Skip to main content

Text 273

Text 273

Verš

Texto

svāṅga-viśeṣābhāsa-rūpe prakṛti-sparśana
jīva-rūpa ‘bīja’ tāte kailā samarpaṇa
svāṅga-viśeṣābhāsa-rūpe prakṛti-sparśana
jīva-rūpa ‘bīja’ tāte kailā samarpaṇa

Synonyma

Palabra por palabra

sva-aṅga-viśeṣa-ābhāsa-rūpe — v podobě určitého stínu svého vlastního těla; prakṛti-sparśana — Pán pohlédne na hmotnou přírodu; jīva-rūpa — mající podobu nepatrných živých bytostí, které jsou nedílnými částmi; bīja — semeno; tāte — do této hmotné přírody; kailā samarpaṇa — napustil.

sva-aṅga-viśeṣa-ābhāsa-rūpe — en la forma de una sombra específica de Su propio cuerpo; prakṛti-sparśana — el Señor lanza Su mirada sobre la naturaleza material; jīva-rūpa — que tiene la forma de las entidades vivientes, que son como chispas y son partes integrales; bīja — semen; tāte — en esa naturaleza material; kailā samarpaṇa — fecundada.

Překlad

Traducción

„Pán se hmotné přírody za účelem oplodnění semenem živých bytostí přímo nedotýká. To dělá Jeho zvláštní expanze. Ta se dotkne hmotné přírody a tím jsou do ní napuštěny živé bytosti, které jsou Jeho nedílnými částmi.“

«Para fecundarla con las semillas de las entidades vivientes, el Señor no toca la energía material directamente, sino que la toca mediante Su expansión funcional específica. De ese modo, la naturaleza material queda fecundada con las entidades vivientes, que son partes integrales del Señor.

Význam

Significado

Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (15.7) říká:

Como explica el Señor Kṛṣṇa en la Bhagavad-gītā (15.7):

mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ-ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati
mamaivāṁśo jīva-lokejīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ-ṣaṣṭhānīndriyāni
prakṛti-sthāni karṣati

„Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, svádějí těžký boj se šesti smysly, mezi něž patří i mysl.“

«Las entidades vivientes de este mundo condicionado son Mis partes fragmentarias eternas. Debido a la vida condicionada, sostienen una ardua lucha con los seis sentidos, entre los que se incluye la mente».

Slovo prakṛti-sparśana je v Caitanya-caritāmṛtě vysvětleno v souvislosti se způsobem, jak živé bytosti přicházejí do styku s netečnou hmotou. Mahā-Viṣṇu upře svůj pohled: sa aikṣata lokān nu sṛjā iti. (Aitareya Upaniṣad 1.1.1) V podmíněném stavu oplodňujeme v rámci tělesného pojetí, totiž pohlavním stykem, ale Nejvyšší Pán k oplodnění pohlavní styk nepotřebuje, neboť dokáže oplodnit pouhým svým pohledem. To je vysvětleno také v Brahma-saṁhitě (5.32):

En este verso del Caitanya-caritāmṛta, la palabra prakṛti-sparśana se refiere a que el Señor lanza Su mirada sobre la naturaleza material y coloca de ese modo a las entidades vivientes en contacto con la materia inerte. Mahā-Viṣṇu lanza Su mirada: sa aikṣata lokān nu sṛjā iti (Aitareya Upaniṣad 1.1.1). En el estado condicionado, la fecundación se lleva a cabo conforme al concepto corporal, es decir, mediante la relación sexual, pero el Señor Supremo no necesita de relación sexual para fecundar. La fecundación se produce simplemente por Su mirada. Esto se explica también en la Brahma-saṁhitā (5.32):

aṅgāni yasya sakalendriya-vṛttimanti
paśyanti pānti kalayanti ciraṁ jaganti
ānanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
aṅgāni yasya sakalendriya-vṛttimanti
paśyanti pānti kalayanti ciraṁ jaganti
ānanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Govinda může oplodnit pouhým pohledem. Jeho oči mohou jinými slovy jednat jako genitálie. K početí dětí genitálie nepotřebuje. Kṛṣṇa může ve skutečnosti počít jakoukoliv živou bytost jakoukoliv částí svého těla.

Govinda puede fecundar con Su sola mirada. En otras palabras, Sus ojos pueden actuar del mismo modo que Sus genitales. No necesita genitales para engendrar un niño. En verdad, Kṛṣṇa puede concebir cualquier entidad viviente con cualquier parte de Su cuerpo.

V tomto verši je vysvětleno slovo svāṅga-viśeṣābhāsa-rūpe, naznačující způsob, jakým Pán v hmotném světě počne živé bytosti. On je Pán Śiva. V Brahma-saṁhitě je řečeno, že Pán Śiva, který je další podobou Mahā-Viṣṇua, je jako jogurt. Jogurt není nic jiného než mléko, a přesto to mléko není. Pán Śiva je považován za otce tohoto vesmíru a hmotná příroda za matku. Otec a matka jsou tedy známí jako Pán Śiva a bohyně Durgā. Genitálie Pána Śivy a pochva bohyně Durgy jsou dohromady uctívány jako śiva-liṅga. To je původ hmotného stvoření. Pán Śiva se svým postavením nachází mezi živou bytostí a Nejvyšším Pánem. Jinými slovy, Pán Śiva není ani Nejvyšší Osobnost Božství, ani živá bytost. Je podobou, skrze kterou Nejvyšší Pán počne v tomto hmotném světě živé bytosti. Podobně jako jogurt vzniká smíšením mléka a jogurtové kultury, podoba Pána Śivy se expanduje, když je Nejvyšší Osobnost Božství ve styku s hmotnou přírodou. Oplodnění hmotné přírody otcem, Pánem Śivou, je úžasné, protože je najednou počato nespočetné množství živých bytostí. Bhāgo jīvaḥ sa vijñeyaḥ sa cānantyāya kalpate (Śvetāśvatara Upaniṣad 5.9). Tyto živé bytosti jsou velmi malé:

En este pasaje se explica la palabra svāṅga-viśeṣābhāsa-rūpe, que se refiere a la forma con la que el Señor engendra a las entidades vivientes en el seno del mundo material. Ese término se refiere al Señor Śiva. En la Brahma-saṁhitā se explica que el Señor Śiva, que es otra forma de Mahā-Viṣṇu, es como el yogur. Sin duda, el yogur es leche, pero, al mismo tiempo, no es leche. Del mismo modo, se considera que el Señor Śiva es el padre del universo, y la naturaleza material es la madre. El padre y la madre tienen sus respectivos nombres: el Señor Śiva y la diosa Durgā. Juntos, los genitales del Señor Śiva y la vagina de la diosa Durgā, son adorados en la forma del śiva-liṅga. Ése es el origen de la creación material. La posición del Señor Śiva, por lo tanto, es intermedia entre la de la entidad viviente y la del Señor Supremo. En otras palabras, el Señor Śiva no es ni la Suprema Personalidad de Dios ni una entidad viviente. Él es la forma con la que actúa el Señor Supremo para engendrar a las entidades vivientes en el seno del mundo material. Del mismo modo que el yogur se prepara mezclando la leche con determinado cultivo, la forma del Señor Śiva se expande cuando la Suprema Personalidad de Dios entra en contacto con la naturaleza material. La fecundación de la naturaleza material por parte del padre, el Señor Śiva, es un acto maravilloso, pues de una sola vez se conciben innumerables entidades vivientes. Bhāgo jīvaḥ sa vijñeyaḥ sa cānantyāya kalpate (Śvetāśvatara Upaniṣad 5.9). Esas entidades vivientes son diminutas.

keśāgra-śata-bhāgasya
śatāṁśa-sadṛśātmakaḥ
jīvaḥ sūkṣma-svarūpo 'yaṁ
saṅkhyātīto hi cit-kaṇaḥ
keśāgra-śata-bhāgasyaśatāṁśa-sadṛśātmakaḥ
jīvaḥ sūkṣma-svarūpo ’yaṁ
saṅkhyātīto hi cit-kaṇaḥ

„Pokud rozdělíme koneček vlasu na sto částí a potom jednu z nich na dalších sto, bude mít tato nepatrná část velikost jedné z nesčetných živých bytostí, jež jsou všechny cit-kaṇa neboli částečky ducha, ne hmoty.“

«Si después de dividir la punta de un cabello en cien partes, tomamos una de esas partes y la dividimos de nuevo en cien partes, esa pequeñísima medida muestra el tamaño de las innumerables entidades vivientes. Todas ellas son cit-kaṇa, partículas de espíritu, y no materia.»

Nesčetné brahmāṇḍy neboli vesmíry vycházejí z pórů Pánova těla a nesčetné množství živých bytostí vychází také z pórů na Pánově transcendentálním těle. To je proces hmotného stvoření. Bez živých bytostí nemá tato hmotná příroda žádnou cenu. Jak živé bytosti, tak hmotná příroda emanují z pórů transcendentálního těla Mahā-Viṣṇua. Jsou to různé energie. Pán Kṛṣṇa vysvětluje hmotnou přírodu v Bhagavad-gītě (7.4) takto:

Los innumerables brahmāṇḍas, o universos, surgen de los poros del cuerpo del Señor, y de los poros del cuerpo trascendental del Señor surgen también innumerables entidades vivientes. Ése es el proceso de la creación material. Sin las entidades vivientes, la naturaleza material carece de valor. Ambas emanan de los poros del cuerpo trascendental del Señor Mahā-Viṣṇu. Son energía distintas. El Señor Kṛṣṇa explica en la Bhagavad-gītā (7.4) la naturaleza material con las siguientes palabras:

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā
bhūmir āpo ’nalo vāyuḥkhaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

„Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego – všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.“ Hmotné prvky také vycházejí z těla Nejvyšší Osobnosti Božství, ale je to jiný druh energie než živé bytosti. Živé bytosti sice také vycházejí z Pánova těla, jsou však označeny jako vyšší energie:

«La tierra, el agua, el fuego, el aire, el éter, la mente, la inteligencia y el ego falso; estos ocho elementos en conjunto constituyen Mis energías materiales separadas». De modo que los elementos materiales vienen también del cuerpo de la Suprema Personalidad de Dios, pero son un tipo de energía diferente a las entidades vivientes. Aunque las entidades vivientes también vienen del cuerpo del Señor, se las incluye en la categoría de energía superior:

apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat
apareyam itas tv anyāṁprakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat

„Ó Arjuno, válečníku mocných paží, vedle této nižší přírody však existuje ještě Moje jiná, vyšší energie, která zahrnuje živé bytosti, jež vykořisťují zdroje této hmotné, nižší přírody.“ (Gītā 7.5) Nižší, hmotná energie, nemůže jednat bez vyšší energie. Všechny tyto věci jsou zcela jasně vysvětleny ve Védách. Materialistická teorie, že se život vyvíjí z hmoty, je nesprávná. Život i hmota pocházejí z nejvyšší živé bytosti, a proto je Kṛṣṇa, nejvyšší živá bytost, jakožto zdroj obou ve Vedānta-sūtře (1.1.2) popsán jako janmādy asya yataḥ neboli původní zdroj všeho: sarva-kāraṇa-kāraṇam. To je blíže vysvětleno v následujícím verši.

«Además de esta naturaleza inferior, ¡oh, Arjuna, el de poderosos brazos!, hay otra energía Mía superior, que incluye a las entidades vivientes que están explotando los recursos de esta naturaleza material e inferior» (Bg. 7.5). La energía inferior, la materia, no puede actuar sin la energía superior. Todo esto se explica con gran claridad en los Vedas. La teoría materialista de que la vida viene de la materia es incorrecta. Tanto la vida como la materia vienen de la entidad viviente suprema; por lo tanto, como es la fuente de ambas energías esa entidad viviente suprema, Kṛṣṇa, viene descrita en el Vedānta-sūtra (1.1.2) con las palabras janmādy asya yataḥ, la fuente original de todo, sarva-kāraṇa-kāraṇam (Bs. 5.1). Esto se explica con mayor detalle en el verso siguiente.