. Všem zúčastněným se pokaždé dostalo náležité odměny, a při těchto obětech mohli i obyčejní lidé vidět polobohy.
- ТЕКСТ 3:
- След като избра Кр̣па̄ча̄ря за свой духовен учител и водач, Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит извърши на брега на Ганг три жертвоприношения на коне. Всички, които присъстваха, бяха богато възнаградени. Дори обикновените хора можаха да видят полубоговете, дошли на тези жертвоприношения.
- Sloka 4:
- Jednou když Mahārāja Parīkṣit dobýval celý svět, uviděl vládce Kali-yugy, který byl nižší nežli śūdra, převlečeného za krále, jak bije po nohou krávu a býka. Král ho okamžitě chytil, aby mu udělil zasloužený trest.
- ТЕКСТ 4:
- Веднъж, когато тръгна да завладее света, Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит видя господаря на Кали юга, който бе по-низш и от шӯдра, преоблечен в царски дрехи да сече краката на една крава и на един бик. Царят веднага го хвана, за да го накаже, както бе заслужил.
- Sloka 5:
- Śaunaka Ṛṣi se otázal: Proč ho Mahārāja Parīkṣit jen potrestal, když se jednalo o nejnižšího z śūdrů oblečeného za krále, který kopal krávu? Prosím, popiš všechny tyto události, pokud se vztahují k námětům o Pánu Kṛṣṇovi.
- ТЕКСТ 5:
- Шаунака Р̣ш̣и попита: Защо Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит само го наказал, нали той бил най-низшият от шӯдрите, бил се преоблякъл като цар и удрял кравата по краката? Моля те, разкажи ни това произшествие, ако е свързано с Бог Кр̣ш̣н̣а.
- Sloka 6:
- Oddaní Pána jsou zvyklí lízat med, který lze získat z lotosových nohou Pána. K čemu je dobré naslouchat námětům, které jen promarňují náš drahocenný život?
- ТЕКСТ 6:
- Преданите са свикнали да ближат меда от лотосовите нозе на Бога. Каква е ползата от повествования, които само губят безценното време на живота ни?
- Sloka 7:
- Ó Sūto Gosvāmī, mezi lidmi jsou tací, kteří si přejí osvobození od smrti a věčný život. Unikají před masakrem tím, že zavolají vládce smrti Yamarāje.
- ТЕКСТ 7:
- О, Сӯта Госва̄мӣ, сред хората има такива, които искат да се освободят от смъртта и да получат вечен живот. Те избягват гибелта си, като призовават повелителя на смъртта Ямара̄джа.
- Sloka 8:
- Dokud je Yamarāja, který si přijde jako smrt pro každého, přítomný zde, nikdo nezahyne. Velcí mudrci pozvali vládce smrti Yamarāje, který je zástupcem Pána. Živé bytosti, které jsou v jeho sevření, by měly využít příležitosti a naslouchat nesmrtelnému nektaru v podobě tohoto vyprávění o transcendentálních zábavách Pána.
- ТЕКСТ 8:
- Докато тук се намира Ямара̄джа, който носи смъртта, никой няма да умре. Великите мъдреци поканиха повелителя на смъртта, който е представител на Бога. Живите същества, намиращи се под неговата власт, трябва да се възползват от този нектар на безсмъртието – повествованието за трансценденталните забавления на Бога.
- Sloka 10:
- Sūta Gosvāmī řekl: Zatímco Mahārāja Parīkṣit pobýval v hlavním městě kuruovské říše, na území jeho státu začaly pronikat příznaky věku Kali. Když se o tom dozvěděl, nebylo to pro něho nic příjemného. Přineslo mu to ovšem možnost bojovat. Vzal svůj luk a šípy a připravil se na válečné tažení.
- ТЕКСТ 10:
- Сӯта Госва̄мӣ каза: Докато Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит живееше в столицата на империята на Куру, в държавата му започнаха да се проявяват признаците на епохата на Кали. Когато научи това, той никак не се зарадва. Но то пък му даваше възможност да се сражава. Царят взе лъка и стрелите си и се приготви за бойни действия.
- Sloka 11:
- Mahārāja Parīkṣit seděl na voze taženém černými koňmi, a jeho vlajka nesla znak lva. Takto ozdoben a obklopen vozataji, jízdou, slony a pěšími vojáky, vyjel z hlavního města, aby dobýval všechny směry.
- ТЕКСТ 11:
- Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит седна в колесница, теглена от черни коне. На знамето му се виждаше лъвски знак. Така украсен и обграден от колесници, конница, слонове и пеши воини, той напусна столицата си, за да завладее всички посоки на света.
- Sloka 12:
- Mahārāja Parīkṣit pak dobyl všechny části planety Země — Bharadāśvu, Ketumālu, Bhāratu, severní Kuru, Kimpuruṣu atd. — a vymohl poplatky od jejich vládců.
- ТЕКСТ 12:
- След това Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит покори всички части на Земята – Бхадра̄шва, Кетума̄ла, Бха̄рата, северната част на Куру, Кимпуруш̣а и пр., и обложи владетелите им с данъци.
- Sloka 13-15:
- Všude, kam král zavítal, neustále slyšel o slávě svých velkých předků, kteří byli všichni oddanými Pána, a také o slavných činech Pána Kṛṣṇy. Slyšel také, jak jeho samotného Pán ochránil před mocným žárem Aśvatthāmovy zbraně. Lidé rovněž hovořili o veliké náklonnosti mezi potomky Vṛṣṇiho a Pṛthy plynoucí z velké oddanosti, kterou Pṛthā a její potomci měli k Pánu Keśavovi. Král, kterého velice potěšili zpěváci opěvující tuto slávu, otevřel oči s velkým uspokojením. Při jeho velkodušnosti mu bylo potěšením darovat jim velice cenné náhrdelníky a oděvy.
- ТЕКСТОВЕ 13 – 15:
- Където и да отидеше, навсякъде царят непрекъснато слушаше за славата на великите си прадеди, предани на Бога, и за славните дейности на Бог Кр̣ш̣н̣а. Той чу също как Богът защитил и него самия от силната топлина на оръжието на Ашваттха̄ма̄. Хората говореха и за голямата обич между потомците на Вр̣ш̣н̣и и Пр̣тха̄, причина за която бе великата преданост на потомците на Пр̣тха̄ към Бог Кешава. Царят бе много доволен от тези, които възпяваха славата им, и с голямо удоволствие разтваряше очи. Той щедро ги възнаграждаваше със скъпоценни огърлици и разкошни дрехи.
- Sloka 16:
- Mahārāja Parīkṣit slyšel, že ze Své bezpříčinné milosti Pán Kṛṣṇa (Viṣṇu), Jehož poslouchají všichni v celém vesmíru, poskytoval oddaným synům Pāṇḍua všechny možné služby a podle jejich vůle přijímal postavení vozataje, vůdčí osobnosti, poslíčka, přítele, nočního hlídače atd., poslouchal je jako sluha a skládal jim poklony jako ten, kdo je mladší věkem. Když toto slyšel, Mahārāje Parīkṣita zaplavila oddanost lotosovým nohám Pána.
- ТЕКСТ 16:
- Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит чу, че от безпричинна милост Бог Кр̣ш̣н̣а (Виш̣н̣у), на когото се подчиняват всички, служел по всякакъв начин на послушните синове на Па̄н̣д̣у, като приемал длъжността на колесничар, на ръководител на събрание, на пратеник, на приятел, на нощен стража и пр., в зависимост от желанията на Па̄н̣д̣авите, подчинявайки им се като истински слуга, и им отдавал почитания сякаш бил по-млад от тях на години. Когато чу това, Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит бе обзет от преданост към лотосовите нозе на Бога.
- Sloka 17:
- Nyní slyšte, co se stalo, když Mahārāja Parīkṣit trávil své dny nasloucháním o dobrých činnostech svých předků a byl pohroužen do myšlenek na ně.
- ТЕКСТ 17:
- Сега мога да ви разкажа какво се случи, докато Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит прекарваше дните си в слушане на разказите за добрите дела на прадедите си, от мисли за които бе погълнат.
- Sloka 18:
- Osobnost náboženských zásad Dharma se procházel po kraji v podobě býka. Potkal osobnost Země v podobě krávy, která vypadala smutně jako matka, která přišla o své dítě. Měla slzy v očích a krása jejího těla byla ztracená. Dharma se proto otázal Země následovně.
- ТЕКСТ 18:
- Дхарма, олицетворението на религиозните принципи, странстваше в образа на бик, когато срещна олицетворението на Земята в образа на крава. Тя изглеждаше тъжна като майка, загубила рожбата си. Очите ѝ бяха пълни със сълзи, а тялото ѝ бе загубило красотата си. Тогава Дхарма попита Земята следното.
- Sloka 19:
- Dharma (v podobě býka) se zeptal: Ó ženo, opouští tě zdraví a síla? Proč tě zahaluje stín smutku? Tvá tvář jako kdyby zčernala. Trpíš snad nějakou vnitřní nemocí nebo myslíš na nějakého příbuzného, který je daleko?
- ТЕКСТ 19:
- Дхарма (в образа на бик) попита: Добре ли се чувстваш, скъпа моя? Защо е легнала върху теб сянката на скръбта? Лицето ти изглежда потъмняло. Някаква болест ли те мъчи отвътре или мислиш за някой роднина, който сега е далеч?
- Sloka 20:
- Ztratil jsem tři nohy a stojím teď jen na jedné. Naříkáš snad nad mým stavem? Nebo cítíš velikou úzkost proto, že od nynějška tě budou vykořisťovat hříšní jedlíci masa? Nebo lituješ toho, že polobozi přišli o svůj podíl na obětinách, jelikož se už žádné oběti nevykonávají? Nebo jsi smutná pro živé bytosti, které musí trpět hladomorem a suchem?
- ТЕКСТ 20:
- Аз загубих три крака и сега стоя само на един. Да не би да оплакваш моето състояние? Или се измъчваш, че от сега нататък ще те използват престъпници и месоядци? Или пък тъгуваш за това, че полубоговете са лишени от дела си от жертвоприношенията, тъй като хората вече не извършват жертвени церемонии? Или скърбиш за живите същества, които страдат от глад и суша?
- Sloka 21:
- Máš výčitky svědomí za nešťastné ženy a děti, které nesvědomití lidé ponechali opuštěné? Nebo jsi nešťastná, že s bohyní učenosti zacházejí brāhmaṇové zvyklí jednat proti zásadám náboženství? Nebo tě mrzí, když vidíš, že brāhmaṇové se uchylují k vládním rodinám, které nectí bráhmanskou kulturu?
- ТЕКСТ 21:
- Може би съжаляваш клетите жени и деца, изоставени от мъже без съвест? Или пък си нещастна, защото с богинята на знанието се разпореждат бра̄хман̣и, които вършат действия против религиозните принципи? Или пък си опечалена, когато гледаш как бра̄хман̣ите са приели покровителството на управниците, които не уважават брахминската култура?
- Sloka 22:
- Takzvaní vládci jsou nyní zmateni vlivem tohoto věku Kali a uvedli všechny státní záležitosti do naprostého zmatku. Naříkáš nad tímto nepořádkem? Obyčejní lidé nyní nenásledují pravidla a předpisy pro jedení, spaní, pití, páření se atd. a mají sklony věnovat se tomu kdekoliv a kdykoliv. Jsi nešťastná kvůli tomu?
- ТЕКСТ 22:
- Сега така наречените управници са объркани от влиянието на епохата на Кали и са причинили безпорядък във всички държавни дела. Може би скърбиш заради тези безредици? Сега хората не следват правилата и ограниченията във връзка с храненето, спането, пиенето, съвкупляването и т.н. и са склонни да се занимават с тези дейности навсякъде, където намерят за добре. Това ли е причина за нещастието ти?
- Sloka 23:
- Ó matko Země, Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, sestoupil jako Pán Śrī Kṛṣṇa, aby zmenšil tvé těžké břímě. Všechny Jeho činnosti zde jsou transcendentální a upevňují cestu osvobození. Nyní jsi ztratila Jeho přítomnost. Pravděpodobně teď myslíš na tyto činnosti a je ti líto, že tu už nejsou.
- ТЕКСТ 23:
- О, майко Земя, Върховната Божествена Личност Хари дойде като Бог Шрӣ Кр̣ш̣н̣а, за да те освободи от тежкия товар. Всичките му дейности тук са трансцендентални и прокарват пътя към освобождението. Но Той вече не е при теб. Може би сега мислиш за тези дейности и съжаляваш, че вече са минало.
- Sloka 24:
- Matko, jsi oceánem všeho bohatství. Prosím, sděl mi hlavní důvod svého trápení, ze kterého jsi tolik zeslábla. Myslím, že mocný vliv času, který přemáhá i ty nejmocnější, ti nejspíš silou vzal všechno štěstí, kterému se klaněli i polobozi.
- ТЕКСТ 24:
- Майко, ти си вместилището на всички богатства. Моля те, кажи ми коя е причината за страданията, които са те довели до такава слабост. Струва ми се, че могъщото влияние на времето, побеждаващо и най-силните, ти е отнело цялото щастие и богатство, на които се възхищаваха дори полубоговете.
- Sloka 25:
- Božstvo Země (v podobě krávy) takto odpovědělo osobnosti náboženských zásad (v podobě býka): Ó Dharmo, vše, na co ses mě tázal, se dozvíš. Pokusím se ti na všechny otázky odpovědět. Také jsi kdysi stál na čtyřech nohou a milostí Pána jsi zvětšoval štěstí po celém vesmíru.
- ТЕКСТ 25:
- Божеството на Земята (в образа на крава) отвърна на олицетворението на религиозните принципи (в образа на бик) със следните думи: О, Дхарма, ще научиш всичко, за което ме попита. Ще се опитам да отговоря на всичките ти въпроси. Някога ти също стоеше на четири крака и по милостта на Бога увеличаваше щастието в цялата вселена.
- Sloka 26-30:
- V Něm spočívá (1) pravdivost, (2) čistota, (3) nesnášenlivost vůči neštěstí druhých, (4) schopnost ovládat hněv, (5) sebeuspokojení, (6) přímočarost, (7) stálost mysli, (8) vláda nad smyslovými orgány, (9) zodpovědnost, (10) rovnost, (11) snášenlivost, (12) vyrovnanost, (13) věrnost, (14) poznání, (15) nepřítomnost smyslového požitku, (16) vůdcovství, (17) rytířskost, (18) vliv, (19) schopnost učinit i nemožné, (20) vykonávání náležité povinnosti, (21) úplná nezávislost, (22) obratnost, (23) dokonalá krása, (24) klid, (25) dobrosrdečnost, (26) důvtipnost, (27) vznešenost, (28) velkomyslnost, (29) odhodlanost, (30) dokonalost ve všem poznání, (31) řádné vykonávání, (32) vlastnictví všech předmětů požitku, (33) radost, (34) nehybnost, (35) pravost, (36) proslulost, (37) uctívání, (38) skromnost, (39) bytí (Osobností Božství), (40) věčnost a mnoho dalších transcendentálních vlastností, které jsou věčně přítomné a které nelze od Něho oddělit. Pán Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, rezervoár veškerého dobra a krásy, nyní uzavřel Své transcendentální zábavy na povrchu Země. V Jeho nepřítomnosti věk Kali rozšířil všude svůj vliv a mně je líto, když vidím tyto podmínky existence.
- ТЕКСТОВЕ 26 – 30:
- У Бога живеят 1) честността, 2) чистотата, 3) нетърпимостта към нещастието на другите, 4) способността да се сдържа гневът, 5) себеудовлетвореността, 6) прямотата, 7) устойчивостта на ума, 8) контролът над сетивните органи, 9) отговорността, 10) безпристрастието, 11) търпението, 12) уравновесеността, 13) вярата, 14) знанието, 15) свободата от сетивно наслаждение, 16) водачеството, 17) доблестта, 18) влиятелността, 19) способността да се осъществява и невъзможното, 20) изпълняването на истинския дълг, 21) пълната независимост, 22) сръчността, 23) цялата красота, 24) спокойствието, 25) добросърдечието, 26) изобретателността, 27) благородството, 28) великодушието, 29) решителността, 30) съвършенството във всяко знание, 31) правилното изпълнение, 32) притежаването на всички обекти на наслаждението, 33) радостта, 34) неподвижността, 35) верността, 36) славата, 37) обожанието, 38) липсата на гордост, 39) съществуванието (като Божествена Личност), 40) вечността и много други трансцендентални качества, които са му присъщи вечно и никога не могат да се отделят от него. Бог Кр̣ш̣н̣а, Божествената Личност, изворът на цялото добро и красота, вече е завършил трансценденталните си забавления на Земята. В негово отсъствие епохата на Кали е разпростряла влиянието си навсякъде и ми е много тъжно, като гледам тези условия на съществуване.
- Sloka 31:
- Myslím na sebe a také na tebe, ó nejlepší z polobohů, a stejně tak na všechny polobohy, mudrce, obyvatele Pitṛloky, na oddané Pána a na všechny následovníky systému vareṇ a āśramů v lidské společnosti.
- ТЕКСТ 31:
- О, най-добър от полубоговете, аз мисля за себе си и за теб, за всички полубогове, мъдреци, обитатели на Питр̣лока, предани на Бога и за всички хора, които се подчиняват на системата от варн̣и и а̄шрами в човешкото общество.
- Sloka 32-33:
- Lakṣmījī, bohyně štěstí, po jejímž milostivém pohledu prahli polobozi jako Brahmā a pro niž se v mnoha dnech odevzdali Osobnosti Božství, se zřekla svého sídla v lese z lotosových květů a zaměstnala se ve službě lotosovým nohám Pána. Byla jsem obdařena zvláštní mocí překonat štěstí všech tří planetárních systémů, když mne zdobily otisky praporu, blesku, tyče na pohánění slonů a lotosového květu, což jsou znaky lotosových nohou Pána. Když jsem se však nakonec cítila velice šťastná, Pán mě opustil.
- ТЕКСТОВЕ 32 – 33:
- Лакш̣мӣджӣ, богинята на щастието, чийто милостив поглед търсят полубоговете като Брахма̄ и заради която те всеки ден на тълпи се отдават на Божествената Личност, изостави собствената си обител в гората от лотосови цветя и започна да служи в лотосовите нозе на Бога. Аз бях надарена с особени сили, благодарение на които надминах по богатство и трите планетарни системи, защото бях украсена с отпечатъците от знаците по лотосовите стъпала на Бога – знаме, мълния, пръчка за подкарване на слонове и лотосов цвят. Но накрая, когато осъзнах какво благоволение е това, Богът ме напусна.
- Sloka 34:
- Ó osobnosti náboženství, byla jsem velice přetížená nepatřičnými vojenskými jednotkami ateistických králů, a osvobodila mě milost Osobnosti Božství. I ty jsi byl v nešťastné situaci, když byla oslabena tvá síla stát, a proto také Pán sestoupil prostřednictvím Své vnitřní energie v rodině Yaduovců, aby ti pomohl.
- ТЕКСТ 34:
- О, олицетворение на религията, върху мен тегнеше бремето на ненужните военни фаланги, събрани от царете безбожници, но по милостта на Божествената Личност получих облекчение. Ти също бе в беда, силата ти толкова намаля, че трудно се държеше на краката си. За да ти помогне, Богът се появи чрез вътрешната си енергия в рода Яду.
- Sloka 35:
- Kdo by tedy mohl snést bolest odloučení od té Nejvyšší Osobnosti Božství? Svým sladkým láskyplným úsměvem, příjemným pohledem a srdečným přístupem přemohl vážnost a vášnivý hněv Svých drahých, jako byla Satyabhāmā. Když cestoval po mém (zemském) povrchu, byla jsem zasypávána prachem z Jeho lotosových nohou, a proto jsem byla hojně pokrytá trávou, která vypadala jako chlupy zježené radostí na mém těle.
- ТЕКСТ 35:
- Кой, кажи, ще може да изтърпи болката от раздялата с Върховната Божествена Личност? С лъчезарната си усмивка, от която струеше любов, с погледа си, пълен с нежност, със сърдечните си обръщения Той можеше да победи сдържаността и страстния гняв на Сатябха̄ма̄ и на останалите си любими. Когато Той вървеше по моята (земната) повърхност, аз се потапях в праха от лотосовите му нозе и се покривах с гъста трева, която приличаше на косми, настръхнали от удоволствие.